Minuta s encyklopedi‪í‬ www.cojeco.cz

Počátky pekařství sahají do dávnověku, kde těsně souvisí s mlynářstvím. Každé z těchto odvětví se ale vyvíjelo samostatně; zatímco mlynářství postupem doby přecházelo na produktivnější formy práce, zůstávalo pekařství dlouho na nízkém stupni. Řekové převzali pečení chleba z Orientu a víme, že ve 2. století našeho letopočtu zhotovovali athénští pekaři 72 druhů pečiva. V roce 173 existovali veřejní pekaři už i v Římě a za časů Augustových zde bylo na 300 pekařů. Z Říma se přeneslo pečení moučného těsta do Galie a Germánie, ve Francii pekli bílý chléb už v 8. století, v Čechách pak v 11. století. U nás se pekařům velmi dařilo, a tak již např. roku 1334 připadaly v Mladé Boleslavi na 300 domů hned čtyři chlebné krámy a je pochopitelné, že nezůstalo jen u pečení chleba.



www.cojeco.cz

Koněspřežné vozy, které byly přímým předchůdcem dnešních tramvají, se objevily poprvé na newyorských ulicích v roce 1832. První koňka v českých zemích vyjela v Brně a spojila centrum města s předměstím Královo Pole. Byla tažena jedním či dvěma koňmi a jezdila rychlostí až sedm kilometrů za hodinu. Její provoz byl však neekonomický, a navíc pro dobu průmyslové revoluce bylo příznačné experimentovat s jinými druhy pohonů. Roku 1884 vyjela u nás parní tramvaj a prvenství náleží opět Brnu. V zahraničí se zkoušely tramvaje pneumatické, plynové, petrolejové či s lanovým pohonem – kabelové. První elektrickou tramvaj předvedl její konstruktér Werner Siemens roku 1881 v Berlíně. V rakousko-uherské monarchii se poprvé objevila v Praze, kde roku 1891 postavil český průkopník elektrotechniky František Křižík dráhu Stromovka - Letná. Název tramvaj vznikl spojením slov „tram“, kterým bývaly označovány důlní vozíky pohybující se po dřevěných kolejnicích, a „way“, což znamená cesta.



www.cojeco.cz

Když marseillští průvodci ukazují naproti přístavu legendární pevnost If, dopouštějí se nepřesnosti, tvrdí-li, že se zde nachází kobky, v nichž byli vězněni Edmont Dantes a otec Fario. Obě tyto postavy jsou výmyslem Alexandra Dumase, ovšem výmyslem postaveným na starém soudním případu. Obuvnický tovaryš Pierre Francois Picaud se měl oženit s bohatou dědičkou. Jeho třem závistivým přátelům se to ale nelíbilo a roku 1807 Picauda anonymně udali, že usiluje o návrat Bourbonů a provádí špionáž pro Anglii. Picaud byl tři dny před svatbou zatčen a uvězněn v pevnosti Fenestrel. Tam se prokopal do cely abbého Floriny, bratra knížete Carla Torry, který jej učinil dědicem pokladu ukrytého v horách. Po osmi letech věznění byl Picaud propuštěn a pod falešným jménem začal vykonávat pomstu. Nakonec byl ovšem sám zavražděn.



www.cojeco.cz

Jakékoliv zprávy o zahradách babylonských, jak bývá tento div světa také nazýván, jsou vždy považovány za nepodložené a vybájené. O původu zahrad, které se nacházely na východním břehu Eufratu, asi 50 kilometrů jižně od dnešního Bagdádu, existují hned dvě pověsti. Podle první je dala zřídit královna Semírámis v 9. století př. n. l., za jejíž vlády bylo podobně velkolepých staveb uskutečněno hned několik. Podle druhé nechal zahrady zbudovat král Nabukadnesar II. v 6. století př. n. l. pro potěchu své manželky, perské princezny, aby ji tak odškodnil za svou častou nepřítomnost, a také proto, aby jí v jednotvárné eufratské rovině připomínaly zalesněné hory perské vlasti. Pravděpodobné zbytky zahrad vykopal v roce 1913 německý archeolog Robert Koldewey, čímž dokázal, že tento div světa není pouhý mýtus.



www.cojeco.cz

Zakladatelem moderní genetiky byl rodák ze slezských Hynčic, mnich a také autor teorie dědičnosti Johann Gregor Mendel. Narodil se roku 1822, studoval v Lipníku a později v Opavě. V roce 1843 nastoupil jako novic k brněnským augustiniánům a roku 1847 byl vysvěcen na kněze. V roce 1868 se stal opatem kláštera na Starém Brně. Zde se usilovně věnoval studiu botaniky a z jeho zápisků je zřejmé, že se zabýval křížením převážně hrachu a jestřábníku. Své pokusy na rostlinách popsal později ve studii Pokusy s rostlinnými hybridy. Tento spis byl ovšem na dlouhou dobu zapomenut a větší zájem vzbudil až v roce 1900, tedy 16 let po autorově smrti. Dílo bylo přeloženo do mnoha světových jazyků a oficiálně bylo uznáno Mendelovo prvenství v genetických výzkumech. Mendel sám byl pak označen za zakladatele genetiky.



www.cojeco.cz

Magická moc palců ruky není nijak vědecky podložena, ale o to více ji využíváme. Nejčastěji chceme-li někomu alespoň na dálku napomoci v překonání nějaké překážky či splnění úkolu. V takových situacích tak zvaně „držíme palce“. Zde ovšem zázračná moc palce nekončí. Podle našich předků totiž v palci sídlil démon, který z něj mohl vystoupit a škodit. Stisknutím palce druhou dlaní nebo prsty téže ruky bylo takové vystoupení znemožněno. Tento důležitý prst má údajně také blahodárný vliv na zdravotní stav a existuje mnoho návodů, jak ho využít. Při bolesti zubů například stačí sáhnout mokrým levým palcem na ucho, škytavku lze zahnat držením obou palců, při nadýmání stačí přejet palcem kolem pupku a tak dále. Pravděpodobně však tyto pověry vycházejí z faktu, že palec se ze všech prstů drží prostě nejlépe.



www.cojeco.cz