Příští adresa: JAR Radio Prague International

České rodiny v Jihoafrické republice jsou od poloviny 90.let vystaveny těžkému rozhodování. Co si vybrat, větší bezpečí v Česku nebo vyšší životní úroveň v JAR? Poslouchejte příběhy rodin Šebestových, Pechoušových, Novákových a Peškových, které v 70.letech minulého století emigrovaly do Jižní Afriky. V současnosti se buď přestěhovaly zpátky do Česka nebo o tom přemýšlejí.

Po pádu apartheidu přišel strach, říkají čeští emigranti v JAR. To je asi důvod, proč dnes Češi apartheid většinou obhajují. Bílí netušili, jak žijí černí a co se vlastně v zemi děje – takové je jedno z vysvětlení smířlivého postoje Čechů k režimu, který jednohlasně odsuzoval celý svět.

V Jihoafrické republice bylo oficiální státní politikou důsledné oddělení lidí podle rasy. Existovaly zde třeba lavičky v parku „jen pro bílé“ nebo vlaky „jen pro černé“.  Vztah lidí z různých ras byl trestným činem.  Jak apartheid vnímali Češi, kteří do země emigrovali? Jak se jim takový systém líbil? 

Česká emigrantská komunita v JAR byla jednotná. Češi trávili společně volný čas, nezapomínali rodný jazyk, založili Sokol... Poslouchejte vyprávění rodin Šebestových, Pechoušových, Novákových a Peškových o životě v Jižní Africe.

Po několika letech života v JAR čeští emigranti dosáhli životní úrovně, o jaké se jim v socialistickém Československu ani nesnilo. Češi drželi v Jižní Afice při sobě a úspěchy si vzájemně nezáviděli.  Poslouchejte příběhy rodin Šebestových, Pechoušových, Novákových a Peškových o jejich životě v emigraci v Jihoafrické republice.

Jaké byly první dni a měsíce po příjezdu do Jihoafrické republiky? Jaké byly první dojmy? Jaké bylo hledání práce? Poslouchejte příběhy rodin Šebestových, Pechoušových, Novákových a Peškových.