Ptám se já, Marie Bastlová

Ptám se já, Marie Bastlová

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

  1. 22 HR AGO

    Trump odkryl karty, kdo je jeho spojenec, říká Jourová

    Už v neděli bude jasné, jak moc dokáží Elon Musk a lidé kolem Donalda Trumpa ovlivňovat evropskou politiku. V posledních týdnech vsadili na podporu až krajně pravicové AfD v německých parlamentních volbách. Co to znamená pro nás? Hostem Ptám se já byla bývalá eurokomisařka za Česko, dnes prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně prezidenta Věra Jourová. Německo v neděli čekají předčasné parlamentní volby. Průzkumy favorizují opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Výrazně zřejmě uspěje i Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Předvolební kampaň ovlivňuje hlavně téma migrace a bezpečnostní situace v zemi. Experti ale dlouhodobě varují před hybridními hrozbami z Ruska. Krajní pravici zase podporuje americký miliardář a blízký spolupracovník nového amerického prezidenta Elon Musk.  „Ty volby nám ukážou, jestli jsme v Evropě ještě schopni uspořádat svobodné a férové volby. Německo je pod velkým tlakem zahraničních nepřátelských sil, zejména dezinformace z Ruska tam už velmi dlouho pracují na masáži názoru Němců,“ upozornila Jourová.  Motivace Kremlu jsou podle ní jasné: „Putin má s Evropou složitou práci, potřeboval by zavolat 27 diktátorům: Přestaňte podporovat Ukrajinu! A měl by vyřešenou celou záležitost s Ukrajinou. Ale v demokracii na to musí jít právě přes manipulaci voličských preferencí a potřebuje si do premiérských křesel posadit lidi, kteří mu ochotně zvednou telefon a udělají to, co on bude chtít. Teď má takový telefon v Bílém domě.“ „Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec. Není to Evropská unie, ale zdá se, že bude popřávat sluchu panu Putinovi. Za každý výrok pana Trumpa, si myslím, že bouchla minimálně jedna láhev šampaňského v Kremlu,“ dodala Jourová. Jak zásadní pro Evropu je, jak dopadnou volby v Německu? Má v něčem pravdu americký viceprezident J.D. Vance, když říká, že v Evropě není dostatečná svoboda slova? A bude Věra Jourová kandidovat na prezidentku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    42 min
  2. 1 DAY AGO

    Vidím tři možnosti bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, říká expert

    Americký prezident Trump přitvrdil svá slova na adresu Ukrajiny. Prezidenta Zelenského označil za diktátora, který nemá mandát z řádných voleb. Už také prohlásil, že Ukrajina si za válku může sama. Co máme dál čekat? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.  Prezident Spojených států Donald Trump dál stupňuje svoji kritiku na adresu Ukrajiny. Poté, co prohlásil, že si napadená země za válku může sama, přidal další tvrdé výroky týkající se její hlavy státu. Zelenského označil za diktátora, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Znovu mu také vyčetl, že odmítá uspořádat prezidentské volby a má jen malou podporu Ukrajinců.  Podle západních státníků včetně premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba takové výroky kategoricky odmítnout. S tím souhlasí i bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Zároveň ale uklidňuje, že situace nemusí být tak vyhrocená, jak by to mohlo na první pohled vypadat. „Oba nevydrželi, ani prezident Zelenskyj, ani prezident Trump. A začali si to v uvozovkách na sociálních sítích rozdávat. Je to takové soupeření dvou kluků. Ale jsem přesvědčen o tom, že emoce zchladnou.“  K podobné roztržce podle něj brzy může klidně dojít i mezi Trumpem a Putinem, pokud vyjednávání nepůjdou podle představ amerického prezidenta. Ta odstartovala tento týden na schůzce delegací USA a Ruska v Saúdské Arábii, žádné konkrétní výsledky ale zatím nepřinesla.  O možné ukončení války na Ukrajině se přitom začíná jednat téměř tři roky od jejího vypuknutí. Ruská vojska se i v těchto dnech snaží dobývat další ukrajinské území a dál podniká vzdušné útoky hluboko za frontou. Jaké jsou možné scénáře vyjednávání o Ukrajině? Co musí Evropa dělat, aby zajistila v budoucnu svoji bezpečnost sama? A má šanci se sama ubránit bez amerického jaderného štítu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    42 min
  3. 2 DAYS AGO

    Rusko se po jednáních s USA o Ukrajině musí smát a mne si ruce, říká Šedivý

    Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat?  Hostem Ptám se já byl ředitel Evropské obranné agentury a diplomat Jiří Šedivý. Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila slibované kroky k ukončení války na Ukrajině. Zatím ale bez přímé účasti Kyjeva i Evropy. V úterý se v saúdskoarabském Rijádu sešli pouze delegace USA a Ruska a shodli se na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení konfliktu.  Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrova po schůzce prohlásil, že ukrajinské členství v NATO by Moskva považovala za hrozbu. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia bylo jednání s Rusy zatím pouze „prvním krokem na dlouhé cestě“. Všichni, kdo se účastní konfliktu, podle něj musejí souhlasit s řešením, které válku ukončí.  Sama Trumpova administrativa už ale v předchozích prohlášeních dala najevo, že Ukrajina nemůže s členstvím v NATO počítat a bude se muset smířit i s územními ztrátami.  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rusko-americkou schůzku zkritizoval s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Francie mezitím svolala na středu - tento týden v pořadí už druhé - jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě, na které tentokrát přizvala i další spojenci včetně Česka.  Je selhání Evropy, že na prvních jednáních o Ukrajině nebyla? Co průběh vyjednávání znamená pro naše bezpečí? A dokáže Evropa sestavit armádu, kterou by na Ukrajinu poslala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    37 min
  4. 3 DAYS AGO

    Změníme důchody. Kolik to bude stát, ještě nevím, říká Juchelka

    Hnutí ANO je jasným favoritem příštích sněmovních voleb. V průzkumech drtivě vede dlouhé měsíce. Jak by vypadala jeho sociální a důchodová politika? A znamenala by jeho vláda konec současných veřejnoprávních médií v Česku? Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO Aleš Juchelka.  Hnutí ANO Andreje Babiše v průzkumech dál vede s velkým náskokem před všemi dalšími stranami. Podle aktuálního volebního modelu NMS Market Research by ANO v únoru vyhrálo volby s 34,5 procenta hlasů před koalicí Spolu s 18,7 procenta a hnutím STAN s 12,2 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a uskupení Stačilo!, ostatní by zůstali pod potřebnou pětiprocentní hranicí. Pokud by ANO po podzimních sněmovních volbách usedlo ve vládě, slibuje mnohé změny v reformách současné vládní koalice. Týkat by se měly například už schválených úprav důchodového systému, projednávané revize sociálních dávek i mediální novely a růstu televizního a rozhlasového poplatku.  V souvislosti se zvýšením poplatků naposledy minulý týden Andrej Babiš ve Sněmovně znovu prohlašoval, že jde o novou daň a vláda tak chce korumpovat veřejnoprávní média, aby jí znovu vyhrála volby. ČT a ČRo by se podle něj měly sloučit a financovat ze státního rozpočtu.  Co přesně z provedených změn hnutí ANO vrátí zpět a co nechá? Kde na to vezme? A s kým by chtělo vládnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    43 min
  5. 4 DAYS AGO

    Myslela jsem, že na dně už jsme byli, říká slovenská expremiérka Radičová

    Slovenský premiér Fico bojuje o setrvání v křesle. Jeho vláda ztratila ve sněmovně většinu a Fico se rozhodl pro radikální řešení. Koaličním partnerům dal ultimátum a připustil předčasné volby. V jak hluboké krizi Slovensko je? Hostem Ptám se já byla bývalá slovenská premiérka a socioložka Iveta Radičová.  „Vidím reálnou šanci na obnovení většiny v Národní radě, ale ta většina je nesmírně křehká. Stále bude mít podobu velmi nestabilního, velmi vratkého způsobu vládnutí,“ komentovala aktuální situaci na Slovensku jeho bývalá premiérka Iveta Radičová.  Vláda Roberta Fica (Směr) ztratila ve sněmovně většinu po odchodech a vyloučení několika poslanců Ficových koaličních partnerů, stran Hlas-SD a SNS. Premiér jim proto minulý týden dal do pondělí ultimátům - mají předložit návrhy na obnovení většiny, jinak dojde na změny v kabinetu. Fico pohrozil i předčasnými volbami.  Těm ale podle jeho předchůdkyně Radičové příliš nenahrává například současná socio-ekonomická situace v zemi: „Pokud by se v tomto momentě rozhodl po předčasné volby, tak by právě přicházely lidem na účty mzdy, do kterých se promítl nešťastný a velmi špatně připravený konsolidační balíček veřejných financí, který je nutným řešením velmi vážného deficitu veřejných financí na Slovensku.“ Expremiérka a socioložka se zároveň obává o další směřování země a možného vyhrocení situace v už tak radikalizované společnosti: „Paradoxem je, že jsem si několikrát myslela, že už to dále zajít nemůže. A zašlo. Mýlila jsem se. Myslela jsem si, že už jsme na dně, že už hlouběji klesnout nemůžeme, co se týká politické kultury, vulgarizace politiky, arogance a lží v politice. Ale bohužel musím říct, že v tom jsem se mýlila a nebylo to ješte dno.“ Kam současná vláda Slovensko dovedla? A byly by předčasné volby pro zemi řešením?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    40 min
  6. ANO není kouzelné, má, co ostatní dlouho neměli, říká Buchtík

    11 FEB

    ANO není kouzelné, má, co ostatní dlouho neměli, říká Buchtík

    Bude Česku po letošních sněmovních volbách opět vládnout hnutí ANO? Jeho suverénní vítězství dlouhodobě předpovídají různé volební modely. Přesto by nás podle sociologa Martina Buchtíka mohlo čekat překvapení.  Jak si politické strany a hnutí testují, co na voliče funguje? Kdo z politických subjektů Čechům nejlépe vidí do hlavy? A podle čeho se budou lidé nakonec rozhovat?  I to rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v prvním díle speciálu Ptám se já - Rok voleb, ve kterém spolu budou pravidelně až do volebního víkendu glosovat nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.  „Když uděláme výzkum v lednu, tak neříkáme, jak v říjnu nebo na konci září dopadnou volby, ale jaká je teď nálada,“ vysvětluje sociolog, proč se agentury s průzkumy v očích lidí mnohdy „seknou“. „A čím dál tím víc lidí se rozhoduje na poslední chvíli, v posledních čtrnácti dnech. Miluju lidi, kteří patří do nějaké škatulky. Ale lidi jsou neklidní a pořád z nich vyskakují ven,“ směje se.  Opravdu na poslední chvíli se podle Buchtíka rozhodují zejména určité voličské skupiny. „Typicky kampaň SPD má smysl dělat spíš později než dřív, protože to jsou lidé, kteří se ne tak moc zajímají o politiku. A vy potřebujete přitáhnout jejich pozornost na poslední chvíli.“ Roli podle sociologa hraje i to, že kampaně jsou dnes mnohem více cílené. „Lidé pravděpodobně nevidí spoty všech parlamentních nebo i neparlamentních stran. Vidí jenom něco, co jim vyhodnotí algoritmus.“ Jak detailně jednotlivé strany a hnutí znají svoje voliče, se v Česku stále hodně liší, samozřejmě i podle velikosti politických subjektů. Jednoznačně vede v současnosti opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. „Zatímco menší strany si udělají jeden malý výzkum na začátku, hnutí ANO má na naše poměry superprecizní analytický tým. A není to tak, že by ANO bylo kouzelné a nedostižné, ale ostatní to prostě dlouhou dobu vůbec neměli.“  „ANO může oslovovat svoje voliče například na svých stránkách, v kampani Lepší Česko. Zjevně ví, jak se to chová oproti obecné populaci, jsou tam specifičtější lidé, ale oni s tím umí pracovat. A výhoda je, že to mají za málo peněz a strašně rychle. Je vidět, že slogany nebo to, co říkají, dokážou přizpůsobovat v podstatě ze dne na den,“ říká Buchtík, podle kterého ANO v podstatě „najelo na kontinuální testing“.  „V minulosti často strategii nebo kampaň vedl zasloužilý člen strany. Anebo přišla nějaká firma, která běžně dělá plínky a mobily, a vrhla se do politiky na kontrakt. Teprve Andrej Babiš přišel s funkcionalitou neustálé kampaně.“ Lidé ví, koho volit nebudou Naopak na straně voličů je novým trendem posledních let, že mnoho lidí spíše ví, koho volit nebude, případně proti komu volí. „Viděli jsme to třeba v prvním kole prezidentské volby. Nebo v minulých sněmovních volbách, kdy část lidí volila proti Andreji Babišovi a na poslední chvíli se hlasy přelily, přestože to vypadalo vyrovnaně. Protože lidé šli volit primárně hlavního vyzyvatele.“ Čekají nás i během letošních voleb do Poslanecké sněmovny nějaká velká překvapení?  „Předvolební modely jsou vždy nastavené tak, aby reflektovaly chování, které známe. Ale když se lidé začnou chovat jinak, tak to ten model nedokáže reflektovat. Třeba náš model před evropskými volbami pravděpodobně o něco podhodnotil Přísahu s Motoristy,“ přiznává Buchtík. Důvodem podle něj bylo, že Motoristé dokázali zmobilizovat hodně lidí, kteří k volbám v minulých letech nechodili vůbec. „Vždycky se něco stane. Za první tři roky se stane třetina věcí, potom se ve volebním roce stane druhá třetina a v posledních třech týdnech před volbami se stane třetí třetina. Podle mě se stane to, že někdo vytáhne nějakou kauzu nebo oživí nějakou kauzu těsně před volbami. Protože teorie veřejného mínění říká, že pokud chceš něco ovlivnit, tak potřebuješ aspoň tři týdny,“ říká sociolog Martin Buchtík.  A připomíná fotografii hajlujícího Filipa Turka, která se na veřejnosti objevila těsně před volbami do Europarlamentu. „To už bylo pozdě. Bylo to asi pět dní před volbami, a to už zase do nestačí protéct mezi lidi, kteří nesledují politiku na každodenní úrovni.“ „Něco se stane, vidíme ty pokusy ve všech možných volbách. Myslím si, že se zrodí nějaká nová politická osobnost,“ uzavírá Buchtík.  Na co se Martin Buchtík a Marie Bastlová v letošní kampani těší nejvíc? Proč má Marie Bastlová syndrom fotbalové komentátorky? A přijme jejich pozvání do studia Miloš Zeman? --V bonusovém projektu podcastu Ptám se já - Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    36 min
  7. 6 FEB

    Jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu, říká Korčok

    Situace na Slovensku se dál vyostřuje. Na pátek se chystají další demonstrace proti politice premiéra Roberta Fica. Ten obvinil opozici, že připravuje převrat. Opřel se také do českých politiků a médií. Co se na Slovensku děje?   Hostem Ptám se já byl slovenský diplomat, bývalý prezidentský kandidát a člen opozičního Porgresivního Slovenska Ivan Korčok.  „V této klíčové situaci pro evropský kontinent, kdy Ruská federace pošlapává úplné základy bezpečnostní architektury, jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu,“ komentoval aktuální vývoj našich vzájemných vztahů Korčok. „Jako slovenský politik a slovenský diplomat budu vždy stát na straně Slovenské republiky, ale bohužel se dnes ty vztahy dostaly do situace, kdy i Česká republika zvažuje, jaký dopad má zahraniční politika Slovenské republiky, která se mění, která se orientuje na východ a která bere v úvahu ruské zájmy.“ Premiér Robert Fico před týdnem opět obvinil Česko, že jeho politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) jeho tvrzení odmítli. Situace se zároveň stále vyostřuje ve vnitropolitické situaci na Slovensku. Fico nedávno zaútočil na opozici a občanský sektor, které obvinil z přípravy státního převratu. O víkendu pak oznámil, že kvůli tomu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání. Opozice nařčení odmítla jako absurdní. Fico podle nich ztratil kontakt s realitou. „Z našeho pohledu opozice doba a zejména podoba vládnutí, ignorace rešení základních problémů dávno dozrála na předčasné volby,“ prohlásil Ivan Korčok.  Na protest proti Ficově politice budou ve více než 50 městech na Slovensku i v zahraničí v pátek pokračovat protivládní protesty. Organizátoři už naposledy vyzvali premiéra, aby odstoupil.  Povedou někam ohlášené protesty a demonstrace? Jak stabilní je aktuálně Ficova vláda? A kam se posunuly česko-slovenské vztahy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    30 min
  8. 6 FEB

    Vojenská pomoc Ukrajině se nám vrátila do pokladny, říká Pojar

    Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme?  Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.  Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednání, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje.  Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA.  Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, do jaké míry má podpora Washingtonu dál vypadat. Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty - jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce. O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    43 min

About

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

More From Seznam Zprávy

You Might Also Like

To listen to explicit episodes, sign in.

Stay up to date with this show

Sign in or sign up to follow shows, save episodes and get the latest updates.

Select a country or region

Africa, Middle East, and India

Asia Pacific

Europe

Latin America and the Caribbean

The United States and Canada