Jak to bylo doopravdy Český rozhlas

Rychlí jezdci na koních, kteří zcela nekompromisně dobývali města, kláštery, drancovali zemi a zabíjeli. Tak se chovali Mongolové, kteří v první polovině 13. století ohrožovali střední Evropu, včetně zemí českých. Už tehdy se nám vlastně potvrdilo, jak důležité je nepodceňovat nepřítele a není chytré tvrdit, že když je něco daleko, nemůže nás to ohrozit.

Přezdívku „zuřivý“, kterou novinář a literát Egon Ervin Kisch získal, byla odrazem jeho emocemi překypující povahy. Jeho nadšení jít za tématem, dokonce i do prostředí na dně společnosti. Vedle úkladných mordů, kriminality, to byly i nevěstince a prostitutky, stejně jako další sociálně nejslabší části společnosti. Kisch byl oceňovaný, kritizovaný, zatracovaný, v období socialistického Československa pak stavěný na i „piedestal“.

Pohledem člověka 21. století je k neuvěření, že v éře socialistického Československa existovaly rozsáhlé soubory zakázaných autorů, ale také knih a tiskovin. „Pašování začalo počátkem 50. let tzv. balónovými akcemi, kdy sem byly ze Západu posílány letáky a drobné brožurky. Od roku 1956 americká zpravodajská služba začala financovat knižní projekt, kde vycházely i knihy, a to včetně revue Svědectví,“ popisuje badatel Radek Schovánek v pořadu Jak to bylo doopravdy.

Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky vlastně symbolizuje komunistické Československo. Na jeho podkladu byly odsouzeny tisíce lidí, další dostávali tresty smrti. A přitom to měl být zákon, který měl „jen“ chránit stát.

Film okouzlil nejen diváky, ale také vedení totalitních států. Dobře si totiž uvědomovali, jaký je v nich propagandistický potenciál – a dělali to nacisté i komunisté. V českých zemích byla éra rozvoje zvukového filmu spojena s osobností Miloše Havla. „Představoval největšího filmového magnáta, bylo na něj ,vidět‘ už od první republiky, filmu se totiž věnoval už od svých 18 let,“ vysvětluje publicistka Krystyna Wanatowiczová.

je dnešní díl cyklu Jak to bylo doopravdy. O tom, jestli opravdu přispěly k pádu komunistické totality v zemích za železnou oponou pátrala Ivana Chmel Denčevová. Režie Michal Bureš.