KAPITOLA Vojtěch Kristen

Naprostá většina českých spotřebitelů chce podle ředitele marketingu Air Bank Oldřicha Dostála od své banky v zásadě jednoduché věci. „Pokud to nejsou ‚bankovní fanatici‘, chtějí hlavně to, aby je banka zbytečně neotravovala. Aby měli svůj bankovní život co nejjednodušší. A pochopitelně, aby to celé fungovalo,“ říká Dostál v nové epizodě podcastu Kapitola, který vychází na INFO.CZ.

Nejistota tuzemských firem ohledně budoucího vývoje postupně odeznívá, říká v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel korporátního bankovnictví banky Raiffeisenbank František Ježek. Právě on přitom vidí z první ruky, jak se firmy chovají pod současnými ekonomickými výzvami, jak úvěrují a jak splácejí.

Dělají oceňované kampaně, ze zahraničí do Česka vozí „reklamní Oscary“. Kreativní ředitelé pražské pobočky agentury McCann Aleš Brichta a Vítek Štrobl mají na triku třeba kampaně „13 minut“ či „Národní den beze spěchu“, které v posledních letech posbíraly snad všechny oborové ceny na trhu. Včetně Lvů z Cannes, nejprestižnějšího ocenění v oboru. V podcastu Kapitola oba kreativci glosují, proč má jejich práce na světovém poli ohlas, proč dali přednost originální „90minutové reklamě“ před tradičními 30sekundovými spoty anebo jak se na českou reklamu dívají ve světě.

Jsou budoucností novinařiny velké mediální domy, nebo naopak malé útlé platformy jako je Patreon či Gazetisto? Odpověď na tuto otázku hledali ve speciálním „narozeninovém“ dílu podcastu Kapitola předsedkyně představenstva společnosti Czech News Center Libuše Šmuclerová a mediální manažer, spoluzakladatel platformy Gazetisto Vladimír Piskáček. „Gazetisto je platforma, která pro lidi rozbourává poslední bariéru vstupu do médií. Díky nám a dalším podobným platformám mohou lidé zcela svobodně vytvářet média s obřím dosahem s nulovými náklady, bez vydavatelství, bez jakéhokoliv zbytečného dohledu,“ předpovídá budoucí vývoj médií Piskáček, někdejší člen představenstva Economie. „V Gazetistu si myslíme, že spíše než velkých mediahousů, kterých v poslední době ubývá, bude přibývat individualit z nejrůznějších oborů společnosti, kteří budou přes tyto platformy schopni nabízet obsah s hodnotou, za níž lidé ochotně zaplatí,“ doplňuje Piskáček. Naopak mediální manažerka Libuše Šmuclerová vnímá tyto platformy jen jako část vývojové fáze novinařiny. „Z mého pohledu se jen pohybujeme po spirále a v tuto chvíli jsme v nějaké další fázi spirály. Jistě, Gazetisto a jemu podobné platformy na velké mediahousy z jedné strany tlačí, osobně to vnímám ale spíš jako dobrou herdu do zad, která nás může posunout dále,“ doplňuje předsedkyně vydavatelství Czech News Center Šmuclerová.

Zatímco americká centrální banka kvůli vysoké inflaci oznamuje plány na utažení své měnové politiky, její evropský protipól ECB je v tomto ohledu o hodně umírněnější. Podle řady ekonomů hlavně proto, že pokud by Evropská centrální banka své sazby zvýšila, některé země jižního křídla eurozóny, jmenovitě Řecko či Itálii, by tím mohla poslat na kolena. „Je to jistě možné, i když mnohem více než zvýšení úrokové sazby by těmto zemím vadilo spíše to, pokud by centrální banka přestala vykupovat jejich dluhopisy,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Anna Píchová, hlavní analytička investiční společnosti Cyrrus. Právě díky levnému vykupování státních dluhopisů, kvantitativnímu uvolňování, tyto země financují svůj dluh, který dosahuje výrazně nad 100 procent HDP. „Problém je, že tyto země se tohoto obřího dluhu už nikdy nezbaví. Zadlužení je tak obří, že z toho už nejde vyrůst, to by ta země musela několik desítek let růst tempem pět, deset procent ročně, a navíc se přestat zadlužovat - to není pro rozvinutou zemi možné,“ dodává Píchová.

Umělá inteligence, kterou si zákazník pronajme a ona mu vydělá miliony? Zatím spíše sci-fi, v dalším desetiletí už dost možná realita. „Už nyní umělou inteligenci testujeme, ale v investicích se jí zatím příliš nedaří,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Radim Krejčí, zakladatel a ředitel investiční platformy Portu. „Testy zatím dopadají tak, že když jsme AI postavili proti našim běžným portfoliím, měla jak nižší výnosy, tak vyšší riziko. Ještě je třeba, aby se hodně učila, ale čas, kdy bude umělá inteligence umět investovat, přijde,“ věří Krejčí. Zroveň vysvětluje, co se mu nelíbí na veřejností oblíbených podílových fondech nebo proč lidé, kteří o sobě rádi říkají, jací jsou investiční profesionálové, jsou většinou se znalostmi na štíru.