MAPPA VYSÍL‪Á‬ MAPPA Ostrava

„V minulosti řada měst z finančních důvodů nemohla realizovat velké projekty, a tak dnes mnohdy bojujeme se setrvačností a obavami," uvádí Tomáš Hradil, starosta Krnova, jeden z důvodů proč se města a jejich představitelé bojí architektonických soutěží. „Ve skutečnosti je ale třeba si věci hlavně odpracovat a postupně se učit řemeslu," dodává a zmiňuje že to platí pro spolupráci s architekty, participaci nebo prosazování architektury a urbanismu do volebních projektů."

„Díky kapacitním komunikacím v jiných částech města, nemusí být ostravská městská třída místem tranzitu." uvádí základní předpoklad pro plánovanou proměnu ulic 28. října a Opavská architektka Zuzana Paclová. V MAPPA se podílí na přípravě koncepce této významné třídy. Dodává, že je třeba vizi rozvoje města promítnout do prostoru a připravit nástroj, díky kterému půjde sjednotit zájmy města, městských obvodů i soukromých subjektů. „Čeká nás maraton diskuzí, který pomůže koncepci naladit tak, aby zohledňovala potřeby co největšího počtu lidí i velkých hráčů v území."

„Náměstí potřebuje energii." shodují se Martin Materna a Jiří Mika, kteří se svými kolegy uspěli v soutěži o budoucí podobu náměstí Edvarda Beneše. Zároveň doplňují, že Nádražní ulice je plná různých rozšíření a nepravidelností, a tak v tomto schématu chtějí pokračovat i v případě plochy po bývalém Německém domě. „Vnímáme to jako přednost. Z chyby se stal systém, který ulici podporuje." dodávají.

„Inovace i současné technologie předbíhají legislativu." říká Josef Laža, když mluví o problémech, které dnes trápí dopravu ve městech. Netradiční epizodu jsme nenahrávali ve studiu, ale na chodnících Ostravy, v tramvaji, na sdílením kole a během parkování v centru města. S dopravním inženýrem, který se v Městském ateliéru prostorového plánování a architektury podílí na projektech rozličných měřítek, jsme vyzkoušeli kolik různých podob může mít doprava ve městě.

„Oproti západu máme skluz." říká geograf Jiří Pánek, když hodnotí schopnosti českých měst správně zapojovat občany do plánování. Podotýká, že schopnost komunikovat a být transparentní si municipality již osvojily. „Participovat se ale zatím daří spíše těm větším a zkušenějším." doplňuje. Nemluvili jsme ale jen o současnosti. Dostalo se i na to, jaké novinky mohou do participace vnést digitální technologie a jak je pro spolupráci s veřejností správně využívat.

„Ostravě se daří, aby měla platný územní plán včetně jeho průběžných aktualizací." říkají architekt a vedoucí odboru územního plánování Cyril Vltavský a jeho kolegyně Hana Paclová. „Požadavek na změnu může podat každý občan a my musíme všechny náměty vyhodnotit a posoudit." uvádějí. Celý proces pak označují jako snahu o vstřícnost kombinovanou s dodržování všech platných limitů a ohledem na smysluplný a udržitelný rozvoj Ostravy. Stejně tak všechny zájemce vybízejí, aby se s návrhem změny seznámili, ať už online nebo osobně. „Dveře jsou u nás vždy otevřené, i v této době. A jsme rádi, že lidé za námi opravdu chodí." shodují se.