200 episodes

Podcast o dění na mediální scéně. Marie Bastlová si zve novinářské kolegy/ně k rozhovorům o roli a fungování médií, novinářů a žurnalistice jako takové v prudce se měnícím světě. Zajímá nás pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce i to, jak se novináři potýkají s nejaktuálnějšími výzvami včetně třeba dezinformačních válek či umělé inteligence.

Mediální cirkus Seznam Zprávy

    • News
    • 4.7 • 394 Ratings

Podcast o dění na mediální scéně. Marie Bastlová si zve novinářské kolegy/ně k rozhovorům o roli a fungování médií, novinářů a žurnalistice jako takové v prudce se měnícím světě. Zajímá nás pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce i to, jak se novináři potýkají s nejaktuálnějšími výzvami včetně třeba dezinformačních válek či umělé inteligence.

    Odchod z ČT? Umím si to představit, říká Robert Záruba

    Odchod z ČT? Umím si to představit, říká Robert Záruba

    Má za sebou maraton komentování hokejových zápasů, které vyvrcholily na mistrovství světa v Praze. I přes pozitivní ohlasy, ale není Robert Záruba se svým výkonem spokojený. „Byl to lehký průměr,“ řekl šéfkomentátor Redakce sportu ČT v podcastu Mediální cirkus.
    Robert Záruba, jehož lze bez přehánění označit za legendu české sportovní žurnalistiky, seděl ve studiu jen pár dní po mistrovství světa v ledním hokeji v Praze. Na otázku, jak si ho užil, odpovídá: „Nesnáším tohle slovo.“ A vysvětluje, že je v pracovním zápřahu už od konce zimy. „To jsou dvě takové věty před začátkem mistrovství světa, které se hraje v květnu, tedy po extraligovém play off, přípravě národního mužstva, kdy já toho mám úplně nad hlavu. A někdo mi řekne: Tak ti to začíná, co? A já už v únoru jedu na pětku,“ říká.
    Navíc, jak přiznává, je sám na sebe velmi přísný. Takže s úrovní svého komentování není letos spokojen. „Myslím, že to byl lehký průměr, že to mohlo být mnohem lepší,“ přemítá. I přesto, že ohlasy na jeho komentování s Jakubem Voráčkem byly pozitivní.
    V poslední době prý přemýšlí i o to tom, jak se mění klima v ČT a tlak na moderátory. „Určitě nejsem ve stejné situaci jako Václav Moravec, který je pod mnohem větším tlakem. Já vlastně tlak žádný nemám. V televizi po mně nikdo nejde. (…) Mně spíš jde o lidi, se kterými se vám buď dělá dobře, nebo ne.“ Dokázal by po 40 letech odejít z ČT někam jinam? „Umím si to představit,“ říká.
    Opravdu usnul mezi zápasy mistrovství světa? Tyká si se sportovci? A čí byl nápad, nechat komentovat Jakuba Voráčka? Poslechněte si celou epizodu.

    • 49 min
    Poslali mě do Ruska a zapomněli na mě, říká Petra Procházková

    Poslali mě do Ruska a zapomněli na mě, říká Petra Procházková

    Její jméno se v Česku stalo synonymem pro válečnou zpravodajku, která informuje přímo z centra dění. V roce 1992 odjela Petra Procházková do Ruska a zůstala tam 10 let. Mezitím sledovala na místě řadu ozbrojených konfliktů hlavně na Kavkaze.
    Teď jezdí do Gruzie (naposledy právě tento týden kvůli demonstracím proti kontroverznímu zákonu o zahraničních agentech) nebo na Ukrajinu, kde vidí jiný druh války. „Je veliká. Ve srovnání s Čečenskem je v bezohlednosti vůči civilistům hodně podobná. Jenomže Čečensko je malinké území na severním Kavkaze, kde tehdy žil necelý milion lidí, a Ukrajina je 60 milionová země. V Čečensku to byla guerillová válka a tady je to válka dvou velkých armád,“ srovnává Petra Procházková.
    Svoji kariéru expertky na postsovětský prostor začala Petra Procházková v roce 1992, kdy jako zpravodajka Lidových novin odjela do Moskvy. Přijela tam tehdy s minimálními zkušenostmi na post zahraniční zpravodajky. „Vůbec nechápu, jak jsem to mohla vydržet. Neuměla jsem vůbec nic, ale hlavně ani rusky. Jela jsem tam s představou, že umím rusky. Už na letišti jsem pochopila, že mi nikdo nerozumí a já nerozumím nikomu,“ vzpomíná.
    Přijela tam po Jaromíru Štětinovi, který ji měl uvést a pomoci se zařizováním. Jenže ten ji nakonec nečekal, měl jinou práci. „Já jsem vůbec nebyla členem zahraniční rubriky, pracovala jsem v příloze, psala o antikoncepci, o módě. Tak mě tam poslali na tři měsíce. A myslím si, že po třech měsících zapomněli, že tam jsem,“ popisuje.
    Podle jejích slov jí ale výrazně pomohly události roku 1993, kdy se bojovalo o moskevský Bílý dům: „A najednou si vzpomněli, že tam jsem a zjistili, že náhodou jsem i uvnitř Bílého domu. Tak se to hodilo a hned jsem na té první straně (novin) byla.“
    Co zachránilo Petře Procházkové novinářskou kariéru poté, co ji ruské úřady v roce 2001 vyhostily, a ona se musela vrátit do Prahy? Proč zůstala v Lidových novinách i poté, co je koupil Andrej Babiš? Jak Putinův režim okleštil ruská nezávislá média? A jak se Petra Procházková dívá na práci válečných zpravodajek a zpravodajů? Poslechněte si celou epizodu Mediálního cirkusu.

    • 45 min
    Rozumím Okamurovi i Zemanovi, že k nám nechodili, říká Veselovský z DVTV

    Rozumím Okamurovi i Zemanovi, že k nám nechodili, říká Veselovský z DVTV

    Je to deset let, co za velké mediální pozornosti odešli z České televize moderátoři Daniela Drtinová a Martin Veselovský. Vadil jim údajný politický nátlak na zpravodajství. „Největší vtip i po těch letech je v tom, že vlastně nikdo neví, jak vážné to bylo,“ vzpomínají dnes spolumajitelé internetové televize DVTV. Oba byli hosty nejnovějšího dílu podcastu Mediální Cirkus.
    DVTV má za sebou už deset let fungování na internetu, teď navíc rozjíždí televizní kanál. Ten od listopadu běží jen klientům jednoho z telefonních operátorů, brzy by ho ale měli naladit všichni. DVTV totiž zažádala o přidělení terestrické licence.Na televizním kanálu chtějí ale kromě svého obsahu nabízet taky obsah převzatý zhruba od dvacítky populárních internetových tvůrců, se kterými se dohodli na spolupráci. 
    Samotné rozhovory na DVTV moderovalo v průběhu let hned několik novinářů, teď se ale před kamerou objevují v podstatě jen právě Drtinová s Veselovským. Ti za sebou mají už tisíce interview. Jak takové vytížení zvládají? Kde hledají motivaci k další práci? Co je na moderování nejvíc baví a s čím mají naopak největší problém? Jak se Daniela Drtinová vyrovnává s kritikou za přílišnou "ezoteričnost" některých svých rozhovorů? A za jak důležitý považují oba moderátoři DVTV žánr hard talku, ve kterém politici čelí ze strany důkladně připravených novinářů kritickým otázkám? To vše se dozvíte v nové epizodě Mediálního cirkusu.

    • 53 min
    Rozhovory se Zemanem si přáli Číňané, říká Jaromír Soukup

    Rozhovory se Zemanem si přáli Číňané, říká Jaromír Soukup

    Mediální magnát Jaromír Soukup zatím nebude prodávat podíly ve svých firmách. Tvrdí, že stamilionové dluhy svých společností zvládne a že už dokončuje restrukturalizační plány. Na ně dostal od soudu tři měsíce.
    „Jsem optimista. Není to lehká situace, ale máme z ní jasnou cestu ven,“ prohlásil Soukup v podcastu Mediální cirkus.
    Do Soukupova mediálního impéria, jehož páteří jsou firmy Empresa Media vlastnící časopisy Týden nebo Instinkt, Televizní studio Barrandov a agentura Médea nedávno vstoupil podnikatel Jan Čermák. Ten je momentálně majitelem 50procentního podílu. Empresa Media a televize Barrandov čelily insolvenci, teď jim soud přiřkl ochranu před věřiteli a dal jim tři měsíce na vypracování záchranného plánu. Právě vstup Čermáka je  podle Soukupa pro šanci na záchranu jeho impéria zásadní.
    „Nevím, jestli bych to zvládl sám, možná ano, možná ne, ale to jsou všechno kdyby. Vstup Jana Čermáka nám dal určitý klid a jistotu, že to zvládneme. On se chová jako investor a sleduje své zájmy, které jsou mezi námi jasně vydiskutovány,“ tvrdí Soukup. Zároveň říká, že prodat svůj zbylý podíl v mediálních aktivitách se nechystá: „Zatím určitě ne. Všechno je na prodej, to varianta, kterou do budoucna nelze vyloučit. V tuhle chvíli o tom vůbec neuvažuju.“ 
    V rozhovoru se rozpovídal o celé své mediální a politické kariéře. V posledních letech proslul zejména coby hlavní moderátor své televize Barrandov. Tam v průběhu času moderoval 25 pořadů, z toho až deset současně. Asi nejvíce kontroverzí ale vyvolávaly jeho pravidelné rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem, které vedl dva a půl roku v letech 2017-2019.
    Jak se na tuto epizodu s odstupem času dívá? Na čem se Soukupův mediální byznys zadrhnul? Řešil někdy, že je terčem kritiky nebo posměchu kvůli svému moderování? Jaký vliv na politiku mu dávalo vlastnictví velké mediální agentury? A jaké plány má du budoucna - ať už ty mediální, nebo ty politické? Na to vše přišla v rozhovoru s Marií Bastlovou pro nový díl podcastu Mediální cirkus řeč.

    • 51 min
    „Moderátorkám osahávali před vysíláním nohy.“ S Apolenou Rychlíkovou nejen o ženách v médiích

    „Moderátorkám osahávali před vysíláním nohy.“ S Apolenou Rychlíkovou nejen o ženách v médiích

    Už je to skoro tři roky, co začala kauza, která skončila odsouzením bývalého poslance za TOP 09 Dominika Feriho na znásilnění. Případ odstartoval mimo jiné i text novinářky Apoleny Rychlíkové (tehdy magazín A2larm), která spolu s kolegou Jakubem Zelenkou (tehdy Deník N) popsala příběhy žen, které bývalý politik sexuálně obtěžoval, napadl nebo znásilnil. 
    Ferimu, kterého soud zatím nepravomocně odsoudil na tři roky za znásilnění a pokus, se Rychlíková chce věnovat dál. „S Jakubem (Zelenkou) teď chystáme knihu o Dominiku Ferim,“ prozradila Apolena Rychlíková v podcastu Mediální cirkus.
    Rychlíková je aktivní členkou spolku Ženy v médiích, který nedávno zveřejnil výsledky průzkumu mezi novináři, že kterého vyšlo, že více než tři čtvrtiny novinářek se setkaly s nějakou formou sexuálního obtěžování. Zhruba polovina respondentek průzkumu se pak setkala s nějakou formou sexuálního obtěžování ze strany kolegů nebo nadřízených.
    „Sama jsem se s nějakou formou sexismu setkávala docela často. Jsem člověk, který může v leckom vzbuzovat děs a hrůzu, takže neděje se mi často, že by se mě třeba někdo nevybíravě dotýkal, ale i s tím jsem se setkávala. To znamená nevybíravé dotyky od kolegů třeba z jiných médií. Oni to třeba často ani nemyslí vážně nebo zle, ale je to diskomfort, který musíme zažívat,“ popisuje Rychlíková, která chystá i článek o tom, jak sexuální obtěžování v redakcích může vypadat.
    Proč ji výsledky průzkumu o sexuálním obtěžování v médiích nepřekvapily? Jak zareagovala, když jí v rozhlase řekli, že ji berou, protože je žena? A proč bychom pracovní potřeby mladých měli brát vážně? Pusťe si celou epizodu podcastu Mediální cirkus, v níž Marie Bastlová zpovídá Apolenu Rychlíkovou.

    • 44 min
    Bez zvýšení poplatků propustíme čtvrtinu lidí, varuje šéf rozhlasu

    Bez zvýšení poplatků propustíme čtvrtinu lidí, varuje šéf rozhlasu

    Se značným znepokojením sleduje tažení nové slovenské vlády proti veřejnoprávním médiím. Ani plná náměstí tomu bohužel nezabrání, říká generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v rozhovoru pro podcast Mediální cirkus.
    Šéf Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se hlasitě postavil za svého slovenského kolegu Luboše Machaje, když minulý týden zveřejnil prohlášení na jeho podporu. Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová chce veřejnoprávní média RTVS zrušit zákonem a nahradit je novou institucí, čímž by skončilo současné vedení. „Vidím záměr zničit klasickou podobu veřejnoprávních médií, je to snaha o zestátnění médií,“ reagoval Zavoral v dalším díle podcastu Mediální cirkus..
    Podle něj je celá změna účelová: „Že zákonem zrušíte jednu existující organizaci a rovnou v zakládáte novou instituci, po které ale údajně chcete totéž, tak to zavání jenom snahou změnit vedení a zbavit se stávajícího generálního ředitele Machaje.“ 
    A připomíná další kroky, které podle něj ukazují na snahu zbavit se současného vedení RTVS - náhlé snížení rozpočtu RTVS během února i zrychlené řízení k přijetí nového zákona. „Bohužel si myslím, že ani plná náměstí a demonstrace lidí, kteří se určitě nebudou chtít s tímto stavem smířit, tomu prostě nezabrání,“ dodává Zavoral.
    Podobné snahy o okleštění veřejnoprávních médií jsou vidět i v Česku. Hnutí SPD by je převedlo na příspěvkové organizace pod ministerstvo kultury. Šéf ANO Andrej Babiš zase loni říkal, že by veřejnoprávní média neměla dostat už ani korunu z peněz daňových poplatníků.
    Věří René Zavoral, že se koalici podaří prosadit ve sněmovně zvýšení koncesionářských poplatků, které se od roku 2005 nezvedly? Jaký plán má pro případ, že ke zvýšení nedojde? Zažívá ve funkci generálního ředitele ČRo politické tlaky? A jak zpětně hodnotí svou snahu jmenovat do čela zpravodajství rozhlasu Jitku Obzinovou, což vyvolalo uvnitř veřejnoprávní instituce masový odpor?

    • 46 min

Customer Reviews

4.7 out of 5
394 Ratings

394 Ratings

Hauk Roman ,

Nový formát - Super

Děkuji za nový kvalitní podcast.

klientka praha ,

Snazila jsem se, ale neslo to

Uplne priserna moderatorka - neempaticka, nepripravena, skace do reci (!!!), artikulace lajdacka :-(
Kdejaky amatersky “podcaster” ji nasobne předčí!!

JiriPilar ,

Děkuju

Děkuju byl jsi nejlepší! Škoda, že to byl poslední díl:(

Top Podcasts In News

Vlevo dole
Seznam Zprávy
Vinohradská 12
Český rozhlas
5:59
Seznam Zprávy
Kecy a politika
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
Host Lucie Výborné
Český rozhlas
Šťastný podcast
Seznam Zprávy

You Might Also Like

Vlevo dole
Seznam Zprávy
Ptám se já, Marie Bastlová
Seznam Zprávy
Šťastný podcast
Seznam Zprávy
Dobrovský & Šídlo
Paměť národa
5:59
Seznam Zprávy
Spotlight
Spotlight Aktuálně.cz

More by Seznam Zprávy

Vlevo dole
Seznam Zprávy
České podsvětí
Seznam Zprávy
Dvě minuty
Seznam Zprávy
Checkpoint
Seznam Zprávy
Angličan
Seznam Zprávy