Podcast Akademie věd

Akademie věd ČR
  • 4,9 (53)
  • VĚDA
  • TÝDNĚ
Podcast Akademie věd

Profilové rozhovory s vědci a vědkyněmi z ústavů Akademie věd ČR. Poslechněte si, na čem pracují, jak uvažují a jak vidí současný svět. Tematicky se pohybujeme ve všech oborech, od astronomie po zoologii. Do laboratoří a výzkumných pracovišť vás zve Jitka Kostelníková. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.

  1. PŘED 1 DNEM

    Rudá dužina či ukázková stopka. Čím jsou unikátní jablka ze světově úspěšné české šlechtitelské stanice

    Vydejte se s námi na procházku jabloňovými sady šlechtitelské stanice ve Střížovicích, která je od roku 1966 součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Právě tady vznikají nové odrůdy jabloně odolné proti některým chorobám. Sadem, třídírnou, skladem i laboratoří nás provází molekulární biolog Dimitrij Tyč, který překvapí květnatým slovníkem při popisu vlastností jednotlivých odrůd. Dozvíte se, proč je jednou z nejúspěšnějších střížovických odrůd Opal®, jaký hit připravili šlechtielé pro nadcházející sezónu a zda by bylo možné vypěstovat jablka bez jadřince. A tipli byste si, co se měří penetrometrem a jaké vlastnosti jablek jsou v současné době nejvíc žádané?  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

    36 min

  2. 13. 11.

    AUDIOČLÁNEK: Země nikoho. Nahlédněte do neznámé kapitoly dějin holokaustu s historikem Michalem Franklem

    Země nikoho vznikly v roce 1938 na různých místech na hranicích středovýchodní Evropy. Byla to místa opuštění, obrovského utrpení a mezního pocitu vyloučení. Mezi březnem 1938 a zářím 1939 tu živořily desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Neznámou kapitou dějin holokaustu se zabývá Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, autor knihy Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939. V audiočlánku se dozvíte, kde všude uvízly skupiny židovských uprchlíků i co jim pomáhalo přežít. A jsou země nikoho opravdu minulostí, nebo můžeme nacházet paralely i v současnosti?   Audiočlánek vznikl na základě textu Leony Matuškové, který v plném znění najdete v Magazínu AV ČR. Přečíst si jej můžete v online podobě na stránkách Akademie věd nebo si objednejte výtisk na predplatne@ssc.cas.cz.  Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

    17 min

  3. 8. 11.

    LIVE: Nejsme racionální bytosti. Jak experimenty hýbou ekonomickým výzkumem, popisují Julie Chytilová a Michal Bauer

    Ekonomové Julie Chytilová a Michal Bauer z Národohospodářského ústavu AV ČR a FSV UK představili v živé diskuzi v rámci Týdne Akademie věd, jak zásadní mohou být výzkumy behaviorální ekonomie např. pro řešení chudoby, nebo nesnášenlivosti na základě etnicity. Dozvíte se, jak se ekonomie sblížila s psychologií a proč je dobré brát aspekty našeho rozhodování vážně. Hosté jsou si partnery v práci i v životě a svou akademickou dráhu odstartovali trochu nečekaně v rovníkové Ugandě. Na jaká další místa je výzkum zavedl? Jak to vypadá, když se plánuje experiment pro konkrétní výzkum - třeba vůli nechat se očkovat? A proč pracují raději v terénu než v laboratoři?  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

    46 min

  4. 1. 11.

    Žáci jako badatelé. Vojtěch Ripka a Martin Štefek ukazují inovativní cesty, jak učit dějepis

    Jak se v současnosti proměňuje výuka dějepisu a před jakými výzvami stojí vyučující (ne)oblíbeného předmětu? A jak může hodiny historie proměnit/doplnit/ozvláštnit tzv. badatelská metoda, ve které hraje žák hlavní roli a učitel pro něj připravuje vzdělávací situaci? Vojtěch Ripka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR popisuje vývoj webové aplikace HistoryLab.cz, na které se spolupodílel a která vychází z badatelské metody. Aplikace představuje digitální dílnu s mnoha cvičeními přímo do hodin, ve které se žáci a žákyně učí pracovat s prameny, rozvíjí historickou gramotnost a soustředí se na trénování kompetencí. Martin Štefek zdůrazňuje důležitost propojení výzkumu současných dějin a vzdělávání. I proto Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, kde historik a politolog působí, zintenzivňuje spolupráci s didaktiky i vyučujícími dějepisu. Oba hosté shodně vnímají důležitost rozvoje kompetencí, aby se studující mohli orientovat v současném světě. I když je správně uchopená badatelská metoda náročnější na přípravu i vedení lekce, rozsáhlé evaluace ukazují její pozitivní dlouhodobé dopady. Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

    39 min

  5. 23. 10.

    Mikrobi v našem těle. Imunolog Miloslav Kverka popisuje vztah mikroorganismů a člověka

    Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví. Dejte si jogurt nebo kimchi a poslechněte si, jak komunikujeme s mikroby prostřednictvím imunitního systému, proč jsme dávno nevymřeli na průjmy a proč je těžké určit, jak vypadá opravdu zdravý střevní mikrobiom.  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

    37 min

  6. 11. 10.

    Koronavirus v MHD nebo patogeny v potravinách. Kde všude mohou biosenzory z laboratoře Hany Lísalové odhalit nebezpečí?

    Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou spolupráci a interdisciplinaritu, ale i to, co jí jako nevidomé při práci nejvíc pomáhá.  Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2

    36 min

  7. 2. 10.

    Vzhůru hleď! Proč se vyplatí všímat si fasád, popisuje teoretička architektury Markéta Svobodová

    Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy vedly výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Jde o veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, ke kterému její tým aktuálně připravuje didaktické materiály. Mimo to také spolupracují se Dny architektury a pořádají přednášky v terénu. Při průzkumu témat se badatelka vždy zajímá o kontextové přesahy – ať už jde o stavby Klubu československých turistů, architekturu krematorií, československé studenty a studentky školy Bauhaus nebo o osobnost brněnského umělce Františka Kalivody. Po jakých kopcích Markéta Svobodová v dětství chodila a jak ji to ovlivnilo v její akademické kariéře? Jak moc se do její práce otisklo setkání s teoretikem architektury a historikem Rostislavem Šváchou? A proč si oblíbila období avantgardy? Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 Publikace, o kterých v pořadu hovoříme, jsou Bauhaus a Československo 1919-1938 / The Bauhaus and Czechoslovakia 1919-1938: studenti / koncepty / kontakty, Hore zdar! Stavební strategie Klubu českých/ československých turistů [útulny a chaty], Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: Ideové, stavební a typologické proměny a KALI- / ARCH / FI-FO / TYPO. František Kalivoda (1913–1971): Vize a návraty modernismu.  00:00 Představení hosta a přivítání 00:45 Cesta Markéty Svobodové k architektuře 02:07 Vliv dětství a uměleckého vzdělávání na její výzkum  03:58 Průzkum školy Bauhaus a vznik knihy zaměřené na studentky a studenty z Československa 04:56 František Kalivoda: multižánrový umělec 07:10 Vznik a specifika projektu Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha  17:07 Výzkum staveb Klubu československých turistů, práce na knize Hore zdar! 20:48 Výhled a plán na zpracování korespondence Františka Kalivody 21:42 Uzavření a rozloučení

    23 min

  8. 25. 9.

    Nečekaná síla magnetismu. Hana Grison sleduje jeho stopy v půdě, listech nebo po zásahu bleskem

    Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s sebou bere na výpravy do terénu. Dozvíte se i podrobnosti o projektu Bleskem označeno, na němž vědkyně spolupracuje, a zjistíte, jak se do něj můžete zapojit. Co nám prozradí mapa míst, kam udeřil blesk a jak se zasažené místo promění?  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2  00:45 Cesta vědkyně k výzkumu půdního magnetismu 03:48 Archeomagnetické datování a jeho uplatnění v archeologii  07:39 Magnetické stopy v půdě  9:51 Lokace, na kterých tým Hany Grison pomáhá 12:07 Interdisciplinární povaha výzkumu a spolupráce napříč obory 14:35 Výzkum znečištění půd 15:45 Magnetická susceptibilita  16:43 Evropský projekt zkoumající znečištění ve městě pomocí analýzy listů stromů 20:02 Projekt Bleskem označeno  24:50 Jak to vypadá při terénním výzkumu 29:18 Rozloučení

    30 min
Zobrazit vše (129)

4,9
z 5
53 hodnocení

Informace

Profilové rozhovory s vědci a vědkyněmi z ústavů Akademie věd ČR. Poslechněte si, na čem pracují, jak uvažují a jak vidí současný svět. Tematicky se pohybujeme ve všech oborech, od astronomie po zoologii. Do laboratoří a výzkumných pracovišť vás zve Jitka Kostelníková. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.

Informace

  • Autor
    Akademie věd ČR
  • Aktivní
    2020 - 2024
  • Díly
    129
  • Hodnocení
    Nezávadné
  • Copyright
    © Akademie věd ČR
  • Web pořadu
    Podcast Akademie věd

Také by se vám mohlo líbit

Chcete-li poslouchat díly s explicitním obsahem, je nutné se přihlásit.

Dostávejte nejnovější informace o tomto pořadu

Přihlaste se nebo se zaregistrujte, sledujte pořady, ukládejte si díly a dostávejte poslední novinky.
Vyberte zemi nebo oblast

Afrika, Blízký východ a Indie

Asie a Tichomoří

Evropa

Latinská Amerika a Karibik

USA a Kanada