Pandemie očima vědy - webcasty Iniciativy Sníh

Iniciativa Sníh
Podcast “Pandemie očima vědy - webcasty Iniciativy Sníh”

Rádi bychom vám pravidelně přinášeli vyjádření předních odborníků formou webcastů. V nich se pokusíme co nejsrozumitelněji zodpovědět palčivé otázky veřejnosti obestírající probíhající pandemii a vysvětlit, v čem spočívají největší výzvy, kterým dnes společnost čelí.

  1. S Mgr. Danielem D. Novotným, Ph.D. o pandemii | Uvádí Antonín „Ilu“ Šlajch

    21/02/2023

    S Mgr. Danielem D. Novotným, Ph.D. o pandemii | Uvádí Antonín „Ilu“ Šlajch

    🎥 Video bylo natočeno 31. ledna 2023. 🎙 Iniciativa Sníh vám přináší první díl rozhovorů, které natáčíme ve spolupráci s kanálem Vědátor a Antonínem „Iluminátorem“ Šlajchem, známým popularizátorem vědy a kritického myšlení. 🎙 Startujeme Antonínovým rozhovorem s Mgr. Danielem D. Novotným, Ph.D., který se zabývá dějinami filozofie, aplikovanou etikou, metafyzikou, filozofickou antropologií, komparativní filozofií, etikou autonomních vozidel a příležitostně i dalšími filozofickými disciplínami. 🎙 Dnes si budeme povídat o pandemiích a věcech okolo nich, které zajímají nás, běžné smrtelníky, a je tady spousta otázek, ve kterých mohou naši diváci tápat, takže si je zkusíme vysvětlit. 🦠 Z obsahu vybíráme: 🦠 Ilu: Jaké známe faktory, které mohou přispívat ke vzniku nových nemocí pomocí zoonózy? 🦠 D.N.: Když se na to podíváme z hlediska epidemiologů – odborníků na infekční choroby (protože epidemiolog se může zabývat i neinfekčními), z hlediska epidemiologie infekčních chorob jde o takový trojúhelník mezi člověkem, zvířaty a prostředím. … Kdykoli dojde ke změně v jedné části toho trojúhelníku, zvyšuje se pravděpodobnost, že dojde k přenosu nových chorob. 🦠 Ilu: Kdybych to rozdělil na Asii, pak Evropu a Ameriku a následně třeba i Afriku, byly tam rozdíly v přístupech, ať už k opatřením preventivním, ať už potom na základě toho, jak se situace vyvíjela. Jak můžeme vnímat tyto rozdíly? A proč vlastně byly? 🦠 D. N.: … Některé společnosti vyhodnotily ty informace nedostatečně, některé si dokonce zvolily mylné cíle, řekněme zcela amorální, že třeba byly schopny si říci, že když se sníží počet starších lidí nebo nemocných, oslabených lidí, tak to není zas taková tragédie, ozývaly se i hlasy typu, že jsme přemnožení, nebo podobné zvrácené názory. Ukázalo to do určité míry zrcadlo, ten stav té které společnosti. 🦠 Ilu: … Jak apelovat na to, aby se situace řídila podle důkazů a ne podle podle názorů, nebo jak vlastně k tomuto přistupovat, když se nám tu vytvoří, když slyšíme sto názorů ze sta stran, jak k tomu přistupovat? 🦠 D. N.: Myslím si, že tohle je jeden z klíčových bodů toho řešení. Mít zdravou komunitu, ale to ještě nestačí, šikovná media, to také nestačí, ale v posledku je třeba mít nějaký řád, který může tyto mimořádné situace řešit. 🦠 Ilu: My jsme tady měli celou řadu osobností, které se s příchodem té pandemie najednou jaly situace a předávaly tyto pohledy a názory, které ne vždy byly založeny na datech, na důkazech atd., což dále formovalo ve společnosti nějaké další pohledy na to, že bychom se nemuseli omezovat, nemuseli bychom dělat to a to a tady to je špatné a tady to, a najednou byla diskuse i na laické úrovni prakticky odsouzena k zániku, protože byla zase přehlcena… 🦠 D. N.: Stále ještě, myslím, nebyla historicky doložena a zpracována určitá kauzalita mezi těmi, kteří jsou z jakýchkoli motivů zodpovědní za ten stav, a tím obrovským množstvím nadúmrtí. Když se to vezme proporčně – země, která je bohatší a která investuje do zdravotnictví velkou část státního rozpočtu – tady zemřelo 8×, 10× víc lidí než v chudších zemích. Je to katastrofa děsivého rozměru, kterou si pořád málo lidí uvědomuje, málo lidí ji dostatečně doceňuje, a tato katastrofa nebyla bez nějakých zodpovědných činitelů. 🦠 Divácký dotaz: Co si myslíte o snahách o zavedení povinného očkován

    1 h 33 min
  2. Co jsou to konspirační teorie a jak je poznat? (epizoda 25)

    05/01/2023

    Co jsou to konspirační teorie a jak je poznat? (epizoda 25)

    🕵 Díl byl natočen 4. května 2021. 🕵 Jak rozeznat konspirační teorie, nám poradí Mgr. et Mgr. Ing. Štěpán Bahník, Ph.D., výzkumník v oboru psychologie na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. 🕵 Konspirační myšlení a konspirační teorie se často vyznačují několika specifickými rysy. 🕵 Jedním z nich je, že konspirační myšlení může vést k přesvědčení o pravdivosti navzájem se vylučujících teorií. Například si někdo může myslet, že vir unikl z laboratoře ve Wuchanu a zároveň se domnívat, že dávno před propuknutím epidemie ve Wuchanu se již vir běžně vyskytoval v dalších částech světa. 🕵 Lidé věřící v konspirační teorie také mají tendenci považovat jakékoliv oficiální stanovisko, které nesouhlasí s jejich přesvědčením, za zfalšované. Konspirační teorie obvykle předpokládají u domnělých konspirátorů nekalé motivy. Tvrdí, že se jedná o spiknutí za účelem dosažení politických nebo ekonomických cílů. Například podle nich může Bill Gates chtít pomocí vakcín očipovat lidi či farmaceutické společnosti zveličují pandemii pro vlastní zisk. 🕵 Lidé s konspiračním myšlením se často považují za oběti organizovaného pronásledování. Mají představu, že jejich názor nebo názor spřízněných osob je potlačován či cenzurován. 🕵 Konspirační myšlení je imunní vůči důkazům. Například vyvrácení domněnky, že pandemie skončí o Vánocích, může vést pouze k novému přesvědčení, že byla z laboratoře vypuštěna nová varianta viru. 🕵 Nedostatek důkazů pro konspirační teorii může být také považován pouze za důkaz schopnosti konspirátorů. 🕵 Vyvrácení domnělých důkazů pro konspirační teorii většinou nevede k zavržení této teorie. Stále přetrvává přesvědčení, že je něco špatně. Konspirační myšlení často nachází vzor v jevech, které mohou být snadno pouhou náhodou. Například institut ve Wuchanu zkoumal koronaviry. Dle konspiračních teorií to nemůže být náhoda a je tedy jasné, že vir byl uměle vytvořen. 🕵 Při rozpoznávání konspiračních teorií je možné sledovat zmíněné rysy a ve vlastním myšlení si na ně také dávat pozor. 🕵 Moderuje Ing. Lucie Vrbová, Ph.D. 🕵 Za podporu v oblasti PR děkujeme Janě Kulhánkové. 🕵 www.iniciativa-snih.cz 🕵 im.vse.cz/evidence-based-management 🕵 km.vse.cz 🕵 Zdroj

    2 min
  3. 30/12/2022

    Jsou dezinformace opravdu nebezpečné? (epizoda 24)

    💣 Díl byl natočen 3. května 2021. 💣 O nebezpečnosti dezinformací nám poví PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc. 💣 Šíření nepravdivých informací je nebezpečné, protože tyto informace ovlivňují chování lidí. Můžeme to ilustrovat na několika příkladech. 💣 Tvrdí-li kandidát na prezidenta, že vyhrál o hodně, i když všechny oficiální, ověřené, opakovaně zjištěné informace ukazují opak, vede to k podkopávání důvěry v organizace, instituce, a někoho dokonce k tomu, že vezme zbraň a jde situaci řešit. 💣 Jiná oblast, kde si můžeme vliv nepravdivých informací ukázat, je očkování. Přestože byla původní studie Andrewa Wakefielda a jeho kolegů z roku 1998, která údajně prokazovala souvislosti mezi očkováním a autismem, stažena z důvodu řady metodologických a etických problémů a následné kvalitně provedené studie nedokázaly vazbu mezi očkováním a autismem nalézt, mýtus žije dál svým vlastním životem a působí škody. 💣 A dezinformací kolem očkování je víc. Společně přispívají k tomu, že některí rodiče odmítají očkování dětí proti nebezpečným nemocem. V Evropě se nám tak vrací spalničky, o kterých jsme doufali, že už je nikdy neuvidíme. 💣 Řada výzkumných týmů se snaží zjistit, jaký vliv sehrály dezinformace v prezidentských volbách v USA v roce 2016. Velká část dezinformací, které se před volbami šířily, byly ve prospěch Donalda Trumpa, například nepravdivá informace, že ho podporuje papež, či různé očerňování protikandidátky Hillary Clinton. Dezinformace tak mohou ovlivnit i naše rozhodnutí ve volbách. 💣 A i když jim přímo neuvěříme, vyčerpávají naši kapacitu pro zpracovávání a posuzování informací. Nezbyde nám pak mnoho sil na oblasti, kde by bylo potřeba hlouběji přemýšlet. Šíření dezinformací pak také může nahlodat naši důvěru v to, že nějaká pravda o daném problému vůbec existuje. To v realitě podkopává důvěru v odborníky a jejich analýzy a staví je na roveň názoru známého z Facebooku a zdravému selskému rozumu, který sám o sobě je dost problematický a doporučujeme na něj v případě velkých čísel moc nesázet. 💣 Hannah Arendtová to trefně pojmenovala: „Pakliže vám všichni vždy lžou, důsledkem není, že začnete lžím věřit, ale to, že nebudete věřit ničemu. Lidé, kteří nevěří ničemu, se nemohou rozhodnout. Jejich kapacita myslet je omezená a s takovými lidmi je pak možné dělat, cokoliv si umanete. 💣 Moderuje Mgr. et Mgr. Ing. Štěpán Bahník, Ph.D. 💣 Za podporu v oblasti PR děkujeme Janě Kulhánkové. 💣 www.iniciativa-snih.cz 💣 im.vse.cz/evidence-based-management 💣 km.vse.cz 💣 Zdroj

    3 min
  4. Kdy je velká pravděpodobnost, že se jedná o dezinformaci? (epizoda 23)

    18/12/2022

    Kdy je velká pravděpodobnost, že se jedná o dezinformaci? (epizoda 23)

    ✅ Video bylo natočeno 4. května 2021. ✅ Typickými znaky dezinformací nás provede PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc. ✅ Dezinformací je velké množství a pokrývají rozmanitá témata. Využívají různé způsoby šíření, těžko lze najít nějaké prvky, které by jednoznačně dokázaly odhalit, že se jedná o dezinformaci. Snad jen to, že jsou nepravdivé a šířené záměrně. ✅ Následující tipy mohou při jejich posuzování pomoci a nechť jsou varovnými signály, které vás budou motivovat k jejich důslednějšímu ověřování: ✅ Dezinformace mohou obsahovat výzvu k rychlému sdílení – „než to smažou!“ ✅ Zprávu lze nalézt i stránkách https://www.hoax.cz, i když ne každý hoax je dezinformací. ✅ Nebo před ním varuje někdo jiný, například na stránkách ministerstva zdravotnictví jsou vysvětleny dezinformace týkající se nemoci COVID-19 nebo BBC má tzv. Reality Check, do prohlížeče si můžete přidat rozšíření upozorňující na dezinformační stránky atd. ✅ Dalším signálem může být zpráva napsaná kapitálkami (VELKÝMI PÍSMENY) s mnoha vykřičníky!!!!!! ✅ Nebo čeština jako z překladače Google Translate. ✅ Tajná informace o tom, co proti vám chystá Bill Gates nebo George Soros. Jen vy a hrstka vyvolených to máte vědět. ✅ Nebo se snaží vyvolat silné emoce už v nadpise. Nikde jinde však danou informaci nenajdete. Jméno autora článku chybí. Nedohledáte ani bližší informace k redakci. Proč se pod to nikdo nepodepsal? Článek neuvádí žádné zdroje nebo zdroje nejsou věrohodné. Může jít třeba o odkaz na „americké vědce“, kteří něco zjistili. ✅ Podívejte se, kdy článek vyšel. Některé články kolují po internetu roky, ale snaží se ve vás vyvolat dojem, že komentují současnou situaci. ✅ To samé s obrázky. Mrkněte se na TinEye (https://tineye.com) a dohledejte si původ obrázku. Je to velmi snadné. ✅ Někdy je titulek velmi dlouhý. Jindy dokonce neodpovídá článku. ✅ Článek s odkazem na kvalitní studii zmíní, že vědci přišli s ohromujícím zjištěním. Když se však podíváte do samotné studie, tak zjistíte, že opatrně popisují, že by to tak mohlo být, ale nejsou k tomu konkluzivní data a je potřeba další výzkum. ✅ Tři rady na závěr: ✅ Co je dezinformace? – Informace, která nekoreluje s pravdou. ✅ Billu Gatesovi to je ukradené. ✅ Když to nikomu nepřepošlete, nic se nestane. ✅ Moderuje Ing. Lucie Vrbová, Ph.D. ✅ Za podporu v oblasti PR děkujeme Janě Kulhánkové. ✅ www.iniciativa-snih.cz ✅ im.vse.cz/evidence-based-management ✅ km.vse.cz ✅ Zdroj

    3 min
  5. 14/12/2022

    Je profese klinického lékaře dobrou průpravou k řešení epidemie? (epizoda 22)

    🩺 Video bylo natočeno 4. května 2021. 🩺 Na otázku, zda je profese klinického lékaře dobrou průpravou k řešení epidemie, nám odpoví MUDr. Jaromír Šrámek z 1. LF UK. 🩺 „Řešení epidemie by mělo být svěřeno do rukou klinických lékařů.“ – 🩺 – Toto tvrzení se v jistých obměnách objevuje už od počátku pandemie. Někdy je jím povšechně zpochybněna kompetence např. matematika. Jindy se jím zvyšuje kredit někoho, kdo prosazuje poněkud výstřední pohled na epidemii. 🩺 Obvykle je tvrzení podáno v poněkud mírnější podobě, takže zdánlivě dává smysl. Vždyť kdo jiný než lékař, který se stará o nemocné, rozumí tomu, jak léčit velké množství nemocných? 🩺 Jenže toto tvrzení není věcně správné. 🩺 Podívejme se na studium medicíny. V České republice se medicína sleduje 6 let. 🩺 Během prvních dvou let je těžištěm studia biologie člověka. Studiu dominují makroskopická a mikroskopická anatomie, biochemie a fyziologie. 🩺 Třetí rok studia je zaměřen na patologii chápanou jako obecnou nauku o chorobách. Vedle toho studenti získávají první praktické zkušenosti s prací u lůžka nemocného. 🩺 Čtvrtý až šestý rok procházejí studenti vybranými klinickými pracovišti a teoreticky i prakticky se učí základy vybraných oborů. 🩺 Z hlediska epidemiologie je relevantní jen jeden předmět, který je většinou pojmenovaný „hygiena a epidemiologie“. Předmět má dotaci 3 týdny. Hygienou je míněn zejména vliv faktorů prostředí na zdraví člověka, ale i třeba komplexně chápaná výživa nebo zpracování vody. 🩺 Pokud se lékař rozhodne pracovat ve zdravotnictví nebo v hygienické službě, čeká ho po promoci pevně definovaná příprava k atestační zkoušce. Pro lékaře připravujícího se k atestaci v klinickém oboru nejsou předepsány žádné aktivity, které by zvyšovaly kvalifikaci v epidemiologii. 🩺 Vlastní praxe v oboru je zaměřena na prohloubení praktických dovedností týkajících se jeho oboru. Studiem by si měl prohlubovat znalosti týkající se chorob příslušejících jeho oboru. Zde by se měl setkávat i s epidemiologií, ale jen jako konzument výsledků týkajících se především rizikových faktorů jednotlivých onemocnění a četnosti jednotlivých onemocnění. 🩺 Z dosud uvedeného neplyne, že by klinický lékař nebyl schopen pochopit a věcně správně komentovat nebo dokonce navrhovat řešení epidemie. Plyne z toho pouze to, že pouhé vystudování lékařské fakulty a získání specialisace v klinickém oboru nezvyšuje kompetence k něčemu takovému. Řešení epidemie vyžaduje jiný základní a jiný odborný výcvik. Místo zaměření na jednoho nemocného, kterým je třeba se zabývat podrobně, vyžaduje zaměření na velké množství nemocných a také nemocí ohrožených. K tomu připravuje lékaře specializační vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie. 🩺 Předpovědi některých klinických lékařů týkající se budoucího vývoje epidemie už ukázaly, jak hluboce se mohou takoví lékaři mýlit. Selhání jejich předpovědí není neočekávané. Pustili se totiž do něčeho, na co je jejich dosavadní studijní a profesní dráha vůbec nepřipravila. 🩺 Moderuje PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc. 🩺 Za podporu v oblasti PR děkujeme Janě Kulhánkové. 🩺 www.iniciativa-snih.cz 🩺 im.vse.cz/evidence-based-management 🩺 www.lf1.cuni.cz 🩺 www.sisyfos.cz 🩺 Zdroj

    5 min
  6. Jak mám vědět, komu věřit a komu ne? (epizoda 21)

    04/12/2022

    Jak mám vědět, komu věřit a komu ne? (epizoda 21)

    ❓ Díl byl natočen 3. května 2021. ❓ Důvěryhodností zdrojů informací nás provede Ing. Lucie Vrbová, Ph.D. z Katedry managementu VŠE. ❓ Vodítko č. 1: ❓ Roku 2020 byla situace velmi složitá. Byla obrovská míra nejistoty a opravdu málo věcí o covidu se vědělo spolehlivě. Tehdy bylo velmi těžké poznat, čemu a komu věřit. ❓ V takto složité situaci je vhodné pracovat s různými možnosti a vysvětleními a přiřazovat jim různou míru pravděpodobnosti, kterou pak podle přicházejících informací upravujeme. ❓ Nyní je situace v něčem jednodušší. Už máme o covidu víc informací a každý den sbíráme další a další. ❓ Pokud si nejste jisti, komu nyní věřit, podívejte se na její nebo jeho minulé projevy a predikce a vyhodnoťte, zda prošly testem času. To znamená, zda se naplnily nebo ne. A pokud se nenaplnily, jak na to dotyčná nebo dotyčný reagovali? Vysvětlili, v čem byla chyba? Dává vysvětlení smysl? Nebo stále trvají na svém původním stanovisku, i když data ukazují opak? ❓ Dr. Vrbová se osobně hodně dívá na sílu vyjádření názoru. Pokud někdo v období velké nejistoty tvrdí něco s velkou jistotou, je pro ni méně důvěryhodný než někdo, kdo připouští, že něco nevíme s jistotou, že jeho poznání má limity, že je možné, že něco může být jinak. ❓ Vodítko č. 2: ❓ Dalším signálem, komu věřit, můžou být i informace o tom, čemu se tento člověk profesně věnuje. Je to oblast, ve které má expertizu? Má v této oblasti vzdělání? Věnuje se jí dlouhodobě? Jde-li o vědce, publikuje v dané oblasti v nejlepších vědeckých časopisech? ⁉️ Ale pozor! Vše je potřeba posuzovat citlivě a sbírat dílčí informace, které nám pomůžou rozhodnout, komu věřit. ❓ Někdy je jistota v názoru na místě. Například v tom, že země není plochá nebo že očkování pomáhá, si už díky aktuálnímu stavu poznání můžeme být zcela jisti, že to tak je. A relativizování těchto závěrů by byla chyba. ❓ I při posuzování vzdělání nebo oblasti expertizy odborníka a jeho výroků je potřeba hodnotit situaci přiměřeně. Názor člověka, který má expertizu v jiné oblasti, než o které mluví, není automaticky nepravdivý. Jen je potřeba ho dále ověřovat. ❓ Shrneme-li to: ❓ Všímejte si síly, s jakou je tvrzení prezentováno. Měla by být přiměřená situaci, množství a kvalitě důkazů, celkově úrovni poznání. ❓ A názor od někoho, kdo se tématu věnuje, má v oblasti znalosti, bude spíše pravdivý než od někoho s expertizou ve zcela jiném oboru. ❓ Moderuje PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc ❓ www.iniciativa-snih.cz ❓ im.vse.cz/evidence-based-management ❓ km.vse.cz ❓ Zdroj: vimeo.com/543578063/3eb95f64d6

    3 min
  7. Proč můžeme o koronaviru mluvit jako o syndemii? (epizoda 20)

    27/11/2022

    Proč můžeme o koronaviru mluvit jako o syndemii? (epizoda 20)

    ☣️ Video bylo natočeno 4. května 2021. ☣️ O syndemické povaze koronaviru nám poví MVDr. Anetta Pierzynová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. ☣️ Onemocnění COVID-19 nepříznivě interaguje s dalšími nemocemi, sociálními, ekonomickými a jinými nebiologickými faktory. ☣️ Populace je tím náchylnější k onemocnění, čím více rizikovými faktory je zatížena. ☣️ Čím méně rizikových faktorů máme, tím větší je šance, že se nenakazíme vůbec nebo že infekci přežijeme. ☣️ Syndemie se projevuje na dvou úrovních: individuální a populační. ☣️ Jedinec může být zcela zdravý nebo mít nějaké infekční či neinfekční onemocnění. Pokud je zdravý, pak má vysokou šanci, že koronavirus překoná. Stačí však mít jeden či více rizikových faktorů, například vysoký tlak, cukrovku, nádorové onemocnění … a koronavirus se pro něj stává nebezpečnějším. V případě onemocnění koronavirem dochází k biologické interakci s dalšími nemocemi. Onemocnění se vzájemně ovlivňují a mohou celkový zdravotní stav zhoršit. ☣️ Česká populace se dlouhodobě potýká s širokým spektrem neinfekčních nemocí. Stoupá počet pacientů, u kterých se potkává vícero neinfekčních onemocnění s infekcí koronavirem. Během pandemie rovněž hrozí prodleva včasné diagnostiky a zahájení terapie, například odkladem preventivních prohlídek nebo očkování. ☣️ U koronavirového onemocnění hrají důležitou roli sociální interacke. Pandemie různým způsobem zasáhla do individuálních životů. Reakce na pandemii je ovlivněna naším věkem, vzděláním, životním stylem, rodinným zázemím, životními hodnotami, mírou empatie a dalšími faktory. ☣️ Kritické dopady koronaviru můžeme sledovat v zemích, kde je nedostatečná zdravotní a sociální péče. Česká republika má naštěstí zavedenou hustou síť nemocnic a veřejné financování zdravotní péče. Přesto i u nás došlo k přetížení zdravotních zařízení a některé kraje vyhlásily stav nebezpečí v nedostupnosti zdravotní péče. Běžná zdravotnická zařízení nemají infekční zóny, takže hrozí, že pacienti s jinými zdravotními problémy se nakazí koronavirem až zde. Tomu všemu je třeba včas předcházet, jinak se rizika dále kumulují. ☣️ Všechny biologické i sociální faktory jsou často doprovázeny právě ekonomickými problémy jednotlivců i celého státu, což zvyšuje stresovou zátěž a ovlivňuje naše duševní zdraví. ☣️ To vše má vliv na naši obranyschopnost vůči první či další infekci a může prodloužit až téměř znemožnit rekonvalescenci po prodělání infekce. Člověk může po infekci začít trpět postcovidovým syndromem. ☣️ Daleko zranitelnější jsou v průběhu této pandemie vícepočetné rodiny, rodiny se vzděláním nezajišťujícím dostatečný příjem nebo profese, které jsou v důsledku pandemie omezeny až pozastaveny. Lidé nemají dostatečné finanční rezervy na výdaje za ochranné pomůcky a pravidelné testování. Naopak, pro některé může být život za různého stupně lockdownu výhodnější. Ale ti bývají v menšině. ☣️ COVID-19 jako syndemii je třeba vnímat jako biosociální komplex. Syndemický přístup se cíleně zabývá hodnocením biologických, sociálních, ekonomických a dalších faktorů současně. Komplexita problému ukazuje důležitost syndemického přístupu pro hledání východiska z pandemie. ☣️ Moderuje PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc ☣️ www.iniciativa-snih.cz ☣️ im.vse.cz/evidence-based-management ☣️ www.lf1.cuni.cz ☣️ www.sisyfos.cz ☣️ Zdroj: vimeo.com/543578455/be91d1df85

    5 min
  8. Skutečně Kochovy postuláty zpochybňují infekční původ covidu? (epizoda 19)

    25/11/2022

    Skutečně Kochovy postuláty zpochybňují infekční původ covidu? (epizoda 19)

    🦠 Video bylo natočeno 4. května 2021. 🦠 Jak je to s infekčním původem onemocnění COVID-19, nám vysvětlí MUDr. Jaromír Šrámek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. 🦠 Mezi značně výstřední postoje k pandemii COVID patří tvrzení, že onemocnění COVID sice existuje (pandemie probíhá), ale není způsobeno virem SARS-CoV-2. Důvodem má být to, že onemocnění nesplňuje Kochovy postuláty. 🦠 Robert Koch je považován za jednoho z otců-zakladatelů moderní medicíny. 🦠 Na přelomu 70. a 80. let 19. století formuloval 4 pravidla, podle kterých je možné potvrdit infekční charakter onemocnění. 🦠 Zkrácené znění Kochových postulátů je následující: 🦠 Mikroorganismus musí být přítomen u všech nemocných, ale u nikoho zdravého. 🦠 Mikroorganismus získaný od nemocného musí být schopen růstu v laboratorní kultuře. 🦠 Mikroorganismus z kultury musí být schopen vyvolat infekci u vnímavého jedince. 🦠 Z experimentálně nakaženého musí být možné získat kultivovatelný mikroorganismus. 🦠 Tato pravidla jsou platná, ale pouze jako pomůcka, která může zaručit infekční charakter onemocnění. Není těžké najít příklady porušující tyto postuláty! 🦠 1. postulát není splněn u nemocí, u kterých mohou existovat bezpříznakoví přenašeči. Už z počátku 20. století je známý případ kuchařky, která jako bezpříznaková přenašečka břišního tyfu nakazila několik desítek lidí. 🦠 Z hlediska 1. postulátu jsou problematické i infekce oportunními patogeny. Celá řada mikrobů žijících jako komensálové v našem těle nebo v našich tělesných dutinách je neškodných, pokud jsme zdraví. Pokud však jiná choroba nahlodá naši obranyschopnost, mohou se stát zdrojem infekce. 🦠 Další možný zdroj problémů pro první postulát jsou oddálené následky infekcí. Například infekce beta-hemolytickým streptokokem může vyvolat revmatickou horečku. V době rozvoje projevů revmatické choroby však v těle mikrob už být nemusí. 🦠 2. postulát je někdy velmi těžké splnit. Například laboratorní kultivace virů může být obtížná. V minulosti byla možná jen výjimečně. Podobně je obtížné kultivovat například původce lepry. 🦠 Ani 3. postulát nemusí být vždy splněn. Někdy je problém spíše etický, protože vnímavý druh může být jen člověk. Ale i v případě, že existuje jiný vnímavý druh, může být nákaza poměrně málo pravděpodobná. Již Koch sám rozpoznal, že například vystavení původci tuberkulózy nebo lepry nemusí vyvolat onemocnění. 🦠 Platí tedy, že pokud kombinace onemocnění a mikroorganismu splňuje Kochovy postuláty, je to důkaz, že příslušný mikroorganismus je původcem onemocnění. Pokud však Kochovy postuláty splněny nejsou, nevylučuje to infekční původ onemocnění. Kochovy postuláty byly cennou pomůckou v minulosti. Dnes je možné blíže studovat interakci mikroorganismu s hostitelem a získat tak důkazy o patogenitě i bez explicitního studia toho, jsou-li Kochovy postuláty splněny. 🦠 Moderuje PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc. 🦠 www.iniciativa-snih.cz 🦠 im.vse.cz/evidence-based-management 🦠 www.lf1.cuni.cz 🦠 www.sisyfos.cz Zdroj: vimeo.com/543578404/9ee7ecd3cd

    4 min

Información

Rádi bychom vám pravidelně přinášeli vyjádření předních odborníků formou webcastů. V nich se pokusíme co nejsrozumitelněji zodpovědět palčivé otázky veřejnosti obestírající probíhající pandemii a vysvětlit, v čem spočívají největší výzvy, kterým dnes společnost čelí.

Inicia sesión para escuchar episodios explícitos.

No te pierdas nada de este programa

Inicia sesión o regístrate para seguir programas, guardar episodios y conocer las últimas novedades.

Selecciona un país o una región

África, Oriente Medio e India

Asia-Pacífico

Europa

América Latina y el Caribe

Estados Unidos y Canadá