Okolo češtiny Český rozhlas

Jsi hodný, ale také jsi hodná. To je účinek jmenného rodu, který způsobuje, že čeština je například oproti němčině jazykem mnohem osobnějším. Proč máme v češtině tolik jmenného rodu? A co všechno dokáže vyjádřit?

Máte rádi štrúdl? A jak se vlastně tohle slovo píše? S čárkovaným či kroužkovaným u? Jak je to správně? To je téma, kterému se v jazykovém okénku věnuje náš bohemista.

Odkazování na přítomného člověka pomocí zájmen on nebo ona může v češtině vyznít dost negativně. Jak to mají s oslovováním v jazycích, jako je například polština?

Ne nadarmo se říká, že čeština je opravdu těžkým jazykem. Nám jako rodilým mluvčím to tak nemusí připadat, ale pro cizince je čeština oříškem. Jeden z důvodů nám vysvětlí bohemista Ondřej Bláha v rubrice Okolo češtiny.

Máme jaro - a to je čas, kdy se zvláště tady, v mírném pásu světa na severní polokouli, rodí a líhnou všechna možná mláďata zvířat. Že kočky mají koťata, psi mají štěňata, krávy telata a koně hříbata, to je úplně samozřejmé. Ale co taková zvířata divoká, která s člověkem nikdy nežila a známě je hlavně ze zoologických zahrad? Jak se říká například mláďatům od žirafy? Prozradí náš bohemista.

Věděli jste, že náš jazyk má obrovský příponový potenciál? Za pomocí přípon a předpon můžeme ze stejného kořene vytvořit nejrůznější, ač na první pohled spolu nesouvisející slova. Jak tedy spolu souvisejí slova křemen, křesat a křísit? Na tuto jazykovou otázku se už za chvíli zaměří náš bohemista.