Kondice podcast Vltava Labe Media a.s.

Pozvání do studia přijal neurolog a odborník na kognitivní poruchy a demenci a zároveň také spoluzakladatel první psychedelické kliniky Psyon, doktor Martin Brunovský. V Národním ústavu duševního zdraví vede výzkumnou studii na téma zapojení psychoaktivních látek do léčby Alzheimerovy choroby. Statistiky uvádí, že aktuálně se v rámci Evropské unie potýká s tímto onemocněním téměř 10 milionů pacientů a do roku 2050 toto číslo vyskočí na 14 milionů. Aktuálně se o Alzheimerově nemoci mluví jako o nevyléčitelné a znamená v konečné fázi absolutní závislost na okolí. Novou nadějí se zdají být právě psychedelika a další psychoaktivní látky, které by mohly příznivě ovlivňovat regeneraci poškozených neuronových spojů v mozku. Psychedelika přitom mají v české společnosti a možná nejen v české, poměrně špatnou pověst zakázaných drog.

Jako kluk řešil kila navíc. Pohybu měl dost, ale přebil ho rodinný jídelníček. Místo komiksů si četl máminy příručky o hubnutí a zažil její pokusy zhubnout tukožroutskou polévkou nebo mléčnou dietou. I díky tomu se stal úspěšným výživovým poradcem a pronikl do světa kulturistiky. Nakonec se rozhodl vybudovat unikátní kliniku, která spojí pohyb, medicínu, péči o tělo i ducha a zkrášlovací procedury. Seznamte se s Martinem Kolářem, ředitelem Glamedic.

Ačkoliv čeští žáci dosahují při porovnávání znalostí se zahraničními vrstevníky průměrných výsledků, začínají zaostávat v oblasti wellbeingu. Na školách bují šikana, děti se potýkají s depresemi a stres u nich přechází v poruchy příjmu potravy, závislosti nebo sebepoškozování. „Zaměstnavatelé dnes hledají uchazeče hlavně s tzv. měkkými dovednostmi. Potřebné znalosti jim rychlé předá, ale fungování v týmu nebo odolnost vůči stresu ne,“ říká Lenka Felcmanová, speciální pedagožka a předsedkyně a spoluzakladatelka organizace Society for All (SOFA).

Každý z rodičů si někdy uleví, jak je to s dětmi těžké. Občas si nevíme rady a používáme pak věty typu:  „Na všechno pořád saháš."  „Přemýšlej, než něco řekneš".  „Nebreč, nikdo ti nic nedělá." Nevnímáme, že by na takových slovech bylo něco špatně. I když je občas říkáme, neznamená to, že své děti nemilujeme. Naopak. Jenže milovat dítě nestačí. I milované dítě může podle psycholožky a autorky Šárky Mikové vyrůstat s narušenou sebehodnotou. Když rodič narušuje a zpochybňuje chování , které vychází z přirozené povahy dítěte, když se ho snaží předělat k obrazu svému nebo vychovávat dle ideálu "hodného" dítěte. Jak tedy s dětmi správně mluvit? A co je to teorie typů podle vrozených potřeb? O tom je dnešní podcast. 

Ačkoliv křečové žíly vnímáme především jako estetickou záležitost, mohou mít na naše zdraví vážné dopady, které mohou způsobit až plicní embolii. Největší roli v jejich rozvoji hraje genetika – pokud máte „křečáky“ v rodinné anamnéze, nejspíš se jim nevyhnete. Zkuste ale začít s prevencí a vyvarovat se nejtěžších stádií. Nejčastěji se onemocnění žil projeví do 40 let, ale vážné komplikace začne působit až ve vyšším věku. Na otázky spojené s křečovými žilami odpovídala angioložka z FN Motol MUDr. Petra Zimolová.

Představa umírání v domácím prostředí je pro mnohé z nás přirozená, avšak realita často přináší řadu výzev. Jak se vyrovnat s odchodem blízkých a jakou roli v tom může hrát domácí hospicová péče, se dozvíte v rozhovoru s Markétou Vaněčkovou, vrchní sestrou Domácího hospice Nablízku.