HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA

LKSOBĚ

Proč je fajn mít v centru města farmu a pěstovat microgreens? Dá se uživit výrobou nábytku z dřevěných palet? A víte, jak správně propagovat umělecké řemeslo a kde hledat vaše zákazníky? Podcast je součástí platformy www.LKsobě.cz a přináší rozhovory s originálními tvůrci z Libereckého kraje, kteří se rozhodli vydat na vlastní, často trnitou cestu, jak uspět se svými výrobky a nápady na trhu. Při jeho poslechu získáte i tipy na zajímavé akce, vzdělávací aktivity, design markety, kreativní workshopy, literaturu, ale i jiné zdroje informací, které se týkají právě malých značek a výrobců.

  1. Aug 31

    HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 80: „Vyrábím v podstatě něco jako fetiš. Do svých nožů zapracovávám i intimní předměty zákazníků, skryté vzkazy nebo citáty,“ říká nožíř Milan Pokorný

    Vítáme vás u dalšího pokračování naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Tentokrát jsme si pozvali opravdu výjimečnou osobnost českého řemesla – solitéra s pětadvacetiletou zkušeností, nožíře Milana Pokorného. Není jen obyčejný řemeslník. Jeho práce balancuje na hraně užitého umění, špičkové metalurgie a hluboké osobní mystiky. Jak se kluk z Liberce, fascinovaný jiskrami v tátově dílně, dostal až na největší světovou nožířskou výstavu v USA? A jaké to je, když se ze stoprocentně ruční práce stane vyhledávaný celosvětový luxus? Co v rozhovoru například uslyšíte? Od jisker v dětství ke kanadské škole: Milan vzpomíná na své začátky a klíčové setkání s čecho-kanadským mistrem Badym Westonem, který ho naučil základy precizního řemesla.Z korporátního managementu do dílny: Proč strávil 10 let kombinováním nákupního managementu a nožířství, než se odhodlal jít na „volnou nohu“? Jak mu zkušenosti s restrukturalizací firem pomáhají v jeho dnešním podnikání a vedení společnosti Futuron Forge?Nože s duší a osobním tajemstvím: Milanovy nože nejsou sériovou výrobou, každý kus je originál (one of one). Do svých děl zapracovává intimní předměty zákazníků – od dětských zubů až po skryté vzkazy a citáty pod rukojetí.Americký sen v Atlantě: Jak prožíval návštěvu Blade Show, největší světové výstavy nožů, kde se setkává s legendami, které obdivoval už v osmnácti letech? Tři vybrané citáty Milana Pokorného z rozhovoru: „Mně se vždycky líbilo to, co dělal můj táta, a to byla práce s kovem. A to mě fascinovalo. Líbilo se mi, když lítaly jiskry a když se něco dělo a něco vznikalo.“ „Já vyrábím v podstatě něco jako fetiš. Vyrábím nůž, ten jeden nůž, který si ten chlap vždycky přál.“ „Baví mě na tom i trochu toho tajemna, nebo trochu takový, bych řekl, mystiky.“ Ponořte se s námi do světa luxusních materiálů, damaškové oceli a poctivé ruční práce, která vypráví příběhy. A nezapomeňte – toto je teprve začátek. Milanova tvorba a vášeň je tak široká, že se můžete těšit i na druhý díl zaměřený čistě na materiály a alchymii od firmy na exkluzivní kompozitní materiály Futuron Forge, kterou spoluzaložil. 🎧 Poslouchejte na našich platformách a nechte se inspirovat příběhem, kde se hlava, srdce a ruce spojují v dokonalý celek. Příjemný poslech!

  2. Aug 24

    HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 79: Pátý ročník Crystal Valley Week je tu! Křišťálové údolí spojuje světy, do Liberce míří sklářské ikony i indiáni z Amazonie

    Pátý ročník festivalu Crystal Valley Week promění Liberec v živoucí galerii skla, šperku a bižuterie. Nový díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama přináší kompletního průvodce programem, který od 24. do 29. srpna nabídne více než 80 akcí na 36 lokacích. V naší upoutávce na akci, kterou si nesmíte nechat ujít, odhalujeme, proč letošní téma Connecting Culturespropojuje severočeské skláře s brazilským kmenem Panará i jaké novinky čekají na návštěvníky v ulicích města. Příběh skleněné perličky: Z Desné až do deštného pralesa Letošní motto festivalu Connecting Cultures připomíná, že české sklo a skleněné perličky po staletí putují do nejvzdálenějších koutů světa, kde se staly nepostradatelnou součástí místních tradic. Nejvýraznějším důkazem tohoto propojení je účast zástupců domorodého kmene Panará z brazilské Amazonie. Tento národ si i přes tlak moderní civilizace dokázal uchránit svůj jazyk a kulturu, přičemž české skleněné perličky zdobí jejich tradiční šperky a rituální oděvy po celé generace.  Od úterý 25. do pátku 28. srpna budou členové kmene na centrálním Křišťálovém náměstí (náměstí Dr. E. Beneše) ručně vytvářet tradiční perličkové šperky přímo před zraky návštěvníků. Zájemci se mohou nechat pomalovat autentickými motivy přírodní barvou Jenipapo nebo zažít rituální tance, zpěv a hru na tradiční nástroje, které budou probíhat každé ráno a večer. Panarové se zapojí také do závěrečné sobotní show v Lidových sadech a navštíví přímo výrobu perliček v závodě Preciosa Ornela v Desné. Tento příběh reflektuje i oficiální vizuál festivalu od Jiřího Hořavky ze studia_STROY. Výkladní skříň designu, zrekonstruované lokace i jízda expresem Festival nabídne tvorbu více než stovky tvůrců, skláren a uměleckých škol.Návštěvníci se mohou těšit na jména jako Maxim Velčovský, Jiří Pačinek, Pavlína Čambalová, Lukáš Jabůrek či Anna Polanská, i na poctu legendám Miluši a Renému Roubíčkovým. Mezinárodní rozměr podtrhne kanadsko-český sochař Wesley Rasko nebo venezuelský floristický designér Juan Carlos Semidey. Ambasadorkami 5. ročníku se staly módní návrhářka Liběna Rochová a herečka Barbora Pleva Mottlová. Sklo a bižuterie během týdne zaplní nejen známé prostory jako Palác Liebieg, Linserku či Divadlo F. X. Šaldy, ale poprvé také zrekonstruovaný areál Lidových sadů. Ten hostí výstavu Květiny a sklo, floristické workshopy a módní instalaci The Crystal Runway. Ulice města opět propojují Křišťálové boxy s exponáty a historická Křišťálová tramvaj vyzdobená Sklárnou Jílek, která návštěvníky v duchu atmosféry dálkových vlaků zdarma odveze do Vratislavic nad Nisou – přímo ke dni otevřených dveří v Evans Atelieru a k přehlídce zrepasovaného kostelního lustru z roku 1841 v kostele Nejsvětější Trojice. Praktické informace o festivalu: Termín konání: 24. až 29. srpna 2026 (Liberec a Vratislavice nad Nisou) Vstupné: Naprostá většinu programu je zdarma. Zpoplatněny jsou pouze vybrané akce (floristické workshopy, PechaKucha Night, závěrečná show). Podpořit organizaci lze dobrovolně přes QR kódy na místě. Mladá generace: V ZOO Liberec uvidíte mozaikovou instalaci Šelmárium vytvořenou studenty středních uměleckých škol.   Autorský šperk: Prodejní kousky a bižuterii objevíte v Lidových sadech, ateliéru Petry Lorenc nebo na Křišťálovém trhu v Krajské vědecké knihovně.   Kompletní program: Podrobné mapy a časový harmonogram najdete na crystalvalleyweek.cz.  Pusťte si celý rozhovor a zjistěte, které konkrétní lokace a zážitky byste si během Crystal Valley Weeku 2026 neměli nechat ujít! Příjemný poslech!

  3. Jul 27

    HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 78: Sklo jako osobní výpověď, která vzniká mezi světlem, tichem a trpělivostí. To je VagnerGlass

    V Chotyni u Liberce stojí dílna, kterou při první návštěvě musítechvíli hledat. Ne proto, že by se schovávala, ale protože je přesně tam, kde má být: v tichu, mezi stromy, na místě, kde se světlo láme jinak než jinde. Právě tady vzniká autorská i zakázková tvorba značky VagnerGlass. Původně ji založil sklář Daniel Vágner, dnes ji tvoří spolu s manželkou Beatou. Seznámili se v Polsku, kam Daniela zavál osud jako lektora.Jejich společná cesta se postupně proměnila v partnerský i tvůrčí dialog. VagnerGlass je tak dnes nejen originální značkou, ale i příběhem dvou lidí, kteří našli společný jazyk ve skle, světle a řemesle. Daniel se ke sklu nedostal přes akademické tituly ani rodinnoutradici. Jeho cesta byla osobní, intuitivní a postupná. „Sklo mě vždy přitahovalo svou čistotou, křehkostí a zároveň silou,“ říká Daniel Vágner a dodává, že sklo je pro něj živý organismus, který se nedá přinutit, ale je třeba mu naslouchat. Beata přinesla do značky jiný typ citlivosti – preciznost, estetické cítění a zkušenost z polského sklářského prostředí. Jejich práce se tak přirozeně propojila. Daniel tvoří, Beata dotváří. Daniel experimentuje, Beata kultivuje. Daniel hledá nové formy, Beata drží tvar a styl. VagnerGlass je dnes jejichspolečným rukopisem, přestože oba dokážou tvořit samostatně i společně v tandemu. „Učím se celý život praxí, experimentováním, pozorováním a neúnavným zkoušením. Každý nový kus je pro mě příležitostíposunout se dál,“ popisuje Daniel Vágner. V době rychlých výsledků je to vzácný přístup. VagnerGlass je opakem masové produkce – stojí na pomalosti, soustředění a respektu k materiálu. Jejich objekty balancují mezi užitým designem a volným uměním. Čisté linie, výrazná optika, precizní broušení. Nic není náhodné, nic není přehnané. Sklo tu dýchá, vypráví, reaguje. „Nechci jen vyrábět objekty. Chci, aby vyvolávaly emoce,“ říká Daniel.A skutečně – jejich práce působí jako malé světy, které se otevírají až ve chvíli, kdy je vezmete do ruky. Světlo v nich cestuje, mění se, reaguje. Každý kus je jiný. Každý má svůj charakter. Značka se postupně etablovala díky výstavám, kde si získalapozornost pro svou osobitost. Dnes je VagnerGlass synonymem pro autorskou kvalitu, osobní přístup a poctivé řemeslo. V době, kdy se české sklo znovu dostává do popředí světového zájmu, je tahle značka z Chotyně příkladem, že i malá autorská dílna může mít "silný hlas". Ne díky marketingu, ale díky autenticitě. Daniel a Beata nepracují pro trendy, ale pro materiál. I proto jejich objekty působí nadčasově. Jak těžké je prosadit se v náročné konkurenci? Co nejvíce trápí –nebo naopak těší – současné české skláře? Odpovědi na tyto i další otázky najdete v aktuálním vydání naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Příjemný poslech!

  4. Jun 26

    HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 77: Legenda jménem North Say. Když se z lásky ke psům stane značka

    Jedna cesta na celnici. Jeden rozhovor, po kterém se zdálo, že jejich značka možná skončí dřív, než se pořádně rozjede. A k tomu zjištění, že ani vlastní logo vlastně není tak úplně jejich. Nový díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama přináší otevřený rozhovor s Petrou Kantorovou a Elenou Suskovou, zakladatelkami značky North Say, o podnikání, psech, slepých uličkách i o tom, proč někdy největší posun přinesou právě problémy, které člověk vůbec nečekal. Od pejskařů pro pejskaře Nový díl podcastu nás tentokrát zavádí do světa psů, tréninků, závodů a podnikání, které vzniklo z čisté potřeby dělat věci jinak – a lépe. Značka North Say dnes nabízí funkční oblečení a vybavení pro pejskaře, ale na začátku byly hlavně vlastní zkušenosti z výcviku a potřeba mít oblečení, které opravdu funguje. A také spousta nečekaných podnikatelských lekcí. Jak vám málem podnikání zastaví celnice Jedna z nejsilnějších částí rozhovoru přichází ve chvíli,kdy obě podnikatelky popisují, jak vlastně vznikl dnešní název značky. Původně totiž podnikaly pod názvem Nordstar. Jenže pak přišel moment, který by vydal na samostatný filmový scénář. „Pan celník si vzal moje doklady stranou a pak říká: ‚Vypoužíváte značku Nordstar? Víte, že Nordstar má registrovanou ochrannou známkuBaťa?‘“ Následovalo rozhodování mezi správním řízením a rychlýmstažením zboží. „Řekl mi: buď vám to zabavím, nebo si to všechno vezmete anikdy jsme se neviděli.“ Právě tahle zkušenost vedla ke kompletnímu přejmenování značky. A nebyl to jediný právní problém. Když nestačí ani vlastní logo V podcastu se dozvíte také historku o tom, jak se zakladatelky dostaly do konfliktu kvůli logu s tlapkou. Krátce po vstupu na zahraniční trh jim totiž přišla výzva od zástupců známé outdoorové značky. „Zjistili jsme, že tlapičku na sportovním oblečení používáJack Wolfskin. A měli jsme další problém.“ I tahle komplikace ale nakonec vedla k tomu, že značka získala svou dnešní podobu a identitu. Rozhovor velmi otevřeně ukazuje, že za každou značkou bývámnohem víc práce, nejistoty a improvizace, než je zvenčí vidět. Nejde jen o psy. Je to životní styl Přestože se celý díl točí kolem pejskařského světa, nejde jen o psy samotné. Je to také rozhovor o: podnikání postaveném na osobní zkušenostihledání vlastní cestybudování značky od nulyo tom, jak důležité je dělat věci autentickyVelkou část rozhovoru tvoří také povídání o samotné komunitě pejskařů, výcviku a společném trávení času se psy. A právě tady je slyšet, že North Say nevznikl jako „byznysový projekt od stolu“, ale z reálného života. Co dalšího v podcastu uslyšíte? V celé epizodě se dozvíte například: jak vznikalo první oblečení pro pejskařeproč je komunita kolem psů tak specifickájak se podniká v úzkém specializovaném segmentuproč jsou osobní zkušenosti při vývoji produktů zásadnínebo jaké největší chyby a slepé uličky podnikatelky zažilyNový díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama je o podnikání, vytrvalosti i o tom, že někdy člověka posunou nejvíc právě nečekané komplikace. Ať už jste pejskaři, podnikatelé nebo jen rádi posloucháte autentické lidské příběhy, tenhle rozhovor vás bude bavit. Dopřejte si celý díl podcastu se zakladatelkami značky NorthSay.

  5. May 14

    HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 76: „Když lidé odcházejí z workshopu, vnímají šperk jinak. Najednou vědí, kolik dá práce uříznout kus plechu a proměnit ho v něco, co má hodnotu,“ říká Marcela Kindl Steffanová

    Jak se rodí šperk, který v sobě nese příběh hor, rodiny nebo třeba otisk psího čumáčku? V novém dílu podcastu Hlavou,srdcem a rukama vás zavedeme do Raspenavy za šperkařkou Marcelou Kindl Steffanová, autorkou značky Maja Steffan jewelry. Její tvorba spojuje řemeslo, osobní příběhy i hluboký vztah k Jizerským horám – a přesně takový je i celý projekt Liberecký kraj sobě.  Šperk jako návrat ke kořenům  Šperky, co se dědí a mají tradici – to je motto, na kterém staví její značka svou práci. Řemeslu se Marcela Kindl Štefannová věnuje od studií na jablonecké uměleckoprůmyslové škole. Její cesta vedla přes Technickou univerzitu v Liberci až k významným osobnostem českého výtvarného světa. Zásadní inspirací jí bylnapříklad Vratislav Karel Novák, umělecká osobnost spjatá s Jabloncem. Právě cit pro prostor, materiál a architekturu je v její tvorbě patrný dodnes.  Když šperk vypráví příběh továrny  Od studií se v její tvorbě promítají silná témata, která ji zrovna upoutala. Byl to i příběh kdysi prosperující textilní továrny v Novém Městě pod Smrkem. Objekt bývalé jízdárny patřící továrníkovi baronu Klingerovi, se stal pro Marcelu symbolem paměti místa. Když hrozilo jeho zbourání, rozhodla se jeho krásu „zachovat“ po svém – ve špercích.  „Říkala jsem si, že když už to nemůžu zachránit celé, tak aspoň kousek té energie a příběhu můžu přenést do šperku,“popisuje autorka. Z maskaronů vytvořila brože, z tiskových folií náhrdelníky. Část těchto děl se dostala dokonce do sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Pro ni to ale nebyl jen umělecký úspěch – byl to způsob, jak vrátit architektuře úctu a pozornost.  Na tomto přístupu dále staví i svou řemeslnou značku: šperk není jen ozdoba. Je to médium, které dokáže nést paměť, emoci i vztah k místu.  Snubní prsteny s otiskem trávy i lipového listu  Dnes tvoří především autorské šperky na zakázku. Nejčastěji snubní a zásnubní prsteny. Každý z nich vzniká z rozhovoru.  „Hrozně mě baví, když mi zákazník začne vyprávět, jaká jeho partnerka je, co má ráda, co spolu prožili,“ usmívá se šperkařka a dodává: „Ty věci by v životě nevznikly jen z mé hlavy. Vzniknou právě díky tomu příběhu.“  Otisk psího čumáčku? Ano.  Možná si říkáte, že vás už nic nepřekvapí. Ale Marcela otiskuje i psí čumáčky. A dětské prsty. A listy stromů.  Speciální vosk umožní zachytit jedinečný otisk, který se následně přetaví do stříbra nebo zlata. Vznikají tak šperky, které nejsou jen krásné – jsou hluboce osobní. Jeden okamžik, jeden dotek, zachycený navždy.  Workshopy: když si prsten vyrobíte sami  Důležitou součástí její práce jsou i workshopy. Snoubenci si u ní mohou vyrobit vlastní prsteny. Muž může vlastnoručně vytvořit zásnubní prsten. Někdo si přinese kamínek z Jizerek a zasadí jej do šperku.  „Když pak odcházejí, často říkají: Teď už se na šperky budu dívat úplně jinak,“ vypráví Marcela a dodává: „Najednou vědí, kolik práce je za tím uříznout kus plechu a proměnit ho v něco, co má hodnotu.“  Sympora: umění v zahradě  Marcela ale nezůstává jen u komerční tvorby. V Raspenavě pořádá mezinárodní intermediální sympozium Sympora – spojení slov „sympozium“ a „Raspenava“. Umělci zde tvoří sochy, instalace i site-specific projekty, které reagují na místní prostředí.  Veřejnost může přijít na vernisáž, koncert i závěrečnou výstavu. Aktuálně jsou práce ze sympozia k vidění v Severočeském muzeu v Liberci.  Proč sipustit celý rozhovor?  Protože z něj cítíte odvahu i pokoru. Protože slyšíte, že podnikání nemusí být jen o prodeji, ale o vztazích. A protože vám připomene, že když už do něčeho investujeme – čas, peníze, energii – chceme, aby to mělo smysl.  Pokud vás zajímají lokální výrobky, hledáte dárek s příběhem nebo plánujete svatbu, tenhle díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama si určitě nenechte ujít.  Možná v něm objevíte víc než jen šperk. Možná objevíte nový pohled na to, co znamená tvořit hlavou, srdcem i rukama.   Příjemný poslech!

  6. Apr 30

    HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 75: „Nástroj by měl být prodlouženou rukou instrumentalisty,“ říká Jan Provazník, který se specializuje na opravy, úpravy a vývoj komponentů pro saxofony, flétny i fagoty

    Hudba, která dýchá. Řemeslo, které posouvá hranice zvuku. Apříběh člověka, pro kterého je nástroj víc než jen kus dřeva a kovu. V dalším pokračování podcastu Hlavou, srdcem a rukama vás zveme do Liberce – do ateliéru, kde vznikají a znovu ožívají dechové nástroje. Hostem je Jan Provazník, hudebník, inovátor a zakladatel ⁠Ateliéru H&M – dechové nástroje⁠, držitel ocenění Regionální produkt Jizerské hory. Když se nástroj stane prodlouženou rukou „Hudební nástroj by měl být prodlouženou rukou instrumentalisty,“ říká Jan Provazník. A právě tohle přesvědčení stojí za jeho prací. Specializuje se na klarinety, saxofony, flétny i fagoty. Opravuje je, upravuje, vyvíjí nové komponenty – a hledá cesty, jak hráčům umožnit svobodnější a přesnější vyjádření. Protože když nástroj reaguje přesně tak, jak má, hudebník se může soustředit jen na hudbu. V rozhovoru se dozvíte, jak může drobná součástka zásadně ovlivnit barvu tónu i intonaci. A proč někdy stačí změnit jeden jediný detail, aby se hra stala přirozenější a zvuk plnější. Malý díl, velká změna Řeč je o klarinetovém soudku – malé části mezi hubičkou a tělem nástroje. Na první pohled nenápadný komponent, který má ale obrovský vliv na výsledný zvuk. Jan Provazník se rozhodl prozkoumat, jak jeho tvar a parametry ovlivňují intonaci a harmonické spektrum. Výsledkem jsou vlastní varianty soudků, které dokážou kompenzovat rozdíly mezi nástrojem a hubičkou nebo pomoci hráči dosáhnout přesně takové barvy tónu, jakou hledá. Nejde o univerzální řešení. Každý kus vzniká na míru konkrétnímu hráči a jeho nástroji. A právě v tom spočívá jedinečnost celé práce – kombinace řemesla, experimentu, technického měření i hudebního citu. Historie jako detektivka Rozhovor ale nekončí u současných nástrojů. Dostaneme se i k práci na historických saxofonech z poloviny 19. století, z doby, kdy je vyvíjel sám vynálezce nástroje, Adolf Sax. Jan Provazník se podílí na výrobě replik chybějících součástí pro unikátní projekt, jehož cílem je nahrát hudbu na původní nástroje z té doby. Jak zní saxofon z roku 1850? Jaký je rozdíl oproti dnešním nástrojům, které prošly výraznými úpravami například v éře rock’n’rollu? A co všechno obnáší snaha zachovat historickou autenticitu – od složení kovu až po technologii zpracování? I o tom si v podcastu povídáme. Řemeslo, které spojuje tradici a technologie V ateliéru se potkává ruční práce se soustruhem, pájení, práce se dřevem – i moderní technologie jako 3D modelování nebo CT skenování. Každý den je jiný. Každá zakázka přináší novou výzvu. Možná vás překvapí, že mezi zákazníky nejsou jen místní hudebníci. Opravené nebo upravené nástroje putují do Litvy, Francie, USA i Austrálie. A přesto zůstává práce hluboce osobní – založená na dialogu s hráčem a hledání řešení na míru. Pokud vás zajímá, co všechno se skrývá za krásným tónem klarinetu nebo saxofonu, jak může drobný detail změnit hudební výraz – a jak vypadá spojení hlavy, srdce a rukou v praxi – pusťte si nový díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama. Možná už pak nikdy neuslyšíte dechový nástroj stejně jako dřív.

  7. Apr 1

    HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 74: „Keramiku jsem dlouho dělala jako hobby. Dostala jsem se k ní náhodou a ta cesta byla trnitá,“ říká zakladatelka značky Věci z peci Soňa Růžičková

    Keramika pro ni byla nejdřív terapií v těžkém životním období. Dnes její hrnky a další výrobky putují z malé dílny na Větrném kopci k zákazníkům z celé republiky. Poslechněte si inspirativní příběh keramičky Soni Růžičkové, autorky značky Věci z peci, v dalším díle podcastu Hlavou, srdcem a rukama. Z kanceláře k hrnčířskému kruhu Další díl našeho podcastu Hlavou, srdcem a rukama, který vzniká v rámci projektu Liberecký kraj sobě, nás zavádí na Andělku – na Větrný kopec, kde má svou dílnu keramička Soňa Růžičková. Na první pohled je jasné, že tady vznikají věci s duší. Dílna je plná hrnků, misek, hlíny a kreativní energie. Jenže cesta k řemeslu nebyla vůbec přímá. „Ke keramice jsem se dostala úplně náhodou, když jsem měla těžké životní období. Přestěhovala jsem se zpátky do rodného města a najednou jsem byla úplně ztracená,“ vzpomíná Soňa Růžičková. Právě tehdy narazila na kurz keramiky. „Říkala jsem si – tak to zkusím. A už jsem u toho zůstala,“ dodává. Když se terapie promění v profesi Soňa Růžičková původně pracovala v kanceláři a později jako vedoucí školní jídelny. Práce ji ale nenaplňovala. Hlína, která byla nejdřív jen způsobem, jak si vyčistit hlavu, se postupně proměnila ve vášeň – a nakonec i v profesi. V podcastu otevřeně popisuje, jak dlouhá cesta to byla. „Já jsem byla úplně někdo jinej. Ale ta práce mě nenaplňovala. A když jsem začala dělat keramiku, najednou jsem viděla výsledek – něco, co vzniklo rukama,“ popisuje. Hrnčíř, nebo keramik? V rozhovoru se také dozvíte, jaký je vlastně rozdíl mezi hrnčířem a keramikem. „Hrnčíř bylo dřív řemeslo – člověk, který dělal užitnou keramiku, hrnky, džbány, mísy. Keramik je dnes spíš širší označení pro lidi, kteří pracují s hlínou a často tvoří i autorské věci,“ dodává keramička. A právě někde na pomezí těchto dvou světů vznikají i výrobky značky Věci z peci. Řemeslo, které spojuje hlavu, srdce i ruce Soňa Růžičková patří dlouhodobě mezi držitele certifikátu Regionální produkt Jizerské hory a její tvorba je také součástí databáze projektu Liberecký kraj sobě. Její příběh krásně ukazuje, že: řemeslo může vzniknout z náhodykreativita může pomoci překonat těžké obdobía vášeň může postupně přerůst v podnikání„Když děláte něco rukama, tak za sebou vidíte výsledek. A to je hrozně důležité,“ říká v rozhovoru. 🎧 Poslechněte si celý rozhovor V podcastu se dozvíte také: jak vznikají její keramickévýrobkyjak se rodila značka Věci z peciproč je řemeslo dnes znovu tak důležitéa co všechno obnáší život keramičky👉 Poslechněte si celý díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama.

  8. Mar 14

    HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 73: Vločka je místo, kde voní káva, ožívají chutě hor a vzniká perník, který v sobě skrývá příběh celého regionu

    V novém díle podcastu Hlavou, srdcem a rukama vás zveme do Frýdlantu – do kavárny, kterou na první pohled nepřehlédnete. Hostem je Kateřina Hradilová, majitelka a duše Kavárny Vločka. Místo, kde se propojují tradice Jizerských hor, poctivé suroviny a odvaha jít vlastní cestou. Kavárna jako návrat k přirozenosti Kavárna Vločka nevznikla jako další „hezký podnik s dortíky“. Vznikla z potřeby dělat věci jinak. Kateřina původně působila v Novém Městě pod Smrkem, ale postupně cítila, že chce víc – víc svobody, víc autenticity, víc návratu ke kořenům. Inspirovala se přirozenou stravou, rytmem roku, tradicemi předků i tím, jak se dřív jedlo a žilo. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, že podnikání v gastru není romantika z Instagramu. Je to dřina, hledání vlastní cesty a často i nutnost dělat kompromisy mezi ideálem a realitou menšího města. Od dobré kávy k vlastní výrobě Základ byl jasný: dobrá káva. Taková, která ve Frýdlantu chyběla. Jenže když chcete dělat věci po svém – bez velkých korporátních dodavatelů – znamená to investovat do vlastního vybavení, vlastních surovin a budovat všechno od nuly. Postupně se přidala kuchyň, vlastní pečení a spolupráce s lokálními dodavateli. V kavárně dnes najdete snídaně podle rytmu roku, sezónní dezerty, domácí marmelády, ale také produkty dalších regionálních výrobců. A právě tohle propojení lidí a míst je jednou z nejsilnějších deviz podnikatelské vize Kateřiny Hradilové. Příběh perníku, který neměl zmizet Na výletech rádi ochutnáváme lokální produkty a stejně to vždycky měla i Kateřina. Tak se v Krkonoších seznámila s tamním legendárním perníkem Pumprinkl. Jenže se dozvěděla, že původní výrobce tradičního krkonošského perníku končí a rozhodla se recept odkoupit. Ne z kalkulu, ale ze srdce. Chtěla, aby výrobek s kořeny v horách nezmizel. Recept zachovala, ale upravila kvalitu surovin – bez fosfátových kypřidel, s bio třtinovým cukrem, lepší moukou i poctivými povidly. Postupně tak vznikly dvě varianty: krkonošská a jizerská. Krkonoše a Jizerky přitom nevnímá jako konkurenty, ale jako sourozence. Ostatně patronem Krkonoš je Krakonoš – a Jizerské hory s vílou Izerínou podle ní mohou být jeho sestrou. V podcastu uslyšíte i příběh o tom, jak se z původního nadšení stala tvrdá podnikatelská realita: vyšší kvalita znamenala vyšší cenu – a bylo nutné znovu hledat odběratele. Přesto nelituje. Sen o vlastních sadech Velkým tématem je i budoucnost. Kateřina sní o vlastních ovocných sadech – o certifikované zahradě, kde by si kavárna mohla pěstovat část surovin sama. Už dnes zachraňuje staré odrůdy stromů, vaří vlastní marmelády a v létě tráví hodiny sběrem ovoce. Zároveň ale realisticky mluví o tom, jak náročné je všechno zvládnout – provoz kavárny, výrobu, sezónní špičky i tým lidí. Zazní i úvaha o komunitním sadu ve spolupráci s obcí. Protože odpovědnost za krajinu by neměla ležet jen na jednom člověku. Pokud vás zajímá, jak se buduje kavárna s jasným názorem, proč není jednoduché držet kvalitu v malém městě a proč je Vločka právě Vločka, pusťte si nový díl podcastu Hlavou,srdcem a rukama.

About

Proč je fajn mít v centru města farmu a pěstovat microgreens? Dá se uživit výrobou nábytku z dřevěných palet? A víte, jak správně propagovat umělecké řemeslo a kde hledat vaše zákazníky? Podcast je součástí platformy www.LKsobě.cz a přináší rozhovory s originálními tvůrci z Libereckého kraje, kteří se rozhodli vydat na vlastní, často trnitou cestu, jak uspět se svými výrobky a nápady na trhu. Při jeho poslechu získáte i tipy na zajímavé akce, vzdělávací aktivity, design markety, kreativní workshopy, literaturu, ale i jiné zdroje informací, které se týkají právě malých značek a výrobců.

You Might Also Like