Alarm Alarm

Je napsaná bizarním neonormalizačním jazykem, argumentuje zjevnými nepravdami a je průhledně manipulační, přesto je třeba brát petici Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG vážně. Je totiž krystalickou ukázkou přemýšlení starší generace umělců, kteří jsou sice vesměs velmi úspěšní a bohatí, ale stejně mají strach z toho, že je někdo ohrožuje a bere jim jejich svobodu. Umění je pro ně stejné jako závodění v bazénu, ženy ničemu nerozumí a mladí lidé jsou indoktrinováni jakousi nebezpečnou ideologií, zatímco oni jsou prostě jen „normální“.

Petici, kterou za týden podepsalo něco málo přes dva tisíce lidí, se v novém vydání Studia Alarm věnovali Magdalena Dušková, Stanislav Biler a Karel Veselý. Je dalším varováním, že starší generace má ve společnosti své páky a když se jim něco nelíbí, nebojí se je použít z pozice autority. Je s nimi lepší mluvit, a nebo jim spíš dát najevo, že do některých věcí by neměli zasahovat? Jak se stalo, že z mladých radikálů vyrostli staří konzervativci? A co s rozložením české společnosti udělá další vychýlení populační křivky?

Americký odborový svaz United Auto Workers (UAW) sice letos na jaře zaznamenal průlomovou výhru v továrně Volkswagenu v Tennessee, ve fabrice Mercedesu v Alabamě se mu ale o několik týdnů nepodařilo na vítězství navázat. Vedení UAW se navíc potýká s potenciálním skandálem.

Co udělali odboráři v Alabamě špatně? Je zmíněný skandál vykonstruovaný, nebo se UAW nezbavila dřívější zkorumpovanosti? Jaké plány má šéf svazu Shawn Fain? A nejsou prohry nedílnou součástí zvýšené odborářské aktivity?

Československo nás zřejmě předurčuje k tomu, že jsme jako Češi a Slováci dějinami tak trochu vábeni k různým srovnáváním, jako by se vývoj jedné země varioval tou druhou. Trochu jsme se tomu neubránili ani v TL;DR, kdy jsme konstatovali, že typ výsostně artové prózy, kterou Katarína Kucbelová svým dílem  představuje, se u nás už vlastně nepíše.

Sama Modrosleposť, novinka oceňované básnířky a prozaičky, pak také nese ne úplně zanedbatelnou československou stopu. Což ovšem neznamená, že v jiných rovinách textu by se český čtenář měl ztratit. Naopak, Kucbelová v Modrosleposti rozvíjí množství globálních či univerzálních témat, která známe z české a světové prózy – kdy směřuje pozornost na podivíny, ženy nebo zvířata a jejich jedinečné schopnosti.

► Playlist:
✏️ Literární novinky: 0:00 - 12:25
🗯️ Knižní tipy: 12:32 - 24:55
📕 Katarína Kucbelová - Modrosleposť: 25:38 - 1:03:05

► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský

Hugo a Klára jsou v novém dílu podcastu Moshpit ve studiu sami. Navazují na první díl o maturitní zkoušce. Jak vše dopadlo, jaké jsou pocity a proč nikdo nemluví o absolutní postmaturitní prázdnotě. Nový Moshpit je tentokrát nejen o přijímačkách, fomálnosti, ale taky neúměrném stresu.

Podpořte vznik našich podcastů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovory s tuzemskými a zahraničními historiky.

V úvodním dílu podcastu se podíváme na knihu As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) italského historika Guido Alfaniho, která vyšla v prosinci minulého roku v nakladatelství Princeton. Guido Alfani ve své knize zkoumá pohled na bohaté a jejich roli ve společnosti v tzv. Západním světě od starověku do současnosti. Ve své knize probírá zrod finančních elit ve středověku, jejich křehké postavení ve společnosti v souvislosti s křesťanskou teologií a morálkou, která odsuzovala hamižnost a hromadění bohatství jako smrtelný hřích. Následné období etablování bohatých ve společnosti v době raného novověku, kdy v souvislosti s rozvojem protestantství a kapitalismu se tento pohled na bohaté měnil a bohatí se začali vnímat jako ctnostné a schopné osobnosti. Věnuje se také období největších majetkových a společenských nerovností v dějinách, který postupně graduje v 19. století v souvislosti s první a druhou průmyslovou revolucí, kdy v předvečer první světové války dosahovaly svého maxima. Dvě světové války a změna daňové politiky, která směřovala k progresivnímu zdanění, vedly k výraznému snížení nerovností ve společnosti až vše změnila následně neoliberální revoluce v sedmdesátých letech. Nerovnosti ve společnosti začaly zase růst až do současného stavu, kdy jsou nerovnosti opět na svém maximu. Součástí dílu je rozhovor s Guido Alfanim o jeho knize. Zároveň v debatě s Eliškou Farovou a Ondřejem Crhákem probereme také například Tomáše Baťu, Berlusconiho, belgického krále Leopolda II., nebo taky habsburskou stopu v koloniálním závodění o dobytí zaoceánských trhů.

V tipech a novinkách se podíváme taky blíže na seriál To se vysvětlí, soudruzi!, nebo novou výstavu o Vietnamu v Náprstkově muzeu.

Playlist:
🤔 Tipy a novinky
🧐 Výstava o Vietnamu
4:36 - 9:10

📖 The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization
9:20 - 10:53

📺 To se vysvětlí, soudruzi!
11:06 - 28:19

Hlavní téma
💸 Superbohatí v dějinách: Guido Alfani - As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi)
28:25 - 1:17:02

Co si přečíst k tématu?
Karel Staněk, Michal Wanner -
Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789)

Andrew Phillips, J. C. Sherman - Outsourcing Empire: How Company-States Made the Modern World

Ondřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropole

Branko Milanovič - Vision of Inequality: From the French Revolution to the End of the Cold War

Podpořte vznik dalších dílů našich podcastů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ještě před několika lety byla opozice vůči drastické imigrační politice Donalda Trumpa jedním z hlavním témat demokratických politiků. Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu se ale změnilo méně, než by předchozí výkřiky mohly naznačovat. Bidenem podepsaný dekret teď opět přibližuje politiku demokratů představám Donalda Trumpa. Konzervativní voliče přitom uspokojí jen stěží.

Co přesně mění Bidenův nový dekret? Proč ho podepsal právě teď? Jak by si imigrační reformy představovali liberálové oproti konzervativnímu uzavírání hranic? A jak dlouho už Washington čeká na funkční imigrační změny? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.