ZOOM CAST FTV Prima

Nepotvrzené informace o možném zásahu Ruska na Hokkaidu a nevyřešená ruská okupace části Kurilských ostrovů nevyvolávají obavy jen v Japonsku. Mohla by kremelská politika ochrany ruských menšin zajít tak daleko, aby Moskva vystoupila na „ochranu“ zde žijících domorodých Ainů, jež ministr zahraničí Sergej Lavrov považuje za ruské občany? A co by se muselo stát, aby Japonsko odložilo svůj pacifismus a sáhlo po zbraních?

O historii válečnictví v Japonsku od pro někoho možná nezvyklé součásti výzbroje samurajů, přes zázračné odražení dvou mongolských invazí až po dvě století trvající éru šógunátu Tokugawa a postoj moderních Japonců k válce jsme si tentokrát povídali s japanologem Romanem Kodetem ze Západočeské univerzity v Plzni.
See omnystudio.com/listener for privacy information.

Krvavý střet českých a moravských Přemyslovců sice skončil roku 1185 vítězstvím českého vojska, ztráty ale byly tak velké, že Češi z bojiště raději odtáhli a Moravany nepronásledovali. Kdo s kým bojoval a hlavně, kde k bratrovražedné bitvě došlo a co se na bojišti podařilo nalézt?

Nutkání hledat (a najít) posledního zabitého vojáka toho kterého konfliktu je fenoménem moderní doby. V případě ruské invaze na Ukrajinu si na posledního padlého ještě nějakou dobu počkáme, to nám ale nebrání v pátrání po prvním padlém na ukrajinském bojišti. Jeho příběh je děsí a inspiruje zároveň.
See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sluneční soustavou prolétá kometa 12P/Pons-Brooks a pozoruhodně při tom mění tvar i barvu. Astronomové ji už nějakou dobu pozorují dalekohledy, pouhým okem by mohla být viditelná v létě 2024. Uvidíme, na jak velkou nebeskou show se máme těšit. Mezičas můžeme vyplnit pátráním po hmyzích rekordmanech, což nebude snadné, protože doba, kdy Zemi obývaly gigantické vážky, je dávno pryč a už se nevrátí. Tedy aspoň dokud se nezmění jeden veledůležitý faktor, který velikost hmyzu omezuje.

A jak je to s tím kamenem úrazu? Právě pátráním po původu tohoto rčení začíná náš nový seriál. Dojde na oslí můstky i na to, proč se opilcům říká, že jsou namol, ale to až někdy jindy.
See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dokonalý záškodnický plán všem komunistům na očích. Tak by se dal charakterizovat návrh známé jednokorunové československé mince z roku 1957, na němž dívka v pokleku sází lípu. Předlohou slavné postavy totiž byla mladá skautka a tou dobou politická vězenkyně Bedřiška Synková odsouzená ve svých 19 letech ve zmanipulovaném procesu k deseti letům vězení. Mince s nominální hodnotou 1 Kč, jejíž autorka – sochařka a medailistka Marie Uchytilová – v té době nesmírně riskovala, byla v oběhu neuvěřitelných 35 let až do rozpadu Československa.

A protože neznámých osudů, které jsou všem na očích, není nikdy dost, odkryjeme ještě jeden z nich. Tušíte, na čí počest se od roku 1986 jezdí v Krkonoších extrémní závod psích spřežení Ledová jízda a proč se památný dub poblíž Skřivan u Nového Bydžova jmenuje Vojtěchův? Napovíme jen, že ve hře jsou polární kraje.
See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tragický osud Titaniku zná asi doslova každý. Ve své době jeden z nejluxusnějších parníků se během své první plavby po srážce s ledovcem potopil 15. dubna 1912 v mrazivých vodách Atlantiku a připravil o život 1505 lidí. Důkazy obrovského neštěstí na desítky let pohltily oceánské hlubiny, objevit trosky se podařilo až v roce 1985. Na známých záběrech a fotografiích vraku Titanicu je vidět všechno možné, ovšem ani jedno lidské tělo.

Co se s těly obětí stalo? Dokonce ani James Cameron, režisér filmu Titanic, který se k vraku potopil 33krát, na nic nenarazil. „Viděl jsem přesně nula lidských ostatků. Viděl jsem oblečení, viděl jsem páry bot. Ale nikdy jsem neviděl lidské ostatky,“ prohlásil Cameron. Těla obětí ale nezmizela jen tak a my víme, co se s nimi stalo. A víme také, proč naopak jedno slavné tělo vystavené v Moskvě už 100 let zmizet odmítá…
See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pokud si po hrozivých zprávách z rusko-ukrajinské fronty o tom, jak snadno a rychle lze zničit tank T-72, myslíte, že se jich česká armáda co nejrychleji vzdá, jste na omylu. Je pravdou, že jsme zakonzervované starší typy T-72 odeslali na Ukrajinu, stále ale provozujeme modernizovanou verzi T-72M4 CZ i mnohem zastaralejší T-72M1. Ani německou armádou dodané starší tanky Leopard 2A4 kritickou situaci českého tankového vojska neřeší, chybí do nich totiž část munice.

Jediný tankový prapor české armády tak v tuto chvíli provozuje 30 modernizovaných T-72M4 CZ, 20 cvičných T-72M1 a 14 Leopardů, které zatím v očekávání modernějších verzí slouží hlavně k výcviku posádek. I proto se Česko ocitá ve srovnání síly tankového vojska na 91. místě za Norskem a Konžskou republikou. Jak ze zapeklité situace ven a bude vůbec možné provozovat současně tanky z východu i západu?
See omnystudio.com/listener for privacy information.