Vltava Český rozhlas

Saša Michailidis se ptá provozovatele areálu Kasárna Karlín Matěje Velka a ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřeje Boháče. Centrum alternativní kultury v Praze Kasárna Karlín zůstane i nadále uzavřené. Podle stavebního úřadu Prahy 8 není pro takové účely zkolaudované. Podnět úřadu dal aktivista Miloš Závora, který zastupuje lidi žijící v okolí kasáren. Jaký je aktuální vývoj v kauze? Je příkladem nefunkční spolupráce měst a obcí se státní správou?

Soutěž o nejkrásnější knihy s důrazem na ilustraci, knižní design a knihařské zpracování se koná každoročně už téměř 60 let. Které loni vydané české knihy byly ty nejkrásnější a proč je smysluplné posuzovat knihy i podle obalu a celkového grafického a polygrafického provedení?

Potřeba a neschopnost utéct do jiného světa a zároveň vědomí, že náš svět končí a přitom se nic nestane. To je podle dramaturgyně Národního divadla v Praze Jany Sloukové důležitý motiv poezie žijícího klasika Ivana Wernische, který se propsal i do inscenace nazvané lakonicky Wernisch. Tou se na prkna naší první scény vrací režisér Jan Nebeský. Na Nové scéně Národního divadla se premiérovému publiku představí dnes.

Z dob, kdy jsem studoval křesťanskou teologii, zůstalo jen málo teologů a teoložek, kteří mají stále vliv na moji spiritualitu. Vedle Dorothee Sölle, Matthew Foxe a Raimona Panikkara bych na čelním místě jmenoval německého luterského teologa Jürgena Moltmanna. A právě tento krásný člověk a velký náboženský myslitel zemřel 3. června tohoto roku v neuvěřitelných 98 letech.

Saša Michailidis se ptá producentky filmu Vlny Moniky Kristl a vedoucího Archivu Českého rozhlasu Tomáše Dufky. Na letošním karlovarském festivalu bude poprvé uvedený dobový film Jiřího Mádla s názvem Vlny. Premiéru v českých kinech bude mít snímek v polovině srpna. Film přibližuje souboj novinářů zahraniční redakce Čs. rozhlasu a tajných služeb na konci 60. let. O jakou redakci šlo? Jaké materiály z roku 1968 najdeme v archivu veřejnoprávního rozhlasu?

S bratrem Ottou trénovali na taneční konzervatoři od brzkého rána a domů odcházeli poslední. Ve Vizitce popisuje, jak sám jako choreograf s tanečníky pracuje, jak si je vybírá do inscenací a že při zkoušení vyhledává pohodu a klid. „Mám taky rád, když se žánry v inscenacích spojují,“ říká Karolíně Koubové. Jak mu při tanci pomohla meditace a jak ho při práci ovlivňuje film?