Ptám se já, Marie Bastlová

Seznam Zprávy
  • 5.0 (3)
  • POLITICS
  • UPDATED DAILY
Ptám se já, Marie Bastlová

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

  1. 1 DAY AGO

    Fotbal Fialovi funguje, lidi chtějí ztotožnění, říká člen ODS

    Premiér Petr Fiala změnil image. Chová se jinak, mluví o fotbalu a šermuje těžko realizovatelnými sliby. Třeba, že za další čtyři roky ve vládě zajistí Čechům německé platy. Je tohle správná cesta, jak přesvědčit zklamané voliče? Hostem Ptám se já byl místostarosta Ostravy Jih za ODS a zakladatel platformy Česko plus Radim Ivan.  Vládní koalice Spolu rozjíždí kampaň před sněmovními volbami. Na dvou stovkách billboardů i prostřednictvím dalších kanálů se snaží lidem shrnout vládní úspěchy. Pod heslem „Spolu děláme, co je třeba“ lídři koaličních stran svým voličům například připomínají, že kabinet zbavil Česko závislosti na Rusku, snížil rozpočtový deficit nebo otevře 207 kilometrů nových dálnic. Hned po debaklu v krajských volbách, ve kterých vládní strany převálcovalo hnutí ANO, začal pracovat na změnách své vlastní image také sám lídr Spolu a předseda ODS Petr Fiala. Například zveřejnil videa na platformě Tik Tok, mluví v médiích o fotbale a na billboardy se nechal vyfotit jen v bílé košili bez kravaty.  Ostrou předvolební kampaň pak Spolu plánuje spustit od února, kdy představí plány pro další případný mandát. Premiér Fiala by chtěl ve volbách, které se budou konat příští rok na podzim, získat 30 procent.  Od nevydařených krajských voleb ale zní - zejména z regionů - kritické hlasy Fialových spolustraníků, kteří požadují výraznější změny. Podle Radima Ivana by mělo dojít i na obměnu generační, strana podle něj potřebuje novou krev.  Jaké si ODS vzala ponaučení z krajských voleb? Měla by v příštích sněmovních volbách kandidovat v koalici Spolu? A co tyto volby rozhodne?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    41 min

  2. 6 DAYS AGO

    Půjdu příkladem, říká ke škrtům v rozhlase jeho ředitel

    Český rozhlas a Česká televize už si připravují úsporné verze rozpočtu na rok 2025. Sněmovnou totiž téměř jistě nestihne projít zvýšení koncesionářských poplatků, které navrhla vláda. Kde bude šetřit rozhlas? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.  S navýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 počítá návrh takzvané velké mediální novely, který je v současné chvíli před druhým čtením ve Sněmovně. Je ovšem stále pravděpodobnější, že poslanci ho do konce roku schválit už nestihnou.  Novela má přinést zvýšení rozhlasového poplatku ze 45 korun na 55 měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně. Poplatky kromě jejich jednorázového navýšení také valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Navíc rozšiřuje okruh poplatníků, domácnosti mají nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral opakovaně varoval, že bez zvýšení poplatků bude muset ČRo zrušit 300 až 350 pracovních míst, tedy čtvrtinu současného stavu. Zřejmě také sníží počet stanic a omezí počet premiér.  Podobně jako rozhlas chystá pro případ nezvýšení poplatku úsporná opatření i Česká televize. Týkat by se měla omezení rozsahu původní tvorby, počtu pracovních míst i vysílacích kanálů ze šesti na tři. Schválí Sněmovna navýšení poplatků? Jakou službu má Český rozhlas jako veřejnoprávní médium vlastně nabízet? A nejsou oblasti, kde už zbytečně konkuruje těm soukromým?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    44 min

  3. 20 NOV

    Takhle začínají velké problémy do budoucna, říká k rozpočtu ekonom

    Na státní rozpočet pro příští rok, který projednávají poslanci, se valí jedna vlna kritiky za druhou. K opozici se začátkem října přidala Národní rozpočtová rada a teď i poradci prezidenta Petra Pavla. Jak vážné vady rozpočet má?  Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich. Poslanci pokračují v projednávání státního rozpočtu na příští rok. Ve druhém čtení teď můžou přicházet s pozměňovacími návrhy na přesuny peněz. Jeho základní parametry, které Sněmovna schválila na konci října, se už měnit nemůžou. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku by se měl deficit snížit o 41 miliard.  Většinu pozměňovacích návrhů připravili opoziční poslanci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh rozpočtu rezignoval na úspory a jsou v něm ukryty účetní triky za desítky miliard korun. Výtky k rozpočtu mají i poradci prezidenta Petra Pavla. V návrhu jsou podle nich nevyjasněné položky. Hlava státu chce proto jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na začátku prosince.  „Mrzí mě nižší transparentnost a realističnost rozpočtu. Je to nový fenomén, který jsme ještě tady neměli,“ řekl v Ptám se já ekonom Daniel Münich. Podle něj je varujícím příkladem Řecko: „Takhle začínají velké problémy do budoucna, takže rychle bychom se měli těhle zvyků zbavit.“ Jaký význam by mohlo mít případné veto prezidenta? Neselhala vláda v konsolidaci veřejných financí? A dostaneme se někdy k vyrovnaným rozpočtům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    33 min

  4. 19 NOV

    Zrušil bych ministerstvo školství, říká Hřib

    Piráti se vydali na cestu změny. Po neúspěšné digitalizaci stavebního řízení a vyhazovu Ivana Bartoše z postu ministra odešla strana z vlády. Teď vyměnila i své vedení. Co budou Piráti dělat jinak?  Hostem Ptám se já byl nový předseda Pirátů Zdeněk Hřib.  Rok před sněmovními volbami se Piráti rozhodli pro změnu. Do čela strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten nahradil Ivana Bartoše, který byl předsedou Pirátů téměř 15 let a spolu s dalšími členy vedení rezignoval kvůli neúspěchu strany v regionálních volbách. O post šéfa strany už se Bartoš neucházel.  Jeho nástupce Zdeněk Hřib chce stranu reformovat. Bez toho se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách. Chce, aby Piráti byli středovou liberální stranou, zaměřenou na problémy běžných lidí, která je srozumitelná a mluví jedním hlasem. Piráti za sebou mají neúspěšný volební rok. Kromě krajských a senátních voleb jim nevyšly ani ty evropské, v Europarlamentu obhájili pouze jeden mandát. Po třech letech ve vládě se také letos na začátku října zařadili mezi opoziční strany, a to kvůli odvolání Bartoše z funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj.  Na čem Piráti postaví příští kampaň? A proč jejich nový předseda nechce být lídr ve sněmovních volbách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    38 min

  5. 17 NOV

    „Blbá nálada“ je zpět? Vyprchaly zásoby důvěry a peněz, říká Buchtík

    I 35 let po pádu komunismu hodnotí Češi politopadový režim jako lepší, než ten předrevoluční. Za posledních pět let se ale situace proměnila a nostalgie po době před rokem 1989 vzrostla. Čím to je? A jakou zátěžovou zkouškou pro společnost bude kampaň před sněmovními volbami v příštím roce? Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík. 35 let po revoluci považuje 48 procent české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, zatímco 31 procent jej hodnotí jako horší. Podle analýzy agentury STEM se s rostoucím odstupem od roku 1989 do srovnání režimů stále více promítají osobní zkušenosti a hodnocení toho, jak se nám daří za současné situace. „My se vztahujeme ne k tomu, jak jsme se měli v devadesátých letech, to už si nikdo nepamatuje. Ale vidíme, že v peněžence nám zbývalo před pěti lety víc,“ řekl šéf agentury, sociolog Martin Buchtík.  „Ze společnosti vyprchaly všechny takové ty polštáře zásob důvěry i peněz. Od revoluce po krizi kolem roku 1997, kdy Havel mluvil o blbé náladě, a krizi kolem roku 2011 až 2013, tak teď máme třetí takové období. Kde jsou lidi hodně nespokojení a ekonomická situace pro část společnosti je stále velmi neutěšená,“ doplnil.  Zatímco mladí lidé jsou se současným stavem společnosti v zásadě spokojení - nezažili nic jiného a nemají potřebu současné poměry příliš zpochybňovat - starším lidem v porovnání s minulým režimem chybí jistá zásluhovost, sociální jistoty i to, že svět byl dříve daleko čitelnější.  Nejméně jsou u nás podle sociologa Martina Buchtíka spokojení lidé v předdůchodovém věku: „Tam jsou lidé, kteří opravdu nejvíc říkají, že se jim nedaří dobře a že je otázka, jestli to předtím nebylo lepší. Vnímají třeba i na trhu práce, že existoval nějaký princip seniority a že starší lidé byli více uznávaní. A jim se toho uznání teď nedostává.“ Jak se na nás podepsalo několik posledních let krizí? Jak se posunul fenomén rozdělené české společnosti? A má současná vláda ještě šanci za rok vyhrát ve volbách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    32 min

  6. 14 NOV

    Musk nebude brát ohledy na malé státy, říká odbornice

    Čína se snaží navenek působit jako přítel západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií. Je to diktatura připravující se na budoucí vojenský střet, prohlásil nedávno šéf BIS. Jak světovou pozici Číny ovlivní výsledek voleb v USA? Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová.  Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno.  Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“.  Svět teď s napětím očekává, jak se budou vyvíjet vztahy Pekingu a Washingtonu poté, co se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Ten při svém prvním období v čele USA zavedl různá cla a omezení v obchodování s Čínou. A slibuje je i teď.  Jak se dál budou vyvíjet vztahy USA s Čínou? Jak jsou na tom rusko-čínské vztahy? A poučili jsme se z pár let starých zkušeností, kdy Čína silně tlačila na Česko kvůli zákazu zařízení společnosti Huawei?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    37 min

  7. 12 NOV

    Pro vládu nejsme dostatečná priorita, říká k platům policejní odborář

    Policisté si stěžují na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdí, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odchází. Od ledna proto chtějí přidat. Dohodnou se, nebo nás čekají další protesty? Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.  Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze. Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc.  Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle něj nízký nástupní plat. Například nováček bez praxe má v prvním roce školy průměrný hrubý příjem zhruba 30 100 korun. "Máte na vahách plat versus povinnosti, které máte. Ti lidé nastoupí, zjistí, jaké jsou skutečné podmínky a jaké jsou povinnosti, a pak do čtyř let odchází, “ uvedl Machovič s tím, že do čtyř let odchází skoro 12 procent nových policistů, do dalších sedmi let pak zhruba 6 procent.  Jak zafungovala akce z minulého týdne, kdy policisté nevybírali pokuty? Jak se odboráři posunuli v jednání s ministerstvem? A trvají na požadavku, aby se každému příslušníkovi bezpečnostních složek ve služebním poměru přidalo alespoň 2 200 korun? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    26 min

  8. 8 NOV

    Dohoda Zelenského a Putina pro nás může být velmi nevýhodná, říká analytik

    Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech? Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.  Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny. USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“. Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance. Jaké možnosti řešení konfliktu na Ukrajině před sebou Donald Trump má? A jak se po jeho nástupu do funkce změní bezpečnostní situace v Evropě? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    37 min
See All (790)

Ratings & Reviews

5
out of 5
3 Ratings

About

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

Information

More From Seznam Zprávy

You Might Also Like

To listen to explicit episodes, sign in.

Stay up to date with this show

Sign in or sign up to follow shows, save episodes and get the latest updates.
Select a country or region

Africa, Middle East, and India

Asia Pacific

Europe

Latin America and the Caribbean

The United States and Canada