Echo Podcasty

Echo Media
  • ٠٫٠ (٠)
  • سياسة
  • يتم التحديث أسبوعيًا
Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie

  1. Platy jako v Německu budou, když to říká premiér. Získat 30 procent ve volbách je reálné, říká ministr Baxa

    قبل ١٧ ساعة

    Platy jako v Německu budou, když to říká premiér. Získat 30 procent ve volbách je reálné, říká ministr Baxa

    Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Martin Baxa, ministr kultury a místopředseda ODS. A mluvilo se o tom, jestli opravdu budeme mít v Česku do čtyř let platy jako v Německu, jak slíbil premiér Fiala v případě, že bude opět zvolen, i o České televizi a zvyšování koncesionářských poplatků. "Že budeme mít platy v Německu, když bude vláda Petra Fialy vládnout ještě jedno funkční období. Takhle to pan premiér řekl a já to považuji za jasné slovo. A myslím, že je to velmi důležité téma. Je správné, abychom neměli nízké cíle a je dobře to říkat způsobem, který vyvolává takovou debatu," komentuje ministr Baxa slova premiéra. Dodává, že ho baví, jak Fialova slova karikují poslanci a představitelé hnutí ANO, kdy Andrej Babiš a Agrofert jsou podle něj vyhlášeni tím, že platí nízké mzdy. "Připadá mi to legrační," říká Baxa. V rozhovoru se mluvilo i o financování médií, a především těch veřejnoprávních. Baxa obhajoval zvýšení koncesionářských poplatků: „Po 16 letech bez úpravy poplatků je toto opatření nutné. Zároveň chceme zachovat rovnováhu na mediálním trhu a nezasahovat do příjmů soukromých médií,“ uvedl. Současně Baxa zdůraznil, že Česká televize i Český rozhlas jsou klíčovými institucemi pro poskytování objektivního zpravodajství a kulturní tvorby. „Je třeba chránit nezávislost těchto médií před politickým tlakem, aby zůstala garantem informací pro širokou veřejnost,“ dodává a tvrdí i, že veřejnoprávní média chce poškodil hlavně bývalý premiér: „Když Andrej Babiš ve sněmovně hřímá, že Česká televize a Český rozhlas jsou hlásné trouby vládní propagandy, je to čirá lež. Jeho cílem je evidentně poškodit důvěryhodnost těchto médií.“ Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    ٢٢ من الدقائق
  2. Kde se v mírumilovných a humanistických Češích vzalo tolik zla a nenávisti?

    قبل يوم واحد

    Kde se v mírumilovných a humanistických Češích vzalo tolik zla a nenávisti?

    V novodobé historii českého národa existuje několik příběhů, na které bychom nejraději zapomněli. Jedním z těch, které nejusilovněji vytěsňujeme z kolektivní paměti, je poválečné vyhnání sudetských Němců, kterému poněkud eufemisticky říkáme odsun. Ponížení z mnichovské kapitulace bylo tak bolestivé, že bylo zřejmé, že odplata bude muset být strašlivá. A to se také stalo.  Myšlenka vyhnání Němců vznikla v protektorátu v odboji, ale brzo si ji osvojil i exil a začal připravovat domácí odboj na nutnost krvavé odplaty. Z toho se zrodila později idea tzv. „řízená revoluce“, kterou plánovali v Londýně vojáci. Byla to představa určitého bezvládí hned po osvobození, ve kterém by „výbuch lidového hněvu“ zlikvidoval co nejvíce Němců spontánně a bez odpovědnosti politiků. V té době totiž ještě nebylo jasné, jak se k myšlence odsunu postaví spojenci. Po konci války naši politici dál vyvolávali touhu po pomstě, sám prezident Beneš hovořil o tom, že „německý problém musíme vylikvidovat“, což nepříjemně připomíná nacistické „konečné řešení“. Výsledkem nebylo jen vyhnání 3 milionů sudetských Němců, ale i brutální zabíjení nevinných německých civilistů, včetně žen a dětí, přičemž několik tisíc jich zcela organizovaně a bez jakéhokoli soudu popravila československá armáda.  Proč k tomu všemu došlo a proč o tom nechce slyšet, se dozvíte v tomto díle podcastu „Minulost není historie“.

    ٣١ من الدقائق
  3. Proč nestíháme – a stíhat nebudeme. Filozofové o časové insolvenci. Pravda neexistuje? #48

    قبل ٤ أيام

    Proč nestíháme – a stíhat nebudeme. Filozofové o časové insolvenci. Pravda neexistuje? #48

    „Jsem švorc,“ zní název jedné eseje od současného sociologa a filozofa Hartmuta Rosy. Autor si nestěžuje na to, že jeho práce málo nese, ale že on sám už nic dalšího nesnese. Nemá na mysli finanční, ale časovou insolvenci. Hartmut Rosa v eseji poznamenává: „Už nejsem schopen plnit své závazky. Naprosto selhávám. Kdyby měl tento příspěvek k něčemu být, potřeboval bych aspoň tři dny, ale já jej musím napsat za pár hodin.“ V tomto životním pocitu se patrně najde ledaskdo. Časovou tíseň navíc Rosa učinil svým výzkumným tématem: moderna je spjatá s tím, že jsme všichni, co se času týče, žebráci. Čím více se navíc snažíme přizpůsobit rychlosti, tím spíše se propadáme do zoufalství. Když se dnes nevyspíme a propracujeme noc, zítra budeme ještě citlivější na stres. Když se naučíme brát doplňky na zvyšování výkonnosti, můžeme ohrozit své zdraví; když se z toho navíc stane norma a ty doplňky bude brát stále více lidí, posune se to, co se od všech očekává. Teze o zrychlující se moderně není nepřesvědčivá. Ale staví na kontrastu vůči minulosti, která prý byla méně stresující. S tím je spjaté nebezpečí romantizace minulosti, v níž prý bylo na všechno více času. Ale copak to může být pravda? Vždyť pojem volného času je vyloženě moderní výdobytek. Život se navíc z jedné strany možná zrychluje, z druhé však zpomaluje. Vzrostl věk dožití a člověk na to zareagoval odkládáním rodičovství, manželství, dostudování. Mladí lidé získali čas na studium; „malý lidé“ čas na dětství. Třeba německý filozof Peter Sloterdijk proto na teorie zrychlování pohlíží skepticky. Nezavrhuje ji, ale vtahuje do hry ještě jedno hledisko. Co když to není tak, že objektivně stoupá stres, co když je to spíše tak, že se prohlubuje naše citlivost na stres? To není útok na citlivost. Sloterdijk nepochybuje o tom, že je spolutvůrkyní demokratických pořádků: i díky citlivosti jsme v druhém člověku rozpoznali druhé já a přisoudili každému rovná práva. Akorát se v nás také vytváří – působením té stejné citlivosti – nekonečný potenciál pro nespokojenost. „Všechny úlevy, které moderní společenství skýtají, jsou odsouzeny k tomu, aby byly pohlceny zvýšenou senzibilizací. Zákon rostoucí nespokojenosti v demokraciích stále čeká na své systematické zdůvodnění,“ poznamenává Peter Sloterdijk v knize Stres a svoboda. Kapitoly I. Vyrazit si s želvou na procházku [Začátek až 15:50] II. „Vyhlašuji časový bankrot.“ O časové insolvenci [15:50 až 42:30] III. Resonancí proti stresu? [42:30 až 58:40] IV. Jak stresující je přecitlivělost? [58:40 až konec] Bibliografie Walter Benjamin, „Das Paris des Second Empire bei Baudelaire“, in: Gesammelte Schriften, I, 2, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2012, str. 511–604. Thomas Fuchs, „O bezútěšnosti optimalizace a radosti z nesnází“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 282–292. Hartmut Rosa, „Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 269–275. Hartmut Rosa, Unverfügbarkeit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2020. Hartmut Rosa, When Monsters Roar and Angels Sing. Eine kleine Soziologie des Heavy Metal, Stuttgart: Kohlhammer, 2023. Peter Sloterdijk, Stress und Freiheit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2011. „The worrying effects of working more and sleeping less“, in: BBC, 7. 7. 2017, https://www.bbc.com/worklife/article/20170707-the-worrying-effects-of-working-more-and-sleeping-less Shawn D. Youngstedt, Eric E. Goff et al., „Has Adult Sleep Duration Declined Over the Last 50+ Years?“, in: Sleep Med Rev., 28, 2016, str. 69–85, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4769964/ Celé epizody sledujte na

    ٣٣ من الدقائق
  4. Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

    قبل ٤ أيام

    Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

    Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?Premiér Petr Fiala slíbil platy jako v Německu. Ovšem pouze v případě, že obhájí premiérský post. Vyzval proto Čechy, aby mu v blížících se volbách, které příští rok překreslí politickou mapu, dali další čtyřletý mandát. Opozice i finanční experti pochybují. „Mít vizi srovnání platů je jedna věc, ale předseda vlády by měl mít i plán, jak toho dosáhnout,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.„Otázka, kdy doženeme Německo, je politický evergreen od roku 1989. Němci jsou stále výrazně vpředu, předseda vlády může vrátit na stůl debatu, ale i laik vidí, že když se něco nepovedlo za 35 let, těžko se to povede za pět,“ upozorňuje v novém Hrotcastu, který si pustíte na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.Podle známého ekonoma jsme nezvládli nalajnovat hospodářskou politiku tak, abychom dosahovali výsledků, jakých jsme mohli, kdyby místní ekonomika nebyla postavena na levné pracovní síle. „Americké firmy odešly do Číny za levnější výrobou, ty německé nemusely, měly za rohem levnou pracovní sílu v Česku, na Slovensku i v okolních zemích. Nemusely tak odcházet až do Číny a německé firmy přitom mohly právě té Číně konkurovat,“ porovnává Kovanda ekonomickou sílu Německa.Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá. Podle jeho propočtů můžeme naše ekonomicky silnější sousedy dohnat zhruba za padesát let. Někteří experti mluví ještě o delší době. Navíc je tady hrozba nezvládnuté migrační politiky, což může mít na Německo silně negativní dopad a vliv by to samozřejmě mělo i na vývoj u nás.„Německo je teď nemocným mužem Evropy, pokud ale nemoc bude fatálnější, nenalhávejme si, že my budeme zdravější při stávajícím modelu ekonomiky, kdy jsme na našich sousedech závislí,“ podotýká Kovanda. Podle něj to nyní nevypadá tak, že bychom Němce doháněli, spíš se nůžky ještě více rozevřou. Dodává, že i za vlády Petra Fialy Němcům rostly mzdy rychleji než Čechům.S blížícími se Vánocemi pak Češi čím dál víc řeší také absurdní drahotu u některých komodit. Za všechny je to máslo, bez něhož se sváteční pečení v mnoha rodinách prostě neobejde. „Drahé máslo je trochu i vinou poptávky, obchodníci vidí, že je větší zájem, a tak si trochu ceny navýší. Dříve řetězce ale měly na másle až šestkrát vyšší marži, než mají nyní. Teď to přisuzuji tomu, že v Česku narostly ceny energií v posledních letech skoro nejvíc ze všech zemí OECD,“ říká Kovanda.„Výrobci, zemědělci, potravináři i řetězce musejí do cen zahrnovat drahé energie. To je ten problém, na který upozorňují ekonomové dlouhodobě,“ doplňuje k cenám másla, které podle něj mohou jít v předvánoční době až na 80 korun.Může za vysoké ceny másla Andrej Babiš, jak tvrdí premiér Petr Fiala, nebo je všechno ještě složitější? A jak je to s českou závislostí na ruském plynu – opravdu jsme se jí zbavili? Poslechněte si Hrotcast a dozvíte se víc.

    ٣٩ من الدقائق
  5. Červený Hrádek Petra Fialy. Jak se budou Češi mít?

    قبل ٥ أيام

    Červený Hrádek Petra Fialy. Jak se budou Češi mít?

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz Fiala mění image a je i na TikToku. Bude to k něčemu, nebo je jenom k smíchu? A kdy se budeme mít jako v Německu? Jak to bylo s cestováním před rokem 1989 a kdo komu ukradl oslavy 17. listopadu. Na Echo Poradě diskutují Markéta Malá, Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek. X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    ٣٢ من الدقائق
  6. Hej, Slované #23: Jak se buduje slovanský národ a slovanské velkoměsto ve 21. století? Vítejte v (Severní) Makedonii

    قبل ٥ أيام

    Hej, Slované #23: Jak se buduje slovanský národ a slovanské velkoměsto ve 21. století? Vítejte v (Severní) Makedonii

    O některých slovanských zemích a národech my Češi mnoho nevíme, protože jsme historicky měli málo příležitostí je poznat. Tak například neznáme druhý nejmenší slovanský národ Makedonce a jejich stát Severní Makedonii. Proč se jmenuje jinak než jeho obyvatelé? Čím ve světových statistikách předběhl Švýcarsko? Jak je možné, že makedonský národ pořádně vznikl až v druhé půli dvacátého století? Jak se stalo, že se Makedonii – jakožto jedné ze svazových republik bývalé Jugoslávie – vyhnuly balkánské války devadesátých let? A svedete si představit, že by v 21. století v českém hlavním městě přes noc politická moc v podstatě tajně instalovala desítky kontroverzních historizujících pomníků, o jejichž existenci by obyvatelé o den dřív neměli potuchy? O po všech stránkách pozoruhodném makedonském příběhu hovoří s Jakubem a Lukášem Novosadovými v třiadvacáté epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované slavista a makedonista Miroslav Kouba. Makedonie je z českého pohledu země fascinujících historických paradoxů. Jako moderní národ se Makedonci začali dotvářet s velkým zpožděním oproti jiným slovanským národům – až po druhé světové válce, již strávili v područí Bulharů na fašistické straně bojujících stran. Následně byli zaparkováni v Titově komunistické Jugoslávii, která jim svým důrazem na vyrovnání poměrů mezi svazovými národy poskytla přístřeší a klid rozvíjet se a plnohodnotně si uvědomovat sebe samé. Jako moderní samostatný stát vznikla roku 1991 tak, že se z Jugoslávie vlastně nesamostatně osamostatnila. Obyvatelstvo po nezávislosti netoužilo, protože si uvědomovalo výhody velkého slovanského státu, jenže zároveň se obávalo režimu Slobodana Miloševiće. Ten na další odtrhující se díl „odkvetlého impéria“ nezaútočil a Makedonie nakonec prožila relativně klidné devadesátky. Ačkoliv klidné… Je to země, již bez výhrad neuznává vlastně žádný z jejích sousedů (a vůči tomu bychom my Češi již měli zpozornět, jelikož ze své historie známe období, kdy jsme sousedům za uznání nestáli). Když vynecháme Kosovo, jež má po vyhlášení nezávislosti pořád dost potíží samo se sebou, tak třeba Albánie má pochopitelně zájem na dobrém postavení výrazné albánské menšiny v Makedonii, která tvoří až třicet procent obyvatelstva – i tak početnou národnostní menšinu z české historie známe. Srbsko si Makedonie zase bedlivě všímá kvůli konfesním pravoslavným sporům. Řecko sice uznává existenci slovanského obyvatelstva a jeho jazyka, ale neuznává stát, který by se jmenoval Makedonie, protože tak se jmenuje území na severu Řecka. Proto se také Makedonie od roku 2018 jmenuje Severní Makedonie, což je jeden z výsledků dlouhých a náročných makedonsko- řeckých jednání – jiným je členství země v NATO od roku 2020. Konečně Bulharsko naopak uznává makedonský stát, taky ho jako první na světě potvrdilo pod jeho ústavním názvem, leč neuznává jazykovou a národnostní svébytnost makedonského národa: má je rovněž za bulharské. Mimo jiné kvůli tomuto nekonečnému sporu Makedonie stále není členem Evropské unie. Což ale má zase jiné konsekvence: Makedonci se „natruc“ rozhodli, že místo do Evropy se raději obrátí do své velké a významné historie – která však není slovanská, takže není jejich. Komu by to ale vadilo? A tak poslední a nejdelší část epizody zabírá rozhovor o projektu „Skopje 2014“. Miroslav Kouba na prezentaci fotografií z hlavního města vypráví nejprve o ničivém zemětřesení, které více než polovinu Skopje roku 1963 srovnalo se zemí, o brutalistní výstavbě, která vyrostla na troskách předešlého města, a nakonec o kontroverzním projektu, který

    ٤٧ من الدقائق
  7. David Vencl: Limity lidského organismu jsou v hlavě. Špatné otužování neexistuje

    قبل ٥ أيام

    David Vencl: Limity lidského organismu jsou v hlavě. Špatné otužování neexistuje

    Hostem první epizody podcastu Men´s Factor byl freediver a otužilec David Vencl. Držitel světového rekordu v podplavávání ledu říká, že limity toho, co naše tělo dokáže máme každý ve své hlavě. V rozhovoru vysvětluje, jak je možné, že pod vodou na jeden nádech vydrží více než 8 minut, jak bezpečně zkoušet limity vlastního těla a protože je bývalý učitel tělocviku povypráví, jakou kondici a dovednosti měly děti kdysi a jak jsou na tom dnes. X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    ٥٤ من الدقائق
  8. V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší. Jak funguje český vzpomínkový průmysl?

    قبل ٥ أيام

    V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší. Jak funguje český vzpomínkový průmysl?

    V neděli uplynulo pětatřicet let od 17. listopadu 1989. V posledních letech se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Jak se změnily oslavy 17. listopadu a jaký má svátek význam pro lidi, kteří dobu komunismu nezažili? O tom mluvil Daniel Kaiser se svými hosty v Salonu Echa. Za „vzpomínkový průmysl“ dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. A pozvání do debaty přijal i influencer a youtuber Jan Špaček, který se narodil deset let poté. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    ٢٧ من الدقائق
مشاهدة الكل (٣٧٠)

حول

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie

المعلومات

  • صناع العمل
    Echo Media
  • سنوات النشاط
    ١٤٤٤ هـ - ١٤٤٦ هـ
  • الحلقات
    ٣٧٠
  • التقييم
    فاضح
  • حقوق النشر
    © Echo Media
  • موقع البرنامج على الويب
    Echo Podcasty

قد يعجبك أيضًا

للاستماع إلى حلقات ذات محتوى فاضح، قم بتسجيل الدخول.

اطلع على آخر مستجدات هذا البرنامج

قم بتسجيل الدخول أو التسجيل لمتابعة البرامج وحفظ الحلقات والحصول على آخر التحديثات.
تحديد بلد أو منطقة

أفريقيا والشرق الأوسط، والهند

آسيا والمحيط الهادئ

أوروبا

أمريكا اللاتينية والكاريبي

الولايات المتحدة وكندا