Český rozhlas - Komentáře a glosy Český rozhlas

Když se vrátil premiér Petr Fiala z Ameriky, objevily se i pochyby o smyslu jeho cesty: Nic podstatného tam neřekl ani neprojednal, pouze ujistil hlavu amerického státu, že obě země sdílejí stejné hodnoty jako lidská práva či svoboda. Ta slova se nám mohou jevit jako fráze, pokud ovšem nevyjadřují postoje a skutky, a o ty jde.

Před 20 lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Členskými státy se spolu s ní stalo dalších devět zemí z jižní a východní Evropy a z Pobaltí. Co nám 20 let členství v evropské rodině dalo? Umíme plně využívat šance, které se nám nabízejí? A čeká Unii další rozšíření? Zita Senková se zeptala zahraničněpolitického komentátora Adama Černého.

Belgické město Mechelen před pár dny ovládla česká hudba. V koncertních halách vystupovali světoznámí umělci jako zpěvačka a houslistka Iva Bittová či smyčcové kvarteto Pavel Haas Quartet, ale také vycházející hvězdy – mladí klavíristé. A nechyběla ani moravská cimbálovka. Ti všichni do Mechelenu vyrazili v rámci Českého týdne, který je součástí hudebního festivalu Lunalia.

Napadlo vás někdy, že skutečnost je metaforicky strukturovaná? Chápu, že pokud máte teprve před první kávou, může to znít jako poněkud nejapná otázka. Takže na ni zkusím odpovědět sám.

Dobrá zpráva není žádná zpráva, říká stará novinářská moudrost a média se podle ní také řídí. Něco takového potkalo hlášení Českého statistického úřadu, podle kterého ekonomika vyrostla v prvním čtvrtletí o půl procentního bodu. Co je na tom vlastně zajímavého?

Přesně před dvaceti lety vstoupilo Česko do Evropské unie. Co členství v EU přineslo české ekonomice? Nedalo se v posledních dvaceti letech získat víc? „Zhruba dvacet procent pracovních příležitostí v Česku závisí na tom, že jsme součástí jednotného evropského trhu,“ říká Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti za vlády Bohuslava Sobotky, v současnosti prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Moderuje Tomáš Pancíř.