Interview Plus Český rozhlas

Nejvyšší soud zrušil verdikt nad disidentem Karlem Soukupem, který byl před více než 40 lety odsouzen za údajné výtržnictví. Jeho kauza podobně jako nedávný protest dvou dalších disidentů proti nízkým důchodům ukazuje, jak živé stále jsou dozvuky předlistopadové éry. „Neustále se ukazuje, že minulost je pořád před námi,“ poznamenává ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna.

Ukrajina má před sebou druhou válečnou zimu. Protiofenziva nepřinesla kýžené výsledky a Západ nezvládá vyrábět dost munice a zbraní. Vrchní velitel ukrajinské armády veřejně připustil, že se bojující strany ocitly v patové situaci. „Osobně bych o patové situaci nehovořil. Ta nastává, když žádná ze stran nemá možnost manévrů a řešení situace. A nečekám, že k tomu už došlo, ani u jedné ze stran nevidím rezignaci na její cíle,“ soudí brigádní generál v záloze František Mičánek.

V porovnání s rokem 2017 jsem teď v úplně jiném státě, řekla eurokomisařka Věra Jourová při nedávné návštěvě Ukrajiny. Ocenila hlavně pokrok, který za tu dobu země udělala v boji proti korupci. Bude to stačit na to, aby Ukrajině lídři evropské sedmadvacítky udělili status kandidátské země?

Severokorejský režim patří k nejuzavřenějším na světě. Do zpravodajství se převážně dostávají informace o jeho vojenských pokusech nebo provokacích vůči sousedům. Vzácné svědectví o životě v nejuzavřenější zemi světa nabízí kniha Můj život v Severní Koreji od jihokorejské spisovatelky Čche Serin.

Největší pobídkou pro dekarbonizaci je podle generální ředitelky Mezinárodního měnového fondu Kristaliny Georgievové zvýšení ceny emisí uhlíku. Uvedla to na klimatické konferenci COP28, která se koná v Dubaji. Úvah o tom, jak dostat pod kontrolu zvyšování globální teploty, ale zaznělo mnohem více, na 117 vlád se také zavázalo do roku 2030 ztrojnásobit obnovitelné zdroje.

Odbornou veřejnost, učitele i mnohé rodiče nedávno vzrušila debata o učebnici Soudobé dějiny připravené historiky z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Jeho vedení ale práci svých bývalých zaměstnanců kritizuje, obsahuje prý faktografické chyby, které mohou žáky uvést v omyl. „Je to projev širšího sporu o soudobé dějiny, které stále mají žijící svědky. Střetává se solidní historická analýza s pamětí,“ podotýká Adéla Gjuričová, ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny.