Aby bylo jasno - rozhovory Aby bylo jasno

Pravidelná virtuálka Jaromíra Nohavici.

„Němečtí civilisté a funkcionáři německého správního aparátu pro svoji kratochvíli se chodili na ty popravy dívat, dokonce také ženy. Na každou oběť se střílelo třemi výstřely a velící důstojník ještě každé oběti prostřeloval hlavu.“

Co se dělo s člověkem, který odešel od stanného soudu s trestem smrti? Jak probíhaly popravy v Praze Kobylisích a jak v Brně? A jak se čeští vlastenci na popravišti chovali?

„Dotyčný člověk, že je odsouzen buď „zum Tode“ – k smrti – anebo další bylo „předání Státní tajné policii“, což znamenalo deportace do některého z vyhlazovacích táborů.“

Co dělala takzvaná Zvláštní komise pro objasnění atentátu? Jak se žilo za stanného práva? Jak fungovaly takzvané stanné soudy? Kolik Čechů v souvislosti s atentátem na Heydricha Němci zavraždili? A z jakých důvodů udávali někteří Němci své české sousedy?

„Každých pár minut rozhlas vyhlašoval výhružky zastřelením, a to tedy působilo docela děsivě: ulice se postupně vylidňovaly, Němci ohlašovali, že budou střílet na lidi v ulicích.“

Jak byla o atentátu informována veřejnost? Kdo nahradil Heydricha v úřadě, Jak vypadala velká pátrací akce? A jak na atentát reagovalo gestapo?

„Heydrich ty poslední dny života byl zřejmě zfetovaný morfiem, protože Himmler Gebhardtovi děkuje, že „našemu drahému Reinhardovi jsi poslední chvíle života udělal snesitelné a příjemné.“

Kdo operoval Reinharda Heydricha? Co psal Horst Böhme o průběhu léčby do Berlína? Jaké byly poválečné osudy kolaboranta Jaroslava Ženatého? A proč vlastně selhal Gabčíkův samopal?

„Dne 27. května v 10 hodin 36 minut, tehdy byl horký, oblačný den, Heydrichovo auto přijíždělo Kirchmayerovou ulicí a mělo vjet do ostré zatáčky.“

Co se skutečně stalo v osudový den 27. května 1942? Jakou roli sehráli bezprostředně po atentátu čeští policisté? A co dělali po atentátu Josef Gabčík a Jan Kubiš? Co víme o hrdinství čtrnáctileté Jindřišky Novákové?