Epizoda sedmá: Ta bere

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍

Co se stane, když korupce proroste až k soudcům? Další díl podcastu České podsvětí se vrací k případu úplatného soudce Ondřeje Havlína, který ovlivňoval trestní řízení, obvykle ve prospěch opilých řidičů.

V předchozím díle podcastu České podsvětí se Josef Klíma a Adam Miklica zabývali kauzou plzeňských práv. Jan Harangozzo byl jedním z devíti studentů, kteří v rozsáhlé kauze plzeňských práv o svůj titul ze Západočeské univerzity přišli. Harangozzo se tak už nemohl chlubit magisterským titulem, který v Plzni získal za rekordní dva měsíce a dva dny. Paradoxně mu ale zůstal titul JUDr., který získal na soukromé škole na Slovensku.

Sám Harangozzo byl společně se svým přítelem Vladislavem Větrovcem podle policie zapleten do případu takzvané konkurzní mafie soudce Jiřího Berky, jedné z nejobsáhlejších a nejtáhlejších kauz v českém soudnictví.

Harangozzovi i Větrovcovi částečně pomohla Klausova amnestie v roce 2013, která jejich větev případu utnula. Soud kontroverzního podnikatele Harangozza už v roce 2010 zprostil obžaloby i ve věci údajného uplácení sekčního šéfa Národního bezpečnostního úřadu Vladimíra Šišy. Harangozzo a Větrovec se měli podle policie pokusit získat od Šišy informace a zjišťovat, kam vyšetřování kauzy míří.

Dodnes je tak jediným Harangozzovým trestem 16měsíční podmínka za řízení v opilosti. A právě tento případ se snažil u kolegyně-soudkyně ovlivnit soudce Ondřej Havlín.

„Soudce Havlín se dostal do hledáčku policie, byly na něj nasazeny odposlechy a zjistilo se, že jako na běžícím pásu ovlivňuje zejména případy, které se týkaly dopravních přestupků. Za úplatky běžně zahlazoval případy, snižoval tresty. Měl za sebou i zajímavou kariéru v diplomacii a v kolektivu byl prý velmi oblíbený, společenský. Havlínova kauza byla mimořádné složitá na dokazování, aby se jeho sledování neprovalilo,“ vzpomíná Klíma.

Ondřej Havlín byl v roce 2016 pravomocně odsouzen k trestu pěti let a tří měsíců za ovlivňování trestního řízení ve prospěch pachatelů za úplatek. Kauzu jako státní zástupkyně tehdy vedla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

„Pokud se zabýváte věcí, která se coby trestných pachatelů dotýká soudců, státních zástupců nebo policistů, máte proti sobě kvalifikovaného soupeře. Zná důkazní prostředky, způsoby policejní práce a prostředky, jak se důkazy získávají, včetně skrytých forem. Musíte držet informace v úzkém okruhu lidí a profesionálně s nimi nakládat, “ říká v podcastu.

Bradáčová v současnosti řídí další kauzu s podezřením na korupci mezi představiteli justice, ve které ješte rozsudek nepadl. V kauze označované jako Bereta je mezi obžalovanými státní zástupkyně Dagmar Máchová, která se měla dopustit zneužití pravomoci a podle policie společně s dalšími obžalovanými poskytovala soukromému detektivovi Igoru Gáboríkovi neveřejné informace z ostře sledovaných kauz.

Případ se aktuálně řeší u okresního soudu Praha-východ, rozsudek ještě nepadl. Obžalovaná státní zástupkyně Máchová vinu odmítá a tvrdí, že obžaloba stojí na „torzech odposlechů“. Stěžovala si také na neoprávněné vniknutí do vozu a policejní šikanu.

Jak se soudce Havlín snažil své odsouzení oddálit? Šlo v případě Havlína o exces, nebo o systémové selhání? Bylo rozsáhlé používání odposlechů v těchto kauzách opodstatněné? Poslechněte si celý díl.</