Host Lucie Výborné Český Rozhlas

Novinářka Lída Rakušanová vydala knihu Svobodná v Evropě. V srpnu 1968 odjela do Francie a Německa, odkud pak roky pracovala pro Rádio Svobodná Evropa. Odmítla jsem emigrovat, chtěla jsem na rok odjet a zjistit, jak to na Západě chodí, vypráví. Když politbyro poděkovalo Moskvě za bratrskou pomoc, požádali jsme o azyl. Novinářské začátky byly těžké, psala jsem spíš slohová cvičení, směje se. Nakonec jsem psala tak, aby to zajímalo i mě, kdybych zůstala v Československu.

Na začátku listopadu jsem si připomněli 400 let od bitvy na Bílé hoře. „Rozhodně nešlo o velkou bitvu, kde padnou tisíce a tisíce mužů. Podle dokladů bitva netrvala ani dvě hodiny,“ popisuje náměstek generálního ředitele Národního Muzea Michal Stehlík. „Bílá hora už není o ní samotné, ale o následujících 300 letech temna. Strašně se to slilo,“ tvrdí. Co dostal kat za popravu 27 českých pánů? A jak se jí dalo vyhnout? Poslechněte si celý rozhovor!

Většina lidí ji zná jako stand-up komičku, z Adély Elbel se ale stala i spisovatelka. Ve své knize Doba temna mluví o problémech, nevydařeném manželství i o rozvodu. „Jsem optimistka, mohlo mě to sejmout, ale vypracovala jsem se k tomu být spokojená. Z dlouhého období neradosti jsem zvládla žít, jak chci, a cítit se svobodně,“ popisuje Adéla Elbel. „Říkala jsem si, že by kniha mohla pomoct ostatním, kteří nemají odvahu jít za štěstím, kteří si říkají, že už to nějak dožijí.“

Vyfotil listopad 1989 i prezidenta Zemana, od roku 1992 fotí olympijské hry. „Olympiády pro mě ale ztrácejí kouzlo. Přestávají pro mě být atraktivní i jako pro fotografa,“ říká dnes fotograf Herbert Slavík. Nyní vydal knihu Naše hory, lyže a sníh. Je plná současných i dobových fotek – například snímků Viléma Heckela. „Kniha o horách a lyžování byla můj sen. Chtěl jsem, aby byla o životě na horách i módě, neměla to být encyklopedie,“ zdůrazňuje Slavík.

Po revoluci se mu jako zástupci čtvrté generace vrátila pekárna, s chlebem se posléze dostal i na olympiádu. „Chleba ze Sušice mě zachránil na vojně,“ vzpomíná Karel Rendl na věhlas pekárny. Proslulo i koláčové umění jeho dědečka, který kreslil zámky z máku. „Kdybychom měli dělat dědovy koláče, tak bychom si s tím museli daleko víc hrát. A to těsto ti kyne, to musíš mít nacvičený,“ vysvětluje. Čím se liší české a rakouské mouky? A je chleba kulturní konstanta napříč světem?

Linda Obrtelová je ředitelka Ústavu sociálních služeb Prahy 4 a Dagmar Dušánková už skoro dvacet let pečuje o seniory. Současná situace je pro staré lidi náročná, chybí jim kontakt s rodinou a vnoučaty. Podporujeme online komunikaci, ale osobní kontakt nic nenahradí, shodují se. Technologie jsou pro mnohé ze seniorů výzva. Jeden pán na lůžku se prostřednictvím tabletu podíval, jak vypadá místo jeho mládí. Vzpomínal u toho, co tam prožil – tyto momenty nás naplňují.