My jsme Fifejdy – PODCAST Městské nemocnice Ostrava Městská nemocnice Ostrava

Kliničtí farmaceuti jsou součástí Městské nemocnice Ostrava od podzimu roku 2013. Začínali ve dvou a postupně se jejich řady rozrůstaly. Na počátky vzpomíná vedoucí klinická farmaceutka MNO Hana Nováková.“V úvodu jsme ještě byli pod nemocniční lékárnou, což bylo pro nás velice prospěšné. Měli jsme tam dobrou základnu. Hlavní lékárník doktor Hrubý nad námi dlouho držel ochrannou ruku. Nicméně postupem času jsme se museli rozšiřovat na základě stále narůstající poptávky. Po vzoru jiných nemocnic jsme se v roce 2020 vyčlenili z nemocniční lékárny na základě rozhodnutí vedení nemocnice, což se ukázalo jako správné, protože jsme od té doby hodně rozšířili spektrum našich služeb a mohli jsme být akreditovaným pracovištěm.” Jak vypadá každodenní pracovní činnost klinických farmaceutů MNO?“Každodenně dochází každý z nás na jedno až dvě tzv. naše domovské klinické oddělení, kde sledujeme léky pacientům, a když hledáme nějaký lékový problém, tak samozřejmě konzultujeme s lékařem a upravujeme medikaci. Čím dál tím více jsme už v začátku toho procesu, takže nastavujeme optimální farmakoterapeutické režimy, aby pacienti z těch léků měli co největší užitek, ale co nejméně nežádoucích účinků. Musíme rozklíčovat, jestli se potíže pacienta týkají léků nebo je to jejich nemoc. Práce pro nás zajímavá a pro pacienty přínosná.”Přes dva roky pomáháte ambulantním lékařům a jejich pacientům. Kdy je ta správná doba, aby medikaci takového pacienta posoudil klinický farmaceut, kdy už je těch léků moc?“Je to různé, záleží, jaké léky pacient užívá, ale obecně se říká více než osm léků, někdy více než pět. Na to nejsou jednotné názory, ale je to takové individuální. Takže když pacient má subjektivní pocit, že už nedokáže ty léky správně užívat, je vhodné se ozvat svému lékaři, který když shledá, že to je vhodné, tak zase vypíše žádanku typu K pro nás klinické farmaceuty, abychom ty léky zhodnotili a vyšle toho pacienta k nám. Musí mít samozřejmě seznam aktuálně užívaných léků, ale také veškerou zdravotní dokumentaci, protože my medikaci posuzujeme v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta,” doplňuje doktorka Nováková.A jsou kliničtí farmaceuti běžnou součástí nemocnic?“Určitě by to tak mělo být, ale zatím do optima máme daleko. Máme asi 47 oddělení nebo pracovišť klinické farmacie v republice, potřebujeme jich asi 188, takže máme kam kráčet. Nicméně ČR tu klinickou farmacii má pouze nějakých 10, 15 let. Nejdříve bylo pár klinických farmaceutů v Praze, první oddělení na Bulovce, Homolce a postupně jsme se docela rychle rozrostli. Jsme takovou vlajkovou lodí pro země střední a východní Evropy. Srovnávají nás dokonce s USA a Velkou Británií, kde už klinická farmacie frčí od 60. let minulého století. Takže jsme se za velice krátký čas dostali na vysokou úroveň,” konstatuje Nováková. Dozvíme se také čím zapíjet léky a na jaké potraviny si dávat pozor v době, kdy jsme nemocní a jíme léky:“Tak léky se zapíjí pouze a jedině čistou vodou. Tím bychom měli otázku vyčerpanou, ale například k zelenému čaji, on opravdu může snižovat účinek řady léčiv, a to až o polovinu. Nevhodná je i černá káva, černý čaj, citrusové, hlavně grepové džusy, pomelové džusy, ale také rajčatová šťáva, jablečný mošt, samozřejmě se nezapíjí alkoholem, u některých léků vadí mléko, takže když zapijeme léky čistou vodou, chybu rozhodně neuděláme,” uvádí doktorka Nováková.Pozor na citrusové plody, ale i banány. Kdy si je může pacient dát a kdy by mohly vyloženě škodit? Dozvíte se v dalším podcastu.Hana Nováková se narodila v Ostravě. Farmaceutickou fakultu vystudoval

Nemocniční lékárna poskytuje plný servis jednotlivým oddělením nemocnice, od přípravy léků, včetně těch s velmi náročnou přípravou například pro onkologické pacienty nebo léků, které se připravují asepticky a aplikují se injekčně. Ale poskytuje i řadu konzultačních činností, včetně odpovědí na dotazy pacientů, zdravotníků ale i  lékařů.Vedoucího lékárníka MNO Kamila Hrubého jsme se zeptali na nedostatek farmaceutů i rozdělení činností v lékárně.“Sice jsou v současné době v České republice dvě fakulty – v Hradci Králové a v Brně, ale myslím si, že jako v řadě oborů se potýkáme i v tom našem s tím, že z něj odchází více seniorů, než do něj přichází mladých lidí.”“V lékárně nepůsobí pouze farmaceuti, jsou to i  farmaceutičtí asistenti, absolventi vyšších odborných škol a jejich kompetence nejsou tak široké jako u farmaceutů. Asistenti například nemohou vydávat léky na předpis, ale řadu činností samozřejmě dělají samostatně. A kromě nich máme v naší lékárně také sanitáře, technicko-hospodářské pracovníky, dvě ekonomky, celkem je v týmu kolem pětatřiceti lidí.”Vedoucí lékárník Kamil Hrubý nám přiblíží rozdíl mezi slovy  farmaceut a lékárník, prozradí, proč si vybral toto povolání i jak namotivovat studenty, aby si zvolili tento obor, který ho baví, zároveň jej ale považuje za náročný. A jak je to s nedostatkem léků? “Ta situace v současné době opravdu není jednoduchá, protože tak, jak je řada výroby globalizovaná, tak je globalizovaný i řetězec výroby léků a zejména  výroba účinných látek, z kterých se potom léky připravují, je dneska velkým problémem. Ty účinné látky se v dnešní době vyrábí v naprosté většině v Asii, konkrétně v Číně a v Indii, a pak stačí jakýkoliv problém v transferu léčiv nebo těch léčivých látek a okamžitě vznikají problémy, nebo se přenášejí v tom řetězci dále a končí to nakonec problémem, který řešíme my přímo v lékárně, že lék prostě není.”Farmaceuti z lékárny spolupracují s klinickými farmaceuty, kteří v Městské nemocnici Ostrava začínali před 10 lety. Vedoucího lékárníka Kamila Hrubého se ptáme na hodnocení jejich spolupráce:“Jejich práce je super, tito naši kolegové se zaměřují zejména na ty nejkomplikovanější případy pacientů, docházejí na jednotlivá oddělení, řeší ty lékové problémy přímo u lůžka, a je určitě bezva, že tady jsou.”Kamil Hrubý se narodil ve Strakonicích, farmaceutickou fakultu vystudoval v Hradci Králové a ve stejném městě absolvoval také postgraduální studium. V Městské nemocnici Ostrava je vedoucím lékárníkem od roku 2014. Žije v Beskydech.

Poměrně mladý obor, jehož počátky se datují do první poloviny 19. století, vznikl postupným spojováním až k dnešnímu krásnému oboru otorinolaryngologii. Primář oddělení Martin Formánek v podcastu například komentuje, s jakými činnostmi se na oddělení ORL Městské nemocnice Ostrava setkávají jeho lékaři:“Lékař, který u nás pracuje, potkává skutečně ORL v celé své šíři. Od kompenzace sluchu, poruch hlasu až po veškerou operativu u dospělých i dětí. A samozřejmě každá ta věková kategorie má něco do sebe a ke každé je potřeba trošku jinak přistupovat. I v rámci toho, co je nejpravděpodobnější, jaká patologie a jak se konkrétně u toho daného člověka řeší.” Dozvíme se také, jaké nejčastější výkony se provádějí u dětí:“Nejčastější diagnózy naštěstí u dětí nejsou ty závažné, v případě chirurgie se v drtivé většině případů jedná o odstranění hltanové mandle, lidově řečeno nosní mandle. Je to výkon, který netrvá dlouho. Dítě po něm rozkvete, je-li správně indikováno, a my ho děláme i rádi. Děti potom nemají tak časté záněty středního ucha, nechrápou, dýchají nosem, nemají tak časté rýmy. Snažíme se jim vytvořit na oddělení takové prostředí, aby to snášely ony i jejich doprovod co nejlépe,” doplňuje primář Formánek. V jaké situaci je na místě návštěva specialisty z ORL a nestačí návštěva praktického lékaře?“Návštěva praktického lékaře řeší až 95 % různých patologií, kterým se i my běžně věnujeme, a potom jsou samozřejmě speciální věci, které tvoří ten zbytek. Ale samozřejmě to, co by nemělo snést odkladu, jsou podezření na nádor, eventuálně nějaké jiné akutní komplikované záněty, a postačí, když člověk bude myslet na: nějaké asymetrie, jednostrannost svých potíží, to znamená například bolest v krku na jedné straně, ať už třeba několik dní, nebo několik týdnů. Také nějaká bulka na krku jednostranná několik týdnů trvající není úplně standardem, měla by vzbudit podezření minimálně na to, že se nechám vyšetřit. Dále potom jednostranné krvácení, jednostranné nosní obstrukce – nedýchám jednou stranou nosu. A potom třeba neschopnost polykat, chrapot a tak dále,” vysvětluje primář Formánek. Oddělení ORL chystá pro následující období několik novinek – zprovozní nejen spánkovou laboratoř, ale dočká se také nového robota s označením Da Vinci. Před pár dny začali otorinolaryngologové v MNO využívat chirurgický operační laser, který jim pomáhá například při operacích středouší a hlasivek. Otorinolaryngolové provádějí  velké množství operací štítných žláz a věnují se dalšímu rozvoji onkologické operativy včetně multioborové spolupráce.Dozvíme se více o budoucnosti oboru, volném čase pana primáře i jeho vztahu k rodnému městu.Martin Formánek se narodil v Ostravě. Lékařskou fakultu vystudoval v Hradci Králové. Lékařem v naší nemocnici je od ledna 2023 a od září téhož roku je primářem oddělení ORL.

Oficiální název plicního oddělení zní – Pneumologie (stará se o pacienty s plicními onemocněními) a ftizeologie (léčí i malý počet pacientů s tuberkulózou plic), která se v České republice stále vyskytuje, i když v nízkém počtu. Mezi jejich pacienty patří také ti, kteří mají problém s kouřením nebo chrápáním. Co o pacientech s tímto problémem říká primář Kozel?

“Ke své vlastní škodě návštěvu lékaře odkládají, ale bylo by dobré, aby přišli k nám na plicní, ale i ORL oddělení. U nás pacienta celkově vyšetříme, odebereme anamnézu, provedeme rentgen plic i základní dechovou zkoušku, také spirometrii a domů mu zapůjčíme přístroj, se kterým se vyspí, a podle toho zjistíme, jestli chrápe nebo jestli je to chrápání spojeno s poklesem kyslíku, okysličením těla přes noc, což se potom musí léčit.”

Mezi pacienty oddělení patří také kuřáci: 

“... asi třetina populace v České republice kouří, včetně mladých lidí, a přibývá žen kuřaček. Proto dochází k dramatickému nárůstu například výskytu plicní rakoviny u žen, přičemž u mužů to lehce klesá,” doplnil primář Kozel.

V případě rakoviny plic existuje časný záchyt této negativní diagnózy. Co může plicní oddělení udělat pro pacienty v tomto směru?

“Česká republika se zařadila mezi země s rozsáhlým preventivním programem, který se  jmenuje Časný záchyt plicní rakoviny. Týká se lidí ve věku od 55 do 74 let. Pokud jsem člověk, který má třeba 60 let a kouřil jsem 20 cigaret denně po dobu 20 let, tak mám nárok prostřednictvím svého praktického lékaře nebo jakéhokoliv plicního lékaře se do daného programu zapojit. S tím pacientem si popovídáme na plicní ambulanci, uděláme mu vyšetření dechových funkcí a zajistíme mu rentgenové vyšetření plic ve formě počítačové tomografie. A podle daného vyšetření a podle nálezu pacienta je pak určen další algoritmus kontrol. Ty probíhají postupně po dobu 5 let a cílem programu je zvýšit záchyt plicní rakoviny ve včasné formě, která je léčitelná formou operace. Až 85 % plicních nádorů je v současné době bohužel zachyceno ve stadiu, kdy už se nedá operovat,” konstatoval primář Kozel. 

Více o programu je uvedeno zde: Časný záchyt plicní rakoviny | Vaše NEMOCNICE v srdci Ostravy (mnof.cz)

Plicní oddělení MNO nemá naplněné stavy a uvítalo by posilu: “Byli bychom moc rádi, kdyby náš tým posílil alespoň jeden plicní lékař. Nejlépe mladšího věku, který by tady začal budovat svoji kariéru. Jestli to bude lékař nebo lékařka není podstatné, tento obor je vhodný pro muže i pro ženy,” uzavřel primář podcastové povídání.

Radovan Kozel se narodil v Ostravě. Lékařskou fakultu studoval v Olomouci, dokončil ji v roce 1993 a primářem oddělení Pneumologie a ftizeologie Městské nemocnice Ostrava se stal 2. ledna roku 2006.

Historie rehabilitace sahá až do dob starých Římanů, nicméně přímo tento termín k nám přinesli Američané v době druhé světové války.
“Staráme se pacienty s neurologickými problémy, ať už jsou to bolesti zad, nebo kořenové syndromy. Také o pacienty s mozkovými příhodami,  po úrazech hlavy, operacích mozku nebo páteře. Hodně spolupracujeme s ortopedy, traumatology i internisty. A nyní rozvíjíme užší spolupráci s gynekology, pečujeme o pacientky s inkontinencí, budoucí maminky připravujeme na porod,” říká primářka oddělení Jana Vlčková.
Do týmu, který tvoří oddělení Rehabilitační a fyzikální medicíny MNO, patří rehabilitační lékaři, fyzioterapeté. ergotarapeuti a samozřejmě zdravotní sestry.
Mluvit se bude o nejčastějších potížích pacientů, kteří navštěvují rehabilitaci. O rozdílech mezi rehabilitačním pracovníkem a fyzioterapeutem, dokonce i o detektivní práci.
“Třeba přijde pacient s tím, že ho bolí koleno, ale při vyšetření zjistíme, že problém je úplně někde jinde, že může být třeba v kyčelním kloubu nebo v oblasti bederní páteře. A třeba u bederní páteře je to takové ošemetné… Pacienti přijdou s tím, že je bolí noha a diví se, proč se jim dívám na záda a tvrdím jim, že problém není v noze, ale bederní páteři, to se stává opravdu často,” doplňuje primářka Vlčková.
Více o hledání prvotních příčin potíží i o tom, jak prospívat vlastnímu tělu, abyste se vyhnuli péči rehabilitačního oddělení, zjistíte v dalším podcastu. 
Primářka oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny Městské nemocnice Ostrava Jana Vlčková se narodila ve Vsetíně, ale od pěti let žije v Ostravě. Lékařskou fakultu vystudovala v Olomouci a primářkou našeho oddělení je od 1. 4. 2017. Předtím pracovala v jiné regionální nemocnici a také v lázních v Karlově Studánce.

Za posledních 30 let se v oboru anesteziologie nejvíce změnilo technické vybavení, které je dnes na kosmické úrovni oproti roku 1993, zcela jiné možnosti mají také lékaři v péči o pacienty. Primář ARO Městské nemocnice Ostrava Tomáš Málek uvádí:
“Dneska prakticky cokoliv můžeme monitorovat a objevila se spousta přístrojů, kterými můžeme nahrazovat orgánové funkce, to dříve také nebylo. A také se změnil pohled na pacienta, co všechno pro něj můžeme udělat, co všechno se dá léčit, z jakých všech katastrofických situací se dá vybřednout. Tam, kde bychom to před 10, 15 nebo 30 lety vzdali, tak dnes pokračujeme dál a bojujeme, protože jsou nové možnosti, které nám dává přístrojová technika.” 
Jaké vlastnosti musí mít anesteziolog? A kým pro pacienta je? Podle primáře Málka je takovou dobrou duší a strážným andělem, který provází pacienta na cestě operačním výkonem. Podělil se také o případ pacienta, kterého tzv. vytáhli hrobníkovi z lopaty…
“Asi před měsícem nám přivezli pacienta, který měl akutní infarkt. Docela dlouho ho oživovali, kolegové z kardiologie se o něho perfektně postarali a opravili mu srdíčko. My jsme ho u nás měli týden na dýchacím přístroji, sledovali jsme jeho životní funkce a pak jsme ho probrali. Pacient se probral k plnému vědomí a dnes už na zahrádce zase okopává ředkvičky. Tak to je přece krásné, tohle je příběh, který každý lékař vždycky rád slyší, protože to je ten motor, a to palivo, na kterém jedeme,” dodal primář Málek.
Prozradil také jak vidí budoucnost oboru a proč se věnuje regionální politice. A z čeho pramení jeho pocit „vrátil jsem se domů“ při návratu po deseti letech do Městské nemocnice Ostrava?
„Asi to souvisí s tím, že jsem tady jako lékař vyrostl, že jsem tady vlastně od plenek, kdy si mě moji “druzí rodiče, starší lékaři“, kteří mě naučili značnou část toho, co teď umím, vzali do parády a vykřesali ze mě něco, co jsem sám ani netušil, že jsem… Vlastně jim vděčím za to, co ze mě udělali,“ uvedl primář.
Hostem dalšího dílu Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primář oddělení ARO Tomáš Málek, který se narodil v Olomouci, kde i vystudoval. V roce 1992 nastoupil jako anesteziolog do MNO. Po deseti letech práce v jiné regionální nemocnici se v listopadu 2022 vrátil na pozici primáře oddělení.