My jsme Fifejdy – PODCAST Městské nemocnice Ostrava

Městská nemocnice Ostrava
My jsme Fifejdy – PODCAST Městské nemocnice Ostrava

Městská nemocnice Ostrava má 175letou historii, moderní zázemí, sídlí v centru Ostravy a zaměstnává více než 2000 lidí. Zahrnuje 32 klinických pracovišť a téměř 120 specializovaných ambulancí. Žádná z nefakultních nemocnic v České republice nedisponuje tak vysokým počtem akreditovaných specializovaných center jako naše nemocnice. Jsme jediné Centrum hyperbarické medicíny na Moravě a ve Slezsku. Trvalá obměna přístrojového vybavení, postupná modernizace celého areálu, důstojné zázemí pro personál i vysoký komfort pro pacienty, to jsme My Fifejdy. Hosty budou nejen primáři oddělení,ale také další odborníci z oboru. Pravidelně se vám budeme hlásit z naší nemocnice v srdci Ostravy.

Episodios

  1. 17 OCT

    Denně procházka a hluboký dřep pomohou ženám u porodu, říká vedoucí lékařka porodního sálu Staňová

    Poprvé jsme podcast natáčeli přímo na místě, o kterém jsme mluvili. S vedoucí lékařkou porodního sálu Ivou Staňovou jsme si povídali na porodním boxu vybaveném postelí, vanou, gaučem pro tatínka i zázemím, aby měla maminka soukromí. A nejen to. Zveme vás do naší rodinné porodnice. Jaká je?„Razíme teorii, že rodina je základ, a proto jsme rádi, když ženu k porodu a při pobytu na oddělení šestinedělí doprovází někdo z rodiny. Většinou to bývá tatínek, ale může to být i dítko. Proto máme porodnici vybudovanou jinak než zbytek nemocnice. K dispozici mají nadstandardní pokoje, kde můžou všichni trávit čas spolu. Na druhé straně je tady personál s obrovským srdcem, který jim vytváří příjemné rodinné prostředí,“ vysvětluje doktorka Iva Staňová.Do rodinné porodnice MNO mohou nastávající maminky doprovázet nejen tatínkové, ale také další rodinní příslušníci nebo starší sourozenci. A mohou se věnovat i pravidelným denním rituálům, například společnému jídlu. Jaký je o ně zájem?„Je o ně obrovský zájem. Současně jsou lidi nastavení tak, že by strašně rádi měli soukromí, a my se jim vždy snažíme nějakým způsobem vyhovět. Někdy je více porodů a pokoje jsou obsazené, ale zpravidla každý se do svého preferovaného pokoje v průběhu prvního nebo druhého dne dostane. Rozhodně bych neřekla, že je běžné, aby v porodnici byly dohromady celé rodiny, ale dnešní porodnictví se hodně snaží otevřít rodinám a my už jsme na to poměrně připraveni a zvyklí, takže už delší dobu tento nadstandard budujeme a máme ho zakořeněný,“ doplňuje doktorka Staňová.Na oddělení šestinedělí jsou dva rodinné pokoje, které jsou vybaveny gaučem na přespávání, tam může čas trávit maminka s novorozencem, tatínek i sourozenci – pro ně je připraven dětský koutek. Pak jsou nadstandardní pokoje, kde má maminka soukromí a tatínek si k ní může lehnout na gauč. I z  obyčejných pokojů je možné udělat tzv. polonadstandardní pokoje. K oddělení ještě patří gynekologie a jednotky intenzivní péče, kde jsou tři nadstandardní pokoje plně vybavené monitoringem, i po císařském řezu je tak možné být na nadstandardním pokoji.Jsou to více než dva roky, kdy právě porodnice MNO jako první v ČR začala nabízet tzv. laskavý císařský řez. Jak probíhá?„Jde o to, že maminka neztrácí kontakt s miminkem a do náruče ho dostává jako první. Dítě, když se narodí, tak zpravidla zakřičí, a to první zklidnění bývá, když slyší tlukot srdíčka. Je fajn, když je to právě tlukot matčina srdce. Žena dostává částečnou anestezii, není v celkové narkóze, celou dobu je v kontaktu s miminkem, a to i na jednotce intenzivní péče,“ vysvětluje doktorka Staňová.  Nabídka porodnice MNO je opravdu široká. O co je největší zájem ze strany maminek?„Myslím si, že je to hodně o té individuální péči, kterou poskytujeme. Jsme vyšší pracoviště Intermediárního charakteru, to znamená, že rodíme miminka od 31. týdne od patnácti set gramů. Péče je tady vynikající a zároveň nejsme zahlcení porody, takže personál se může individuálně věnovat ženám, maminkám, tatínkům,“ uvádí doktorka Staňová.Porodnice pořádá pravidelné Dny otevřených dveří, zájemci se dostanou na porodní sál, na šestinedělí, můžou si projít jednotlivé pokoje a v tělocvičně se pořádají osvětové přednášky, aby si udělali přehled o tom, co je možné při porodu a jakým způsobem o něm lze uvažovat. Zdravotníci z porodnice vzdělávají nejen rodiče, ale také další personál, vedou různá školení. Vytvářejí nabídku různých vzdělávacích kurzů, aby zvyšovali erudici v oboru, řešili různé alternativní metody v porodnictví.Jak jsou na tom nastávající maminky s pohybem?

    18 min
  2. 7 AGO

    I pacienti se stejnou diagnózou se liší, ta různorodost mě baví na interně nejvíc, říká primář Šmíd

    Interna je pramáti mnoha oborů, vznikla z ní kardiologie, gastroenterologie, pneumologie a pak i nefrologie a hematologie. Interně tak zbývá obecná péče o pacienty s infekcemi nebo s metabolickými poruchami, s poruchami endokrinními a podobně.„Setkáváme se se širokým spektrem pacientů a na službě nikdy nevíte, co je k vám přivádí. Ta pestrost je to, co člověka nabíjí, co ho baví, protože každý pacient je jiný. Odlišní jsou i pacienti se stejnou  diagnózou a vlastně ty lidské osudy, ke kterým máte přístup, stejně jako k rodinám pacientů, se kterými komunikujete, vám umožňuje nahlížet na zajímavé příběhy. A to je na té interně přitažlivé velmi,” popisuje primář Jan Šmíd. Interna Městské nemocnice Ostrava se letos v květnu přestěhovala do zcela nových prostor. K dispozici má moderní vybavení, pro pacienty jsou připraveny klimatizované dvoulůžkové pokoje. Personál využívá  moderní přístrojové vybavení. „Já jsem k interně našel vztah s délkou pobytu v nemocnici. Vlastně čím jsem tady déle, tím více odhaluji různé vrstvy naší péče a myslím si, že zkraje interna moc populární není. Často k nám studenti nastupují, aby se dostali k nějakému specializačnímu oboru, aby se dostali k diabetologii, k nefrologii… Ale myslím si, že když řadu let stráví na interně, tak zjistí, že možná právě ten nadhled a ta šíře toho oboru a to spektrum pacientů, které je veliké, je tady udrží,” dodává Šmíd. Na Internu přicházejí pacienti s infekcemi dýchacích a močových cest, velkou skupinu pak tvoří ti, kteří mají problém v zažívacím traktu projevující se chudokrevností. Pacienti také chřadnou, hubnou. To je další častá příčina odeslání pacienta k internistovi, který hledá, co ho vlastně trápí. Ročně je na lůžkovém oddělení hospitalizováno 2500 až 2700 pacientů. Ve specializovaných ambulancích a v interní příjmové ambulanci ošetří dalších zhruba 10 tisíc pacientů. Internisté se starají o pacienty v diabetologických ambulancích, dále v podiatrické, hepatologické i hyperlipoproteinové ambulanci. Nechybí poradna klinické výživy a poradna pro léčbu obezity.Pod oddělení Interny Městské nemocnice Ostrava patří také metabolická jednotka intenzivní péče. O jaké pacienty v ní pečují?„Na jednotku intenzivní péče patří pacient, který má selhávání nějakého důležitého orgánu nebo mu toto hrozí, v té naší máme pacienty se selháváním ledvin nebo pacienty s infekcí, která přeroste do sepse – otravy krve, kde už mohou selhávat životně důležité funkce oběhové, dechové. A samozřejmě je zázemím pro gastroenterologii, protože ty obory vyrostly spolu, takže tam léčíme i pacienty s krvácením do zažívacího traktu,” doplňuje primář Šmíd. V každém oboru je důležitá prevence. Jak to vypadá s preventivními programy v této oblasti?Preventivní programy jsou jasně definovány v gastroenterologii, kde by každý dospělý, který se dožije 50 let, měl podstoupit kolonoskopické vyšetření. Je to preventivní program rakoviny tlustého střeva a má úspěchy, protože běží už řadu desetiletí a díky němu se zachycují mladá stádia rakoviny tlustého střeva, která jsou snadněji léčitelná. „Samozřejmě pokud je pacient rizikový, má toto onemocnění v rodině nebo má jeho projevy, má přijít dříve. Bohužel v té interní problematice se teď objevuje jako daleko složitější problém nadváhy a obezity, protože obézní pacienti s vysokým cholesterolem dostávají kromě  kardiovaskulárních onemocnění dříve také cukrovku a mají nemocná játra, která ztuční, a postupně může dojít až k cirhóze. Na obezitu se nabaluje takový balík metabolických nemocí, že ta prevence v tomto směru by měla být širší, než je teď,”

    19 min
  3. 25 JUN

    Od miminek až po dospělé pacienty – rehabilitují u nás ve stacionáři, říká primářka Robenková

    V Dětském rehabilitačním stacionáři (DRS) se komplexně starají o děti s neideálním vývojovým nálezem, které potřebují celodenní odbornou péči, a k tomu patří obrovská rehabilitační ambulance pro zhruba dva tisíce pacientů.Jeho primářka Jana Robenková vysvětluje, komu a jaké služby poskytují: „V názvu máme dětský, ale jde spíš o to slovo rehabilitační. Rehabilitaci tady poskytujeme pacientům od miminek přes adolescenty až po dospělé pacienty. Provozujeme denní stacionář a ambulantní část, které se opravdu zásadně liší. Denní část je naší vlajkovou lodí, kde se staráme o skupinku třiceti dětí.“Denní stacionář je určen pro děti od dvou do sedmi let. Lze si ho představit jako školku?„Často se to přirovnává, ale pouze režimem. Během dopoledne jsme schopni naskládat práci speciálního pedagoga, fyzio a ergoterapeutů, sestřiček. Staráme se o to, aby děti byly kvalitně nakrmeny. Je tady k dispozici logopedická, psychologická péče a samozřejmě je to všechno pod dikcí rehabilitačního lékaře. Takže školka velmi vzdáleně, možná v rámci dalšího programu,“ vysvětluje primářka.Dětský rehabilitační stacionář oslaví v příštím roce třicet pět let. Za tu dobu má uzavřených 550 chorobopisů dětí, které jím prošly. Jak se dostávají do jeho péče?„Nejčastější je to přes praktického lékaře, když se v rámci vývoje nedaří něco úplně ideálně, je dítě vyšetřeno v naší ambulanci rehabilitačním lékařem, který si ho dále vede v praxi. A když se na to bohužel nabalí nějaké větší problémy, tak si ho už my vytipujeme do denního pobytu a přijímáme ho kolem druhého roku věku. Základem toho, proč to všichni děláme, je, abychom pomohli dítku funkčně se zapojit do života v jeho přirozeném prostředí. Základním kamenem toho všeho je rodina. My naštěstí máme většinou velmi spolupracující maminky, které s námi do toho jdou, a za tu cenu se daří. A každý malý úspěch, každý malý pokrok všichni kvitujeme,“ upřesňuje primářka.Náplň denního stacionáře přináší také různé akce podobné jako ve školkách. Jak se připravují?„V týmu máme čtyři speciální pedagogy, paní učitelky s dětmi začínají den takovým seznámením, kdo do školky přišel, jaké je počasí a co budou dělat. A velmi často jsou to i aktivity podobné těm ve školkách – den dětí, Mikuláš, chodí se na besídky, do kostela, do zoo,“ dodává primářka.Dětský rehabilitační stacionář při MNO je spojený také s Bobath konceptem. Kde se vzal?„Bobath je příjmení manželů, kteří s tímto konceptem začali v Anglii v 50. letech minulého století. Postupně ho rozvíjeli a začal velmi konkurovat Vojtovi, Vojtův koncept tady anglosaská část znala ve stejné době, preferovala ho včetně naší republiky. A jsou to oba koncepty, které jsou neurovývojové, oslovují mozek dítka, který se nevyvíjí úplně ideálně, a snaží se zlepšit motorické možnosti dítěte. Takže Bobath je taková naše vlajka. Máme aktuálně tři lidi, kteří již mohou školit další zájemce o tuto metodu. A jsou to už stovky lidí, kteří náš kurz absolvovali,“ doplňuje primářka Robenková.K Dětskému rehabilitačnímu stacionáři patří jedno konkrétní zvíře, a to želvička. Proč právě toto zvíře a jak je se stacionářem spojeno? „Želvička je společnost, která sdružuje rodiče. A želvička proto, že když havaruje a dostane se na krunýř, není schopna se otočit zpátky na nožičky. Cílem nás všech je želvičku otočit, aby mohla dále fungovat,“ popisuje primářka.DRS má v příštím roce 35 let od svého založení, jak výročí oslaví? „My bychom měli rádi velkou konferenci, protože si to naše pracoviště velmi zaslouží. Třicátiny jsme slavili velmi potichu v covidu.

    20 min
  4. 5 ABR

    Kliničtí farmaceuti už 10 let posuzují medikaci pacientů v MNO, jak? Popíše doktorka Hana Nováková

    Kliničtí farmaceuti jsou součástí Městské nemocnice Ostrava od podzimu roku 2013. Začínali ve dvou a postupně se jejich řady rozrůstaly. Na počátky vzpomíná vedoucí klinická farmaceutka MNO Hana Nováková.“V úvodu jsme ještě byli pod nemocniční lékárnou, což bylo pro nás velice prospěšné. Měli jsme tam dobrou základnu. Hlavní lékárník doktor Hrubý nad námi dlouho držel ochrannou ruku. Nicméně postupem času jsme se museli rozšiřovat na základě stále narůstající poptávky. Po vzoru jiných nemocnic jsme se v roce 2020 vyčlenili z nemocniční lékárny na základě rozhodnutí vedení nemocnice, což se ukázalo jako správné, protože jsme od té doby hodně rozšířili spektrum našich služeb a mohli jsme být akreditovaným pracovištěm.” Jak vypadá každodenní pracovní činnost klinických farmaceutů MNO?“Každodenně dochází každý z nás na jedno až dvě tzv. naše domovské klinické oddělení, kde sledujeme léky pacientům, a když hledáme nějaký lékový problém, tak samozřejmě konzultujeme s lékařem a upravujeme medikaci. Čím dál tím více jsme už v začátku toho procesu, takže nastavujeme optimální farmakoterapeutické režimy, aby pacienti z těch léků měli co největší užitek, ale co nejméně nežádoucích účinků. Musíme rozklíčovat, jestli se potíže pacienta týkají léků nebo je to jejich nemoc. Práce pro nás zajímavá a pro pacienty přínosná.”Přes dva roky pomáháte ambulantním lékařům a jejich pacientům. Kdy je ta správná doba, aby medikaci takového pacienta posoudil klinický farmaceut, kdy už je těch léků moc?“Je to různé, záleží, jaké léky pacient užívá, ale obecně se říká více než osm léků, někdy více než pět. Na to nejsou jednotné názory, ale je to takové individuální. Takže když pacient má subjektivní pocit, že už nedokáže ty léky správně užívat, je vhodné se ozvat svému lékaři, který když shledá, že to je vhodné, tak zase vypíše žádanku typu K pro nás klinické farmaceuty, abychom ty léky zhodnotili a vyšle toho pacienta k nám. Musí mít samozřejmě seznam aktuálně užívaných léků, ale také veškerou zdravotní dokumentaci, protože my medikaci posuzujeme v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta,” doplňuje doktorka Nováková.A jsou kliničtí farmaceuti běžnou součástí nemocnic?“Určitě by to tak mělo být, ale zatím do optima máme daleko. Máme asi 47 oddělení nebo pracovišť klinické farmacie v republice, potřebujeme jich asi 188, takže máme kam kráčet. Nicméně ČR tu klinickou farmacii má pouze nějakých 10, 15 let. Nejdříve bylo pár klinických farmaceutů v Praze, první oddělení na Bulovce, Homolce a postupně jsme se docela rychle rozrostli. Jsme takovou vlajkovou lodí pro země střední a východní Evropy. Srovnávají nás dokonce s USA a Velkou Británií, kde už klinická farmacie frčí od 60. let minulého století. Takže jsme se za velice krátký čas dostali na vysokou úroveň,” konstatuje Nováková. Dozvíme se také čím zapíjet léky a na jaké potraviny si dávat pozor v době, kdy jsme nemocní a jíme léky:“Tak léky se zapíjí pouze a jedině čistou vodou. Tím bychom měli otázku vyčerpanou, ale například k zelenému čaji, on opravdu může snižovat účinek řady léčiv, a to až o polovinu. Nevhodná je i černá káva, černý čaj, citrusové, hlavně grepové džusy, pomelové džusy, ale také rajčatová šťáva, jablečný mošt, samozřejmě se nezapíjí alkoholem, u některých léků vadí mléko, takže když zapijeme léky čistou vodou, chybu rozhodně neuděláme,” uvádí doktorka Nováková.Pozor na citrusové plody, ale i banány. Kdy si je může pacient dát a kdy by mohly vyloženě škodit? Dozvíte se v dalším podcastu.Hana Nováková se narodila v Ostravě. Farmaceutickou fakultu vystudoval

    24 min
  5. 28 FEB

    O atraktivitě i specificích práce v nemocniční lékárně s vedoucím lékárníkem Kamilem Hrubým

    Nemocniční lékárna poskytuje plný servis jednotlivým oddělením nemocnice, od přípravy léků, včetně těch s velmi náročnou přípravou například pro onkologické pacienty nebo léků, které se připravují asepticky a aplikují se injekčně. Ale poskytuje i řadu konzultačních činností, včetně odpovědí na dotazy pacientů, zdravotníků ale i  lékařů.Vedoucího lékárníka MNO Kamila Hrubého jsme se zeptali na nedostatek farmaceutů i rozdělení činností v lékárně.“Sice jsou v současné době v České republice dvě fakulty – v Hradci Králové a v Brně, ale myslím si, že jako v řadě oborů se potýkáme i v tom našem s tím, že z něj odchází více seniorů, než do něj přichází mladých lidí.”“V lékárně nepůsobí pouze farmaceuti, jsou to i  farmaceutičtí asistenti, absolventi vyšších odborných škol a jejich kompetence nejsou tak široké jako u farmaceutů. Asistenti například nemohou vydávat léky na předpis, ale řadu činností samozřejmě dělají samostatně. A kromě nich máme v naší lékárně také sanitáře, technicko-hospodářské pracovníky, dvě ekonomky, celkem je v týmu kolem pětatřiceti lidí.”Vedoucí lékárník Kamil Hrubý nám přiblíží rozdíl mezi slovy  farmaceut a lékárník, prozradí, proč si vybral toto povolání i jak namotivovat studenty, aby si zvolili tento obor, který ho baví, zároveň jej ale považuje za náročný. A jak je to s nedostatkem léků? “Ta situace v současné době opravdu není jednoduchá, protože tak, jak je řada výroby globalizovaná, tak je globalizovaný i řetězec výroby léků a zejména  výroba účinných látek, z kterých se potom léky připravují, je dneska velkým problémem. Ty účinné látky se v dnešní době vyrábí v naprosté většině v Asii, konkrétně v Číně a v Indii, a pak stačí jakýkoliv problém v transferu léčiv nebo těch léčivých látek a okamžitě vznikají problémy, nebo se přenášejí v tom řetězci dále a končí to nakonec problémem, který řešíme my přímo v lékárně, že lék prostě není.”Farmaceuti z lékárny spolupracují s klinickými farmaceuty, kteří v Městské nemocnici Ostrava začínali před 10 lety. Vedoucího lékárníka Kamila Hrubého se ptáme na hodnocení jejich spolupráce:“Jejich práce je super, tito naši kolegové se zaměřují zejména na ty nejkomplikovanější případy pacientů, docházejí na jednotlivá oddělení, řeší ty lékové problémy přímo u lůžka, a je určitě bezva, že tady jsou.”Kamil Hrubý se narodil ve Strakonicích, farmaceutickou fakultu vystudoval v Hradci Králové a ve stejném městě absolvoval také postgraduální studium. V Městské nemocnici Ostrava je vedoucím lékárníkem od roku 2014. Žije v Beskydech.

    23 min
  6. 4 ENE

    Mladý obor, mladý primář - Martin Formánek o nejčastějších diagnózách ORL i varovných signálech...

    Poměrně mladý obor, jehož počátky se datují do první poloviny 19. století, vznikl postupným spojováním až k dnešnímu krásnému oboru otorinolaryngologii. Primář oddělení Martin Formánek v podcastu například komentuje, s jakými činnostmi se na oddělení ORL Městské nemocnice Ostrava setkávají jeho lékaři:“Lékař, který u nás pracuje, potkává skutečně ORL v celé své šíři. Od kompenzace sluchu, poruch hlasu až po veškerou operativu u dospělých i dětí. A samozřejmě každá ta věková kategorie má něco do sebe a ke každé je potřeba trošku jinak přistupovat. I v rámci toho, co je nejpravděpodobnější, jaká patologie a jak se konkrétně u toho daného člověka řeší.” Dozvíme se také, jaké nejčastější výkony se provádějí u dětí:“Nejčastější diagnózy naštěstí u dětí nejsou ty závažné, v případě chirurgie se v drtivé většině případů jedná o odstranění hltanové mandle, lidově řečeno nosní mandle. Je to výkon, který netrvá dlouho. Dítě po něm rozkvete, je-li správně indikováno, a my ho děláme i rádi. Děti potom nemají tak časté záněty středního ucha, nechrápou, dýchají nosem, nemají tak časté rýmy. Snažíme se jim vytvořit na oddělení takové prostředí, aby to snášely ony i jejich doprovod co nejlépe,” doplňuje primář Formánek. V jaké situaci je na místě návštěva specialisty z ORL a nestačí návštěva praktického lékaře?“Návštěva praktického lékaře řeší až 95 % různých patologií, kterým se i my běžně věnujeme, a potom jsou samozřejmě speciální věci, které tvoří ten zbytek. Ale samozřejmě to, co by nemělo snést odkladu, jsou podezření na nádor, eventuálně nějaké jiné akutní komplikované záněty, a postačí, když člověk bude myslet na: nějaké asymetrie, jednostrannost svých potíží, to znamená například bolest v krku na jedné straně, ať už třeba několik dní, nebo několik týdnů. Také nějaká bulka na krku jednostranná několik týdnů trvající není úplně standardem, měla by vzbudit podezření minimálně na to, že se nechám vyšetřit. Dále potom jednostranné krvácení, jednostranné nosní obstrukce – nedýchám jednou stranou nosu. A potom třeba neschopnost polykat, chrapot a tak dále,” vysvětluje primář Formánek. Oddělení ORL chystá pro následující období několik novinek – zprovozní nejen spánkovou laboratoř, ale dočká se také nového robota s označením Da Vinci. Před pár dny začali otorinolaryngologové v MNO využívat chirurgický operační laser, který jim pomáhá například při operacích středouší a hlasivek. Otorinolaryngolové provádějí  velké množství operací štítných žláz a věnují se dalšímu rozvoji onkologické operativy včetně multioborové spolupráce.Dozvíme se více o budoucnosti oboru, volném čase pana primáře i jeho vztahu k rodnému městu.Martin Formánek se narodil v Ostravě. Lékařskou fakultu vystudoval v Hradci Králové. Lékařem v naší nemocnici je od ledna 2023 a od září téhož roku je primářem oddělení ORL.

    26 min
  7. 14/11/2023

    Až 80 % pacientů, kteří k nám přijdou do ambulance, vlastně vůbec neví, proč kouří, uvádí primář plicního oddělení MNO Radovan Kozel.

    Oficiální název plicního oddělení zní – Pneumologie (stará se o pacienty s plicními onemocněními) a ftizeologie (léčí i malý počet pacientů s tuberkulózou plic), která se v České republice stále vyskytuje, i když v nízkém počtu. Mezi jejich pacienty patří také ti, kteří mají problém s kouřením nebo chrápáním. Co o pacientech s tímto problémem říká primář Kozel? “Ke své vlastní škodě návštěvu lékaře odkládají, ale bylo by dobré, aby přišli k nám na plicní, ale i ORL oddělení. U nás pacienta celkově vyšetříme, odebereme anamnézu, provedeme rentgen plic i základní dechovou zkoušku, také spirometrii a domů mu zapůjčíme přístroj, se kterým se vyspí, a podle toho zjistíme, jestli chrápe nebo jestli je to chrápání spojeno s poklesem kyslíku, okysličením těla přes noc, což se potom musí léčit.” Mezi pacienty oddělení patří také kuřáci:  “... asi třetina populace v České republice kouří, včetně mladých lidí, a přibývá žen kuřaček. Proto dochází k dramatickému nárůstu například výskytu plicní rakoviny u žen, přičemž u mužů to lehce klesá,” doplnil primář Kozel. V případě rakoviny plic existuje časný záchyt této negativní diagnózy. Co může plicní oddělení udělat pro pacienty v tomto směru? “Česká republika se zařadila mezi země s rozsáhlým preventivním programem, který se  jmenuje Časný záchyt plicní rakoviny. Týká se lidí ve věku od 55 do 74 let. Pokud jsem člověk, který má třeba 60 let a kouřil jsem 20 cigaret denně po dobu 20 let, tak mám nárok prostřednictvím svého praktického lékaře nebo jakéhokoliv plicního lékaře se do daného programu zapojit. S tím pacientem si popovídáme na plicní ambulanci, uděláme mu vyšetření dechových funkcí a zajistíme mu rentgenové vyšetření plic ve formě počítačové tomografie. A podle daného vyšetření a podle nálezu pacienta je pak určen další algoritmus kontrol. Ty probíhají postupně po dobu 5 let a cílem programu je zvýšit záchyt plicní rakoviny ve včasné formě, která je léčitelná formou operace. Až 85 % plicních nádorů je v současné době bohužel zachyceno ve stadiu, kdy už se nedá operovat,” konstatoval primář Kozel.  Více o programu je uvedeno zde: Časný záchyt plicní rakoviny | Vaše NEMOCNICE v srdci Ostravy (mnof.cz) Plicní oddělení MNO nemá naplněné stavy a uvítalo by posilu: “Byli bychom moc rádi, kdyby náš tým posílil alespoň jeden plicní lékař. Nejlépe mladšího věku, který by tady začal budovat svoji kariéru. Jestli to bude lékař nebo lékařka není podstatné, tento obor je vhodný pro muže i pro ženy,” uzavřel primář podcastové povídání. Radovan Kozel se narodil v Ostravě. Lékařskou fakultu studoval v Olomouci, dokončil ji v roce 1993 a primářem oddělení Pneumologie a ftizeologie Městské nemocnice Ostrava se stal 2. ledna roku 2006.

    26 min
  8. 20/09/2023

    Staráme se nejen o pacienty s bolestmi zad nebo po úrazech, v poslední době čím dál častěji připravujeme budoucí maminky na porod, říká primářka Rehabilitační a fyzikální medicíny MNO Jana Vlčková.

    Historie rehabilitace sahá až do dob starých Římanů, nicméně přímo tento termín k nám přinesli Američané v době druhé světové války. “Staráme se pacienty s neurologickými problémy, ať už jsou to bolesti zad, nebo kořenové syndromy. Také o pacienty s mozkovými příhodami,  po úrazech hlavy, operacích mozku nebo páteře. Hodně spolupracujeme s ortopedy, traumatology i internisty. A nyní rozvíjíme užší spolupráci s gynekology, pečujeme o pacientky s inkontinencí, budoucí maminky připravujeme na porod,” říká primářka oddělení Jana Vlčková. Do týmu, který tvoří oddělení Rehabilitační a fyzikální medicíny MNO, patří rehabilitační lékaři, fyzioterapeté. ergotarapeuti a samozřejmě zdravotní sestry. Mluvit se bude o nejčastějších potížích pacientů, kteří navštěvují rehabilitaci. O rozdílech mezi rehabilitačním pracovníkem a fyzioterapeutem, dokonce i o detektivní práci. “Třeba přijde pacient s tím, že ho bolí koleno, ale při vyšetření zjistíme, že problém je úplně někde jinde, že může být třeba v kyčelním kloubu nebo v oblasti bederní páteře. A třeba u bederní páteře je to takové ošemetné… Pacienti přijdou s tím, že je bolí noha a diví se, proč se jim dívám na záda a tvrdím jim, že problém není v noze, ale bederní páteři, to se stává opravdu často,” doplňuje primářka Vlčková. Více o hledání prvotních příčin potíží i o tom, jak prospívat vlastnímu tělu, abyste se vyhnuli péči rehabilitačního oddělení, zjistíte v dalším podcastu.  Primářka oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny Městské nemocnice Ostrava Jana Vlčková se narodila ve Vsetíně, ale od pěti let žije v Ostravě. Lékařskou fakultu vystudovala v Olomouci a primářkou našeho oddělení je od 1. 4. 2017. Předtím pracovala v jiné regionální nemocnici a také v lázních v Karlově Studánce.

    23 min
  9. 07/08/2023

    Anesteziolog je vlastně takovou dobrou duší a strážným andělem, který provází pacienta na cestě operačním výkonem, říká primář oddělení ARO Městské nemocnice Ostrava Tomáš Málek.

    Za posledních 30 let se v oboru anesteziologie nejvíce změnilo technické vybavení, které je dnes na kosmické úrovni oproti roku 1993, zcela jiné možnosti mají také lékaři v péči o pacienty. Primář ARO Městské nemocnice Ostrava Tomáš Málek uvádí: “Dneska prakticky cokoliv můžeme monitorovat a objevila se spousta přístrojů, kterými můžeme nahrazovat orgánové funkce, to dříve také nebylo. A také se změnil pohled na pacienta, co všechno pro něj můžeme udělat, co všechno se dá léčit, z jakých všech katastrofických situací se dá vybřednout. Tam, kde bychom to před 10, 15 nebo 30 lety vzdali, tak dnes pokračujeme dál a bojujeme, protože jsou nové možnosti, které nám dává přístrojová technika.”  Jaké vlastnosti musí mít anesteziolog? A kým pro pacienta je? Podle primáře Málka je takovou dobrou duší a strážným andělem, který provází pacienta na cestě operačním výkonem. Podělil se také o případ pacienta, kterého tzv. vytáhli hrobníkovi z lopaty… “Asi před měsícem nám přivezli pacienta, který měl akutní infarkt. Docela dlouho ho oživovali, kolegové z kardiologie se o něho perfektně postarali a opravili mu srdíčko. My jsme ho u nás měli týden na dýchacím přístroji, sledovali jsme jeho životní funkce a pak jsme ho probrali. Pacient se probral k plnému vědomí a dnes už na zahrádce zase okopává ředkvičky. Tak to je přece krásné, tohle je příběh, který každý lékař vždycky rád slyší, protože to je ten motor, a to palivo, na kterém jedeme,” dodal primář Málek. Prozradil také jak vidí budoucnost oboru a proč se věnuje regionální politice. A z čeho pramení jeho pocit „vrátil jsem se domů“ při návratu po deseti letech do Městské nemocnice Ostrava? „Asi to souvisí s tím, že jsem tady jako lékař vyrostl, že jsem tady vlastně od plenek, kdy si mě moji “druzí rodiče, starší lékaři“, kteří mě naučili značnou část toho, co teď umím, vzali do parády a vykřesali ze mě něco, co jsem sám ani netušil, že jsem… Vlastně jim vděčím za to, co ze mě udělali,“ uvedl primář. Hostem dalšího dílu Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primář oddělení ARO Tomáš Málek, který se narodil v Olomouci, kde i vystudoval. V roce 1992 nastoupil jako anesteziolog do MNO. Po deseti letech práce v jiné regionální nemocnici se v listopadu 2022 vrátil na pozici primáře oddělení.

    20 min
  10. 28/06/2023

    Nemocniční patologové se narozdíl od soudních lékařů věnují především živým pacientům, studují odebrané vzorky tkání. Patologii označuje primářka oddělení Zuzana Gattnarová za královnu medicíny.

    Hostem dalšího Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primářka oddělení Patologie Zuzana Gattnarová, která se narodila v Ostravě a univerzitu vystudovala v Brně. Do MNO nastoupila v roce 1997, primářkou oddělení je od roku 2017. „My se věnujeme především živým lidem, protože studujeme vzorky, které jsou odebrány na jakémkoliv oddělení naší nemocnice. A to je vlastně základ naší práce. Provádění pitev je marginální záležitostí, tvoří tak desetinu z naší pracovní náplně,” uvádí primářka Zuzana Gattnarová. První veřejná pitva se uskutečnila 8. června 1600. Provedl ji lékař Jan Jesenus-Jesenský, který studoval lékařství, zaměřil se na anatomii a chirurgii. Byl osobním lékařem císařů Rudolfa II. a Matyáše. Později byl rektorem a kancléřem University Karlovy v Praze. První pitva trvala pět dní a přihlíželo jí pět tisíc osob.Primářka Gattnarová vyvrací mýty, které jsou spojeny s tímto oborem. Mluví o ponorkách, studené medicíně i alkoholu. Patologii označuje za královnu medicíny a doplňuje: „Jsme jedni z mála, kteří dělají definitivní diagnózy – na rentgenu se zjistí, že tam „něco” je, chirurg odstraní bulku, ale definitivní diagnózu stanovíme my. Je to někdy velmi obtížné, protože naše diagnózy jsou konečné a víme, že některé z nich změní pacientovi život.” A jak bude vypadat obor patologie za 20 let? „Myslím si, že patologie bude pořád nauka o nemoci a o tom, že budeme zkoumat, proč ta nemoc vzniká a jak se dá léčit. Ale tak jako ve všech ostatních oborech i patologie projde další modernizací. Nakonec to bude tak, že počítače budou schopny samy odečítat ty naše vzorečky, i když nevěřím, že to zvládnou úplně u všech,” dodala primářka Gattnarová. Objekt patologie, který pochází z 60. let minulého století, čeká velká rekonstrukce. Už o prázdninách bude procházet proměnou pitevní trakt.

    20 min
  11. 24/05/2023

    České porodnictví je na tom podobně jako mercedes mezi ostatními značkami aut, patří mezi 10 nejlepších na světě, říká Marek Ožana, primář oddělení Gynekologie a porodnictví Městské nemocnice Ostrava.

    Hostem dalšího Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primář oddělení Gynekologie a porodnictví Marek Ožana, který se narodil v Opavě a univerzitu vystudoval v Olomouci. Do MNO nastoupil v roce 1990, primářem oddělení je od roku 2012. Laskavé císařské řezy, které jsou nejčastěji mediálně diskutovaným tématem za jeho oddělení, popsal těmito slovy: „První kroky člověka ve vesmíru byly malým krůčkem pro astronauta, ale velkým krokem pro lidstvo. Pro nás lékaře je takový císařský řez malým krůčkem – v provádění té operace se nic nemění, ale je to obrovský krok pro rodiče, kteří ho mohou prožít.“ Za rok má na svém kontě Porodnice MNO zhruba padesát laskavých císařských řezů. V současné době jsou v České republice jen dvě zařízení, která nastávajícím maminkám takový příchod dítěte na svět umožní. „Když si maminka pomáhá potáhnout miminko z dutiny břišní na svůj hrudník a ke své hlavě, tak je sterilně oblečená, má nasazené sterilní rukavice, pro nás to neznamená žádné ohrožení sterility operačního pole, naopak je to jen malý krok ve vstřícnosti k rodičům, aby si prožili císařský řez jako normální vaginální porod,“ doplnil primář Ožana. V podcastu zazní informace také o srovnání péče o ženy u nás a za hranicemi. Řeč je také o prevenci a očkování proti HPV. „Je jen málo zemí na světě, kde je tak dobře hrazená a dostupná gynekologická péče. Vyzývám ženy, aby využily toho, co jim nabízí náš systém, aby chodily na preventivní prohlídky, protože ten benefit je obrovský. Vidím to ve své klinické praxi, kolika ženám pomůžeme jednoduchým zákrokem, a kdyby na tu preventivní prohlídku nepřišly, tak za 3 až 5 let bychom u nich řešili obtížnou onkologickou situaci,“ dodal. Primář Marek Ožana je členem výboru české gynekologicko-porodnické společnosti, zastupitel v Paskově, kde žije, ve svém volném čase maluje obrazy, hraje tenis, rybaří, chalupaří, kutí… v podcastu jsme se věnovali, ale především jeho oboru, kterým je gynekologie a porodnictví.

    22 min
  12. Primář Neurologie Městské nemocnice Ostrava Lukáš Klečka o svém oboru a pacientech s problémem tří N, migrénou nebo dalšími bolestmi. Opravdu by si v 80 procentech případů poradil jen s hřebíkem a kladívkem?

    17/04/2023

    Primář Neurologie Městské nemocnice Ostrava Lukáš Klečka o svém oboru a pacientech s problémem tří N, migrénou nebo dalšími bolestmi. Opravdu by si v 80 procentech případů poradil jen s hřebíkem a kladívkem?

    Hostem historicky prvního Podcastu Městské nemocnice Ostrava (MNO) je primář Neurologie Lukáš Klečka, který se narodil v Ostravě, žije v ní i pracuje… jen vystudovat si odskočil do Olomouce. S MNO je spjatý od roku 1997, primářem je třetím rokem. „Lidí s bolestí hlavy je 12 %, možná o něco víc – jsou to migrenici nebo lidé s migrénou. V případě žen je to 16 %, u mužů zhruba 8 %. Rozhodně tedy není pravda, že je migréna nemocí žen. A bolestí hlavy je podstatně více – není to jen migréna,“ říká primář Lukáš Klečka. Prozradí nám, jak se dá bojovat s migrénou, bolestmi zad – i o takové pacienty se neurologové starají, stejně jako o ty s mrtvicí, demencí, epilepsií nebo Parkinsonovou chorobou, a to zdaleka není plný výčet diagnóz, se kterými pacienti k neurologům přicházejí. A jaké je jeho doporučení, abychom byli v co nejlepší kondici? „Chce to pohyb a trénovat paměť, prostě studovat, studovat, studovat! A netrávit většinu času u televize.“ Primář Lukáš Klečka je také vedoucím lékařem iktového centra MNO, členem výboru diagnostiky a léčby bolesti hlavy, čestným radou sdružení České lékařské komory a místopředsedou nadačního fondu Hedalga, který spravuje registr pacientů s bolestí hlavy.

    26 min

Acerca de

Městská nemocnice Ostrava má 175letou historii, moderní zázemí, sídlí v centru Ostravy a zaměstnává více než 2000 lidí. Zahrnuje 32 klinických pracovišť a téměř 120 specializovaných ambulancí. Žádná z nefakultních nemocnic v České republice nedisponuje tak vysokým počtem akreditovaných specializovaných center jako naše nemocnice. Jsme jediné Centrum hyperbarické medicíny na Moravě a ve Slezsku. Trvalá obměna přístrojového vybavení, postupná modernizace celého areálu, důstojné zázemí pro personál i vysoký komfort pro pacienty, to jsme My Fifejdy. Hosty budou nejen primáři oddělení,ale také další odborníci z oboru. Pravidelně se vám budeme hlásit z naší nemocnice v srdci Ostravy.

Para escuchar episodios explícitos, inicia sesión.

Mantente al día con este programa

Inicia sesión o regístrate para seguir programas, guardar episodios y enterarte de las últimas novedades.

Elige un país o región

Africa, Oriente Medio e India

Asia-Pacífico

Europa

Latinoamérica y el Caribe

Estados Unidos y Canadá