Seriál Radiožurnálu Český rozhlas

Pražským metrem na lince D – mezi Pankrácí a Písnicí – se snad cestujicí poprvé projedou zhruba za 6 let. Až za několik desetiletí by se v Praze mohlo cestovat taky na páté lince – okružní. Praha teprve začíná s přípravami. Jaká je budoucnost metra a jaká mohla být, kdyby se v minulosti dotáhly některé plány? Poslechněte si poslední díl seriálu k padesáti letům provozu pražského metra.

Mistrovství světa v hokeji se naposledy na české půdě hrálo v roce 2015. A bylo velkolepé, padl tehdy i celkový historický rekord v návštěvnosti. Cestu na zápasy v Praze a Ostravě si našlo 741 690 diváků. „Medaile by byla výborná, ale i hrát o medaili v té atmosféře bylo super. Bohužel se to nepovedlo,“ říkal po porážce 0:3 od Spojených států brankář Ondřej Pavelec. Češi skončili čtvrtí. Jaromír Jágr poté oznámil konec své reprezentační kariéry. Poslechněte si díl seriálu.

Před 50 lety se poprvé rozjelo pražské metro i s cestujícími. Po slavnostním zahájení, které obstarala muzika a projevy komunistických potentátů, vyrazila souprava ze stanice Kačerov do stanice Sokolovská, což je dnešní Florenc. Byl u toho i Jiří Cimrhakl, který pro Dopravní podnik pracoval od roku 1960 a dnes je mu 82 let. Základy se naučil v Moskvě, kam jezdili zpočátku všichni důležití zaměstnanci metra včetně strojvedoucích.

Zbrusu nová aréna v Praze, velký zájem fanoušků a posily z NHL – tak vypadal hokejový šampionát v roce 2004. I přes velká očekávání však čeští hokejisté nedokázali získat medaile a skončili ve čtvrtfinále a pátí v celkovém pořadí. Pro fanoušky šlo o sportovní tragédii a zklamání. Slzám se neubránili ani sportovní reportéři Českého rozhlasu. „Neúspěch na mistrovství v roce 2004 jsem prožíval velmi silně,“ vzpomíná Aleš Procházka.

Místo sovětských souprav EČS se tunely metra málem proháněla tramvaj. Alespoň zlí jazykové tak přezdívali prototypu R1, který ve svých červenobílých barvách připomínal legendární „tétrojku“. Konečnou vývoji vystavila srážka dvou z nich spolu s politicky motivovaným upřednostněním sovětských vozů. Byť byly již v době svého uvedení zastaralé, v modernizované podobě jezdí EČS Prahou dodnes – a to spolu s novými soupravami M1, inspirovanými starým československým designem.

Po osmi letech od zahájení stavby se Pražanům v roce 1974 otevírá desetikilometrová trať s devíti stanicemi linky C. Podzemka město změnila i navenek, za oběť jí padly domy v Nuslích či sady před hlavním nádražím. Na páteřní lince brzy vznikají přestupní uzly, o 4 roky později navazuje „áčko“, za další tři se metro rozrůstá po trase B. „Okrajové části tras většinou vycházely z postupu výstavby sídlišť nebo z koncentrace průmyslu,“ říká archivář dopravního podniku Robert Mara.