Názory a argumenty Český rozhlas

Dobrá zpráva není žádná zpráva, říká stará novinářská moudrost a média se podle ní také řídí. Něco takového potkalo hlášení Českého statistického úřadu, podle kterého ekonomika vyrostla v prvním čtvrtletí o půl procentního bodu. Co je na tom vlastně zajímavého?

Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynulo 20 let. Přinesla nám výhody politického ukotvení, volného cestování nebo ekonomického rozmachu. Současné mladé generace už mnohdy vnímají své evropanství jako automatické. Mnohé otázky, zejména ty týkající se budoucnosti bloku, se ale opět otevírají v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu.

Pár palestinských vlaječek vyvěšených na pražské UMPRUM „na podporu civilního obyvatelstva v Gaze“ se v nesouhlasných reakcích stává jasnou podporou palestinského terorismu, i kdyby studenti říkali tisíckrát něco jiného.

V praxi to zatím vypadalo na Slovensku tak, že Robert Fico přestal komunikovat s oběma televizemi: s veřejnoprávní RTVS a privátní Markízou, označil je za nepřátelské. Podle nového zákona, který schválila ve středu 24. dubna 2024 jeho vláda a který začne platit hned po zveřejnění ve Sbírce zákonů, to má vypadat tak, že Rozhlas a televize Slovenska se má změnit na Slovenskou televizi a rozhlas.

Jsem zvědav, jestli prezident Petr Pavel udělí všechny vládou navrhované generálské hodnosti. Zajímavé bude, jestli se generálem stane bývalý šéf vojenské tajné služby a později civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Růžek.

Bývala by to vrcholná bláhovost. Tedy očekávat, že na českou žádost pokorně přicestují příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU Miškin a Čepiga a nechají se vyšetřovat jako podezřelí z vrbětických explozí.