Dějiny bez konce

Alarm
  • ٠٫٠ (٠)
  • تاريخ
  • يتم التحديث شهريًا
Dějiny bez konce

Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii.

الحلقات

  1. قبل يومين

    Dobře fungující odbory jsou znakem zdravé demokratické společnosti. Fašismus i komunismus se jich zbavil hned

    Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci braly průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci, obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlaly vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou. V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkci a vyjednávání s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem. Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemí v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidi stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemí. 📚 Co si přečíst k tématu?Clara E. Mattei - The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to Fascism John Foot - Blood and Power. The Rise and Fall of Italian Fascism Drahomír Jančík, Barbora Štolleová - Pivo, zbraně, tvarůžky. Podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí Radka Šustrová - Zastřené počátky sociálního státu Quinn Slobodian - Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism -------- Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

    ١ س ٣٢ د

  2. ٢٩ ربيع الآخر

    Kauza kolem amerického historika Muehlenbecka. Je česká věda na Západě v podřadném postavení?

    Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké míry je česká a východoevropská humanitní věda na Západě v podřadném postavení? Mají se čeští akademici víc zapojovat do debat a dění v zahraničí, nebo by se měli soustředit na kultivaci českého vědeckého a společenského prostředí? V jakém stavu je česká humanitní věda? A co je vůbec plagiát? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se o těchto a dalších otázkách pobavili s historikem Mikulášem Peštou z Ústavu světových dějin FF UK. Playlist:🤔 Tipy a novinky6:13- 16:37📚 Rosamund Johnston - The Red Tape: Radio and Politics in Czechoslovakia, 1945-1969 📚 Miroslav Hroch - Nebyl jen národ 📚 Miroslav Hroch - Jak jsem to tenkrát viděl 📚 Angelo Del Boca - As Cruel As Anyone Else Hlavní téma16:44 - 1:13:17🧠 Jaký je stav české a východoevropské humanitní vědy v porovnání se Západem? Co si přečíst k tématu?Mikuláš Pešta - On Asymmetries of Scholarship and the Subalternity of Scholars from East-Central Europe. The Case of Philip Muehlenbeck’s Czechoslovakia in Africa  Phillip Muehlenbeck - Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 Petr Zídek, Karel Sieber - Československo a subsaharská Afrika v letech 1948 - 1989 Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779

    ١ س ١٤ د

  3. ٦ ربيع الآخر

    Badatelská metoda výuky dějepisu vede žáky k rozpoznání dezinformací a manipulativních výkladů historie. Proč ji vedení ÚSTRu nenávidí?

    Už se zdálo, že kontroverze kolem učebnice soudobých dějin, kterou před lety s velkou slávou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, utichnou a inovativní a mezinárodně oceňovaná publikace začne žít svým životem a bude se dále vylepšovat a posouvat výuku dějepisu na novou úroveň. Místo toho se nový majitel nakladatelství Fraus rozhodl stáhnout učebnici soudobých dějin z prodeje. Jednatel společnosti Lukáš Tykal to zdůvodnil tím, že se tím společnost chce vyhnout potenciálním soudním sporům. Vydavatel učebnice, který ještě před lety bral učebnici jako svou vlajkovou loď, kterou se může chlubit na mezinárodní úrovni, byl z tohoto kroku nadšený. Destrukce posledního přežívajícího zbytku bývalého oddělení vzdělávání ÚSTRu, se kterým vedlo vedení instituce vyhrocený spor, až jeho zaměstnanci podali hromadnou výpověď, tím byla dokonána. Proč ale současnému vedení ÚSTRu učebnice tolik vadí? A co je vůbec badatelská metoda výuky dějepisu, na jejímž principu je učebnice založena? Dá se podle této metody vůbec učit na základní a střední škole? Jaké jsou její hlavní výhody a nevýhody? To všechno jsme probrali v novém dílu historického podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s pedagogem Jiřím Karenem, který badatelskou výuku dějepisu využívá už několik let v praxi. V novinkách a tipech jsme se věnovali plagiátorské kauze, která hýbe historickou obcí. Historik Mikuláš Pešta totiž v čísle historického odborného časopisu Soudobé dějiny publikoval článek, ve kterém dokazuje, že ceněná publikace amerického historika Philipa Muehlenbecka o československém vlivu v Africe v letech 1945 a 1968 vychází z práce českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera na totožné téma. Můžeme v tomto případě hovořit o plagiátu? Je východoevropská akademická obec postavena na druhou kolej a ze zkušených odborníků se stávají pomocní vědečtí pracovníci úspěšných akademiků na Západě?  Playlist:🤔 Tipy a novinky5:05- 24:24🖊️ Plagiátorská kauza Philipa Muehlenbecka a provencializace východoevropské historické obceHlavní téma24:32 - 1:40:50📖 Badatelská metoda výuky dějepisu Co si přečíst k tématu?Peter Seixas - The Big Six Historical Thinking Concepts Jiří Dostál - Badatelsky orientovaná výukaPryia Satia - Time's MonsterTereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha - 13 objektů z (ne)šťastného muzeaMarc Ferro - Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779

    ١ س ٤٣ د

  4. ٨ ربيع الأول

    Tělocvičné spolky jako příprava na válku. Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilí

    Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představili profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří soutěžili o to, kdo z nich je momentálně v nejlepší formě. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje současný vrcholný sport. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, které se rozvíjely od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervativismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. Vznik novodobých olympijských her vedl dělnické tělocvičné jednoty k vytvoření vlastních dělnických olympiád. První neoficiální dělnická olympiáda se konala v roce 1921 v Praze na letenské pláni. Souběžně s ní se konalo také hromadné cvičení komunistických členů, kteří se v té době odštěpili od DTJ v souvislosti s vnitrostranickým rozkolem v sociální demokracii. Jak se od sebe lišily sokolové a dělnické tělocvičné jednoty? Jaké sporty byly tehdy oblíbené mezi dělníky? A do jaké míry se tyto spolky zapojovaly do potlačování sociálních nepokojů, demonstrací a stávek? To jsme probrali s historikem Boleslavem Šmejkalem. V novém dílu podcastu jsme rozebrali také nový film Vlny od Jiřího Mádla, který ale nakonec spíš pouze zapadá do zavedeného stylu filmového vyprávění o komunistickém režimu z posledních deseti let. Playlist:🤔 Tipy a novinky11:15 - 31:47📖 Jakub S. Beneš - Dělníci a nacionalismus15:10 - 47:22📺 VlnyHlavní téma47:30 - 1:56:30🤸 Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilíRozhovor s historikem Boleslavem Šmejkalem Co si přečíst k tématu?Petr Roubal - Československé spartakiádyEnzo Traverso - Fire and BloodRudolf Kučera - Život na příděl Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!https://www.darujme.cz/projekt/1209879

    ١ س ٥٨ د

  5. ١٦ محرم

    Tíživé mlčení. Jak Češi (ne)vzpomínají na romský holokaust

    Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci? Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů. Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím. Playlist:🤔 Tipy a novinky11:15 - 31:47📺 Po Atentátu📺 Obyčejní muži📖 Silvie Lauder - V pasti pohlaví 🧐 Nová vládní "rada starších" pro paměťové instituce📖 Jiří Smlsal - Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava📖 Pavel Baloun - Metla našeho venkova!📖 Celia Donert - Práva Romů Hlavní téma31:55 - 1:35:30🕯️ (Ne)vzpomínání české společnosti na romský holokaustRozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou Co si přečíst k tématu?Paul Polansky - Tíživé mlčeníMarkus Pappe - Sólo Jiřího LetovaJonathan Hyslop - The Invention of the Concentration Camp: Cuba, Southern Africa and the PhilippinesTara Zahra - Condemned to Rootlessness and Unable to Budge: Roma, Migration Panics, and Internment in the Habsburg EmpireAidan Forth - Barbed-Wire Imperialism: Britain's Empire of CampsMike Davis - Late Victorian Holocausts: El Niňo Famines and the Making of the Third World Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!https://www.darujme.cz/projekt/1209879

    ١ س ٣٨ د

  6. ٦ ذو الحجة

    Superbohatí v dějinách. Baťa, Berlusconi, majetkové nerovnosti a kolonialismus

    Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovory s tuzemskými a zahraničními historiky.  V úvodním dílu podcastu se podíváme na knihu As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) italského historika Guido Alfaniho, která vyšla v prosinci minulého roku v nakladatelství Princeton. Guido Alfani ve své knize zkoumá pohled na bohaté a jejich roli ve společnosti v tzv. Západním světě od starověku do současnosti. Ve své knize probírá zrod finančních elit ve středověku, jejich křehké postavení ve společnosti v souvislosti s křesťanskou teologií a morálkou, která odsuzovala hamižnost a hromadění bohatství jako smrtelný hřích. Následné období etablování bohatých ve společnosti v době raného novověku, kdy v souvislosti s rozvojem protestantství a kapitalismu se tento pohled na bohaté měnil a bohatí se začali vnímat jako ctnostné a schopné osobnosti. Věnuje se také období největších majetkových a společenských nerovností v dějinách, který postupně graduje v 19. století v souvislosti s první a druhou průmyslovou revolucí, kdy v předvečer první světové války dosahovaly svého maxima. Dvě světové války a změna daňové politiky, která směřovala k progresivnímu zdanění, vedly k výraznému snížení nerovností ve společnosti až vše změnila následně neoliberální revoluce v sedmdesátých letech. Nerovnosti ve společnosti začaly zase růst až do současného stavu, kdy jsou nerovnosti opět na svém maximu. Součástí dílu je rozhovor s Guido Alfanim o jeho knize. Zároveň v debatě s Eliškou Farovou a Ondřejem Crhákem probereme také například Tomáše Baťu, Berlusconiho, belgického krále Leopolda II., nebo taky habsburskou stopu v koloniálním závodění o dobytí zaoceánských trhů. V tipech a novinkách se podíváme taky blíže na seriál To se vysvětlí, soudruzi!, nebo novou výstavu o Vietnamu v Náprstkově muzeu. Playlist:🤔 Tipy a novinky🧐 Výstava o Vietnamu4:36 - 9:10 📖 The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization9:20 - 10:53 📺 To se vysvětlí, soudruzi!11:06 - 28:19 Hlavní téma💸 Superbohatí v dějinách: Guido Alfani - As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi)28:25 - 1:17:02 Co si přečíst k tématu?Karel Staněk, Michal Wanner -Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789) Andrew Phillips, J. C. Sherman - Outsourcing Empire: How Company-States Made the Modern World Ondřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropole Branko Milanovič - Vision of Inequality: From the French Revolution to the End of the Cold War Podpořte vznik dalších dílů našich podcastů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779

    ١ س ١٩ د
  • ٦ حلقة

حول

Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii.

المعلومات

  • صناع العمل
    Alarm
  • سنوات النشاط
    ١٤٤٥ هـ
  • الحلقات
    ٦
  • التقييم
    ملائم
  • حقوق النشر
    © Deník Alarm, z.ú.

قد يعجبك أيضًا

للاستماع إلى حلقات ذات محتوى فاضح، قم بتسجيل الدخول.

اطلع على آخر مستجدات هذا البرنامج

قم بتسجيل الدخول أو التسجيل لمتابعة البرامج وحفظ الحلقات والحصول على آخر التحديثات.
تحديد بلد أو منطقة

أفريقيا والشرق الأوسط، والهند

آسيا والمحيط الهادئ

أوروبا

أمريكا اللاتينية والكاريبي

الولايات المتحدة وكندا