Nedělní káva Český rozhlas
-
- Nachrichten
Každou neděli dopoledne pro vás máme krátkou glosu ke kávě a k zamyšlení.
-
Vladimír Burjánek: Tloušťka
Můj kamarád má přes 150 kilogramů živé váhy. Nedávno přišel od doktora uražený, protože ten mu řekl, že je morbidně tlustý. No řekni, rozčiloval se, jak tady ještě dlouho budu a že bych se nenajedl? Proč? Se svou hmotností měl už řadu problémů. Miluje třeba tobogány a jednou vlezl na takový, kde při dojezdu projel celým bazénem a skončil na písku.
-
Dagmar Ruščáková: Dubnová smršť nápadů
Je večer a já netrpělivě čekám, jaké téma bude vyhlášeno na další den. Do svého příběhu potřebuju akci - mám rozehrané drama. Konečně se téma objeví a ve mně poklesne srdce. Gumička na poušti! Autor tématu se musel bavit - a právem. Co s tím, proboha, udělám v příběhu z doby, kdy žádné gumičky nebyly?
-
Vladimír Burjánek: Na lovu
Člověk není nikdy dost chytrý, říkala moje babička Marie. Proto využívám možnosti vzdělávat se občas v nějakém televizním pořadu. Není jich zrovna nejvíc. Seriály, kriminálky a vaření jsou mnohem četnější, ale takové klání kvarteta soutěžících s některým z chytrých lovců, si rád pustím.
-
Dagmar Ruščáková: To nejsem já
Jaro u mě s sebou nese touhu po změnách. Člověk se konečně vybalí z vrstev zimního oblečení. Příroda se ze dne na den mění, nabídne čerstvé barvy a vůně. Proč bych měla být pořád stejná? Nejjednodušší způsob osobní změny nabízí nové oblečení. Nejtěžší pak změna myšlení. K lepšímu, samozřejmě. Někde uprostřed se nachází sezónní změna barvy vlasů a obměna obvykle používaných šperků.
-
Vladimír Burjánek: Jarní úklid
Je to každoročně se opakující rituál. Když dubnové slunce definitivně přemůže zimu a odkvetou sněženky, bledule, v příznivějších podmínkách i další květy, je čas, připravit se. Protože v poslední době přechází téměř plynule zima v léto, nesmí se propásnout čas, kdy je třeba uklidit vnitřky, protože potom už začne práce kolem domu venku a není možné se zdržovat uvnitř.
-
Dagmar Ruščáková: Vyšší princip mravní
Lidové slavnosti Velikonoc jsou u nás vcelku pochopitelným souhrnem úkonů oslavujících jaro a nový život, přičemž křesťanská tradice tomu dodává určitý časový řád a duchovní šmrnc. Jenže ona je to popravdě jen taková vesele uhlazená verze svátků, kde ve skutečnosti šlo o jiné věci.