Přepište dějiny Martin Groman a Michal Stehlík

Myslet na moderní československé dějiny znamená myslet na Edvarda Beneše. Jak se dnes vypořádáváme s tímto problematickým politikem, který byl celoživotní demokrat, přesto stál u dvou totalit, které jím založený stát postihly? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na Benešův odkaz podíváme skrze myšlenky Jana Patočky a Ferdinanda Peroutky.

Kdy končí druhá světová válka? Jak pro koho. A nejde nutně jen o debatu mezi 8. a 9. květnem, ale o realitu postupného osvobozování, a také o to, že důsledky války v podobě mrtvých, znásilněných, okradených, devastovaných životů se vlečou ještě po generace na mírový květen 1945. V bonusu na Gazetistu a HerHero se detailněji zaměříme na to, jaký dopad měla válka na některé národy a společenské skupiny v Evropě.

Boj dělníků za sociální práva, svátek politických stran,
studentský majáles, líbání pod rozkvetlou třešní, slavení úrody a plodnosti nebo demošky anarchistů? Co to vlastně byl ten 1. Máj a s ním spojený svátek práce? Jak jsme jej prožívali nebo spíš neprožívali? A čím je nám dnes? V
bonusu na Gazetistu a HeroHero navíc probereme májové oslavy v 60. letech od Ginsberga k pražskému jaru.

Pošta byla internetem 18. a 19.
století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany
byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000
zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří
Střecha a historik Jan Kramář. Minulá část patřila poště jako takové, dnes se
zaměříme na poštovní známky. 

Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. První část patří poště jako takové, za týden se zaměříme na poštovní známky.

V rámci festivalu faktor K vystoupil podcast Přepište dějiny
minulý rok v prostředí vězeňské kaple v brněnské Káznici. Tentokrát jsme se zaměřili nejen na období po roce 1945, ale i na místní slavné vězně. Co si o svých spoluvězních myslel třeba Petr Bezruč? Po dohodě s organizátory dáváme teď díl volně k dispozici všem.

Použité zvuky: Babi, proč se tak trápíš (2023, režie: Pavel
Paleček, Zdeněk Skokan), V KÁZNICI NA CEJLU 1 Luštíme nápisy (YouTube, 19. 8. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 2: Hledáme stopy vězňů (YouTube, 8. 3. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 3: Restaurujeme dveře z cel smrti (YouTube, 8. 3. 2016), OS Paměť - Věznice Cejl, místo paměti nebo zapomnění (YouTube, 21. 3. 2021), Na prohlídky brněnské káznice přišla veřejnost i bývalí vězni (YouTube, 20. 11. 2016), Čtvrtstoletí brněnské káznice (YouTube, 2. 12. 2022), NABARVENÉ PTÁČE a Káznice Brno (YouTube, 30. 10. 2018).