Ptám se já, Marie Bastlová

3.9 (351)
POLITICS
UPDATED DAILY

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

22 HR AGO

Chození dětí do školy a rodičů do práce chceme odměnit, říká k dávkám Jurečka

Vláda chce do podzimích sněmovních voleb stihnout prosadit slibovanou revizi dávek. Ta má sjednotit čtyři státní podpory do jedné. Komu změna pomůže? A nezhorší se naopak životní situace některých lidí, jak varují experti? Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle plánů ministerstva by po reformě od letošního července měla nová jednotná dávka nahradit příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podle šéfa rezortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není cílem reformy ušetřit, ale pomoc státu lépe zacílit. Nová jednotná dávka by se měla odstupňovat podle příjmu, vedle kterého se bude posuzovat také majetek. Pobíranou částku může zvednout bonus za práci. Experti na sociální politiku a zástupci organizací na pomoc potřebným ale nová pravidla kritizují. Varují, že lidem s nízkým výdělkem by mohla podpora po reformě klesnout proti dnešku o několik tisíc korun. Zákon s dávkovou reformou projednává Sněmovna, podle dřívějších vyjádření ministra Jurečky by ještě mohlo dojít ke zmírnění jejích pravidel. Jaké změny čekají reformovanou sociální dávku? Jak zásadní bude transformace podpory v nezaměstnanosti i zákoníku práce? A čím chce koalice Spolu ještě přesvědčit voliče? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

41 min
5 DAYS AGO

Hodila by se nová dálnice z Plzně na Brno, říká Kupka

Česko loni zprovoznilo 110 kilometrů nových dálnic. Páteřní dálniční síť tak roste rekordním tempem. S otevřením dalších desítek kilometrů se počítá i letos. Je právě výstavba dálnic klíčovým vládním úspěchem v domácí politice? Hostem Ptám se já byl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. I v roce před sněmovními volbami má na tuzemských silnicích pokračovat stavební boom. Poté, co loni stát zprovoznil 110 kilometrů dálnic, plánuje letos Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřít 74,1 kilometru nových dálnic a 25,2 kilometru silnic první třídy. Hotová má být například D1, výrazně se rozšíří i severní propojení Čech a Moravy po dálnici D35. Další desítky kilometrů dálnic a silnic se mají zároveň začít stavět. V dalších letech by výstavba měla slábnout a základní dálniční síť by měla být podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) hotová v roce 2033. Naopak zpoždění nabírá výstavba vysokorychlostních tratí (VRT). „Stále platí, že do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali,“ uvedl na podzim Kupka. Jak se v dopravě daří plnit předvolební sliby? V jakém stavu je digitalizace stavebního řízení tři měsíce po odchodu Pirátů z vlády? A jak chce koalice SPOLU vyhrát příští volby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

40 min
6 DAYS AGO

Bradáčová se nebude držet v pozadí, říká šéf Soudcovské unie

Lenka Bradáčová se od dubna stane novou nejvyšší státní zástupkyní. Do funkce ji schválila vláda. V čele prokuratury vystřídá Igora Stříže, který tento týden rezignoval. Jaké změny ve veřejné žalobě můžeme očekávat? Hostem Ptám se já je prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Dosavadního nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který v úterý oznámil svou rezignaci, ve funkci od 1. dubna vystřídá nynější pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Její nominaci schválila vláda na středečním zasedání, a to na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Šéf rezortu nominaci oznámil před jednáním kabinetu na síti X. Podle něj Bradáčová obstojí „i v době módního zpochybňování všeho a všech v oblasti veřejné moci“. Současný nejvyšší státní zástupce Igor Stříž končí ve funkci 31. března. Jako důvod pro odchod z čela Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) uvedl rodinné a osobní záležitosti. V poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil, a že se jeho nástupkyní má stát právě pražská vrchní státní zástupkyně. V reakci na její nominaci Stříž uvedl, že rozhodnutí ministra vítá - ocenil její odbornost a to, že je kariérní státní zástupkyní. Jak bude fungovat Nejvyšší státní zastupitelství pod novým vedením? Jaké změny by státní zastupitelství nejvíce potřebovalo? A v jaké kondici je naše soudnictví? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

36 min
7 JAN

Silná rána pro Rusko, říká odborník o konci plynu přes Ukrajinu

Přes Ukrajinu přestal proudit ruský plyn. Slovensko se čílí, Ukrajina to označila za vítězství a Rusko se tváří, že o nic zásadního nejde, výpadky prý nahradí jinak. Kdo na na ukončení tranzitu přes Ukrajinu prodělá a kdo vydělá? Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel E.ON a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník. Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu přes své území podle očekávání od začátku letošního roku. Tedy po vypršení pětileté smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftogazem. Rozhodnutí Kyjeva opakovaně velmi ostře zkritizoval slovenský premiér Robert Fico. Pohrozil Ukrajině možným zastavením dodávek elektrické energie a také snížením podpory ukrajinských uprchlíků na Slovensku. Fico zároveň varoval, že zastavení přepravy ruského plynu bude mít dramatický dopad zejména na evropské země. Evropská unie v posledních letech svou závislost na ruském plynu snižovala a diverzifikovala své zdroje energie. Podle odborníků se dá očekávat krátkodobé zvýšení cen plynu zejména v těch zemích, které byly na tranzitu z Ruska závislé nejvíc, tedy v Rakousku, Maďarsku a právě Slovensku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se skutečně naprostá většina evropských zemí změně úspěšně přizpůsobila. Přerušení tranzitu ruského plynu označil za vítězství, Ficovy výhrůžky pak za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Jak přerušení ukrajinského tranzitu dopadne na české spotřebitele? Jak se dokázaly evropské země od ruského plynu odvázat? A podaří se Evropě někdy úplné odstřihnutí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

35 min
2 JAN

První krok musí přijít z Bratislavy, Praha nemá důvod, říká Telička

Ukrajina od ledna zastavila tranzit ruského plynu přes své území. Proti tomu se pokusil zasáhnout Robert Fico, když vyrazil do Moskvy a Kyjevu pohrozil přerušením dodávek elektřiny. Jak má Evropa na směřování Slovenska reagovat? Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička. Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se vyostřují. V reakci na to, že Kyjev od ledna zastavil tranzit ruského plynu do Evropy přes své území, slovenský premiér Robert Fico (Směr) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními. Včetně přerušení dodávek elektřiny. V novoročním projevu Fico také varoval, že „zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak označil zastavení dodávek ruského plynu přes vlastní území za jednu z největších porážek Moskvy. Naprostá většina evropských zemí se podle něj změně úspěšně přizpůsobila. Ficovy výhrůžky odvetnými opatřeními pak Zelenskyj označil za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým se slovenský premiér setkal před vánočními svátky přímo v Moskvě. Jak silné má Fico spojence? Má pro nás smysl další setrvání ve visegrádské čtyřce? A co jsou hlavní výzvy pro českou diplomacii?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

42 min
1 JAN

Nelze panikařit, ale je dobré být připraven, říká Přibáň k Ukrajině

Pokud český občan nebude mít pocit hrdosti a zároveň odpovědnosti vůči vlastnímu státu, tak instituce a všechny pojistky, které ten stát tvoří, nikdy nemohou fungovat, říká soudce Ústavního soudu Jiří Přibáň. Loňský rok ukázal, že víme na čem jsme a co stojí za to bránit, řekl v Ptám se já soudce Ústavního soudu, profesor právní filozofie a sociolog práva Jiří Přibáň. „Bránící se demokracie musí vědět, že to není automatické, že tady máme demokraticky volenou vládu, svobodu projevu, ústavní svobody a práva,“ připomněl Přibáň vliv války na Ukrajině na zbytek Evropy. Letos čekají Česko parlamentní volby a je pravděpodobné, že se je pokusí ovlivnit dezinformace a fámy. „Dovednost politických vůdců i demagogů, kteří dokáží informace využít a zneužít, na to je každý zákon a soud krátký. To je otázka občanské společnosti a toho, jakým způsobem je společnost odolná,“ řekl Přibáň. Jak klíčové události roku poznamenaly českou i evropskou společnost? Co z toho byly největší výzvy pro demokracii? A jaký rok máme před sebou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

43 min
24/12/2024

Neratovský zázrak je to, co dokáží udělat obyčejní lidé, říká oceněný kněz

Před třiceti lety se Josef Suchár vydal na cestu za neratovským zázrakem. Vybral si opuštěnou obec v Orlických horách a proměnil ji v poutní místo. To zároveň nabízí pomoc potřebným, hlavně lidem s handicapem. Čeho si duchovní cení nejvíc? Hostem Ptám se já byl římskokatolický kněz a farář z Neratova Josef Suchár. „Náš společný život s lidmi s handicapem nese důležitou myšlenku, že nikdo není zbytečný a nikdy není pozdě začít opravovat to, co se rozbilo. Protože žijeme v takové době, kdy už se moc neopravuje, spíše vyměňuje. Ono to leze i do mezilidských vztahů a někdy je dobré investovat i do té opravy,“ zamyslel se v rozhovoru neratovský farář Josef Suchár. Neratov v Orlických horách byl kdysi zpustlou, vysídlenou obcí. Díky faráři Suchárovi a komunitě lidí okolo neziskové organizace Sdružení Neratov se sem během posledních tří dekád opět vrátil život. A co víc, stal se proslulým poutním místem. Vesnička, které dominuje znovuobnovený kostel s prosklenou střechou, láká věřící i turisty svou nepopsatelnou atmosférou. Sdružení zároveň dlouhodobě pomáhá lidem s postižením. Nabízí potřebným chráněné ubytování, sociální služby, speciální školu a zároveň možnost zaměstnání. Za to Josefa Suchára letos 28. října ocenil prezident Petr Pavel, který mu udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Co pro Josefa Suchára neratovský zázrak znamená? Jak důležité bylo pro něj i celou komunitu vyznamenání od prezidenta? A jakou roli podle něj dnes hraje církev ve společnosti?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

45 min
23/12/2024

Je to ukázka pedagogické fortelnosti, říká ředitel školy, kde nikdo nepropadne

Ve své škole dělá to, co řada jiných označuje za nemožné: i žáci z vyloučených lokalit úspěšně dokončují základní vzdělání a často pokračují dál."Pro mě není výzvou pracovat ve škole, která to má snazší," říká ředitel ZŠ v Krnově. Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř. Úspěšně zvládli, co se v mnohých městech v České republice bohužel zdá být stále nedosažitelné. Ve slezském Krnově se zbavili vyloučených lokalit a segregované školy a sociálně znevýhodněné děti rovnoměrně rozdělili do ostatních základek. Tam jim už 16 let vytvářejí podmínky, díky kterým se romským žákům nejen zlepšuje docházka, ale nepropadají, vzdělání úspěšně dokončují a někteří navíc pokračují na učilišti nebo střední škole. Jedním z tahounů proměny školství v Krnově je od začátku ředitel Základní školy na Janáčkově náměstí Karel Handlíř. Ve spolupráci s městem a neziskovou organizací Reintegra vytvořil systém podpory pro znevýhodněné děti, jejich rodiny i učitele. Jeho škola - která byla původně vnímána jako elitní a měla i matematické třídy - dnes zvládá rozvíjet jak žáky z problematického prostředí a děti se speciálními potřebami, tak i ty nadané. Za to ho letos ocenila i Učená společnost České republiky. „Je to na léta, je to dlouhodobý projekt, to viditelné jsme viděli asi po osmi letech. Viděli jsme, že se věci trošičku mění, že problémů ubývá. Neříkám, že nejsou a že máme hotovo. Je to prostě dlouhodobé snažení. A nepřestane. Není tam nějaký bod zlomu, ale musí se pořád pokračovat dál,“ podotkl Handlíř s tím, že ani on sám na začátku nepředpokládal, jak dlouhodobá taková práce bude. A skromně dodal: „Nejsem tak sebevědomý, že bych cítil, že náš způsob se hodí úplně všude. Kdybych měl poradit, tak říkám: vždycky hledejte způsob, jak zajistit, aby všechny školy měly stejné podmínky. Když tohle uděláte, tak ostatní věci už automaticky přicházejí, protože ty školy se s tím budou muset poprat. Je to prostě výzva, kterou musí zvládnout.“ Proč je v Česku inkluze sprosté slovo? Co nejvíc trápí školy v regionech? A jak se učí na škole, kterou se prohnaly povodně? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

38 min

See All (809)

3.9

out of 5

351 Ratings

Audio kvalita je k uzoufani

05/12/2022

rakslapsjcn

Ja jsem samozrejme velmi vdecny, ze takhle kvalitni obsah vychazi zdarma a dekuju Vam za to, ale PROBOHA, vzdyt mate v Seznamu celej audio tym, to ty podcasty po sobe neposlouchate? Neslysite to konstantni sípání moderatorky pri odpovedich hostu? V poslednim dile s Hilserem moderatorka NEUSTALE sipa, nevim jestli se porad nadechuje k tomu, aby byla ready skocit hostovi do reci, nebo co, ale snad ten podcast nenatacite na jeden mikrofon ne? To nemuzete ten druhej ztlumit, kdyz host odpovida? 😮‍💨Ostatni podcasty od seznamu tenhle problem nemaji
Agresivní jízda po povrchu

20/03/2024

rudach

Tohle fakt nejde poslouchat. Obecně mi nevadí silné konfrontace, ale tohle je povrchní a ustekane za každou cenu.
Zcela zkreslené a neprofesionální

05/11/2023

Jsem PRO

Tragické. Pouze podsouvání názoru, agresivita a i mnoho lží.
Bravo

07/08/2023

Costa_Costa

Bravo p. Bastlová, smekám ve všem (příprava, nervy s hostem atd.). Nechtěl bych být produkční vašeho pořadu 😁