Dobrý den, volá vám vaše banka. Nebo taky možná ne.

Tohle téma tu už dlouho čeká v “todo” pro čtvrteční #tyden k poslouchání. A on je čtvrtek, lámu si hlavu s tím o čem mluvit. A taky jestli vůbec mluvit, chtěl bych se přepnout do “letního režimu”. Ale nakonec proč ne, tohle téma je zajímavé a mohu si ho škrtnout. Proč nechci aby volali a proč nevěřím, že mi volá Raiffeisen bank. Opět v podobě kterou si můžete poslechnout, nebo komplet přečíst.

To se takhle jednoho dne ve sluchátku ozvalo: Dobrý den, Raiffeisen Bank, hovořím s Danielem Dočekalem?

Dostali jsme se do stavu, kdy internet a telefony jsou plné podvodníků vydávající se za banky, nabízejících investice, kryptoměny, tvářící se jako že je váš účet v ohrožení. A lidé jim na to ochotně skočí a přicházejí o stovky tisíc až miliony. Není to ani poprvé co o podobných věcech mluvím, viz například Zapamatujte si: Když něco (na Internetu) prodáváte, kupující platí vám. Ne vy jemu! a Phishing, rhybaření a jak lidé přicházejí o peníze z účtu či účty na Facebooku

Banky by měly dnes moc dobře chápat, že klientům nelze jen tak telefonovat a klienty by měli pro změnu prostě vzít na vědomí, že když jim volá “jejich banka”, tak je nejlepší rovnou zavěsit. Mohou za to ale nejenom výše uvedené záplavy zlodějů a podvodníků ale i (nejen) banky samotné.

Nekonečné obtěžování přes telefon z minulosti vybudovalo zásadní nedůvěru a také neochotu. Ač jste navoláváčům opakovaně říkali “nepřeji si abyste mi již volali”, nic se nestalo. Příště vám volali znovu.

Není to ale jenom o bankách. Mobilní operátoři jsou další “ohrožená skupina”. Včera opět telefonát “Dobrý den, tady Vodafone, mluvím s Danielem Dočekalem?”. V zábavném rozhovoru jsem se od toho člověka navíc dozvěděl, že nesmím nechtít aby mi volal, protože moje číslo je veřejně dostupné a on mi tedy může volat.

Ne, Vodafone to určitě nebyl. Bývají to ti co se snaží přeprodávat tarify a za konkrétního operátora se pouze vydávají. A je skutečně běžné, že jsou drzí a agresivní.

Ostatně v květnu totéž:

Včera někdo vola. A že "Dobrý den, tady Vodafone. , mluvili jsme spolu před měsíci".

Říkám, ne, nemluvili.

A on, že "jsem vám připravoval nabídku, říkal jste že se mám ozvat později".

Já na to, "ne, nepřipravoval"

A on "Ale ano, připravoval, mám to tady poznamenané"

Tak mu říkám, "ne, nemáte, nikdy jsme spolu nemluvili a nechci s vámi mluvit"

A on "No dobře, tak na shledanou"

Já na to, "ne, sbohem"

Šmejdi co dřív prodávali hrnce ...

Ale zpět k bankám. Pokud si chcete telefonovat s vlastní bankou, něčím jako vlastním “bankéřem", tak byste to měli být vy, kdo ten hovor uskutečňuje. A banky? Ty by měly umožnit ověření toho, že případný hovor je skutečný, opravdu s bankou. Někde jsem to dokonce už zahlédl, využívá se k tomu mobilní aplikace - v té je možné zjistit, že si voláte právě s někým od nich. A ne s dalším šmejdem

Celé je to vlastně dost smutné a nešťastné. Telemarketing postupně proměnil trh k tomu, že lidé nesnáší volající, co něco po telefonu nabízí. Telemarketéři si za to ale nakonec vlastně mohou sami. Agresivní volání, automatické vytáčení, bezohledné časování, ignorování žádosti o “nevolejte mi”, nevychování nevolávači.

A záplava šmejdů telemarketing dorazila.

Co mimochodem jako člověk mů