Portréty Český rozhlas

Jedenáct let držela komunisty ovládaná Státní bezpečnost v domácím vězení olomouckého biskupa Josefa Matochu. Naprostá izolace trvala i poté, co byly tisíce politických vězňů propuštěny v rámci amnestie v květnu 1960. Arcibiskupa Matochu připomene v pořadu Portréty historik Michal Pehr.

Rozhlasový redaktor Jaroslav Jírů zaplatil za své angažmá při vysílání v srpnu 1968 vyhazovem z rozhlasu. Pracoval jako recepční v hotelu a jako korektor – a v 90. letech na našem velvyslanectví v Paříži. K novinařině se nakonec vrátil, jak v pořadu Portréty prozradí historička Petra Loučová.

Před pětaosmdesáti lety, 12. května 1968, se v Moskvě narodil Andrej Amalrik. Na přelomu 60. a 70. let se proslavil knížkou, v níž předpověděl zánik Sovětského svazu. Česky vyšla v exilu a pro ty, kterým se dostala do ruky, to bylo mimořádně zajímavé čtení – jak v pořadu Portréty potvrdí historik Eduard Burget.

Byl to 9. květen jako řada předešlých. Přítomnost sovětské delegace na oslavách konce 2. světové války byla i v roce 1968 něčím, co obyvatelé Československa považovali za kus normality. A že delegaci vedl toho roku maršál Ivan Koněv (1897–1973), prezentovaný jako osvoboditel Prahy v roce 1945, bylo celkem logické. (Vysíláme v repríze.)

Šest let druhé světové války popsal ve svých denících manětínský děkan František Wonka. Nepříliš známý text přibližuje, jak se válečná léta odrazila v životě obyčejných lidí na českém venkově. O děkanu Wonkovi a jeho deníku hovoří a ukázky z něj komentuje historik Pavel Suk.

Napadlo by vás, kdo byl po roce 1989 jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů? Miloslav Švandrlík. Literární kritici sice nad jeho prací krčí rameny a pochybují, zda Švandrlík patří „do literatury“, čtenáře Švandrlíkových prací ale podobné akademické debaty nevzrušují. Jeho Černých baronů se prodal asi milion výtisků a v dobách nesvobody šlo o vůbec nejrozšířenější samizdat. (Repríza z roku 2019.)