Český rozhlas - Historie Český rozhlas

Ve známé trilogii Slunce, seno… se objevuje řada skutečných jihočeských míst a reálií, nebo se tam o nich alespoň mluví. Znalci těchto filmů si jistě vybaví slovo síbrťák nebo vzývání faráře Otíka: Panenko Marie Podsrpenská, vidíš to? K osvětlení obojího se musíme vypravit do Strakonic.

Inspiraci k opeře Čertova stěna hledala Eliška Krásnohorská a Bedřich Smetana v romantické jihočeské přírodě. Našli ji nedaleko Vyššího Brodu v podobě skalního útvaru, který je asi 100 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký a v současnosti leží mezi horní a dolní nádrží Lipenského vodního díla.

„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá čtyřiadevadesátiletá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci. Na kamenné desce se nachází kromě jiných i fotografie jejího tatínka Františka Šimka. Esesáci ho 6. května 1945 mučili, aby udal své spolupracovníky.

Přestože mnozí z československých parašutistů padli během plnění svých úkolů, stále žijí druhý život. Jak ale vypadal po konci 2. světové války, za vlády komunistického režimu a jak se proměnil po sametové revoluci?

„Zdvižená pěst v černé rukavici není kdovíjak mírové gesto,“ konstatuje amerikanista Kryštof Kozák na adresu protestu amerických sprinterů na olympiádě v Mexico City v roce 1968. „Ale pro Afroameričany to bylo symbolicky velmi důležité. Že dokážou jednat ne jako utlačovaná menšina, ale mají svou vnitřní sílu a nebojí se ji projevit.

Stála si za svým, bez ohledu na problémy, které to přinášelo. Její první osudový vztah skončil kvůli „protistátní činnosti“, za „buržoazní chování“ ji chtěli vyloučit z FAMU, její debut se ocitl v trezoru, pokusila se o sebevraždu. Po revoluci ale působila jako pedagožka a zastupitelka a pokusila se kandidovat do Senátu... Známou nonkomformní režisérku v dokudramatu hraje Jana Janěková. O jejím životě hovoří publicista a autor monografie Věra Chytilová zblízka Tomáš Pilát.