SVĚTOV‪Í‬ SVĚTOVÍ

Hostem podcastu SVĚTOVÍ byl milovník Albánie Vladimír Přikryl. Do země dvouhlavého orla se poprvé vydal v roce 2006 a od té doby se tam pravidelně vrací. Nejen za dobrou kávou a horami, ale i za prací. Vláďa do Česka totiž dováží albánské speciality - olivový olej, hojník nebo mandarinky v sirupu. Vše v bio kvalitě, která je pro Albánce přirozenou. V podcastu jsme se důkladně probrali i albánské historii. Před lety zde vládl jeden z nejtvrdších komunistický režimů na světě, který Albánii uvrhl do izolace a zanechal po sobě statisíce vojenských bunkrů. Dnes do Albánie každoročně míří miliony turistů objevovat krásné pláže, a ti dobrodružnější albánské hory. Právě tam se podle Vláďi nachází ta skutečná Albánie - stačí si udělat zastávku na vesnici, popovídat si s místními a nechat se unést duchem země, kde káva a rakije teče proudem a hosté mají hned po Bohu nejdůležitější postavení. Ještě více o Albánii se dozvíte v celém podcastu. Přejeme vám příjemný poslech.

Hostem podcastu SVĚTOVÍ byl cestovatel a průvodce Matej Peluha, který procestoval Tálibánem ovládaný Afghánistán. Touha po zážitku extrémní autenticity se Matejovi v této středoasijské zemi, kam ročně přijede sotva tisícovka turistů, nejspíš splnila. Oděný do tradičního afghánského oblečení se spolu s místním průvodcem vydal napříč zemí, kde se hudba poslouchá jen tajně a ženám se nedívá do očí. Po cestě Matej narazil na četné kontroly po zuby ozbrojenými Tálibánci, lačnícími po fotce s turistou. Nebylo výjimkou, že Matejovi během konverzace popsali svůj plán na ovládnutí západního světa islámskou invazí nebo se pochlubili, že své děti motivují ke kariéře sebevražedného atentátníka. V podcastu si určitě najdete to své. Poslechněte si o návštěvě Kandaháru, ideologického centra Tálibánu, Bámjánu, kde Tálibán zničil dvě obrovské sochy buddhů z 6. století nebo utlačovaného Hazárského etnika, jehož někteří členové přežívají v jeskyni. A nezapomeňte k podcastu přistupovat s otevřenou myslí. Přejeme vám příjemný poslech!

Hostem podcastu SVĚTOVÍ byla Anna Stryková, která strávila dohromady tři měsíce výzkumem divokých goril v pralese ve Středoafrické republice. V podcastu jsme se bavili o jejím každodenním životě mezi zvířaty. Dozvíte se, jak se gorily chovají v blízkosti člověka, co celý den dělají a jak fungují jejich skupiny. Jak Anna v podcastu poznamenává, každá skupina goril byla jiná. Gorily mají svou osobnost, podle které také od svých pozorovatelů dostávají svá jména. Jaké pro Annu bylo trávit čas poblíž dvousetkilových obrů? Co je dobré dělat a jakému chování se naopak vyhnout? Anna se v africkém pralese setkala i s dalšími zvířaty. V podcastu se doslechnete také o setkání se slony, které na lidech lákala převážně vůně mýdla, či o tarantuli u vchodu do tábora. Anna na výzkum goril nebyla sama - pralesem ji a další vědce provázeli zkušení stopaři z kmene Bayaka, kteří divokou přírodu také ochraňují před pytláky. Pokud se rádi dozvídáte o životě zvířat v džungli, Anna vám jej detailně popíše. Přejeme vám příjemný poslech!

Hostem podcastu SVĚTOVÍ byl Filip Habrman z Diecézní charity Brno, který se účastnil lékařské mise v iráckém městě Sindžár. Toto město bylo domovem Jezídů, úhlavního terče Islámského státu v Iráku. Jezídi nejsou muslimové, ale praktikují vlastní náboženství, které v sobě mísí prvky křesťanství, hinduismu i islámu. Po obsazení Sindžáru radikálními islamisty v roce 2014 museli Jezídi svůj domov opustit, ani tak se ale nevyhli genocidě, kterou zejména na jezídské ženy a děti Islámský stát spáchal. Filip Habrman se po příjezdu do Iráku ocitl v centru zkázy. Ve spolupráci s místními lékaři stál před náročným úkolem - v troskách Sindžáru postavit nemocnici pro ty, které irácká vláda vykoupí z rukou Islámského státu. Ten byl v té době v regionu stále aktivní. Mezi koordinací výstavby a péče o místní Filip v mezičase také vyslechl několik příběhů jezídských žen, kterým ani nemohl uvěřit. Jak v podcastu poznamenává, Islámského státu chtěl tyto ženy cíleně zdehonestovat. Pro více si pusťte celý podcast a dozvíte se celé svědectví ze Sindžáru. Přejeme vám příjemný poslech.

Jak to vypadá, když do irácké Karbaly doputují miliony poutníků, aby si připomněli úmrtí Mohamedova vnuka Husajna? Ší'itští muslimové připomínku na tato smutnou událost považují za jednu z nejvýznamnějších v roce a během svátku Ashura ji náležitě oplakají. Existuje však kontroverzní tradice, která svátku přidává krvavý rozměr. Matej, který se oslav v Karbale dvakrát účastnil, vám v krátkém rozhovoru předá své svědectví.

Hostem podcastu SVĚTOVÍ byla arabistka Lenka Hrabalová, se kterou jsme se bavili o historii a současnosti Iráckého Kurdistánu. O této autonomní irácké oblasti jsme se nebavili náhodou, ale k příležitosti vydání našeho cestovatelského dokumentu Z Popela. Spletitou kurdskou minulost jsme během cestování nestihli řádně vstřebat, a proto jsme si k jejímu lepšímu pochopení pozvali právě Lenku, odbornici. Irák za posledních 40 let zažil pět velkých válek - řadu z nich vinou diktátorského vedení země Saddámem Hussajnem. Ten jako arabský nacionalista Kurdy neměl zrovna v lásce a v 80. letech udělal mnohé pro to, aby jejich etnikum vymazal z povrchu pryč - pro Kurdy naštěstí neúspěšně. Ani v následujícím desetiletí si však Kurdistán neoddechl. Postihla ho dlouhá občanská válka o moc v regionu, který ještě před válkou získal autonomii. Po invazi do Iráku v roce 2003 se ke Kurdům osud konečně naklonil příznivě - o tom vám však více poví Lenka. Doslechnete se také o aktuálních problémech a výzvách Kurdistánu či o bezpečnosti cestování. Přejeme vám příjemný poslech!