Na periferii

Mira Košťálková
Na periferii

Podcast Na periferii je o branických lidech, místech a našem bohatém komunitním životě, který má ale velký přesah daleko za hranice naší čtvrti.

  1. Karel Vrána o tom, jak připravuje reportáž do Reportérů ČT, proč se těší, až jednou něco natočí o českých dezinformátorech a o napsaných hrách pro divadlo Kubrt, která asi nikdo nikdy neuvidí.

    15 SEPT

    Karel Vrána o tom, jak připravuje reportáž do Reportérů ČT, proč se těší, až jednou něco natočí o českých dezinformátorech a o napsaných hrách pro divadlo Kubrt, která asi nikdo nikdy neuvidí.

    V dnešní epizodě jsem si povídala s Karlem Vránou, zkušeným novinářem z pořadu Reportéři ČT, kde působí už více než dvacet let. Karel je nejen výraznou tváří české investigativní žurnalistiky, ale i aktivním členem branické komunity, známým sousedem a dokonce zakladatelem místního amatérského divadla Kubrt. Karlova cesta k novinařině nebyla zdaleka přímočará. Než se dostal před kameru České televize, pracoval jako úředník v bance, prodával šperky a dokonce přispíval kreslenými vtipy do legendárního časopisu Sorry. Začínal jako novinář v Pražských novinách a než se dostal před kameru do pořadu Reportéři ČT, prošel Večerní Prahou a časopisem Týden. V našem rozhovoru jsme se dotkli i etických otázek spojených s investigativní žurnalistikou, nebezpečí, kterým při své práci čelí, a konkrétních kauz, které měly obrovský dopad na českou společnost.  Zajímavé bylo slyšet, jak při jedné reportáži byl dokonce podezřelý z vraždy, a také jak zvládá hrozby a výhrůžky, které mu kvůli jeho práci chodí. Bavili jsme se ale i o tom, jak se mění a bude měnit pohled na českou historii, třeba i díky otevírání archivů a novým informacím, ke kterým se časem dostaneme. Kromě toho jsme probrali Karlovo zapojení do branické komunity, kde působí jako zakladatel amatérského divadla Kubrt a aktivní soused. Povídali jsme si také o tom, co pro něj znamená zdravé maloměšťáctví a jak vidí budoucnost Braníka v dalších letech.

    55 min
  2. Olesya Ochepovskaya o tom, jaké je to vystoupit na největší hudební show na světě a proč dnes není Eurovize už jen o hudbě, ale i o přátelství.

    25 AUG

    Olesya Ochepovskaya o tom, jaké je to vystoupit na největší hudební show na světě a proč dnes není Eurovize už jen o hudbě, ale i o přátelství.

    Dnes jsem si povídala s talentovanou muzikantkou Olesyou Ochepovskou, která je známá především jako členka úspěšné kapely Vesna. Ta zazářila na loňské nejznámější hudební soutěži na světě, Eurovizi, s písní „My Sister's Crown“, kde reprezentovala Českou republiku a dosáhla skvělého 10. místa, což je druhý nejlepší výsledek pro Česko vůbec. Olesya nám popsala, jak probíhaly dlouhé přípravy na soutěž. Vystoupení na Eurovizi nebylo jen o samotném jednom vystoupení, ale i o několikaměsíčním trénování ve studiu na Barrandově, koncertech v různých evropských městech, krásné kamarádské atmosféře mezi všemi účastníky a smutku, když jeden z nich nepostoupil do dalšího kola. Bavili jsme se o tom, jaké to bylo přijet v 18 letech do cizí země s velkými ambicemi a proč by nikdy nemohla vystupovat jako sólistka. Jaké to je, veřejně vystupovat na velkých pódiích. Po vypuknutí války se Olesya zúčastnila nahrávání písně „Nevzdám se“, kterou vytvořil její bratr Igor spolu s dalšími hudebníky z Ukrajiny, Ruska, Běloruska a Česka. Tento song má nyní přes ¾ milionu zhlédnutí na YouTube a je krásným příkladem toho, jak hudba může sjednocovat lidi i v těžkých časech. I když sama nepocítila větší diskriminaci kvůli svému původu, musela si projít chvílemi, kdy kvůli velkému mediálnímu ohlasu spojenému se soutěží čelila hejtrům. Kromě své kariéry v kapele Vesna má Olesya také vlastní projekt Heliotype, s nímž vydala EP a věnuje se v něm alternativní hudbě. Jaký je pro ni rozdíl mezi těmito dvěma hudebními světy a který žánr je jí bližší? O hudbě, velkých pódiích, ambicích i klidu s Olesyou Ochepovskou.

    51 min
  3. David Vávra o tom, jak krásně se dá žít na jednom branickém čtverečním kilometru.

    28 JUL

    David Vávra o tom, jak krásně se dá žít na jednom branickém čtverečním kilometru.

    Hostem tohoto dílu je muž mnoha tváří - architekt, herec, divadelník, cestovatel, sportovec a milovník literatury, David Vávra. Když jsem se připravovala na dnešní povídání a probírala jsem se různým materiálem, fascinovalo mě, jak je možné, že někdo zvládne ve svém životě dělat aktivně tolik věcí. David Vávra je známý nejen svým působením v Divadle Sklep, které spoluzaložil a kde stále aktivně hraje, ale také svými architektonickými projekty v Braníku, tzv. Vávroviny, jako je například rekonstrukce kulturního domu na Dobešce, přístavba evangelického kostela nebo stavba vyhlídky na Dobešce, o které bude v rozhovoru ještě řeč. Budeme se bavit i o Sklepovských sršánech a literárním sdružení Kvašňák. David se narodil a žije na Dobešce v rodném domě a jeho silné pouto k Braníku se odráží v jeho komunitní aktivitě a lásce k tomuto místu. Jak silné pouto k Braníku má a proč je život na jednom kilometru čtverečním tak krásný a proč život tady je městský, ale určitě není anonymní. Proč je prokazatelně Dobeška vlastně Vyšehrad? V dnešním díle si budeme povídat i o tom, jak se Braník i jeho obyvatelé za jeho život změnili. Braník téměř nemá slabá místa a i ty by se daly vyřešit, kdyby lidé víc jezdili na kole nebo MHD. David se s námi rozloučí básní Odvaha, kterou uslyšíte i v posledních dílech Šumných stop.

    1h 4m
  4. Pavel Smažík o tom, jak postavil na nohy firmu Herbadent, co je pro něj v podnikání nejdůležitější a kde vidí chyby zubařské péče v česku.

    7 JUL

    Pavel Smažík o tom, jak postavil na nohy firmu Herbadent, co je pro něj v podnikání nejdůležitější a kde vidí chyby zubařské péče v česku.

    Dneska jsem si povídala s manažerem, investorem a majitelem společnosti Herbadent. Pavel Smažík založil po studiích v 90. letech úspěšnou společnost Dentamed a je předsedou asociace Czechdent, která sdružuje firmy v oblasti výroby a dodávek pro stomatologii. Společnost Herbadent, o které si budeme dlouze povídat, začal řídit a inovovat před pár lety. Povídali jsme si o tom, proč se Pavel rozhodl být spíše podnikatelem než zubařem a co to pro něj na začátku 90. let znamenalo. Jakou měl tehdy představu o kapitalismu a o podnikání a jaká byla realita? V rozhovoru Pavel zmiňuje puzení a touhu naučit se něco nového, která ho provází celý život. Mluví o schopnosti nevědět, že věci nejdou, jít do nich a najít řešení. Vysvětluje, proč před pár lety prodal velmi úspěšnou společnost Dentamed a jaký impuls ho vedl k tomu, že koupil tehdy ne moc prosperující Herbadent. Jak společnosti vdechl duši a kde našel další způsoby využití. Proč výrobu přestěhoval z tradičního Smíchova do Braníka, kde mimo jiné otevřel i krásné zákaznické centrum? Bavili jsme se také o tom, co je potřeba, aby se v Česku zlepšila zubařská péče, jak často by se měl měnit kartáček a jak je dobré mít na mysli pravidlo, že čistý zub se nezkazí. O etických principech podnikání, business kotvách a dobré energii s Pavlem Smažíkem.

    1h 13m

Ratings & Reviews

5
out of 5
9 Ratings

About

Podcast Na periferii je o branických lidech, místech a našem bohatém komunitním životě, který má ale velký přesah daleko za hranice naší čtvrti.

You Might Also Like

To listen to explicit episodes, sign in.

Stay up to date with this show

Sign in or sign up to follow shows, save episodes and get the latest updates.

Select a country or region

Africa, Middle East, and India

Asia Pacific

Europe

Latin America and the Caribbean

The United States and Canada