Studio N

Deník N

Publicistický podcast Filipa Titlbacha se zajímavými osobnostmi a redakcí Deníku N. Rozhovory vychází pravidelně ve středu a pátek. Epizody v plné délce najdete na herohero.co/studion, dostupné jsou také klubovým předplatitelům a předplatitelkám Deníku N.

  1. 20 DK. ÖNCE

    Poradce prezidenta Žantovský: Spor o summit NATO je Macinkova vendeta, Babiš zanedbává své ústavní povinnosti

    VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME, ŽE PODPORUJETE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU „Máme premiéra, součástí jehož politického úspěchu je vyhýbat se situacím, u kterých by jeho popularita mohla utrpět,“ říká diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský ke sporu o účast zástupců Česka na summitu NATO v Ankaře. V podcastu Studio N kritizuje, že se Andrej Babiš vyhýbá nejen politicky nepříjemným situacím, ale i své ústavní roli. Podle Žantovského premiér nechává věci „na menších hráčích, kteří se radostně chopí příležitosti a dělají potom v české politice dusno“. Tím podle něj přispívá k eskalaci sporu. Celý konflikt podle něj způsobil ministr zahraničí Petr Macinka. „Vidím to jako problém, který způsobil a dále pod ním zatápí jeden ministr, a to z osobních a vnitropolitických důvodů, které nesouvisejí s NATO a s tím, kdo tam bude Česko zastupovat,“ míní. „Je to politická vendeta, ke které se pan Macinka otevřeně přihlásil ve zprávách, které zasílal jednomu z mých kolegů poradců prezidenta. Nyní v tom otevřeně pokračuje a otevřeně škodí zájmům této země, ačkoliv by měl mít jako ministr zahraničních věcí v první řadě na paměti zájmy České republiky. Je to velmi zvláštní způsob chápání své role,“ tvrdí Žantovský. „Já jsem povoláním psycholog a strávil jsem osm let života v psychiatrické léčebně. Mohl bych chování pana Macinky nahlížet i z tohoto úhlu, ale myslím, že bude lepší, když to zatím neudělám,“ říká ve Studiu N. Kdo tahá ve sporu Babišovy vlády s prezidentem za kratší konec ústavy? Proč by podle něj kompetenční žaloba nevedla k vyřešení situace? Jak by se s Petrem Macinkou vypořádal Václav Havel? Má stále ještě smysl udržovat formát V4? A zůstává NATO naší bezpečnostní zárukou, nebo už jde jen o spojenectví na papíře? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

    30 dk.
  2. 6 GÜN ÖNCE

    „Seděl jsem v šatně a nevěděl, kdo jsem.“ Krasobruslař Filip Taschler o tlaku vrcholového sportu

    PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! Za ladnými jízdami a medailemi se v krasobruslení skrývá tlak, o kterém se příliš nemluví. Filip Taschler ve Studiu N otevřeně popisuje prostředí, kde se úspěch často pojí s psychickým vyčerpáním, tlakem na vzhled i vnitřními pochybnostmi, které zůstávají mimo záběry kamer i veřejnou debatu. Taschler mluví o posměšcích, které v prostředí sportu zažíval. „Od hokejistů jsem slýchal, že jsem baletka,“ říká. Právě v reakci na podobné narážky podle něj došlo ke zlomu v přístupu k vlastnímu tělu. „Býval jsem hodně flexibilní, ale v momentě, kdy přišly urážky a posměšky, jsem si v hlavě řekl, že už se protahovat nebudu,“ popisuje. Dnes toho zpětně lituje: „Kéž bych si to neřekl, doteď s tím bojuju. Pracoval jsem na tom, abych byl víc svalnatý, a tělo začalo být zkrácené.“ V náročnějším období pak dokonce uvažoval o tom, že s krasobruslením skončí a přejde k bojovým sportům. Zároveň ale přicházel tlak i z opačné strany – tentokrát přímo z vlastního týmu. „Před třemi lety jsem bojoval s identitou. Občas mi bylo řečeno, že jsem až moc maskulinní a že se tak nemusím prezentovat. Byl to každodenní psychický teror. Jednou jsem zůstal sedět v šatně a nevěděl jsem, kdo jsem, jak bruslit a co dělat se životem,“ popisuje. Vzpomíná i na to, že tehdy přicházely velmi temné myšlenky. Zlom podle něj nastal až díky terapii: „Došel jsem k tomu, že chci být borec, protože se mi to líbí.“ Jak říká, právě mezi těmito extrémy – jak má vypadat muž v krasobruslení – dlouho hledal vlastní rovnováhu. Během olympiád a dalších vrcholových soutěží se na sportovce snáší ve velkém také komentáře na sociálních sítích. „Lidi vědí nejlíp, jak to má vypadat a jak to ve sportu chodí. Začnou okamžitě komentovat i vzhled,“ říká. Hejty přitom mířily i na jeho sestru a taneční partnerku Natálii, která se zotavuje z anorexie. „Lidi vůbec nevědí, že je v rekonvalescenci. Když člověk začne jíst normálně, tak je tam období, kdy nějaká váha nabyde, protože se tělo musí uzdravit. Neměli jsme čas se na rok schovat.“ O poruchách příjmu potravy se v krasobruslení dlouho nemluvilo. Až v posledních letech se začíná dostávat na povrch – i díky sportovcům a sportovkyním, kteří o něm mluví otevřeně. Filip Taschler říká, že v jejich prostředí nejde o výjimku. „Bohužel jsou poruchy příjmu potravy běžné, ale dlouho to bylo tabu. Například americká krasobruslařka Gracie Gold si prošla úplným peklem. Kvůli anorexii málem zkolabovala a zemřela.“ Jaká traumata přenášejí někteří trenéři na své svěřence? Proč chodí se svou sestrou na párovou terapii? Co všechno kvůli vrcholovému sportu ztratil? A jaká témata by se měla dostat do veřejného prostoru? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

    27 dk.
  3. 3 NIS

    Oliver Adámek: Maďarské volby jsou svobodné, ale ne férové. Světoví konzervativci se jezdí učit od Orbána

    PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek.  „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

    28 dk.
  4. 1 NIS

    Přírodě je jedno, jestli jste pravičák, nebo levičák, klimatická změna se prostě děje, říká vědec Daniel Kortus

    CELÝ ZÁZNAM DISKUZE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Fanoušci Motoristů mě nemají rádi, protože útočím na jejich modlu. Ale vůbec ne neprávem. Ve společnosti je silná nevraživost a lidem je jedno, jestli jim říkáte fakta, nebo ne,“ líčí ve Studiu N vědec Daniel Kortus, který na účtu Klimatomluva vyvrací mýty a dezinformace o klimatické změně. Že ve veřejné debatě postupně přestává záležet na faktech, pozoruje podle svých slov od covidové pandemie. „Celá klimadezinformační scéna útočí na vědu a zpochybňuje ji, protože ví, že nemůže vyhrát pomocí faktů. Tam opravdu neexistuje žádná skulinka. Ze všech možných oborů – od biologie přes geologii, chemii až po fyziku – docházíme k tomu, že za klimatickou změnu můžeme my. Není co zpochybňovat. Oni se snaží vytvářet falešné autority, které napadají mainstreamovou vědu,“ vysvětluje výzkumník, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Motoristé a celá ta bandička kolem nich se snaží udělat z tématu ideologický politický boj, místo aby to nechali ve vědecké rovině. Přírodě je ale jedno, jestli jste levičák, nebo pravičák, klimatická změna se prostě děje,“ zdůrazňuje Kortus. Od té doby, co se pohybuje ve veřejném prostoru, dostává výhrůžky. „Babička se bála, aby mi Motoristé nepřejeli kočky,“ směje se. „V jeden čas mi ale opravdu chodily e-maily typu ať si dávám bacha, kudy chodím,“ popisuje. Ve Studiu N natáčeném v Lucerně během festivalu Jeden svět se vyjádřil také k aktuálním personálním čistkám a škrtům. Připomněl například práci Českého hydrometeorologického ústavu, jehož varování během bouře Boris v roce 2024 pomohla zachránit miliardy korun. „Brát peníze ČHMÚ je nejenom nezodpovědné, ale také riskantní,“ tvrdí. 👉🏼 herohero.co/studion

    25 dk.
  5. 25 MAR

    „To jsem tu ještě nezažil. Bojíme se.“ Houdek o poměrech na ministerstvu pro místní rozvoj

    CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Zažil jsem mnoho různých vlád, ale to, co se děje teď, jsem tu ještě nikdy nezažil. Nemáme jistotu, že mají nějakou koncepci. Ministryně ani její náměstek nám neřekli, co plánují. Máme obavu o celé sociální začleňování,“ říká ve Studiu N dokumentarista a romista Lukáš Houdek, který v Agentuře pro sociální začleňování pracuje čtrnáct let. Agentura má být během organizačních změn na ministerstvu pro místní rozvoj sloučena s odborem bydlení a tím de facto zrušena. Tým, ve kterém pracuje víc než stovka lidí, se snaží ve vytipovaných lokalitách předcházet sociálním problémům. Houdek považuje zbavování se expertů na ministerstvech za „snahu potlačit jakékoliv protiproudy“. Že se děje něco zvláštního, pozorují pracovníci ministerstva pro místní rozvoj už nějakou dobu. „Vedoucí pracovníci například opakovaně dostali pokyn, aby lidem na dohodě o pracovní činnosti nebyla zadávána žádná práce na další měsíc,“ popisuje romista. „Že budou odvoláni, se k sedmi vedoucím pracovníkům dostávalo po chodbách nebo od partnerů z lokalit, kde působí,“ doplňuje. To, jakým způsobem se rezort pod vedením hnutí ANO chová ke svým lidem, považuje Houdek za nemorální. „Je jedno, jestli jde o uklízečku, nebo špičkového odborníka na vzdělávání, ale takhle se s lidmi prostě nezachází. Každý má nějaké závazky, máme děti, hypotéky. Žijeme s tím, že nevíme, co se bude dít,“ říká. Mnozí z jeho kolegů a kolegyň mají podle jeho slov strach. „Nemám za cíl bojovat proti této vládě, jsem loajální ke svému zaměstnavateli. Teď ale nastala nějaká hranice. Kdybych zůstal zticha, protivil bych se svým hodnotám a povinnosti na to upozornit. Děje se něco nevídaného,“ tvrdí. Sledujeme konec sociálního začleňování v Česku? Jaké to bude mít důsledky pro celou společnost? A daří se nové vládě mocensky ovládnout státní instituce a úřady? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

    31 dk.

Hakkında

Publicistický podcast Filipa Titlbacha se zajímavými osobnostmi a redakcí Deníku N. Rozhovory vychází pravidelně ve středu a pátek. Epizody v plné délce najdete na herohero.co/studion, dostupné jsou také klubovým předplatitelům a předplatitelkám Deníku N.

Beğenebilirsiniz