Echo Podcasty

Echo Media
  • 4.8 (65)
  • POLITICS
  • UPDATED WEEKLY

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie

  1. Benjamin Disraeli - Představy našich konzervativců jsou od názorů otce konzervativismu vzdálené

    7 HR AGO

    Benjamin Disraeli - Představy našich konzervativců jsou od názorů otce konzervativismu vzdálené

    Představy naši konzervativců jsou od názorů otce moderního konzervativismu hodně vzdálenéKe konzervativismu se dnes hlásí skoro každý politik. Stojí tedy za to porovnat názory současných konzervativců s názory otce moderního politického konzervativismu, jak je nazýván britský politik a svého času premiér Benjamin Disraeli. Jeho politické postoje jsou zajímavé o to víc, že mezi problémy, které jako premiér řešil a těmi našimi, lze najít určité paralely.Za Disraeliho vlády vrcholilo v Británii soupeření mezi konzervativními vlastníky pozemků a liberálními průmyslníky. Tehdejší rozdělení společnosti nebylo nepodobné našemu současnému štěpení společnosti na kosmopolitní liberální velkoměsta a národovecký konzervativnější venkov. Ale Disraeli – na rozdíl od většiny našich politiků – se tehdy snažil rozdělení společnosti zabránit. Byl proti tomu, aby existovaly dva národy - tedy bohatí a chudí – které, „žijí vedle sebe, ale vzájemně si nerozumí a ignorují své osudy“.S tím, jak dnes chápeme konzervativismus, také nejdou dohromady Disraeliho sociální reformy, za které byl ve své době vyzdvihován. Kromě jiného umožnil obcím vykupovat slumy a stavět na jejich místě důstojné bydlení, což byl první krok k tomu, aby stát uznal odpovědnost za standard bydlení chudých. Jiným zákonem fakticky legalizoval stávky a odborovou činnost. Také zakázal falšování potravin (např. přidávání křídy do mouky), což byl do té doby běžný problém postihující nejchudší lidi.Pro českou konzervativní a národoveckou pravici může být inspirativní především způsob, jak se snažil modernizovat Británii, aniž by došlo k destrukci národní identity nebo jejích kulturních hodnot. V době, kdy hnutí MAGA touží po návratu Ameriky do imaginárních 50. leta a naše pravice zase touží po návrat do 90. let, nám Disraeliho politika ukazuje, že konzervatismus nemusí znamenat strnulost, ale naopak schopnost se adaptovat

    26 min
  2. Hej, Slované 85: Polské a maďarské šavle a kníry k sobě patří. Orbán věděl, co říkat, aby mu Poláci šli na ruku

    3 DAYS AGO

    Hej, Slované 85: Polské a maďarské šavle a kníry k sobě patří. Orbán věděl, co říkat, aby mu Poláci šli na ruku

    Maďarské volby se staly jedním z dosavadních hitů letošního roku, už týden se nemluví o ničem jiném. Jaký dopad ale budou mít na staleté silné polsko-maďarské vztahy, které byly v posledních letech pošramoceny roztržkou kvůli přístupu obou zemí k Rusku? Jak vnímat ohlášky vítěze Pétera Magyara, který chce na první státní návštěvu jet právě do Varšavy? A co si polské strany, zejména Právo a spravedlnost, mohou vzít z porážky Viktora Orbána? O tom hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované s bratry Jakubem a Lukášem Novosadovými politolog a diplomat Maciej Ruczaj. Ke vztahům Poláků a Maďarů Ruczaj dodává: „Dlouhá polsko-maďarská historická vazba je sice částečně reálná, ale částečně je taky legendární. Oba ty národy o sobě navzájem vědí a sdílejí přesvědčení o své souználežitosti, o společenství svých osudů a politické kultury. Prostě šavle a kníry k sobě patří dohromady. Je to politická kultura, která je mírně anarchická a přitom ostře koncentrovaná na obhajobu svých vlastních práv před hegemony.“ Doplňuje však, že politická spolupráce stran PiS a Fidesz byla založena také ideovou podobností opřenou o sociálně-konzervativní program a jistě také o polskou fascinaci Viktorem Orbánem. „On totiž velmi dobře věděl, na jaké struny hrát, aby mu polští politici šli na ruku. Proto nustále zmiňoval Poláky ve svých projevech a proto dbal na to, aby se na polské partnery nikdy nezapomínalo. Fatální rotržka nastala po roce 2022,“ vysvětluje Ruczaj a dodává: „Třeba nedávné setkání polského prezidenta Karola Nawrockého s maďarským premiérem Viktorem Orbánem 23. března, což je den polsko-maďarského přátelství, má komplikovaný kontext. Nawrocki byl totiž pod dvojím tlakem. Věděl, že mu bude předhazováno, že se fotí se spojencem Putina, ale také věděl, že je pod tlakem svého politického tábora, který vnímá Orbána jako ideového spojence vůči Bruselu. Na jedné straně je Maďarsko v Polsku vnímáno jako země, s kterou nesouhlasíme směrem na východ, ale potřebujeme ji jako spojence při politice směrem na západ.“ Čeká nás tedy restart polsko-maďarských vztahů? Anebo se Polsko soustředí na posilování vazeb v rámci celého východního křídla NATO? Podcast, v jehož zvěru vás čeká bomba.

    26 min
  3. Trumpův fašistický moment. Kdo potřebuje Českou televizi?

    4 DAYS AGO

    Trumpův fašistický moment. Kdo potřebuje Českou televizi?

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz Vítězství Pétera Magyara v maďarských volbách bylo drtivé a pro mnohé překvapující. Je ekonomická situace v Maďarsku skutečně tak katastrofální, jak se vykresluje? „Při pohledu do statistik ne. Nikdy jsem třeba nepochopil, proč se Fialova vláda poměřovala s Maďarskem a říkala, že nechceme jít touhle cestou. Jenže zatímco tady padla životní úroveň o osm procent, tak v Maďarsku stoupla o sedmnáct, což je neuvěřitelný rozdíl,“ říká Daniel Kaiser. A co lze od budoucího maďarského premiéra čekat? „V něčem má velmi snadnou situaci. Zdědil systém, který je nastavený na převahu exekutivy na zbytkem struktury. S ústavní většinou si ji může vymodelovat, jak chce. Ten systém vybudovaný Orbánem se mu bude hodit,“ říká Maciej Ruczaj. Na stole je vládní návrh financování veřejnoprávních institucí. Proč se zapomnělo na ČTK? A proč je to chyba. Válka s Íránem přináší dramatickou změnu pohledu na Ameriku. Není to hezká zpráva o našem nejmocnějším spojenci. Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Tereza Matějčková, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek. X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    43 min
  4. Luděk Staněk: Politika je showbusiness pro ošklivé lidi. Humor nemá hranice

    4 DAYS AGO

    Luděk Staněk: Politika je showbusiness pro ošklivé lidi. Humor nemá hranice

    Hostem podcastu Men’s Factor komik a publicista Luděk Staněk. K humoru se dostal postupně, mimo jiné i kvůli vlastní zvědavosti. Sám sebe přitom označuje za introverta, který se naučil vystupovat. „Jsem introvert, který dostává zaplaceno za to, že se chová jako extrovert." Podle Staňka je humor především sociální nástroj.„Když někoho rozesmíváš, je to jako lechtání na dálku. Ten člověk se ti na chvíli poddá,“ vysvětluje. „Na internetu vlastně žádné publikum nemáš,“ říká. Reakce jsou zde vytržené z kontextu a často neodpovídají tomu, jak by lidé reagovali tváří v tvář. Stand-up kluby proto považuje za poslední prostor, kde lze humor testovat bez zkreslení.Zásadní proměnu přinesly sociální sítě. Nejen do humoru, ale i do společnosti jako takové. „Největší problém dneška nejsou média, ale to, co sociální sítě dělají lidem s hlavou,“ říká. Podle něj vedou k radikalizaci, zjednodušování a vytváření umělých konfliktů.Staněk mluví i o politice, kterou nově zapojuje do svých stand-upů. Varuje ale před tím, aby se komik proměnil v kazatele. „Jakmile začneš jen potvrzovat názor publika, přestáváš být vtipný,“ říká. Zároveň kritizuje i současnou politickou scénu, kterou označuje za vyprázdněnou a bez jasné vůle k moci. Politika se podle něj mění v „showbusiness pro ošklivé lidi“, kde ale chybí základní předpoklad, a to schopnost zaujmout.

    45 min
  5. Radikalizuje se česká levice? Salon o žhářském útoku v Pardubicích

    4 DAYS AGO

    Radikalizuje se česká levice? Salon o žhářském útoku v Pardubicích

    V pátek 20. března vypukl požár skladovací haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. K jeho založení se přihlásila skupina Earthquake Faction, která se prezentuje jako obhájce práv Palestinců. Útok měl podle jejích slov zabránit tomu, aby izraelská zbrojovka Elbit vyráběla v České republice zbraně používané k zabíjení v Gaze. Mluví se o levicovém terorismu a na sociálních sítích snad není nikdo, kdo by se k případu nevyjádřil. Vyjádříme se k němu i my. Pozvání do debaty přijali Matyáš Zrno, novinář a šéfredaktor webu Aktuálně.cz, Matěj Metelec, publicista a redaktor časopisu A2, a historik Vít Strobach. „Nevíte, jestli ještě dlouho budeme nazývat zapálení nějaké pitomé prázdné haly v Pardubicích násilím? Docela mě šokuje, že to používají i lidé, o kterých jsem si myslela, že dokážou rozpoznat antiaktivistickou pravičáckou rétoriku,“ napsala na sociálních sítích ukrajinská básnířka Iryna Zahladko. První komentář, který se pod příspěvkem objeví, zní: „Dobrý den, nahlásil jsem Váš příspěvek jako podporu terorismu.“ Jeho autorem je psychoterapeut Ondřej Fafejta. Tahle debata se pokusí být nehysterická. I když si asi nebudeme vždy myslet totéž, můžeme se o tom zkusit bavit. S tímhle přístupem ale budeme možná spíš v menšině. Moje první otázka proto zní: Jak jsme se do téhle situace dostali? Co vlastně myslíme „radikalizací“ – je to otázka násilí, nebo už jazyka a způsobu uvažování?

    33 min
  6. Spor o summit NATO: Babiš se má Pavlovi vzepřít, říká Strejček. Klvaňa: Jsou jako děti na pískovišti

    6 DAYS AGO

    Spor o summit NATO: Babiš se má Pavlovi vzepřít, říká Strejček. Klvaňa: Jsou jako děti na pískovišti

    Premiér Andrej Babiš (ANO) by se měl ve sporu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem v souvislosti s cestou na summitu NATO zachovat jako předseda suverénní české vlády a prezidentovi se vzepřít. V pořadu Echo Prime Time to uvedl někdejší europoslanec a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček. Výkonný ředitel české pobočky Aspen Institutu Tomáš Klvaňa uvedl, že prezident Pavel má zjevně strach, že Babišův kabinet otáčí kormidlo zahraničí politiky a snaží se tomu zabránit.Ivo Strejček uvedl, že se v Česku střetávají dvě politické koncepce: jedna má podobu klasických parlamentních voleb a druhá má pak podobu přímé volby prezidenta. „Využíval to Miloš Zeman a využívá to i prezident Pavel. Oba si chtěli ukousnout něco na úkor vlády,“ míní Strejček. Klvaňa k tomu dodal, že přímá volba prezidenta nebyla systémovým rozhodnutím. „Prezident může logicky argumentovat, že má mnohem více hlasů než vláda a pak je to problém,“ míní Klvaňa a dodává, že prezident Pavel i ministr Macinka jsou podle něj politicky nezkušení a naráží na nesystémově nastavený systém.Podle Klvani je vláda ve sporu o cestu na summit NATO silnějším hráčem. „Role prezidenta v politickém systému specifická, je obdivován často i lidmi, kteří třeba k volbám nechodí. Petr Macinka by si měl rozmyslet, jak s prezidentem hovoří. Tu relativně malou stranu to může poškodit, takhle bych o tom přemýšlel,“ řekl Klvaňa.Strejček: Pavel se slovy o Trumpově roli na rozpad NATO diskvalifikoval z AnkaryPodle Strejčka si prezident Pavel počíná velmi suverénně ve svých názorech a nelze se divit, že si ministr Macinka či premiér Babiš vyloží tak, že hlava státu zastupuje opoziční názory. „Výroky prezidenta Pavla jsou v kontradikci s tím, co si vláda myslí,“ řekl Strejček. Klvaňa dodal, že rozpor mezi Hradem a Černínem v pohledu na zahraniční politiku trvá od 90. let. Prezident má podle něj své vlastní politické zájmy a vláda by se měla snažit s ním nějak domluvit.

    17 min
  7. Orbán na kolenou? Maďarsko může zažít politický šok. Ale i Trump se uměl vrátit, říká Sulovská

    6 DAYS AGO

    Orbán na kolenou? Maďarsko může zažít politický šok. Ale i Trump se uměl vrátit, říká Sulovská

    Lídr vítězné maďarské strany Tizsa Péter Magyar dokázal využít frustraci lidí, mimo jiné z ekonomických problémů, kterým země čelí. V pořadu Echo Prime Time to uvedla publicistka Lucie Sulovská. Domnívá se, že Viktor Orbán po 16 letech premiérování po porážce z politiky neodejde. Připomněla velké politické návraty, které by ho mohly inspirovat, například Donalda Trumpa či Roberta Fica. Vrátit se dokázal také současný český premiér Andrej Babiš (ANO).Sulovská v úvodu pořadu popsala, jak se v Maďarsku volí, tedy že parlament skládá z klasického poměrného systému a také z více než stovky jednomandátových obvodů. „Poslední čtyři roky Viktora Orbána nebyly povedené a říká to i sám Orbán, který přitom v minulosti hýřil optimismem. Říkal, že jde o čtyři promarněné roky, ale že za to jeho kabinet nemůže, že to jsou externí vlivy typu války na Ukrajině,“ uvedla Sulovská s tím, že po 16 letech, kdy Orbán drží v kuse moc, může jít o „únavu materiálu“ a okoukanost Viktora Orbána, ale také špatný výkon ekonomiky. Právě ten přihrál Tisze podle Sulovské tak drtivé vítězství.„Faktem je, že jeho model po roce 2010 stál vždycky na tom, že se země má lépe než předtím. Maďaři absolutně nejsou zvyklí škrtat, nikdo tam nekandiduje s programem žádných rozpočtových úspor, pravicově liberální stranu v ekonomickém smyslu slova v podstatě v Maďarsku na politickém spektru nenajdete,“ dodala publicistka s tím, že maďarské vlády mají historicky vysoké deficity i veřejné zadlužení.Po roce 2010 se celkově ekonomika v Evropě i Maďarsku začala zvedat, Orbán zavedl řadu sociálních opatření, ale také třeba sektorové daně na určité instituce, z nichž peníze redistribuoval. V posledních letech se ale začalo opět dařit hůře a lidé jsou se stavem ekonomiky nespokojení.

    17 min
  8. Woodrow Wilson byl svým přesvědčením, že mezinárodní řád má být založen na demokratických hodnotách, přímým protikladem Donalda Trumpa

    12 APR

    Woodrow Wilson byl svým přesvědčením, že mezinárodní řád má být založen na demokratických hodnotách, přímým protikladem Donalda Trumpa

    Woodrow Wilson – 28. prezident USA 28. prezident USA Woodrow Wilson byl svým přesvědčením, že mezinárodní řád má být založen na demokratických hodnotách, přímým protikladem Donalda Trumpa 28. prezident USA Woodrow Wilson pevně věřil, že světový mír závisí na šíření demokracie a respektování mezinárodního práva, včetně práv menších národů. Tato představa se stala jedním z pilířů západní zahraniční politiky v poválečné éře a přežila i politický „realismus“ Richarda Nixona a Henry Kissingera. Wilson byl rovněž duchovním otcem OSN. Ovšem jeho idea vytvoření Společnosti národů po I. světové válce – tedy předchůdkyně OSN – nenašla za jeho života v USA pochopení. V roce 1918 ovládli Kongres Republikáni, kteří se obávali, že se Spojené státy stanou světovým četníkem a budou se zaplétat do mezinárodních sporů. Společnost národů tak vznikla bez účasti USA. Wilson nevnímal diplomacii jako hru zájmů, ale jako zápas mezi dobrem a zlem. Tato představa měla ovšem i svoji odvrácenou stránku. Tou byl jakýsi „morální imperialismus“. Woodrow Wilson cítil jako syn presbyteriánského pastora náboženskou povinnost „civilizovat“ a „demokratizovat“ ostatní národy. I projekt Společnosti národů vnímal jako sekulární verzi „Božího království na zemi“. Věřil, že skrze mezinárodní právo lze dosáhnout trvalého míru, což považoval za křesťanský ideál. Jeho kritici – samozřejmě až později - poukazovali na to, že Wilson sice mluvil o sebeurčení, ale zároveň poslal americkou armádu do Mexika, Haiti a Dominikánské republiky. Ukázalo se tak, že jeho „sebeurčení“ se mělo týkat jen Evropanů, nikoliv koloniálních národů v Africe či Asii. Chápání politiky jako boje dobra se zlem se uchytilo – především díky Tomáši Garrigue Masarykovi - i u nás. Nakonec za I. republiky jsme Woodrowa Wilsona uctívali jako "spasitele zpoza oceánu" a pojmenovali po něm největší a nejvýznamnější nádraží v Praze, které dříve neslo název Nádraží císaře Františka Josefa.

    25 min
See All (851)

4.8
out of 5
65 Ratings

About

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie

Information

  • Creator
    Echo Media
  • Years Active
    2022 - 2026
  • Episodes
    851
  • Rating
    Explicit
  • Copyright
    © Echo Media
  • Show Website
    Echo Podcasty

You Might Also Like