Frontman.cz

Frontman.cz

Podcast magazínu pro aktivní muzikanty Frontman.cz

  1. 25/11/2025

    Frontman Live | Hudba a duševní krize: jak tvořit a nezbláznit se

    Hudba je zdrojem radosti i tlaku. Na panelové diskuzi Hudba a duševní krize: jak tvořit a nezbláznit se jsme společně mluvili o tom, jak zvládat vyčerpání, úzkost nebo tvůrčí bloky a přitom neztratit motivaci, rovnováhu a radost z tvorby. Cílem bylo nabídnout otevřený prostor pro sdílení zkušeností i praktických tipů – s respektem k tomu, že krize je často přirozenou součástí cesty. Terezie Kovalová, Jakub König a Sebastian Jacques sdíleli své silné osobní příběhy, které ukazují různé tváře zranitelnosti i odolnosti: kdy „už to dál nešlo", co je tehdy podrželo a jak dnes poznávají signály přetížení. Mluvili o vztahu k publiku i k vlastnímu tělu, o návratech na pódium, o trémě, panických atakách i o chvílích, kdy hudba doslova léčí. Zaznělo, že udržitelné tvoření znamená pečovat o sebe i o vztahy, umět říkat „ne" a vracet se k důvodu, proč hudbu děláme.  Psychiatr a terapeut Jan Audrlický do debaty vnesl rámec principů zotavování (CHIME) a posttraumatického růstu: naděje, identita, smysl, posílení a propojení s lidmi, kteří nás drží. Nabídl konkrétní postupy pro práci s úzkostí a tělem (dech, uzemnění, „bezpečné místo", návratové rituály po koncertě) i přístup k „vnitřnímu kritikovi" jako k energii, se kterou lze vést dialog a proměnit ji ve spojence. Téma změněných stavů vědomí jsme uchopili bezpečně a prakticky – hudba sama může být léčivou branou do flow, pokud ji umíme integrovat zpět do každodennosti. Z panelu si odnášíme i jednoduché, každodenní opory: malá psychohygiena namísto velkých plánů, „síť podpory" (blízcí, kapela, komunita, případně terapeut), rituály, které uzemňují před a po hraní, a vědomé připomínání momentů, které se povedly. Podstatná zpráva pro každého muzikanta i hudebnici: nikdo v tom není sám – a existují cesty, jak tvořit laskavěji k sobě. Děkujeme všem panelistům za mimořádnou otevřenost a odvahu – a také publiku za bezpečný prostor, který jste společně vytvořili. Osobně děkuju i své spolumoderátorce Anně Marii Schorm za podporu, cenné připomínky a zápal pro věc. Pokud jste nemohli dorazit, můžete se podívat na celý záznam. Velké díky patří Jakubu Novému a SAI za finanční podporu a Kytary.cz, jmenovitě zejména Daně Konrádové za podporu a produkční zázemí a Mártymu Novotnému a Jimmymu Pudovi za videozáznam.

    2h 4m
  2. Jiří Konvalinka (Mutanti hledaj východisko)  | Na kafe s Davidem Pomahačem

    27/10/2025

    Jiří Konvalinka (Mutanti hledaj východisko) | Na kafe s Davidem Pomahačem

    Mutanti stále hledají východisko a svolávají radu starších. Na novém albu kapely nesoucí právě název Rada starších zase o něco hlouběji pronikneme do jejich pestrého světa a zjistíme, že se mění nejen svět kolem nás, ale měníme se i my samotní. V symbolické radě najdete např. Kata z Prago Union, Sifona z WWW Neurobeat nebo Tata Bojs. S Jiřím Konvalinkou se také podíváme na to, na jak ostré hraně se Mutanti pohybují. Rozhovor o komfortních zónách. V nových písních se Mutanti soustředí na témata stárnutí a pocit, že svět už není „jejich", a tak hledají způsob, jak se v něm orientovat. Řekl bych ovšem, že jde spíš o uvědomování si své dospělosti a přijetí faktu, že život má své fáze, kterým se nelze vyhnout. A to vše ukazuje jen jedno – Mutanti vyspěli jak hudebně, tak lidsky, a Rada starších je proto doposud jejich nejsilnější album. Mutanti hledaj východisko jsou rapový kabaret na hraně apokalypsy: Jan Vejražka se v textech vtěluje do postav, které byste raději nepotkali, a Jiří Konvalinka jim staví syrové beaty, kde se disco, rap i elektro lámou do bizarních příběhů. Od vánočního vtípku dvou spolužáků z DAMU (2010) se projekt proměnil v jedinečný fenomén české scény, který paroduje macho rap, zároveň se od něj ostře odlišuje a nabízí temně zábavnou alternativu. Na kontě mají čtyři alba (Můj bůh září do mých temnot – černoch, 2015; PLSCVTGTUAUVGTU, 2016; Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele, 2020; Puma, 2023), chválu kritiků i pověst kapely, která „chrlí kaskády slov a rytmů" a „nepřipomíná nic, co se na české scéně právě odehrává". Kromě Mutantů se Jan po odchodu z pozice uměleckého šéfa v divadle Lampion v Kladně aktuálně věnuje rodině, učení na waldorfské škole a produkci v kulturním domě v Kralupech nad Vltavou. Jirka skládá hudbu pro divadlo, film a tanec (mj. Národní divadlo, projekt Planeta B).

    54 min
  3. Milan Cimfe – Neexistuje špatný zvuk, jen vhodné a nevhodné kombinace | V producentské dílně

    20/10/2025

    Milan Cimfe – Neexistuje špatný zvuk, jen vhodné a nevhodné kombinace | V producentské dílně

    Sedmá epizoda podcastu „V producentské dílně" vznikla na velmi netradičním místě. Milan Cimfe mě pozval do své obytné dodávky, která je vybavená vším potřebným pro natáčení podcastu. A musím říct, že když jsem pak slyšel výsledný zvuk, okamžitě mi došlo, že tenhle člověk prostě umí vykouzlit perfektní zvuk kdykoli, kdekoli a s jakýmkoli vybavením. No a když má po ruce technologie svého domácího studia Sono Records, tak se dějou věci. Na seznamu kapel, se kterými Milan spolupracoval, najdete spoustu velkých jmen: Kabát, Čechomor, Divokej Bill, Lucie, Pražský výběr, Iva Bittová, Lenka Dusilová, David Koller nebo Clarinet Factory. A to je jen velmi zkrácený výčet. Milan stál u zrodu nahrávek, které se staly součástí české hudební historie a které mnozí z nás poslouchají už desítky let. Zároveň ale rozhodně nežije z minulých úspěchů. Kromě své zvukařské a producentské práce je aktivním muzikantem, rád cestuje a pravidelně se věnuje živému zvučení, v těchto dnech s kapelou Pražský výběr. Neustále hledá nové výzvy, učí se nové věci a, jak sám v podcastu zmiňuje, i po pětatřiceti letech v oboru má pocit, že je teprve na začátku svého průzkumu světa zvuku. „Produkovali jsme v době, kdy se slovo producent v ČR ještě nepoužívalo," říká Milan Cimfe. Milan Cimfe nemohl mezi hosty Producentské dílny chybět, byl to totiž on a jeho kolega Pavel Karlík, kteří stáli u samotných počátků hudební produkce u nás. A tím jsme celý rozhovor zahájili. Bavili jsme se o jeho zvukařských i producentských začátcích, o tom, jak náročné bylo natáčení na pás bez vymožeností a berliček dnešního digitálního záznamu a editace. Milan mi vysvětlil, co jsou takzvané Radiohead moments a jak důležité je mít řemeslo dokonale zvládnuté, aby technické překážky nebrzdily kreativitu při práci s kapelou. Mluvili jsme o tom, jestli je jako producent přísný, a dostali jsme se i ke konkrétní spolupráci s kapelou Trautenberk. Jeden den Zdeněk Liška a druhý den Kabáti Milanův žánrový záběr je obrovský a ta pestrost je jedna z věcí, kterou má na svojí práci nejraději. Milan v rozhovoru vyzdvihl také práci svého kolegy Pavla Karlíka, který má zásluhu na mimořádné technické kvalitě studia Sono a na tom, že se z něj stalo jedno z nejlépe vybavených nahrávacích míst ve střední Evropě. Právě díky jeho preciznosti, zkušenostem a neustálé snaze posouvat hranice zvuku dokáže Sono držet krok se světovou špičkou. Ptal jsem se Milana, jak pracuje při nahrávání se zvukem elektrických kytar. V závěru jsme se bavili o tom, co by poradil mladým lidem, kteří se chtějí živit zvukem nebo hudební produkcí. Když jsem editoval tuhle epizodu, uvědomil jsem si, že vlastně není co vystřihnout. Každá minuta našeho povídání měla svůj smysl, každá Milanova odpověď v sobě nesla obrovský kus zkušenosti, nadhledu a humoru. Bylo by mi líto cokoli zkracovat, i proto je sedmá epizoda o něco delší než ty předchozí. Rozhovor s Milanem plynul naprosto přirozeně, jako bych se bavil se starým známým. Měl jsem pocit, že bych s ním mohl mluvit ještě hodiny o zvuku, hudbě, o řemesle i o životě kolem studia. A právě proto vás chci pozvat k poslechu celé epizody. Udělejte si chvíli klidu, pusťte si ji v autě, při cestě do práce nebo jen tak doma na sluchátka. Věřím, že vás rozhovor s Milanem vtáhne stejně jako mě a že si z něj odnesete nejen zajímavosti o světě nahrávání, ale i třeba kus inspirace k vlastní tvorbě.

    57 min
  4. Jan Steinsdörfer – Žánrová rozkročenost je pro mě jediná možná cesta | V producentské dílně

    22/09/2025

    Jan Steinsdörfer – Žánrová rozkročenost je pro mě jediná možná cesta | V producentské dílně

    Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak dlouho trvá napsat popový hit? Kolik lidí se na něm podílí, nebo jestli vzniká nejdříve text a až potom hudba? Zajímá vás fenomén songwriting campů? Pokud ano, pak právě vás speciálně zvu k poslechu šesté epizody podcastu V producentské dílně, ve které jsem zpovídal talentovaného klavíristu, skladatele a producenta Jana Steinsdörfera. S Honzou se známe už dlouho, jak jinak než z nahrávacího studia. Vždycky jsem obdivoval, s jakou lehkostí dokáže na svých červených Nordech vykouzlit přesně ten zvuk, který si písnička žádá. A to i po velmi letmém poslechu. Díky jazzovému vzdělání vytváří klavírní party, které nejsou prvoplánové ani předvídatelné, a přesto jsou chytlavé a ne překombinované. Má zkrátka cit pro to, jak se říká, „sloužit písničce". Navíc do studia přináší vždycky dobrou náladu vlastně si nepamatuju, že by někdy přišel zachmuřený. Od Eurovize po Vladimíra Mišíka Honza je trochu jiný typ producenta, než ti, které jsem zatím v podcastu zpovídal. Nemá vlastní velké nahrávací studio a ani nechodí do zkušeben, aby kapelám pomáhal připravit se na nahrávání. Kromě hraní v kapele Chinaski spolupracuje jako producent s předními jmény české popové scény. Mluvili jsme především o jeho práci na písni Ewy Farne, ale také o spolupráci s Karlem Gottem či kapelou Lake Malawi, jejichž skladba Friend of a Friend (jejímž je spoluautorem) zaznamenala doma i v zahraničí značný úspěch. Ve finále Eurovize skončila na 11. místě se ziskem 157 bodů a stala se jedním z nejposlouchanějších hitů kapely. Na Spotify má už přes 12 milionů přehrání. Byla by ale škoda ale vnímat Honzu jen skrze pop. Jako studiový hráč se často objevuje i na deskách alternativní či písničkářské scény. Jeho klavír a další klávesové nástroje najdete na nahrávkách Vlasty Třešňáka, Vladimíra Mišíkanebo Petra Linharta. Orchestrální aranže: složitější, než se zdá Honza se věnuje také psaní orchestrálních aranží. Jeho posledním velkým projektem byla příprava orchestrálních aranží a partitur pro společný koncert Chinaski a Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Povídali jsme si o tom, jak náročný úkol to je i pro zkušeného muzikanta, a jaká úskalí musel při cestě k úspěšnému koncertnímu provedení překonat. Už brzy se budete moci přesvědčit sami, že vše dopadlo na výbornou, protože záznam z koncertu vyjde ještě letos před Vánoci na dvojvinylu. O zvuk živé nahrávky se postaral jeden z nejzkušenějších zvukových mistrů v oblasti orchestrální a filmové hudby Michal Pekárek, o skvělé spolupráci s ním se Honza v podcastu také zmiňuje. Kromě historek ze života hudebního producenta vás v této epizodě čekají i zajímavé úvahy o kreativním procesu při tvorbě písně. Nahlédnete tak do zákulisí práce jednoho z nejvytíženějších producentů mladé generace. Jsem přesvědčený, že tenhle díl rozhodně stojí za poslech a doufám, že se vám bude líbit.

    41 min
  5. Jacob Carl Růžička (BE4EIGHT) | Na kafe s Davidem Pomahačem #136

    15/09/2025

    Jacob Carl Růžička (BE4EIGHT) | Na kafe s Davidem Pomahačem #136

    Projektu BE4EIGHT právě vyšlo nové album Memories, které bylo živě natočeno ve studiu Golden Hive pod dohledem Amáka Goldena. Jak k této ne úplně typické spolupráci došlo, ale i o všemožných inspiracích nebo vyrůstání v Kanadě jsme si povídali s Jacobem Carlem Růžičkou, který za celým projektem stojí. Rozhovor o pokoře a sdílení. Jacob Carl Růžička – hudebník mezi dvěma světy se narodil v Kanadě, kde vyrůstal v silně hudebním prostředí. Již ve věku šesti až sedmi let pravidelně vystupoval po boku špičkových muzikantů a hudba se tak stala nedílnou součástí jeho života od útlého dětství. Ve třinácti letech se s rodinou přestěhoval do České republiky, kde ve své hudební cestě plynule pokračoval. V roce 2021 vydal pod uměleckým jménem BE4EIGHT své debutové album 7:40, které mu otevřelo dveře na českou i mezinárodní scénu. Ohlas sklidilo i jeho druhé autorské album 11×13, jež vzniklo ve spolupráci s výraznými osobnostmi jako Arve Henriksen, Rez Abbasi, Oldřich Janota, Vladimír Václavek, Iva Bittová a dalšími. Mimo vlastní tvorbu působí Jacob také jako producent, skladatel a zvukový inženýr ve studiu Rooftop, kde se podílí na produkci hudby napříč žánry – zejména v oblasti popu a hip hopu – pro přední jména české mainstreamové scény. Sledujte podcast Na kafe s Davidem Pomahačem na Instagramu.

    45 min

Ratings & Reviews

5
out of 5
4 Ratings

About

Podcast magazínu pro aktivní muzikanty Frontman.cz

You Might Also Like