Historie.cs Historie.cs

Starověký Egypt a české vykopávky. Kde se vzalo renomé našich archeologů v Egyptě? A co vše mají společného dnešní Egypťané s dávnými předky?

Přes šedesát let už čeští egyptologové provádějí své vykopávky na území Egypta a Súdánu. Výsledky jejich práce především z oblasti Abúsíru a vůbec vyspělou civilizaci starého Egypta ojedinělým způsobem připomněly dvě výstavy v Národním muzeu a v Náprstkově muzeu. Jak se to přihodilo, že české archeology zaujal Egypt a jak se jim zde podařilo prosadit? Co zde za všechny roky vykopali? Které doby našim egyptologům přály a kdy narážely na problémy? Čím se vyznačovali zakladatelé naší egyptologie? Kdy se k nám nejprve dostávaly tamější památky? Co měl s Egyptem společného Miroslav Tyrš a co prezident Masaryk? A jak zasáhlo práci našich archeologů arabské jaro?
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220002/

Nedopatřením se 1. května 1945 rozšířila po Přerově zpráva, že válka už skončila, Němci kapitulovali. A tak právě zde vypuklo první povstání lidu na konci války na našem území. Živelné i částečně organizované, plné entuziasmu i vlasteneckého prožívání, které se v lidech za protektorát nahromadilo. Povstání, které zaskočilo nejen zde přítomné Němce a maďarské vojáky, ale taky budoucí osvoboditele. Velice brzo si vyžádalo první lidské oběti na obou stranách. Přilákalo k Přerovu i partyzánské jednotky, vyvolalo souboj o důležitý nádražní uzel. Aby za pár hodin bylo všechno jinak a následovala ještě krutá německá pomsta. Samotný konec války byl pro řadu přerovských rodin tragický, přesto to povstání nelze hodnotit jen jako zbytečný omyl.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/320291310130003/

Zemská metropole a její křivolaké dějiny. Město bankéřů, jeptišek a úředníků, centrum architektů i krasobruslařů, kaváren a návštěv panovníků. A také Slezanů a nejstaršího muzea a největšího obchodního domu

Opava byla v dějinách centrem Opavského knížectví a později bezmála 190 let hlavním městem Rakouského, resp. Československého Slezska. Sídlila tu zemská vláda, zemský sněm, zemský soud i další zemské orgány, úplně stejné jako v Praze nebo v Brně. Slezská metropole měla většinou v dějinách mnohem blíž k Vídni než ku Praze. Zažila značný rozkvět jako kulturní a obchodní centrum měšťanských a šlechtických vrstev, ale také prožila vzestup slezských idejí a sounáležitosti a nástup české střední třídy. Pak ovšem přišla především druhá světová válka a náraz na jejím konci. Město zůstalo rozbořeno, museli odejít Němci a následně poúnorový režim utlumil i činnost slezských organizací a původní architekturu se pokusil nahradit nebo dokonce přebít ne vždy šťastnými nápady. A jednoznačným politickým centrem oblasti se stala Ostrava. A dnešní Opava? Zbylo v ní něco z ducha hlavního zemského města a ze Slezanství a z genia loci kulturního centra?
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/420236100051004/

Publicistický cyklus o významných okamžicích české historie i československých a českých moderních dějin. Pořad vyrábí Redakce aktuální publicistiky zpravodajství ČT pod vedením kreativního producenta Jiřího Vondráčka. Autory a dlouholetými protagonisty projektu (září 2007) byl dramaturg Čestmír Franěk (v současnosti zastává pozici Ombudsmana ČT) a Vladimír Kučera, který se od počátku stal i kmenovým scénáristou a moderátorem. V červenci letošního roku (2019) však bohužel zesnul. Od podzimu 2019 jej nahradil zkušený moderátor Přemysl Čech, dále je autorkou i moderátorkou některých pořadů historička Marie Koldinská a nově také Barbora Půtová. Dramaturgii mají na starosti Tomáš Brzobohatý a Miroslav Petráček, režii Václav Křístek a Vítězslav Romanov. Pořad se vyrábí v pražských studiích, ale také v TS Brno a TS Ostrava.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/

Asi těžko bychom hledali známějšího aktéra dějin 17. století v našem prostředí, než je právě Jan Amos Komenský

Možná by se Jan Amos Komenský označení „učitel národů“ bránil, ale jisté je, že ve své době svým moderním způsobem výuky nadlouho předběhl dobu. Sám se považoval spíš za filozofa, který se snažil pracovat na tom, jak uskutečnit nápravu věcí lidských a kvalitní vzdělání mělo být prostředkem, jak tento cíl dosáhnout. Přestože se narodil do špatné doby, nezlomily ho ani osobní tragédie a jako mezinárodně uznávaný vzdělanec se stal politickým mluvčím pobělohorské emigrace. Dá se na tak významnou osobnost našich dějin i po staletích nalézt nový pohled?
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/320291310130001/

Kde se vzal a jak se rozvinul génius českého loutkářství? Měl Matěj Kopecký něco z Járy Cimrmana? A kdy měla každá slušná rodina loutkové divadlo?

České loutkářství bylo před několika lety zapsané na nehmotné kulturní dědictví lidstva UNESCO. Vlastně nic překvapivého, potvrdilo se tím, že náš národ vyniká v oblastech, ve kterých si i dospělý člověk hraje a v titěrných projevech jako je animovaný film, poštovní známky, ilustrace dětských knih, loutkářství. Ale čím bylo ve své historii české loutkářství specifické oproti okolnímu světu? Jak se vyřezávaly zdejší loutky? Které loutky, vnucované z východu, se u nás neuchytily? Čím se překvapivě liší český Kašpárek od jiných? Co zapříčinily „Alšovky“? Proč právě u nás se zrodila mezinárodní loutkářská organizace? Až kolik u nás bylo kočovných loutkářů a kolik později amatérských souborů? Jak se loutkaři uplatnili za první světové války? Jaká témata a změny přineslo Černé divadlo a krajská loutkářská divadla? A samozřejmě nelze pominout tvůrce nejúspěšnější – Josefa Skupu, Jiřího Trnku, Miloše Kirschnera a jejich nesmrtelné výtvory.

www.ceskatelevize.cz/porady/1015077…0411058220017/