Podcast O těhotnění: Když tělo potřebuje čas – Katka Juríková Katka má dnes děti dvě, ale vedlo k nim dvanáctiletá cesta, na které hlavní roli hraje reiki. Jsou cesty k dítěti, které nevedou přes hlavu, diagnózy ani plán.Vedou přes tělo. Přes dlouhé učení se nelpět. Katčin příběh je jedním z nich. Když se seznámila se svým budoucím mužem, bylo to jako z pohádky. Věděli, že spolu chtějí jít životem. Katka zároveň od začátku věděla ještě jednu věc. Že velmi touží po dětech. A že v ní je něco, co jí v tom bude stát v cestě. Katka se dlouhodobě potýkala s problémem intimity. Později pro něj našla jméno, které její zkušenost popisovalo nejpřesněji – vaginismus. Stažení v oblasti pánevního dna a vagíny, které znemožňuje pohlavní styk, ale i gynekologické vyšetření.Cesta asistované reprodukce pro ni tedy nebyla možná. Její tělo se zavřelo. A zároveň volalo po jiném druhu pozornosti. Katka se začala věnovat kineziologii One Brain, absolvovala i odborný výcvik. Zároveň ale postupně narážela na hranice této metody. Vnímala, že na její téma už nestačí. Že její tělo potřebuje něco jiného než další hledání příčin a souvislostí. Přes prvotní odpor se otevřela reiki. A stejně jako dřív u kineziologie, i tentokrát do ní šla naplno. Společně se svým mužem.Reiki se dnes věnuje i profesně. Zjistila, že jí vyhovuje cesta přes tělo bez nutnosti analyzovat. Řízené meditace. Prohřívání. Jemná, ale hluboká práce, která působí zároveň na tělesné i emoční úrovni. A také filozofie osobní zodpovědnosti. Přijetí toho, že to, co se mi děje, je moje. A že s tím mohu pracovat. Ve stejné době začala tančit bačatu. Tanec, který přirozeně rozhýbává pánev, uvolňuje a přivádí pozornost zpět do těla.Bez tlaku. Bez cíle. Jen s radostí z pohybu. Následovalo deset let postupného uvolňování těla i mysli skrze reiki, tanec, změny v životě i práci. Katka opustila zaměstnání, které ji dlouhodobě zatěžovalo. Začala se víc stavět sama za sebe. Učila se nelpět. V době, kdy její muž odjel na tři měsíce na pracovní cestu a viděli se jen třikrát, Katka otěhotněla. A v té době přišel okamžik, který zůstal hluboko v jejím nitru.Zimní slunovrat. Okamžik obratu, světla rodícího se z temnoty.Právě tehdy jí duše miminka dala o sobě vědět. Celou svou cestu Katka vnímá jako školu nelpění a postupného stavění se sama za sebe. Školu, která neskončila narozením dětí.Naopak. Obě její děti ji v ní dál učí. Každý den. Katčin příběh je připomínkou, že cesta k dítěti může vést velmi pomalu. Že někdy potřebujeme deset let, aby se tělo cítilo dostatečně bezpečně. A že zázraky se často dějí právě ve chvíli, kdy přestaneme tlačit. Děkujeme, že nasloucháte příběhům, které jdou pod povrch. Katka se profesně dále zabývá reiki, její práci najdete na https://www.katkajurikova.cz/ Autorka podcastu, Klára Domlátilová, je průvodkyní na cestě k dítěti a arteterapeutka. Seznámit se s ní můžete na https://klaradomlatilova.cz/Zaregistrujte se zdarma do kurzu Netlač řeku, teče sama, který vás podpoří v časech, kdy se zdá, že proud života je příliš silný.
