Judikatúra Právo21

Přinášíme další epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". K čemu se vracíme? K úplně první epizodě! Ta byla věnována odpovědnosti pomocníka.

Je to návrat pozitivní? Bohužel, příliš ne. Nejvyšší soud pokračuje v zamotávání se v celkem jasné právní regulaci. Proto si opět musíme připomínat, že máme různé pomocníky, různá pravidla, což soud ignoruje. Navíc se v tomto rozhodnutí soud dopouští úvahy, že účelem regulace společnosti s ručením omezeným je ochrana statutárního orgánu před odpovědností.

Chci slyšet celou epizodu!

Filip Melzer a Petr Bezouška v dnešní epizodě rozebírají rozhodnutí týkající se předpokladů použití institutu neúměrného zkrácení. Konkrétně šlo o případ koupě vadné věci. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, že dává odpověď na otázku případné konkurence práv z odpovědnosti za vady a neúměrného zkrácení. Je to tak v krátké době další rozhodnutí z této oblasti (viz epizoda č. 12, která se věnovala rozhodnutí 23 Cdo 2042/2020 řešící konkurenci práv z vadného plnění a omylu).

Přinášíme první epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". Má kratší formát a chceme v něm upomenout na aktuální soudní rozhodnutí, které svým tématem povětšinou navazuje na to, které jsme důkladně probrali v některé předcházející standardní epizodě.



Dnes je tím rozhodnutím nález pléna Ústavního soudu řešící tzv. újmu ze šoku, tedy to, o čem jsme si povídali v epizodě č. 31. Ústavní stížnost dokonce směřovala přímo proti námi rozebíranému rozhodnutí (NS 25 Cdo 2702/2021). A není tajemstvím, že nám Ústavní soud udělal velkou radost!

Dnešní díl je věnován problematice veřejné víry v zápis do katastru nemovitostí. Filip Melzer a Petr Bezouška se zabývají nejen rozborem předpokladů zakotvených v § 984 OZ, ale podrobněji se věnují i ochraně skutečného oprávněného a otázkám spojeným s poznámkami spornosti (kdo může žádat jejich zápis, či jak má být následně formulován petit žaloby).

K mikrofonu pozvali Petra Tégla, jednoho z našich největších odborníků na problematiku veřejných seznamů.

V tomto dílu Petr Bezouška a Filip Melzer rozebírají, jaké metody lze použít, abychom rozhodli, že určitou škodu lze škůdci přičíst - jaké jsou rozdíly mezi doktrínou adekvátnosti, ochranného účelu nebo předvídatelností? A jak se užívají v deliktním právu a jak v právu smluvním? Podívají se též na zoubek tzv. optimálnímu pozorovateli, s čímž bude souviset i jedno přiznání.

Ústavní soud řešil případ člověka, který žádal úřední změnu pohlaví z ženy na muže, což mu příslušné orgány neumožnily. A před Ústavním soudem stála jednak otázka, zda tímto postupem byla porušena jeho lidská práva, a jednak otázka, zda nejsou některá pravidla (v občanském zákoníku, v zákoně o specifických zdravotních službách a v matričním zákoně) v rozporu s ústavním pořádkem.

Tento díl je crossover s podcastem Leviathan, který o ústavním právu připravuje Zdeněk Červínek