Judikatúra Právo21

V jubilejní 50. epizodě se i tentokrát podcast Judikatúra věnuje něčemu jinému než aktuální judikatuře: Petr Bezouška a Filip Melzer si povídají o slovenské rekodifikační cestě. Ta navázala ještě na tu federální a bohužel stále nedošla do svého cíle. Velký kus práce však již byl odveden, o čemž se můžete přesvědčit v tomto přehledu: 1url.cz/aumM7.

Pozvání k mikrofonu přijali dva členové katedry občanského a obchodního práva z trnavské právnické fakulty - Monika Jurčová a Milan Hlušák. Monika se účastní rekodifikačních prací již od roku 2007 a Milan byl ještě nedávno předsedou pracovní skupiny pro rekodifikaci soukromého práva při Ministerstvu spravedlnosti SR.

V § 1906 OZ se stanoví, že ujednání o novaci a narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. Výkladem tohoto pravidla se zabýval nedávno i Nejvyšší soud. A Petr Bezouška s Filipem Melzerem se na jeho základě pokusí mj. vysvětlit, jaký je vztah tohoto pravidla k § 564 OZ, co je to privativní novace a jak se liší od kumulativní novace a prosté změny závazku.

V tomto díle podcastu Judikatúra zabrousili autoři do oblasti věcných práv. Povídali si o několika rozhodnutích, v nichž Nejvyšší soud vytýčil směr, jak posuzuje předpoklady mimořádného vydržení, zejména otázku nepoctivého úmyslu. Kromě pilotního rozhodnutí, které již bylo publikováno i v zelené sbírce, je dobré podívat se i to těch, která na něj navázala: NS 22 Cdo 2307/2022, NS 22 Cdo 286/2024.

Pro ty z vás, kteří nemohli přijít osobně na vystoupení v rámci festivalu Noc práva, přinášíme zvukový záznam. O čem si Filip Melzer a Petr Bezouška povídali? Vystoupení bylo rámováno problematikou ochrany osobnosti, přičemž jsme se zaměřili na tato tři rozhodnutí Nejvyššího soudu:

- 25 Cdo 3332/2022 ze dne 31. 1. 2024 (Kristelová vs. Mafra)

- 25 Cdo 917/2022 ze dne 29. 3. 2023 (ředitelská důtka)

- 25 Cdo 2262/2021 ze dne 22. 2. 2023 (dehonestace transexuála)



Na začátku též zmínili jedno německé rozhodnutí ohledně snímků pořízených v rámci vyšetření magnetickou rezonancí (KG Berlin, 20 U 41/16).



A jelikož v rámci Noci práva vždy panuje uvolněnější atmosféra, dovolili si autoři mezi komentáři k jednotlivým judikátům připomenout něco málo "zajímavých" připomínek z připomínkového řízení k tehdejšímu návrhu nového občanského zákoníku.

V nové epizodě se Petr Bezouška a Filip Melzer zabávají problémem způsobu náhrady škody, primárně se tedy bavíme o § 2951 OZ. Jaký následek má volba způsobu náhrady škody poškozeným? Od kdy je pohledávka na náhradu škody splatná? A za jakých podmínek ji může škůdce splnit ještě před splatností? A jaké jsou následky toho, že škůdce plní jiným způsobem, než který požaduje poškozený? Na to vše a ještě na další otázky se snaží odpovědět v tomto dílu.

Nejvyšší soud řešil případ zůstavitele, který zemřel v roce 2020, přičemž zanechal pouze listinu o vydědění z roku 2009. Soudy dospěly k závěru, že k vydědění nebyl dán zákonný důvod. Nejvyšší soud v rámci dovolání řešil, zda vydědění, které nebylo učiněno po právu, vylučuje dědice z dědické posloupnosti (práva na dědický podíl) do pozice obligačního věřitele dědiců s právem na povinný díl, anebo ne. V tomto díle tak Peter Bezouška a Filip Melzer rozebírají nejen toto rozhodnutí, ale podívají se i na přechodná pravidla k dědickému právu a blíže se zabývají také tím, jaké jsou účinky vydědění a co znamená, že vydědění je neplatné.