Science Café Otevíráme, o.s.

Srdečně vás zveme na Science Café venku, které pořádáme ve spolupráci s Kofi-Kofi, pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma „káva“!

Host č. 1:
doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D.
Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. LF UK
Káva se v renesanci a baroku vydala na dlouhou cestu z modliteben súfijských mudrců v Jemenu až na stoly měšťanů v Českém království. Při našem povídání si nejprve vysvětlíme, co víme o nejstarších dějinách konzumace kávy na Arabském poloostrově. Pak prozkoumáme, kdy se o kávě poprvé dozvěděli Evropané a co si o ní mysleli. S kávou se také šířily kavárny, a tak budeme hovořit o jejich začátcích. Nakonec se zmíníme o kávě v barokních Čechách, kdo ji asi pil jako první a jak by nám barokní káva chutnala (či spíše nechutnala).
Host č. 2:
MUDr. Vladimír Kmoch
Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN, Institut neuropsychiatrické péče
K tématu kofeinu a adiktologie: Jak vzniká závislost na kofeinu, proč má diagnózu F15.2? Kdy jsou kofeinové účinky nebezpečné? Harm reduction v oblasti konzumace kávy! Dá se závislost na kofeinu léčit?
Host č. 3:
doc. Ing. Zbyněk Polesný, Ph.D.
Katedra tropických plodin a agrolesnictví ČZU
Se Zbyňkem Polesným se vydáme na cestu kávovým pásem a navštívíme Etiopii, kolébku lahodného nápoje, který naše setkání provází. Dozvíme se, jak se původně pralesní keř dostal na plantáže a jaký je rozdíl mezi známými pojmy „arabica“ a „robusta“ z pohledu botanika. Seznámíme se nejen s kávovníkem, ale také se zvyky lidí, pro které je pěstování kávy po generace hlavní obživou.

* Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966

* Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi

* Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Než zase Prahu ovládnou podzimní plískanice, sejdeme se ještě jednou venku na trávě na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské (deku s sebou!). Tentokrát bude řeč o tom, co nás bude obklopovat, o městě samém. Abychom postihli alespoň některé z jeho mnoha tváří, pozvali jsme si tři hosty: urbanistku Annu Háblovou, dopravního telematika Miroslava Svítka a ekologa Davida Storcha.
Pro někoho je město živoucím organismem, jehož vývoj se dá těžko odhadovat, ale promyšlenými zásahy alespoň usměrnit. Jiný zkoumá, jak chytrými technologiemi řešit krize, které dříve či později nastanou. A konečně, město lze vnímat i jako ekosystém - je domovem překvapivě velkého množství druhů živočichů a rostlin. Město je živé i hostí život, je fascinující i organické zároveň. A s kávou (kterou je možné zakoupit ve stánku Kofi Kofi) chutná skvěle.
Host č. 1: Anna Beata Háblová, Ph.D.
Město je jako živočich. Jako organismus, jehož život a budoucnost se dá jen velmi těžko plánovat a předvídat. Proto není jednoduché, aby jako celek fungovalo bezchybně. Přijďte se podívat na to, kde problémy měst vznikají, a jaké konkrétní otázky trápí Prahu. Dozvíte se, jak život v Praze ovlivnily monofunkční zóny, výškové budovy, absence hranic města nebo severojižní magistrála. Prozkoumáme, jaký typ struktury je pro město nejvhodnější, a proč už se tak v Praze nestaví.

Host č. 2: Prof. David Storch (Centrum pro teoretická studia UK a AV, Přírodovědecká fakulta UK)
Města jsou v dnešní krajině zpustošené moderním průmyslovým zemědělstvím často oázy biologické rozmanitosti. Pro Prahu to platí dvojnásob – její topografická a geologická rozmanitost a poloha u řeky v teplé nížině jí předurčují být, navzdory intenzivní urbanizaci, centrem biodiverzity. Prahu obývají nejrůznější organismy, které ovšem čtou různá městská prostředí různě – urbánní habitaty mohou být pro různé druhy lesy, skalami i stepí. Zvířata i rostliny se s městským prostředím vypořádávají různě, ale vesměs překvapivě úspěšně.

Host č. 3: Prof. Miroslav Svítek (Fakulta dopravní, ČVUT)
Žijeme ve 21. století, které je charakteristické bouřlivým vývojem nových technologií. Václav Havel trefně poznamenal, že technologie jsou mravně neutrální. Záleží na nás, zda je použijeme ke svému prospěchu a zvýšení humanity lidstva, nebo opačně, ke kontrole lidí a k omezování jejich tvůrčího potenciálu. Hovoříme-li o chytré odolnosti, máme na mysli maximální využití existujících dat, ale hlavně vytvoření nových znalostí (co se stane, když…), které jsou nezbytnou podmínkou pro koordinovanou reakci na nepředvídatelné události. V rámci prezentace bude demonstrováno, jak lze využít moderní technologie ke zmírnění následků krizových situací v našem hlavním městě.

* Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966.

* Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi

* Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

V roce 2017 se Česká republika dočkala vypuštění svého sedmého, dosud nejmenšího satelitu. Po dlouhé čtrnáctileté pauze od svého předchůdce - satelitu MIMOSA začal své úkoly plnit nový technologický nanosatelit VZLUSAT-1.

Kam až se během té doby posunula úroveň miniaturizace techniky? Jak a odkud se takový nanosatelit řídí a na jakých dalších kosmických projektech spolupracuje tým z Fakulty elektrotechnické na Západočeská univerzita v Plzni nám přijde říci Ing. Ivo Veřtát, Ph.D z Katedry aplikované elektroniky a telekomunikací.

Ivo Veřtát promluví o tom, kdo jsou lidé stojící za zmíněnými projekty, jak projekty vznikaly v podmínkách České republiky, co je jejich cílem, jakých výsledků dosáhly a jaké jsou plány do budoucnosti. Zmíní se také o tom, jaké je to být operátorem satelitu a že i vědci z kosmického výzkumu jsou přeci jen lidé.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Rostliny už nejsou jen výhradou planety Země. I naši zelení přátelé se stali kosmickými průzkumníky. Naopak některá flóra tady na Zemi vypadá jako z úplně jiného vesmíru. O rostlinách a vesmíru budou hovořit Aneta a Jan Lukačevičovi. Zatímco Aneta působí v Botanický ústav AV ČR, Jan se věnuje výzkumu na Oddělení kosmické fyziky - Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Vedle pokrevní přízně a práce ve vědě je spojuje i společný zájem: flóra.

Aneta se na stážích ve Španělsku věnovala výzkumu hub. O kůrovci jako o nepříteli našich lesů jsme v médiích už slyšeli. Tušíte ale, co dalšího na nás v lese čeká? Houbový patogen, anebo strašidlo? Proč je dobré lesní bubáky znát? A jaký vliv na ně má klimatická změna?
Jan vede laboratoř Marsonaut (Česká zemědělská univerzita v Praze) s cílem zdokonalit metody pěstování rostlin pro kosmické mise. Už totiž víme, že na Marsu se nachází voda a plány, že se na Rudou planetu vypraví první expedice astronautů nabývají jasnějších a jasnějších obrysů. Jak by se ale lidstvo na Marsu stravovalo a z čeho by čerpalo zdroje? Jaké jsou vůbec podmínky pro pěstování rostlin ve vesmíru a jak asi chutná čínské zelí na mezinárodní vesmírné stanici?
Zveme vás na 115. pražské Science Café.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Vánoční svátky i přelom roku se stávají příležitostí k pozastavení se a k přemítání. Leden – jak už se stalo tradicí – se v i českobudějovickém Science Café nese ve znamení filozofie. Témat k přemítání přibývá a některá z nich se pro méně odolné jedince stávají nočními můrami. Čas od času se potkáváme s pojmy, jako jsou “turbulentní doba”, “tekuté časy”, “tekutá modernita”… Všechny jsou odrazem nejistoty, s jakou vnímáme dramatické změny posledních desetiletí.
Rok 2020 je posledním rokem druhého desetiletí 21. století. Stojí za to letošní filozofické SC věnovat právě přemýšlení o přemýšlení o této době, pro kterou se také velice hodí adjektivum “digitální”.

Co je to digitální myšlení z hlediska filosofického?
Proč se mění univerzity na západě?
Co je to život z vlastního pramene?

To otázky, kterými se bude – mimo jiných – zabývat náš host, jímž je Anna Hogenová, přednášející na Pedagogické fakultě UK a Husitské teologické fakultě UK.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz

Přednášející: Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. získal profesuru v oboru logika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; v současné době vede oddělení logiky ve Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Karlově Univerzitě a na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se především sémantikou, analytickou filosofií a filosofií logiky.

Kolem poloviny minulého století se objevil nový matematický nástroj pro analýzu situací, ve kterých dochází k lidským interakcím (zejména soupeření, ale i spolupráce), tzv. teorie her.

Tato teorie se původně soustředila především na ekonomii, později ale pronikla i do sociologie, evoluční biologie a dalších věd; a nemohla se vyhnout ani filosofii. Ve filosofii se modely, vzešlé z teorie her, pozoruhodným způsobem uplatnily zejména v logice, v teorii komunikace či v řešení problémů souvisejících s konstitucí a organizací lidských společenství.

Jedním takovým problémem (kde se filosofie protíná s evoluční biologií) je to, jak mohla ve světě soupeření vzniknout spolupráce a jak si mohli lidé začít důvěřovat. Teorie her nám může pomoci osvětlit i problém vzniku a povahy jazyka či problém vzniku a povahy morálku. V přednášce budou naznačeny základní principy teorie her a pak budou probírány případy použití různých typů her pro řešení filosoficky zajímavých problémů.

Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com

www.sciencecafe.cz