FOCUS ON

FOCUS ON

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

  1. 1 g fa

    19 let u speciálních sil, dnes podniká a prodává české pušky. Na sklad je nestíháme vyrábět, říká Spisar

    Pět misí v Afghánistánu, půl roku v Mali a téměř dvě desetiletí u elitní 601. skupiny speciálních sil. Ondřej „SPICY“ Spisar dnes zkušenosti z armády proměňuje v podnikání. Pod značkou ExSOF prodává vlastní produkty a vede střelecké výcviky, působí jako instruktor střelby a taktické přípravy v projektu Krize.life a současně pracuje pro vyškovskou společnost ANTREG, která vyrábí pušky za desítky tisíc korun. V pořadu Přežít na platformě FocusOn.cz popisuje, proč je jedna dobře ovládaná pistole cennější než arzenál v trezoru i proč český výrobce nedokáže vytvořit dostatečné zásoby svých nejžádanějších zbraní. U 601. skupiny speciálních sil působil Spisar od začátku roku 2003 do konce roku 2021. Prvních přibližně sedm let sloužil jako kulometčík a radista, později se věnoval také plánování misí, získávání zpravodajských informací, taktickému dotazování zájmových osob a prohlídkám zasažených objektů. Do Afghánistánu vyjel pětkrát, poslední půlroční zahraniční misi absolvoval v Mali. ,,Můj syn, když byl ještě malý a já jezdil na mise, říkal, že honíme lumpíky. Takže jsme honili lumpíky mimo Českou republiku, v Afghánistánu nebo v Mali,'' vzpomíná Spisar. K nejtěžším okamžikům jeho služby patřila tragická nehoda z roku 2004 ve Vrahovicích u Prostějova, kde se vojenská Tatra na železničním přejezdu srazila s vlakem. Pět Spisarových kolegů zemřelo, dalších 16 lidí včetně něj nehodu přežilo. Spisar si původně chtěl sednout hned za kabinu, kde by byl více chráněný před zimou. Protože ale žvýkal tabák a potřeboval odplivovat, přesunul se do zadní části korby. Právě toto rozhodnutí mu podle jeho slov zachránilo život. ,,Sedl jsem si dozadu, abych mohl z korby odplivovat, a to mi zachránilo život. V mém případě tedy žvýkací tabák zachránil život stoprocentně,'' vzpomíná. Po odchodu z armády ale rozhodně nezpomalil. Založil vlastní značku ExSOF, pod kterou nabízí individuální výcviky i oblečení a další produkty. První čepice představil na sociálních sítích a zájem zákazníků ho přiměl nabídku postupně rozšiřovat. Vedle vlastních výcviků působí také jako instruktor projektu Krize.life, který připravuje jednotlivce i zaměstnance firem na zvládání krizových situací. V rámci kurzů předává zkušenosti především z oblasti střelby a taktické přípravy. Program se zaměřuje také na bezpečnost, psychologii, krizové vyjednávání a první pomoc. Čtyři hodiny na střelnici místo zbraně v trezoru Na jeho kurzy mohou dorazit pokročilí střelci i lidé bez zbrojního oprávnění, kteří se teprve připravují na zkoušku. Domovskou základnu má přibližně 20 kilometrů jižně od Brna, za klienty je ale připraven přijet i jinam. Individuální lekce obvykle trvá čtyři hodiny. Delší intenzivní výcvik už podle něj může snižovat soustředění a schopnost vstřebávat nové informace. Největší chybou majitelů zbraní je podle Spisara přesvědčení, že samotný nákup znamená připravenost na krizovou situaci. Někteří lidé utrácejí za další výbavu, ale do pravidelného tréninku už neinvestují. ,,Lepší je mít jednu pistoli a umět ji skvěle ovládat než mít deset pušek a deset pistolí,'' upozorňuje. Vedle individuálních lekcí pořádá také dvoudenní kurz Skills or Die.  Celý rozhovor, který moderuje Amar Ibrahim, si můžete pustit jako video nebo podcast: Proč byly pro Ondřeje Spisara přesuny po afghánských cestách psychicky náročnější než samotné přestřelky?Proč může být slepé napodobování střeleckých instruktorů z YouTube nebezpečné?Jak funguje nový tlumič vytištěný z materiálu Inconel pomocí 3D technologie?Proč si zkušený voják objednával parfémy i na zahraniční mise a kolik jich dnes vlastní?V čem se liší výcvik se skrytě nošenou zbraní od vojenského způsobu střelby?

    19 let u speciálních sil, dnes podniká a prodává české pušky. Na sklad je nestíháme vyrábět, říká Spisar
  2. 3 gg fa

    V televizi ví téměř všechno, AI ale nevěří. Doktor Vševěd popsal její slabiny

    V televizi vystupuje jako Doktor Vševěd, technologii, která má odpověď téměř na všechno, však používá jen minimálně. Historik, geograf a popularizátor vědy Jiří Martínek považuje umělou inteligenci především za chytřejší vyhledávač. V pořadu Face IT na platformě FocusOn.cz popsal, co AI stále nezvládá, jak může proměnit pracovní trh, proč představuje riziko pro důvěryhodnost fotografií a jakou cenu v podobě spotřebované energie za její rozvoj platíme. Umělá inteligence dokáže pracovat s obrovským množstvím informací a rychle v nich vyhledávat. To z ní ale podle Martínka ještě nedělá náhradu lidského myšlení. ,,Umělá inteligence dokáže velmi rychle vyhledávat a upravovat data do podoby, kterou jsme si dříve neuměli představit. Myslím ale, že jí pořád chybí tvůrčí složka a nápady,‘‘ říká. Její slabiny pozoruje také při práci se studenty. U obecně zadaného teoretického úkolu podle něj AI snadno najde existující metodiku a napodobí ji. Zadání proto musí směřovat ke konkrétním datům, výsledkům nebo vlastní činnosti studenta. Teprve potom se ukáže, zda tématu skutečně rozumí. Sám přitom AI téměř nepoužívá. Setkává se s ní hlavně ve chvíli, kdy mu internetový vyhledávač nabídne automaticky vytvořený souhrn. Pro běžné hledání informací mu podle jeho slov stále stačí klasický vyhledávač. Deepfake může ohrozit důvěru v obraz i zvuk Za jednu z nejviditelnějších hrozeb považuje Martínek možnost vytvářet falešné fotografie, videa a zvukové záznamy. ,,Ten strach asi bude mít za chvíli každý, protože dnes lze napodobit libovolný hlas a libovolný obraz,‘‘ upozorňuje. Fotografie ani video už podle něj pro část společnosti automaticky nepředstavují důkaz, že se zachycená událost skutečně stala. S dalším zdokonalováním nástrojů tak bude stále obtížnější rozpoznat, zda člověk sleduje autentický záznam, upravený materiál, nebo kompletně vygenerovaný obsah. Největší technologickou revolucí byl knihtisk Současný nástup AI přirovnává Martínek k proměnám, které lidstvo zažilo již v minulosti. ,,Myslím, že největší technologickou změnou v dějinách byl knihtisk. Gutenbergův objev umožnil velmi rychle šířit myšlenky,‘‘ uvádí. Dalším přelomem byl podle něj nástup počítačů. Řadu úkolů, které se dříve prováděly složitě, dnes lidé zvládnou během několika minut. Sám Martínek vzpomíná, jak v 90. letech připravoval vědeckou práci bez internetu a potřebné informace musel hledat v knihovnách. Internet podle něj umožnil obsáhnout za kratší dobu mnohem více podkladů a zvýšil dostupnost informací. AI může tento vývoj dále urychlit, zejména u lidí, kteří vykonávají mechanickou a časově náročnou práci. Nikdo přesně neví, které profese budou potřeba Předvídat dopady AI na pracovní trh je podle Martínka velmi obtížné. Technologie už existuje a nelze určit, zda přišla příliš brzy, pozdě, nebo v ideální chvíli. Stejně obtížné je předpovědět, které profese posílí a které naopak postupně ztratí význam. Na otázku, jaký obor by měli mladí lidé studovat, proto nenabízí jednoznačnou odpověď. Jako možnou výhodu zmiňuje znalost méně rozšířeného, ale prakticky využitelného jazyka. Uplatnění podle něj mohou najít také právníci nebo technici. Ani perspektivní obor však není zárukou, že v něm absolvent zůstane celý život. Mnoho lidí dnes podle Martínka pracuje v úplně jiné oblasti, než jakou původně vystudovali. Přecházet lze také mezi jednotlivými studijními směry, například mezi bakalářským a magisterským studiem. Budoucí uplatnění proto podle něj závisí také na schopnosti člověka přizpůsobit se novým podmínkám. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak se Jiří Martínek stal televizním Doktorem Vševědem?Kdy lidé v minulosti očekávali konec světa a proč se jejich obavy nenaplnily ani v roce 2000?Měly by školy zakázat mobilní telefony a používání umělé inteligence?Proč lidstvo pokračuje ve válkách navzdory technologickému pokroku?Proč se rozvoj letů do vesmíru po 70. letech výrazně zpomalil?

    V televizi ví téměř všechno, AI ale nevěří. Doktor Vševěd popsal její slabiny
  3. 5 gg fa

    Přes 50 let mezi mafiány, jen 22 měsíců za mřížemi. Gambino řídil mafii jako firmu

    Není známo, že by vlastní rukou někoho zabil, přesto se stal nejmocnějším mužem amerického podsvětí. Carlo Gambino vydělával na nelegálním alkoholu, dokázal přežít války mezi mafiánskými rodinami a od roku 1957 stál 19 let v čele vlastní zločinecké organizace. Publicista a znalec historie italsko-americké mafie Jan Nápravník v pořadu Wiseguy na platformě FocusOn.cz vysvětluje, proč Gambina považuje za nejúspěšnějšího mafiána historie, jak proměnil gang ve firmu a proč jediným rozhodnutím před smrtí připravil půdu pro pozdější rozkol rodiny. Lucky Luciano byl podle Nápravníka největším mafiánem a architektem systému, který dal americkému organizovanému zločinu pravidla. Carlo Gambino však v jeho hodnocení představuje jiný typ úspěchu. Dokázal dlouhodobě vydělávat, téměř se vyhnul vězení a na rozdíl od řady svých současníků zemřel doma ve vlastní posteli. Za celý život strávil Gambino za mřížemi pouze 22 měsíců. V čele rodiny oficiálně stál od roku 1957 do své smrti v roce 1976, tedy 19 let. V organizovaném zločinu se přitom podle Nápravníka pohyboval minimálně už od roku 1922. Mezi zločinci tak působil více než půl století, aniž by jej zničila policie, FBI nebo některý z mocenských konfliktů uvnitř mafie. ,,Jestliže byl Luciano architektem Komise a mafie a navrhl celý dům, Gambino jej korporátně vyplnil. Svou rodinu opravdu řídil jako firmu,‘‘ říká Nápravník. Gambino se zároveň vyhýbal okázalosti, médiím i záři reflektorů. Nápravník jej popisuje jako mimořádně schopného organizátora a diplomata, který nedělal ukvapené kroky, byl trpělivý a více poslouchal, než mluvil. Právě schopnost zůstávat v pozadí mu umožnila vydělávat velké peníze, aniž by na sebe strhával pozornost médií jako například Al Capone. Ze Sicílie si přivezl model dlouhodobého partnerství Carlo Gambino se narodil v roce 1902 v Palermu a do Spojených států odjel až v roce 1921, když mu bylo 19 let. Tím se lišil například od Luckyho Luciana nebo Franka Costella, kteří přišli do Ameriky jako malé děti. Gambino podle Nápravníka stačil hluboce nasát pravidla tradiční sicilské mafie a po celý život se držel školy takzvaných mužů cti. Jeho mentorem byl sicilský mafián staré školy Vito Cascio Ferro. Ten jej měl naučit, že podnikatele není výhodné připravit o všechno. Mnohem výnosnější je odebírat jim pouze část zisku a zároveň jim nabídnout ochranu, kontakty nebo pomoc. Z ekonomického hlediska tak nešlo o jednorázové vydírání, ale o vztah, z něhož měla mafie čerpat peníze dlouhodobě. ,,Není potřeba podnikatele ždímat. Je potřeba s nimi pracovat dlouhodobě, aby byli spokojení všichni,‘‘ přibližuje Nápravník zásadu, kterou si měl Gambino od svého mentora osvojit. Celou první část životopisu Carla Gambina si můžete pustit jako video nebo podcast: Které mafiány řadí Jan Nápravník na pomyslný mafiánský Mount Rushmore a kdo podle něj patří mezi možné kandidáty? Proč podle něj dosud nevznikl celovečerní film věnovaný přímo Carlu Gambinovi? Nakolik se Carlo Gambino stal předobrazem Vita Corleona z románu Kmotr? Jaké zboží a přídělové poukázky mafie kradla během druhé světové války? Jak Gambino strávil poslední večer života a kterému baseballovému týmu fandil?

    Přes 50 let mezi mafiány, jen 22 měsíců za mřížemi. Gambino řídil mafii jako firmu
  4. 6 gg fa

    Česká SVJ řídí lidé po večerech. Jediná chyba může zastavit platby i opravy

    Když výbor SVJ přestane fungovat, nemá kdo schvalovat faktury ani autorizovat platby. Profesionální předseda přebírá statutární odpovědnost a kontroluje technickou i ekonomickou správu domu. Jana Čapková a Irena Svobodová ze společnosti Solido Domus v pořadu RealChat na platformě FocusOn popsaly, proč se vlastníci této funkci vyhýbají, jak probíhá převzetí domu a proč se náklady mohou zvýšit maximálně o 100 až 150 korun měsíčně na jednotku.   Profesionální předseda musí podle Ireny Svobodové plnit všechny povinnosti, které má statutární orgán SVJ. Jeho pravomoci a odpovědnost určují stanovy a občanský zákoník stejně jako v případě předsedy z řad vlastníků.   O fungování domu se zpravidla stará několik subjektů. Vedle předsedy nebo výboru je to správce, který zajišťuje ekonomickou a technickou část, a podle velikosti domu také kontrolní komise nebo revizor.   Film Vlastníci je podle Čapkové spíše dokument   Lidé se funkci předsedy vyhýbají mimo jiné kvůli odpovědnosti, neustále se měnící legislativě a osobním vztahům mezi sousedy. Předseda navíc musí sledovat, zda správce zajišťuje revize a odstraňuje závady, kontrolovat vyúčtování služeb a připravovat finanční plány. ,,Film Vlastníci je komedie, ale kdo někdy seděl na shromáždění, ideálně na straně předsedy, ví, že je to spíše dokument,‘‘ říká Jana Čapková.   Předseda, který v domě zároveň bydlí, se podle ní může dostávat do nepříjemných osobních situací. Sousedé vědí, kde bydlí, a spor o vyúčtování může pokračovat například ve výtahu. Podle Svobodové přitom nezáleží na velikosti domu, ale především na skladbě jeho obyvatel. Popsala případ SVJ, ve kterém sousedské vztahy již neumožňovaly běžné fungování výboru.   ,,Poptali nás do jednoho SVJ, kde sousedské vztahy už nedovolovaly fungování výboru. Panovala tam velká lidská nevraživost a mezi předchozími členy výboru kolovaly velmi nepříjemné e-maily. Díky tomu, že jsme tam byli jako nezávislí profesionálové, se podařilo tento problém odstranit,‘‘ popisuje Svobodová.   Bez výboru nemá kdo zaplatit faktury   Pokud předchozí výbor ze dne na den skončí, nemá kdo schvalovat faktury ani autorizovat platby v bance. Správcovská firma může některé úkoly dál vykonávat a například objednat revize, nemusí je však mít kdo zaplatit. Kritickým scénářem je podle Svobodové ustanovení opatrovníka. Situaci mohou vyřešit také vlastníci, kteří podle stanov svolají shromáždění a pokusí se zvolit nové statutární vedení domu.   ,,Vlastníci si málokdy uvědomují, že když budou do výboru šťourat, na každém shromáždění ho shodí a nic se neodsouhlasí, škodí sami sobě,‘‘ upozorňuje Svobodová. Agenda profesionálního předsedy zahrnuje technickou i ekonomickou kontrolu. Sleduje, zda správce provádí revize a odstraňuje zjištěné závady, kontroluje vyúčtování a rozúčtování služeb a připravuje finanční i dlouhodobé plány oprav. Nejméně jednou ročně také svolává shromáždění vlastníků.   Součástí jeho práce je rovněž kontrola hrazení záloh a nedoplatků. Pokud se některý vlastník stane významným dlužníkem, může následovat také soudní vymáhání pohledávky.   Profesionál může vyjít jen o cappuccino dráž   Cena služby se stanovuje individuálně podle velikosti a celkového stavu domu. Čapková při porovnání vychází z nákladů na tříčlenný výbor, jehož členové pobírají odměny a za které se odvádějí příslušné odvody.   ,,Ve srovnání s profesionálním předsedou často dojdeme ke stejné částce, případně se náklady zvýší maximálně o 100 až 150 korun měsíčně, když se rozpočítají na jednotlivé jednotky. To je v dnešní době jedno cappuccino,‘‘ přirovnává Čapková.   Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Proč se vlastníci vyhýbají funkci předsedy SVJ? Co se stane, když výbor ze dne na den přestane fungovat? Jak probíhá převzetí domu profesionálním předsedou? Od čeho se odvíjí cena profesionálního vedení SVJ? Jaké nedostatky mohou zůstat po předchozím profesionálním předsedovi?

    Česká SVJ řídí lidé po večerech. Jediná chyba může zastavit platby i opravy
  5. 31 ago

    Koupit firmu je skoro jako svatba. Špatně zvolený partner může zhatit celý obchod

    Vybudovat nový tým, získat potřebná povolení nebo proniknout na zahraniční trh může firmě zabrat pět let a stát miliony korun. Akvizice dokáže tuto cestu výrazně zkrátit, sama o sobě však úspěch nezaručuje. Kamil Vaniš, partner BDO Česká republika, a Tomáš Návrat, investiční ředitel skupiny Expandia, v pořadu Byznys DNA na platformě FocusOn.cz vysvětlují, proč se nákup firmy podobá svatbě, co rozhoduje o úspěchu transakce a jak snadno se očekávaná synergie může rozplynout. Akvizice podle hostů dává smysl především ve chvíli, kdy podniku chybí schopnost, bez níž se nemůže dále rozvíjet. Nemusí přitom kupovat přímého konkurenta. Může jít například o technologii, odborný tým, certifikaci, přístup na nový trh nebo povolení, jehož získání by bylo příliš zdlouhavé. Vaniš uvádí příklad výrobní společnosti, která neumí svařovat hliník, přestože její zákazník takové výrobky požaduje. Vybudování vlastního týmu, zavedení technologie a získání všech potřebných povolení by jí podle něj mohlo zabrat až pět let. ,,Pokud víme o firmě, která potřebným know-how disponuje, její koupě může náš růst výrazně urychlit,'' vysvětluje. Podobná situace nastává v IT, kde společnosti mohou chybět certifikace nebo lidé schopní vyvinout požadovaný produkt. Podle Návrata se o akvizici začíná uvažovat také tehdy, když je vstup do odvětví komplikovaný kvůli regulaci, drahým technologiím nebo nedostatku odborníků. Firma si tak místo několikaletého budování koupí již fungující kompetenci. Akvizice musí zapadnout do dlouhodobé vize Samotná příležitost ke koupi ještě neznamená, že jde o správný obchod. Kupující by měl vědět, jak cílová společnost zapadne do jeho strategie a co do ní dokáže přinést. Pokud ji pouze převezme v současné podobě a nemá plán dalšího rozvoje, může jít jen o zaparkovaný kapitál. ,,Kupující musí mít vizi. Musí mít čas, který akvizici věnuje, potřebné peníze a především vědět, proč do ní vstupuje,'' říká Návrat. Na něj navazuje Vaniš, podle něhož úspěch závisí také na schopnostech interního týmu. ,,Není to tak, že se přijde, podepíše se smlouva a tím je všechno hotové. Je to obrovské množství práce. Tyto projekty jsou velmi komplexní a vyžadují značné nasazení v určitém časovém období,'' upozorňuje. Rozhodující zároveň není pouze EBITDA, obrat nebo zisk. Čísla jsou podle Vaniše výsledkem faktorů, které je nutné poznat do hloubky. Patří mezi ně kvalita zaměstnanců, schopnosti vedení, firemní kultura, závislost na zakladateli nebo koncentrace tržeb u jediného zákazníka. Jednání připomíná dlouhé námluvy Ani nalezení vhodné firmy automaticky neznamená, že její majitel bude chtít prodávat. Nabídka může přijít v nevhodnou chvíli nebo prodávající nemusí věřit, že nový vlastník dokáže jeho podnik dále rozvíjet. Transakce proto stojí především na důvěře a společné představě o budoucnosti. ,,Musíte to vnímat jako partnerství. Je to skoro jako svatba. Partneři se dlouho hledají, musí jim to dávat smysl a musí vidět společnou budoucnost, ve které vybudují něco skvělého,'' popisuje Návrat. Právě rozdílná očekávání podle Vaniše ukončí řadu jednání už na začátku. Riziko nekončí ani podpisem smlouvy. Očekávaná synergie může selhat, pokud kupující nerozumí obchodnímu modelu, přecení své schopnosti nebo neudrží klíčové zaměstnance. Kritické je to zejména v IT, kde hodnotu firmy často tvoří lidé, kteří mohou kdykoliv odejít. ,,Když se nepodaří klíčové hráče udržet, můžete najednou sedět na byznysu, který nemusí pokračovat,'' uzavírá Vaniš. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak poznat, že organický růst firmě přestal stačit?Co může kupující odhalit až při podrobném prověřování vybrané společnosti?Proč jsou akvizice IT firem obzvlášť závislé na zaměstnancích a firemní kultuře?Jaké problémy mohou nastat, když zakladatel ani po prodeji nechce firmu pustit z rukou?Proč někdy chtějí týmy začít spolupracovat ještě před dokončením všech smluv?

    Koupit firmu je skoro jako svatba. Špatně zvolený partner může zhatit celý obchod
  6. 27 ago

    Z kanceláře k nožům. David Kudrna vyrábí čepele za tisíce, polovinu ceny spolknou materiály

    Když přišla pandemie, zavřel se do dílny a začal vyrábět nože. Z původně nešikovného samouka se postupně stal podnikatel a nožíř, jehož výrobky stojí až devět tisíc korun a na některé se čeká několik měsíců. David Kudrna používá na rukojeti mamutí zub, šest tisíc let staré dřevo i kusy meteoritu, přesto odmítá vyrábět pouhé exponáty do vitríny. V pořadu Přežít na platformě FocusOn.cz prozradil, proč sedm z deseti jeho nožů míří do kuchyně, kolik času zabere jejich výroba a proč samotný materiál spolkne přibližně polovinu prodejní ceny. K nožířství Kudrnu přivedla pandemie i jeho manželka, která vyrábí šaty a sukně. Právě její práce ho inspirovala k tomu, aby opustil čistě kancelářský svět a začal vytvářet něco vlastníma rukama. ,,Když přišel covid, zavřel jsem se do dílny, začal vyrábět nože a už mi to zůstalo,'' vzpomíná. Začátky podle něj rozhodně nebyly snadné. Přestože dnes považuje své výrobky za řemeslně zvládnuté, první měsíce strávil učením a opakováním stejných postupů. Většinu potřebných znalostí získal z videí na YouTube a následně také v komunitě českých nožířů. ,,Řekl bych, že jsem byl dost nešikovný. Trvalo mi opravdu několik měsíců, než jsem se dostal na nějakou úroveň,'' přiznává. Sedm z deseti nožů míří do kuchyně Přestože Kudrna vyrábí také taktické a outdoorové modely, přibližně 70 procent jeho produkce tvoří kuchyňské nože. V základní nabídce jich má kolem dvanácti typů, které dále upravuje podle požadavků zákazníků. Inspiruje se mimo jiné japonskými čepelemi, například nožem Kiritsuke. Zakládá si především na tom, aby jeho výrobky nekončily ve vitrínách. Kuchyňské nože proto vyrábí z nerezové oceli a některé čepele mají tloušťku pouze 1,8 milimetru. Podle Kudrny mohou při správném používání vydržet i několik let bez broušení. Zákazníkům navíc nabízí broušení a renovaci zdarma. ,,Nože vyrábím tak, aby se lidé nebáli je používat. Nemám příliš rád vitrínové nože,'' vysvětluje. Rukojeť za šest tisíc i kus meteoritu Samostatným světem jsou materiály na rukojeti. Kudrna pracuje se stabilizovaným dřevem, karbonem, sklolaminátem G10 i exotickými dřevinami. Stabilizované dřevo je napuštěné epoxidovou pryskyřicí, díky čemuž získá vyšší hustotu, odolnost a výraznější kresbu. Polotovar na jednu rukojeť může stát přibližně 800 až 900 korun. U raritních materiálů jsou částky ještě výrazně vyšší. Kus stabilizovaného mamutího klu určený na jednu rukojeť podle Kudrny vychází na pět až šest tisíc korun. Používá také mamutí stoličky, subfosilní dub nebo meteorit ze Švédska. V minulosti pracoval například se dřevem starým šest tisíc let. ,,Čím je dřevo zničenější, tím více epoxidu nasaje a tím hezčí je výsledný efekt,'' popisuje. Na jediné výstavě se potká až 70 českých nožířů Kudrna při rozjezdu podnikání zjistil, že vstupuje do překvapivě silného a konkurenčního prostředí. Na tuzemských výstavách se podle něj může sejít 60 až 70 českých nožířů, přičemž celkově jich v zemi působí ještě mnohem více. Za největší domácí akci označuje výstavu v Příbrami. Nožířské akce se však konají také v Hradci Králové, Plzni nebo Brně.  Právě proto se snaží odlišit vlastním designem, který zákazník pozná na první pohled. Drobné odchylky způsobené ruční výrobou přitom nepovažuje za chybu, ale za důkaz originality. Každý kus také vyrábí s milimetrovými rozdíly, takže například pouzdro z termoplastu Kydex musí vzniknout samostatně pro konkrétní nůž. ,,Když má nůž malou odchylku, jsem rád. Je na něm vidět, že jde o originál,'' vysvětluje Kudrna. Celý rozhovor, který moderuje Amar Ibrahim, si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak se David Kudrna naučil vyrábět nože pouze podle videí?Proč může i nerezová čepel začít rezivět?Jak se vyrábí rukojeť z mamutího zubu?Proč je zavírací nůž výrazně náročnější na výrobu?Jak Kudrna testuje outdoorové nože při výpravách do přírody?

    Z kanceláře k nožům. David Kudrna vyrábí čepele za tisíce, polovinu ceny spolknou materiály
  7. 26 ago

    Zpověď podvodníka, který z Čechů vylákal miliony: Ukrajinci mi vyhrožují smrtí, musel jsem utéct

    Kvůli dcerám se přestěhoval do válkou zasaženého Dnipra. Přes nabídku na Instagramu se tam dostal do podvodného call centra, jehož skutečnou povahu prý odhalil až po měsíci. Muž vystupující z bezpečnostních důvodů pod pseudonymem Marek Procházka v něm podle svých slov působil rok a tři čtvrtě. Dnes čeká na soud a své zkušenosti předává specialistům českých a slovenských bank, kteří se zabývají odhalováním podvodů. Na platformě FocusOn.cz popsal, jak tato centra fungují i kolik peněz jimi může protékat. Podle příkazu k zadržení se měl Procházka zapojit do organizované skupiny působící na Ukrajině. Ta vytvářela reklamy a internetové stránky, které se vydávaly za investiční platformy. Její členové měli kontaktovat poškozené a vystupovat jako investiční poradci a analytici. Procházka se však hájí tím, že zpočátku netušil, do jakého prostředí vstoupil. ,,Každá mince má dvě strany. Dostal jsem se k tomu jako slepý k houslím,‘‘ říká. Do Dnipra odjel, aby byl nablízku svým dvěma dcerám, které tam odvezla jeho bývalá manželka pocházející z Ukrajiny. Právě ona mu později poslala nabídku práce. ,,Moje bývalá žena mi na Instagramu poslala odkaz na nabídku, ve které hledali česky a slovensky hovořící manažery. Slibovali výplatu, možnost povýšení a ubytování zdarma. Inzeráty podvodných call center vypadají jako nabídky jakékoli seriózní práce. Nenapíšou vám, že budete dělat něco nelegálního. Takhle jsem se nechal namotat já,‘‘ popisuje. V centru působil jako retenční manažer. Jeho úkolem bylo přesvědčovat klienty, kteří již poslali první peníze, k dalším a vyšším vkladům. ,,Retenční manažer se stará o to, aby zákazník vkládal větší částky a aby se z něj postupem času podařilo získat co nejvíce peněz. To byla moje úloha,‘‘ vysvětluje. Tvrdí však, že během prvního měsíce netušil, že se jedná o podvod. Zaměstnanci se tehdy představovali vlastními jmény a řešili pouze nové klienty. ,,Nikdo z nás nevěděl, že se jedná o trestný čin. Nesetkali jsem se s obětí.‘‘ Po měsíci slyšel lidi, kteří přišli o miliony První vklad klientů se podle Procházky nejčastěji pohyboval kolem 250 eur. Skutečnou povahu práce měl pochopit až po měsíci, kdy přešel na vyšší pozici a setkal se s lidmi, kteří přišli o půl milionu nebo dokonce čtyři miliony korun. ,,Když jsem zjistil, že firma peníze ani výnosy z investování nevyplácí zpět, řekl jsem, že chci skončit. Neměl jsem na to svědomí, protože jsem nikdy nikoho neokrádal ani okrádat nebudu,‘‘ uvádí. Vedení se ho podle jeho slov nejprve snažilo přesvědčit, aby zůstal, poté ale mělo přijít vydírání. ,,Nejprve na mě šli po dobrém. Potom začalo vyhrožování smrtí mně i mé rodině,‘‘ tvrdí. Důvodem měl být také nedostatek Čechů s obchodními zkušenostmi. Procházka uvedl, že deset let pracoval jako obchodní manažer. Uměl proto komunikovat s klienty a na rozdíl od ukrajinských operátorů mluvil bez cizího přízvuku. Přestože údajně chtěl odejít, v centru zůstal ještě přibližně rok a půl. Nyní čeká na soud. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak podvodná call centra získávají nové zaměstnance?Jak operátoři během několika minut vybudují důvěru svých obětí?Jak jsou podvodná call centra organizována a kolik peněz jimi může protékat?Proč Procházka neodešel hned poté, co zjistil, že jde o podvod?Jaké zkušenosti dnes předává specialistům českých a slovenských bank?

    Zpověď podvodníka, který z Čechů vylákal miliony: Ukrajinci mi vyhrožují smrtí, musel jsem utéct
  8. 25 ago

    Jak Foxconn obsazuje tisíce pracovních míst na stále náročnějším trhu

    Najít stovky nových zaměstnanců ročně je dnes pro většinu firem téměř nadlidský úkol. Společnost Foxconn však v Pardubicích a Kutné Hoře zaměstnává bezmála pět tisíc lidí a jen během loňského roku obsadila více než tisíc pracovních pozic. Jak se v době rekordně nízké nezaměstnanosti hledají zaměstnanci pro nepřetržité provozy, proč firma stále více spoléhá na zahraniční pracovníky a jakou roli v náboru hrají Filipínci? O tom v podcastu Válka o lidi na platformě FocusOn.cz hovořil HR manažer společnosti Foxconn Michael Vávra. Foxconn patří mezi největší zaměstnavatele ve svém regionu. V pardubickém a kutnohorském závodě dnes pracuje lehce pod pět tisíc lidí. Podle Michaela Vávry se současný počet zaměstnanců pohybuje na podobné úrovni jako během vrcholu pandemie v roce 2021. Tehdy firma těžila z vysoké poptávky po síťové elektronice související s masivním rozšířením práce z domova a videokonferencí. Po následném ochlazení však společnost opět začala růst a během jediného roku obsadila více než tisíc pracovních míst. Nábor takového objemu zaměstnanců přitom není v lokalitách typu Kutná Hora vůbec jednoduchý. Firma proto detailně analyzuje místní pracovní trh, demografický vývoj i preference uchazečů. „Pokud se bavíme o lokálních Češích, tak ti chtějí ideálně pracovat na osmihodinových ranních směnách. To je jednoznačné. Vzhledem k tomu, že většina našeho byznysu funguje spíše na dvanáctihodinových ranních a nočních směnách, zaměřujeme se na jednu cílovou skupinu, a tou jsou cizinci,“ říká Michael Vávra. Sázka na zahraniční komunity a rostoucí význam Filipín Zahraniční zaměstnanci dnes tvoří přibližně 30 % pracovní síly společnosti. Firma se dlouhodobě opírala zejména o ukrajinskou a mongolskou komunitu. Situaci však výrazně změnila válka na Ukrajině. Foxconn sice dokázal zvýšit podíl ukrajinských žen ve výrobě, některé pozice však z legislativních i fyzických důvodů nelze obsadit výhradně ženami. Management proto začal hledat nové zdroje pracovní síly s předstihem. Když firma plánovala budoucí růst a připravovala se na nábor přibližně 500 lidí během několika měsíců pro nový projekt, začala analyzovat možnosti v několika zemích. Ve hře byli například pracovníci ze Srbska, Severní Makedonie, Moldavska nebo Kazachstánu. Nakonec ale zvítězily Filipíny. Podle Vávry je při vstupu na nový zahraniční trh potřeba postupovat systematicky. „Nemá smysl relokovat lidi, kteří dosahují podobných mezd v domovské zemi jako u nás. Určitě je potřeba udělat průzkum mezd. Stejně důležité je poznat kulturu, ať už jde o náboženství nebo ochotu se relokovat,“ popisuje. Důležitou roli podle něj hraje také výběr správného partnera, který se na daném trhu dlouhodobě pohybuje a dokáže nabídnout relevantní reference od podobných firem. Agenturní flexibilita versus stabilní kmen Ačkoli Foxconn spolupracuje s personálními agenturami, jejich podíl se snaží držet relativně nízko. Agenturní zaměstnanci podle Vávry představují především nástroj flexibility, který pomáhá reagovat na výkyvy v objemu zakázek. Jejich podíl se pohybuje pod deseti procenty. Strategickým cílem firmy je však budovat co největší skupinu kmenových zaměstnanců. Pokud se agenturní pracovník osvědčí, společnost se jej snaží převést do vlastního stavu. U kmenových zaměstnanců totiž může lépe pracovat s rozvojem, vzděláváním i kariérním růstem. Co se v rozhovoru dozvíte: Jak Foxconn během jednoho roku obsadil více než tisíc pracovních pozic.Proč dnes tvoří zahraniční zaměstnanci přibližně třetinu pracovní síly firmy.Jak společnost vybírala Filipíny jako nový zdroj pracovníků.Proč referral program poráží pracovní portály.Jak pomocí dat obhajovat náborové rozpočty před vedením firmy.

    Jak Foxconn obsazuje tisíce pracovních míst na stále náročnějším trhu

Descrizione

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

Potrebbero piacerti anche…