Mediální cirkus

Seznam Zprávy

Podcast o dění na mediální scéně. Marie Bastlová si zve novinářské kolegy/ně k rozhovorům o roli a fungování médií, novinářů a žurnalistice jako takové v prudce se měnícím světě. Zajímá nás pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce i to, jak se novináři potýkají s nejaktuálnějšími výzvami včetně třeba dezinformačních válek či umělé inteligence.

  1. HACE 5 DÍAS

    Lidi, co nás měli rádi za Ukrajinu, nás zavrhli za Gazu, říká reportér

    Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká. Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora. Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích. „Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News. „Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou. Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké. „Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot. Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael. „Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč. Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala. „Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává: „Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“ Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    52 min

  2. 5 ABR

    Nejtěžší je parodovat Petra Macinku, říká stand-up komik o současné vládě

    Zvolení Andreje Babiše a jeho návrat do křesla premiéra je skvělá věc z hlediska mého byznysu, říká stand-up komik Luděk Staněk. Jeho oblíbenec mezi ministry je ale Petr Macinka, jeho paradovat je totiž nejtěžší. „U Andreje Babiše funguje Trump efekt. Lidi baví sledovat, co ten člověk zase udělal a řekl. Takže z tohoto ohledu je to skvělé, ale nemyslím si, že je to věc jenom současné vlády,“ říká host nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus Luděk Staněk.  „Už posledních 10 let sledujeme něco, čemu říkám tiktokizace politiky. Tedy přechod politiky a politických vyjádření na sociální sítě. Což s sebou nese všechny ty neuvěřitelné komediální efekty jako jeden politik se sklenicí čokolády, politička převlečená za hranolku v 61 letech! Potom je strašně vtipné, když lidi (v politice) uvažují podobně, že to asi funguje. A začnou dělat to samé. Ale to už je potom opravdu panoptikum.“ Jak se za takové situace dá dělat z politiků legrace? „Nejradši si dělám legraci samozřejmě z Filipa Turka. To je tak bizarní, že máte dojem, že jste za pět měsíců od voleb vystřílel skoro všechno,“ glosuje Staněk současnou vládu a pokračuje: „Můj oblíbenec teď je Petr Macinka. To, jakým způsobem je schopný vás iritovat svým chováním, nebo tím, jak vystupuje, tou arogancí, to se musíte občas vydýchat než vymyslíte vtip, protože v té první reakci vás napadne spousta opravdu zlých věcí. A to nechcete. On je opravdu výzva, jeho je strašně těžké parodovat. U něj totiž už některé jeho vlastnosti proti originálu v podstatě nejdou přehnat.“Měli bychom se vracet k bizárům Luděk Staněk se v showbyznysu a médiích pohybuje 30 let. Řídil časopisy jako Rolling Stone nebo Esquire, pracoval na Nově i v několika vydavatelstvích. Jeho nejvýraznějšími počiny z poslední doby jsou internetový satirický pořad Události Luďka Staňka, kde denně komentuje aktuální dění, nebo stand-up komediální výstupy s novinářem Milošem Čermákem. „Kdybych chtěl dělat skeč, jak Petr Macinka na tiskové konferenci mluví s novinářem, tak si nedokážu představit, že by to fungovalo jako vtip, aby on byl v tom skeči komediálně ještě arogantnější, než opravdu je, a měl ještě slišťejší obličej než má,“ směje se dvaapadesátiletý komik a provokatér Staněk. Ten politiku komentuje a glosuje v podstatě neustále, sám ale říká, že už přemýšlel o tom, zda se na ni nedívat i jinak. „Možná by bylo daleko zábavnější a důležitější vracet se a připomínat věci, protože  kumulace bizárů je strašná. Než se honit za každodenní absurditou, tak se zastavit a říkat: ‚Hele, ministr životního prostředí opravdu sedí ve vedlejší kanceláři nebo že ministerstvo kultury je z půlky obsazené ministerstvem sportu.‘“ Proč ho baví hádky na sociálních sítích? Provokuje v diskuzích rád a záměrně? A jak vidí budoucnost placených podcastů v Česku? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    43 min

  3. 9 MAR

    Babiše hlídají dvě pojistky, už začínají fungovat, říká novinářka Lenka Zlámalová

    Premiér Andrej Babiš má od minulého týdne imunitu a může začít naplno vládnout. Jak to bude vypadat? „Pozitivní očekávání od vlády mám nulová, ale čtyři roky se to snad dá přežít,“ říká k tomu novinářka Lenka Zlámalová. „Nepatřím k těm, kdo si myslí, že se řítíme do nějakého pekla nebo něco takového. Na rozdíl od některých svých novinářských kolegů se opravdu nebojím slovenského nebo maďarského scénáře, já se bojím totálního dluhového armagedonu,“ vysvětluje ekonomická analytička a komentátorka vydavatelství CNC Lenka Zlámalová, která byla hostem v podcastu Mediální cirkus. Zlámalová patří mezi pravicové komentátory a ostré kritiky Babišovy politiky. V letech po roce 2013, kdy hnutí ANO poprvé uspělo ve volbách, Zlámalová opakovaně popisovala ekonomické kauzy Andreje Babiše, stejně jako cestu k jeho zbohatnutí. „Začínají fungovat pojistky a z toho mám radost. Jsou dvě. Jedna bude fakticky Donald Trump, který nám prostě nedovolí nedat peníze do obrany. On rozumí excelovým tabulkám. A ta druhá pojistka jsou finanční trhy, zahraniční investoři, kteří nakupují naše dluhopisy,“ analyzuje Babišovu vládu Lenka Zlámalová. Už nejsem hlavní enemy Zlámalová na sebe upoutala pozornost předsedy hnutí ANO především v době, kdy přišla s kauzou korunových dluhopisů a podezřením, že Babiš skrze ně obcházel daňové zákony. Policie ale následné vyšetřování odložila. Tehdy Zlámalová patřila mezi Babišovy přední kritiky. „Už nejsem dvorní kritička. Já jsem na to měla monopol ještě za prezidentské volby, to bylo vždycky Zlámalová a jezulátko. Ale vy jste mi to v Seznamu trošku vyfoukli, teď jste největší enemy (nepřítel, pozn. red.) vy,“ říká s nadsázkou v hlase Lenka Zlámalová. Svoji novinářskou kariéru začínala v MF Dnes, působila v Hospodářských novinách a později v Lidových novinách. Z těch odešla v roce 2013 poté, co vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. Spolu s dalšími novináři pak založila projekt Echo24, který se v začátcích profiloval jako silně protibabišovský. Z Echa odešla po devíti letech do vydavatelství Czech News Center patřící miliardáři Danielu Křetínskému. Jaké kauzy bude Zlámalová sledovat teď? „Přicházejí nová témata, a to je především nový svěřenský fond, kterým to vypadá, že Andrej Babiš opět zcela porušil to, co slíbil.  A tady už tlačí Evropská komise, aby se to prošetřilo,“ říká a pokračuje: „Vypadá to, že Babiš podvedl pana prezidenta. Ten právě proto chtěl veřejné přiznání, jak to bude s konfliktem zájmů, aby nebyl spolupachatelem, protože Babiše jmenoval. Prezident si vlastně udělal z lidí rukojmí a říká: Babiš vám tady něco slíbil, a to tak není.“ Andrej Babiš začátkem února oznámil, že všechny své akcie holdingu Agrofert vložil kvůli střetu zájmů do svěřenského fondu a na chod společnosti už nemá vliv. Seznam Zprávy ale později zjistily, že podle statusu fondu Agrofert budou moci řídit Babišovy děti, a to hned poté, kdy skončí ve veřejných funkcích. Původně přitom slíbil, lže se Agrofertu vzdává nevratně a firmu získají děti až po jeho smrti. Samotný Agrofert je navíc jen částí premiérova impéria. „Andrej Babiš má spoustu dalších byznysů, kterým je potřeba se věnovat. Například zdravotnictví je jeho velká priorita, tím teče víc peněz než zemědělstvím, 440 miliard, a v něm premiér také podniká. To mluvím o holdingu Synbiol a Hartenberg. A ty stále zůstávají ve vlastnictví Andreje Babiše,“ popisuje Zlámalová. V čem selhává Česká televize? Za co musí novináři umět pochválit Babišovu vládu? A proč Lenka Zlámalová odešla z Echa 24?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    50 min

  4. 16 FEB

    Babiše umí naštvat každý. To není můj cíl, říká moderátorka debaty na Nově

    Televize Nova řeší, jak naložit s víkendovou debatou Za pět minut dvanáct. Poté, co se neprosadila v neděli, přišel přesun na sobotu. Teď mění moderátora. „Koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše, “ říká nová tvář pořadu Bára Divišová. Původně nedělní debatu Nova spustila v říjnu 2023 s moderátorem Martinem Čermákem. Kvůli velké konkurenci Otázek Václava Moravce na ČT i Partie Terezie Tománkové na Primě, ale televize pořad přesunula na sobotu. Debatu navíc v pátek předtáčí, aby usnadnila zvaní atraktivních hostů. „Ten pořad měl možná velké ambice, ale naskočil do hodně konkurenčního prostředí. Když se ani nebudeme soustředit na sledovanost, tak jsme tam hrozně bojovali o hosty. Tři diskuze na neděli v jeden čas to si myslím, že už je moc. Tak jsme ustoupili na sobotu,“ vysvětluje Bára Divišová, která byla hostem podcastu Mediální cirkus. Ze Střepin do debaty Divišová, která na Nově pracuje už 18 let a v poslední době byla spojená především s pořadem Střepiny nebo Napřímo, se stala novou moderátorkou debaty Za pět minut dvanáct v únoru. Jako prvního hosta si do studia pozvala premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. „Nedávno jsme měli na rozhovoru pana prezidenta, takže jsem si říkala, koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše. Až potom mi došlo, co jsem si na sebe zase ušila,“ popisuje Divišová, která patří mezi pár novinářů, s nimiž Andrej Babiš mluví. „My se známe dlouho. Jednou, někdy v roce 2015, jsem měla s Andrejem Babišem živý vstup do poledních Televizních novin. A on si přinesl pokladničku a mluvil asi sedm minut. Kolegyně Emma Smetana mě za to tehdy strašně kritizovala. Po vstupu jsem Babišovi říkala: ‚Co to mělo být?‘ A on se začal hrozně smát. Ale od té doby si pamatoval, jak se jmenuji,“ vzpomíná Divišová v Mediálním cirkusu na vysílání, ve kterém Babiš vysvětloval elektronickou evidenci tržeb. Exkluzivní prostor dostala Divišová i krátce po loňských sněmovních volbách, když k ní Andrej Babiš přišel na rozhovor tehdy ještě na TN.cz a přinesl s sebou návrh programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů. Ten moderátorce ve vysílání i předal.  „Kdybych to věděla, tak bych se na to lépe připravila. Kolegové si ze mě dělali legraci, že jsem ho normálně přitlačila, aby mi to dal. Že jsem mu řekla: ‚To mi dáte!‘ Já jsem to řekla, ale na konci věty byl otazník. Ale nečekala jsem to. Kdybych to čekala, tak ten rozhovor povedu trošku jinak. Ale Andrej Babiš takové nečekané věci rád dělá,“ říká novinářka. Babiše umí naštvat každý Sama říká, že jí diváci občas vztahy s Babišem předhazují, třeba na sociálních sítích, což ji mrzí. „Diváci spekulují, proč to tak je, že tady nedostane otázky na tělo, že jsem k němu servilní, že má nějaké výhody. Ale na moji obranu - on takhle mluví i s některými dalšími novináři. Na plénu mluví třeba o Petru Vaškovi z České televize. Petr za ním může přijet pro vyjádření, odepíše mu na esemesku. Tak snad doufám, že když dám tyhle dva příklady vedle sebe, že mě lidé nebudou tolik obviňovat,“ říká Divišová a pokračuje: „Andreje Babiše umí naštvat každý. To není mým cílem. Chci z toho člověka dostat informace, hlavně ve chvíli, kdy těch informací má ze svého postu dost. My spolu nesouhlasíme, i se pohádáme, ale smějeme se u toho, je to taková výměna názorů. Na někoho je lepší takový ten sofistikovaný postup, že potom sám na sebe řekne všechno.“ Jak se vyrábí zpravodajství pro Novu? Jak zábavné je dělat Střepiny? A jak se dívá na debatu o veřejnoprávních médiích? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    41 min

  5. 3 FEB

    Jako Češi máme z Bruselu komplex, říká bývalá zpravodajka

    Prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získala šéfka komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková. „Když uspějete a jste dobrá, je fér dostat ocenění,“ říká. Kateřina Šafaříková strávila přes dvacet let v časopisu Respekt, dvakrát byla zpravodajkou v Bruselu a pracovala i pro Lidové noviny. Do Seznam Zpráv přišla v létě 2024, nejprve jako moderátorka podcastu 5:59, loni v září se pak stala vedoucí komentářů. „Jsem často zvaná na debaty, abych pohovořila o tom, jak se to dělá, že někdo může mít dvě malé děti a být zahraniční zpravodajka, jak se to kloubí, jak se v tomhle dominantně mužském světě funguje ženě. A já vždycky říkám, že tajemství té věci je mít kuráž, vydržet a dělat to tak, jako to dělají muži,“ říká Šafaříková v nejnovějším dílu podcastu Mediální cirkus. Šafaříková začínala s novinařinou v roce 2000 v časopisu Respekt. O několik let později přestoupila do Lidových novin, které ji jako zpravodajku vyslaly do Bruselu. A to v době, kdy Česko do Evropské unie vstupovalo. „Mně bylo 28, když jsem odjížděla a tam byli kolegové z velkých britských a francouzských novin, kterým bylo 45 nebo 50, říkali nám naše mimina z postkomunistických zemí. Myslím ale, že dobrodružné to bylo i pro první české europoslance, české úředníky, diplomaty, prostě pro všechny to byla premiéra. A i v tomto smyslu myslím, že jsme byli mimina,“ vzpomíná Šafaříková. V Bruselu tehdy byla v letech 2004 až 2009. To, že na zpravodajský post odjela za redakci žena, byla podle jejích vzpomínek vlastně spíše náhoda. Obecně je totiž žen na zpravodajských postech výrazně méně než mužů. „Tu nabídku původně dostal můj mužský kolega, ale řekl, že se mu tam nechce, protože neví, jestli by ho to zajímalo a jestli by to zvládnul. A já jsem si řekla, že to zkusím. Jinými slovy, někdy si myslím, a to je tedy chyba nás žen, že bychom někdy měli mít minimálně stejně kuráže jako naši mužští kolegové a jít do toho,“ říká. Mašina na dohody Podruhé do hlavního města Evropy odjela Šafaříková v roce 2020 jako zahraniční zpravodajka vydavatelství Economia. Tehdy jela se dvěma malými dětmi a v Bruselu byla v době druhého českého předsednictví. „Za těch necelých 20 let jsme dokázali vygenerovat jako stát dobré úředníky, diplomaty, experty. V době zejména druhého českého předsednictví EU, tedy v druhé půlce roku 2022, se o Češích říkalo: ‚Vy jste normální mašina na dohody‘,“ popisuje zkušenosti Šafaříková. „Jedna norská diplomatka, která do té doby neměla tolik osobních zkušeností ať už s námi, s Maďary, se Slováky, mi říkala: ‚Hele, já jsem si myslela, že vy Češi budete takoví druzí Maďaři nebo Poláci, ale vy jste spíš takoví druzí Němci, hrozně výkonní, funkční, manažerští, fungujete velmi dobře‘,“ dodává bývalá bruselská zpravodajka. Češi ale i přes dvacetileté členství a úspěšná předsednictví zůstávají k Evropské unii poměrně skeptičtí a u politiků napříč stranami je kritika EU častým tématem. Jaké to je, odjet na zahraniční zpravodajský post s malými dětmi? Jaké zprávy z Bruselu zajímaly Čechy nejvíc? A jak těžké to v médiích mají ženy? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    42 min

  6. 23 ENE

    Jsme odhodlaní bránit principy svobodné novinařiny, říká šéf zpravodajství ČT

    Česká veřejnoprávní média se otřásají v základech. Vláda Andreje Babiše startuje změnu financování, která by podle kritiků mohla vést k jejich faktickému zestátnění. „Jsme v nejsložitějším období, jaké za 30 let v televizi pamatuji,“ říká k tomu šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal. „Kdybych měl charakterizovat atmosféru v redakci, tak bych řekl: napjaté očekávání a velká odhodlanost. Očekávání, co vůbec přijde. Vlastně jediné, co víme je, že se aktuální systém snaží vládní koalice rozbourat. A zároveň velké odhodlání bránit principy, na jejichž základě funguje veřejná služba už desítky let a které se snažíme každodenně naplňovat ve vysílání naší prací,“ říká s emocemi v hlase Michal Kubal, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. Aktuální šéfredaktor zpravodajství ČT, jeden z nejviditelnějších moderátorů České televize a celoživotní novinář Kubal přišel na rozhovor jen pár dní poté, kdy se koaliční rada vlády Andreje Babiš shodla na tom, že chce zrušit systém koncesionářských poplatků a veřejnoprávní média chce od ledna 2027 financovat ze státního rozpočtu. „V posledních dnech v redakci probíhá opravdu intenzivní diskuze o tom, jak k tomu přistoupit, jakým způsobem zvednout hlas. Samozřejmě se pohybujeme na velmi tenké hranici, protože novináři ze své podstaty by měli být neutrální, neměli by se zapojovat do podobných věcí. Na druhou stranu jsou určité principy, za které stojí za to bojovat i jiným způsobem a myslím si, že právě tohle je ta věc, která bude naprosto zásadní,“ popisuje.  Mohlo by podle něj dojít i ke stávce, tak jak si pamatujeme velkou televizní stávku v roce 2000? „Odhodlání v redakci je velké. Odhodlání bránit princip svobodné novinařiny, svobodné žurnalistiky, na jakou jsme zvyklí v těch posledních desítkách let, je zásadní. A myslím si, že pokud by to skutečně došlo do krizové situace, tak i k tomu by mohlo dojít,“ připouští Kubal a dodává: „Televizní stávka a televizní krize v té době je jednou z příčin toho, proč máme v téhle zemi tak silná veřejnoprávní média.“ Kubal je v tuhle chvíli první člen širšího managementu televize, který se do veřejné debaty o veřejnoprávních médiích pustil. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek sice v týdnu poslal interní vyjádření pro zaměstnance televize, veřejně ale mlčí a politickým plánům neoponuje. Na rozdíl od generálního ředitele Českého rozhlasu. Jak moc ČT v minulých letech poškodil spor o konec pořadu 168 hodin a odchod Nory Fridrichové? Co říká Kubal na kritiku kolegů, že sám moderuje a kumuluje funkce? A proč televize stáhla z Událostí moderátorku Barboru Kroužkovou? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    49 min

  7. 19 ENE

    Okamura je Pitomio a všichni mu tak můžeme říkat, říká šéfredaktor Reflexu

    Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský. „Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu. Vyšla 7. listopadu 2012 v době, kdy se Okamura stal senátorem a pracoval na znásobení známosti svého jména tím, že kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách. Po vydání karikatury dal Okamura na Reflex žalobu. Tu ale po mnohaleté soudní tahanici předloni definitivně prohrál. Na obálce fungují Babiš, Zeman a Okamura Časopis Reflex vychází v Česku už 35 let a na výrazných titulních stranách si zakládá. „Fungují čeští politici. Byla doba, kdy vládl Andrej Babiš s Milošem Zemanem a do toho tam jako třetí vzadu pobíhal Tomio Okamura nebo komunisté, o které se vláda tehdy opírala. Tam stačilo kohokoliv z téhle vlády dát na obálku a hned tam prodeje byly. Dneska už to takhle není,“ říká šéfredaktor Bartkovský.  „Filip Turek a jeho volební blitzkrieg v eurovolbách zafungoval velmi dobře. Motoristé fungují. I Andrej Babiš. Funguje i prezident Petr Pavel a vždycky funguje Volodymyr Zelenskyj. Stejně tak Vladimir Putin nebo Donald Trump, ale to jsou jediné zahraniční persony,“ popisuje Bartkovský taktiku při výrobě titulních stran. Vůbec nejúspěšnější titulní strany Reflexu za rok 2025 se ale nakonec politiky vůbec netýkaly. „Byly to obálky in memoriam našich dlouholetých spolupracovníků. Tím jedním byl psycholog Cyril Höschl a tím druhým byl šéf karlovarského filmového festivalu pan Jiří Bartoška,“ dodává Martin Bartkovský. Ten se šéfredaktorem Reflexu stal v prosinci 2023, po půl roce nejistoty ve vedení časopisu. Před ním ho řídil Marek Stoniš a časopis se často dostával na hranu kritiky za texty a titulky zavánějící někdy až xenofobií. „Kvůli obálce s černým Hitlerem chtěla odejít polovina redakce. Občas už jsme byli prostě zbytečně zlí. Vtipné je být vtipní, satiričtí, jízliví, ale když jste vyloženě zlí, a dávali to vědět i čtenáři, tak to vtipné není,“ říká Bartkovský a naráží na titulní stranu s portrétem Adolfa Hitlera coby černocha s monstrózním afro účesem, která vyšla v roce 2020. Babiš jako Slabiš. Nevíme, z koho si utahovat dřív S novou vládou je podle Bartkovského stále těžší si z ministrů dělat legraci, protože v redakci neví, koho karikovat dříve. „Je to vlastně bezprecedentní situace, kdy byste mohli každý týden udělat na každého člena vlády jednu obálku, tedy kromě těch členů SPD, kteří nic neříkají. Ale ti ostatní jsou velmi plodní,“ žertuje novinář s tím, že na obálce tento čtvrtek by chtěl mít Andreje Babiše.  „Bude na té obálce jako Slabiš, bude se opírat o Macinku s Turkem a Okamurou a bude se snažit udělat Česko lepší, nejlepší zemí na této planetě,“ směje se Bartkovský. I humor má ale v Reflexu hranice. „Nemáme hranice v tom, z kterého politika si udělat legraci, ale nechceme si dělat legraci ze všedních lidí, obyčejných Čechů, z někoho, kdo se nemůže bránit. My si vždycky děláme legraci z lidí, kteří mají nějakou moc nebo mají pocit, že drží nějakou moc a my je chceme trošku uzemňovat,“ říká šéf oblíbeného časopisu. Co čeká od vlády Andreje Babiše? Co kabinet změní a dotáhne za příští čtyři roky? A jak se vlastně dostal do čela Reflexu?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    51 min

  8. 1 ENE

    Tabery: Čekám velmi těžké roky, nejsme na to jako společnost připraveni

    Česko má od prosince novou vládu. Poprvé v ní jsou strany patřící k politickému extrému. „Čekám velmi těžké roky. Něco, s čím nemáme zkušenost a nejsme na to jako společnost připraveni,“ varuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery. „Měli jsme za posledních 35 let vzestupy a pády, ale tohle jsme ještě neměli. Tedy vstup stran, které lze zařadit mezi extremistické, které používají rasistický, šovinistický, agresivní slovník. Politici, kteří mluví o našich spojencích téměř jako o nepřátelích, kteří mluví o Ukrajině tak, že by se za to měli stydět,“ říká jeden z matadorů české porevoluční novinařiny Erik Tabery, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. A dodává: „Myslím, že na to nejsme připraveni jako společnost. A myslím si, že i pro média to nebude úplně snadná situace.“ Erik Tabery, který ještě neoslavil padesátiny, je v Respektu už 28 let. Od roku 2009 pak časopis, který vznikl těsně před Sametovou revolucí, vede. Nikdy za svoji novinářskou kariéru si neprošel jinou redakcí, než je právě Respekt. „Zkušenosti z Maďarska či Slovenska ukazují, že ty problematičtější změny přichází většinou v druhém volebním období, pokud navazuje na to první. A ještě horší to je, samozřejmě, potřetí, protože tam se ten systém začne drolit,“ popisuje své obavy z nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) Tabery, který se v podstatě celou svoji kariéru věnuje politice coby komentátor.  „Máme výhodu, že máme nějaké kontrolní mechanismy, máme horní komoru parlamentu, máme kvalitní Ústavní soud, nezávislé instituce, docela silná média. Máme všechny předpoklady pro to, abychom vstup, řekněme, extrému do vrcholné politiky zvládli. Pochopitelně, pokud budou ty instituce a my všichni plnit nějakou svojí kontrolní roli,“ říká. Babiš ví, co je třeba ovlivnit, aby se mu snáz vládlo Právě se slovenským premiérem Robertem Firem nebo maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem je český premiér Andrej Babiš často srovnávaný. I proto, že si k nim sám hledá cesty - odkazuje na ně ve svých vystoupeních nebo se vzájemně podporují ve volbách. „Babiš je u moci, ale za trochu jiných okolností. Ale ano, i on ví, co je potřeba zbrzdit nebo ovlivnit, aby se mu snáz vládlo,“ říká s odkazem na Maďarsko a Slovensko Tabery. Jak se dívá na další vývoj na mediáním trhu? Jak se daří Respektu na "volné noze"? A jak se jim daří lákat mladé novináře a s nimi i mladé čtenáře? ---Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    51 min
Ver todo (237)

Tráiler

Acerca de

Podcast o dění na mediální scéně. Marie Bastlová si zve novinářské kolegy/ně k rozhovorům o roli a fungování médií, novinářů a žurnalistice jako takové v prudce se měnícím světě. Zajímá nás pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce i to, jak se novináři potýkají s nejaktuálnějšími výzvami včetně třeba dezinformačních válek či umělé inteligence.

Información

  • Canal
    Seznam Zprávy
  • Creador
    Seznam Zprávy
  • Años de actividad
    2020 - 2026
  • Episodios
    237
  • Clasificación
    Apto
  • Copyright
    2020 © Seznam Zprávy
  • Mostrar sitio web
    Mediální cirkus

Más de Seznam Zprávy

También te podría interesar