
50 episodes

Ranní úvaha Český rozhlas
-
- Society & Culture
Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci.
-
Pavla Horáková: Ještě jednou Vás prosím o ten život!
Dny jsou teď jeden jako druhý, a tak nezbývá než sáhnout do vzpomínek. Předloňský listopad jsem strávila v Broumově, v areálu barokního kláštera. Přesně sto dvacet let předtím v Broumově prožila rok moje prababička, dcera řídícího učitele ze Slavětína nad Metují. Pan řídící velmi dbal na vzdělání svých dětí. Dceru Marii poslal do Braunau, tehdy vzdáleného tři a půl hodiny vlakem, do německé rodiny. Chodila tam i do německé školy.
Pavla Horáková -
Tereza Horváthová: Sousedská
Naši sousedé to s námi vždycky měli těžké. Jak to také přežít s povykující bandou dětí a dospělých, kteří chtějí za každých okolností svobodně projevit svůj názor a je jim úplně jedno, co si o nich kdo myslí. Jak se mají postavit k tragické skutečnosti, že na chalupě nepečujeme o trávník, nýbrž pěstujeme dlouhou trávu plnou drobného plevele.
Tereza Horváthová -
Karel Hvížďala: 16. kniha Vladimira Nabokova
„Kovbojky kapitána Mayna Reida ve zjednodušených překladech byly milovanou četbou ruských chlapců na počátku 20. století... Vydání, které jsem měl já (zřejmě britské) vázané v červeném plátně, s bledě šedým frontispisem, jehož lesk byl v době, kdy byla kniha nová, zamžen listem hedvábného papíru.
Karel Hvížďala -
Pavla Bergmannová: Ostře sledovaná nádraží
Při svých četných cestách vlakem je odpočítávám jako korálky v růženci. Některá znám osobně, ba téměř důvěrně, jiná jen z letmého záblesku, když se míhají za oknem a já je pozoruji v proměnách ročních období. V České republice je jich stále něco ke třem tisícům.
-
Alena Scheinostová: Bubliny
Je to tak. Jak izolace trvá a širší kontakt se mi ustálil do podoby krátkých vět a výkřiků na mobilu, začínám si připadat jako postavička z komiksu. Pohybuju se elektronickým světem a za mnou se táhnou přeskakující tečky, smajlíky, chatovací zkratky a verzály, abych aspoň jimi dala najevo, co se tak děje v duši vykázané do onlinu ze své trojrozměrné dimenze.
-
Petr Vizina: Sádlo a bábovky
Moje kamarádka je při těle a má o tom skvělý pořad. Pojmenovala jej Sádlo, podle nadávky, kterou jako dítě slýchala od vrstevníků. Sádlo dává prostor ženám, které v něm často zmiňují, jak jim zdánlivě vtipná poznámka nejbližšího okolí vůbec nepřišla k smíchu, dokonce měla pro jejich sebevědomí zničující efekt.