Na Ceste Brno

Na Cestě Brno

K založení společenství Na Cestě nás vedla touha OSLAVIT BOHA. Majíce v srdci i v mysli modlitbu Pána Ježíše Krista za církev (J 17) chceme tak činit následováním, při kterém je patrná: RADOST ze spasení, SVATOST jako pokorné usilování o čistý a bezúhonný život navenek i v soukromí, PRAVDA Písma Svatého osvětlující cestu, MISIE svědectvím vlastního života, zvěstováním evangelia a službou potřebným, JEDNOTA respektující rozdíly osobní, odlišnou míru víry a poznání i různá obdarování a pověření, LÁSKA k Bohu a lidem vyjadřovaná slovy i praktickými činy.

  1. 4d ago

    26|10|18| David Kubíček | Samota

    Poslechněte si páté kázání ze série "Víra pro život, jaký je". David Kubíček otevírá velmi citlivé téma: Samota. Každý z nás se někdy může cítit sám. Nepochopen lidmi a opuštěný Bohem. Každý z nás má někdy pocit, že neslyší Boží hlas, že necítí Boha ve svém životě. Někdy se stane, že se dostaneme do situace (a často ne vlastní vinou), že je to nesnesitelné. Nikdo nám nerozumí a nevíme, jak dál. A přijde nám, že Bůh s tím nic nedělá. Ponořme se do Bible. Najde se i tam někdo, kdo zažíval podobné pocity? Žalm 22 1-7 1 Pro předního zpěváka. Podle „Laně za ranních červánků“. Žalm Davidův.  Žalmy 22:2 Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám.  3 Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci. 4 Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele. 5 Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal vyváznout. 6 Úpěli k tobě a unikli zmaru, doufali v tebe a nebyli zahanbeni.  7 Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu. 8 Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou:  9 „Svěř to Hospodinu!“ „Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!“ 13 Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili. 15 Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru. 16 Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti! 22 zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců!  23 O tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit.  24 Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctěte ho, všichni potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, žij před ním v bázni! 25 Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. Když trpěl příkoří, neukryl před ním svou tvář, slyšel, když k němu o pomoc volal.

    26|10|18| David Kubíček | Samota
  2. Oct 11

    26|10|11| Klára Helánová | Co s hněvem v našem životě

    Poslechněte si čtvrté kázání ze série "Víra pro život, jaký je". Klára otevřela další téma, které každý z nás ve svém životě řeší, hněv. Nemusíme si hned představit jak lítají talíře kuchyní, někdy se hněv může projevit tichou domácností. Hněv může vyvěrat ven, ale stejně tak se může šířit uvnitř nás. Každý z nás v životě zažije nějakou formu hněvu. Stejně jako lidé v Bibli. Numeri 20: 16 I odešli Mojžíš a Áron od shromáždění ke vchodu do stanu setkávání a padli na tvář. Tu se jim ukázala Hospodinova sláva. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Vezmi hůl, svolej spolu se svým bratrem Áronem pospolitost a před jejich očima promluvte ke skalisku, ať vydá vodu. Vyvedeš jim tak vodu ze skaliska a napojíš pospolitost i jejich dobytek.“ Mojžíš tedy vzal hůl, která byla před Hospodinem, jak mu přikázal. I svolal Mojžíš s Áronem shromáždění před skalisko. Řekl jim: „Poslyšte, odbojníci! To vám z tohoto skaliska máme vyvést vodu?“ Nato Mojžíš pozdvihl ruku, dvakrát udeřil svou holí do skaliska a vytryskl proud vody, takže se napila pospolitost i jejich dobytek. Hospodin však Mojžíšovi a Áronovi řekl: „Protože jste mi neuvěřili, když jste měli před syny Izraele dosvědčit mou svatost, neuvedete toto shromáždění do země, kterou jim dám.“ To jsou Vody Meriba (to je Vody sváru), protože se Izraelci přeli s Hospodinem; on však mezi nimi prokázal svou svatost. Lukáš 15: 25 Starší syn byl zatím na poli. Když se blížil domů, uslyšel hudbu a tanec. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se, co to má být. Ten mu řekl: ‚Přišel tvůj bratr. Tvůj otec porazil tučné tele, že ho má zpátky živého a zdravého.‘ Ale on se rozhněval a ani nechtěl jít dovnitř. Když za ním vyšel jeho otec a prosil ho, odpověděl mu: ‚Podívej se, kolik let ti sloužím! Nikdy jsem nezanedbal jediný tvůj příkaz, ale tys mi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil s přáteli. Jakub 1,19–20 „Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, pomalý k mluvení, pomalý k hněvu; neboť lidským hněvem spravedlnosti Boží nedosáhnete.“

    26|10|11| Klára Helánová | Co s hněvem v našem životě
  3. Oct 4

    26|10|04| František Brückner | Pochybnosti

    Poslechněte si třetí kázání ze série "Víra pro život, jaký je". František zabrousil na led pochybností. V této sérii mluvíme o tom, jak naši víru prožíváme v našem obyčejném, každodenním životě, kdy řešíme dětské svačinky, zácpu MHD, schůzku se šéfem, nebo stále se vracející nemoci dětí. V této každodennosti bezpochyby patří i pochybnosti - pochybnosti o víře, o kterých si dnes můžete poslechnout. Naše víra se může zhroutit téměř přes noc, pokud jsme se během let nenaučili trpělivě naslouchat vlastním pochybnostem a pokud jsme se nenaučili odkládat je až po zralé úvaze. Timothy Keller Žalm 73: 1 Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce! 2 Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty, 3 neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí. 4 Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí, 5 nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé. 12 Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění. 13 Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností? 14 Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán. 15 Kdybych řekl: "Budu mluvit jako oni", věrolomně bych opustil pokolení tvých synů. 16 Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo. 17 Teprve když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec. 21 Když bylo mé srdce roztrpčené, když se jitřilo mé ledví, 22 byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval. 23 Já však chci být ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici, 24 povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš. 25 Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení. 26 Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl.

    26|10|04| František Brückner | Pochybnosti
  4. Sep 27

    26|09|27| David Vávra | Autenticita jako nové přikázání

    Poslechněte si druhé kázání ze série "Víra pro život, jaký je". David otevřel otázku, kdo vlastně jsem nebo kým jsem? Asi každý z nás by s i přál být si jistý sám sebou. A dnes se klade velký důraz na to pochopit kým jsem a nežít podle očekávání druhých, ale žít svůj život tak, jak já ho chci žít. Jak je tento pohled propojený s vírou v Boha? V podzimní sérii kázání budeme mluvit o tom, jak se naše víra prakticky promítá do různých oblastí života. Chceme hledat, co znamená věřit v Boha a žít pro něj v každodenní realitě. Chceme vidět život, jaký opravdu je - nepředstírat, že je lepší, než skutečně je, ani ho nevidět zbytečně černě. Zastavíme se u několika otázek dnešní společnosti. Budeme se ptát, jak se víra projeví ve skvělých i těžkých chvílích života. 2. Korintským 5,11-19 11 Víme, co je to bázeň před Hospodinem, a proto přivádíme lidi k víře. Bohu je zřejmé, kdo jsme, a doufám, že je to zřejmé i vašemu svědomí. 12 Nechceme se před vámi znovu chválit, ale chceme vám dát příležitost chlubit se námi, abyste měli co odpovědět těm, kdo se mohou pochlubit zevnějškem, ale ne srdcem. 13 Jsme-li bez sebe, je to kvůli Bohu; jsme-li rozvážní, je to kvůli vám. 2. Korintským 5,11-19 14 Kristova láska nás zavazuje. Jsme totiž přesvědčeni, že jeden zemřel za všechny, a tak zemřeli všichni. 15 On zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, nadále nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých. 16 Od nynějška již proto nikoho neposuzujeme tělesně. I na Krista jsme kdysi měli tělesný názor, teď už ho ale známe jinak. 17 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Staré pominulo – hle, je tu nové! 18 A to všechno je z Boha, který nás se sebou smířil skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. 19 Bůh v Kristu uzavřel se světem mír! Přestal lidem počítat viny a zprávu o tom smíření svěřil nám.

    26|09|27| David Vávra | Autenticita jako nové přikázání
  5. Sep 20

    26|09|20| David Vávra | Život, který jde dobře žít i bez Boha?

    Poslechněte si první kázání ze série "Víra pro život, jaký je". David otevřel otázku, zda je vůbec Bůh potřeba pro dobrý a smysluplný život? V podzimní sérii kázání budeme mluvit o tom, jak se naše víra prakticky promítá do různých oblastí života. Chceme hledat, co znamená věřit v Boha a žít pro něj v každodenní realitě. Chceme vidět život, jaký opravdu je - nepředstírat, že je lepší, než skutečně je, ani ho nevidět zbytečně černě. Zastavíme se u několika otázek dnešní společnosti. Budeme se ptát, jak se víra projeví ve skvělých i těžkých chvílích života. Jan 18,33-37 (B21) 33 Pilát se vrátil do paláce a zavolal si Ježíše. „Tak ty jsi židovský král?“ zeptal se ho. 34 Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli?“ 35 „ Jsem snad Žid?“ řekl Pilát. „Tvůj národ a vrchní kněží mi tě vydali. Co jsi udělal?“ 36 „ Mé království není z tohoto světa,“ odpověděl Ježíš. „Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán židovským vůdcům. Mé království ale není odsud.“ 37 „Takže jsi král?“ zeptal se ho Pilát. „Sám říkáš, že jsem král,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se a přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo patří pravdě, mě poslouchá.“ Jan 19,2-6 (B21) 2 Vojáci upletli trnovou korunu a narazili mu ji na hlavu. Navlékli mu purpurový plášť 3 a s voláním: „Ať žije židovský král!“ jej tloukli holemi. 4 Pilát pak znovu vyšel ven. „Hle, vedu ho ven k vám,“ řekl jim. „Vězte, že podle mě je nevinný.“ 5 Ježíš vyšel ven s trnovou korunou a v purpurovém plášti. „Hle, člověk!“ řekl jim Pilát. 6 „Ukřižovat, ukřižovat!“ vykřikli vrchní kněží a strážní, jakmile ho uviděli. Jan 1,29 (B21) Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa! Jan 10,11 (B21) Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř za ovce pokládá svůj život.

    26|09|20| David Vávra | Život, který jde dobře žít i bez Boha?

About

K založení společenství Na Cestě nás vedla touha OSLAVIT BOHA. Majíce v srdci i v mysli modlitbu Pána Ježíše Krista za církev (J 17) chceme tak činit následováním, při kterém je patrná: RADOST ze spasení, SVATOST jako pokorné usilování o čistý a bezúhonný život navenek i v soukromí, PRAVDA Písma Svatého osvětlující cestu, MISIE svědectvím vlastního života, zvěstováním evangelia a službou potřebným, JEDNOTA respektující rozdíly osobní, odlišnou míru víry a poznání i různá obdarování a pověření, LÁSKA k Bohu a lidem vyjadřovaná slovy i praktickými činy.