Apprendre les Langues Africaines par l'écoute

Shck Tchamna

Apprendre les Langues Africaines : Learn African Languages : wolof, basaa, douala, ewondo, twi, chichewa, Nufi, fe'efe'e, medumba, yemba, nguiemboon, ghomala', nda'nda', etc.

  1. 09/01/2025

    Langue Fe'efe'e (Nùfī): Mōō VS Mēn (Enfant)

    Pen pə̄ə̄ lɑ́ póómɑ̄ ō, ngɑ̌ cɑ̀'sì yēē lɑ́ ō ō oo! Aujourd’hui, vous allez apprendre la différence entre mōō et mēn, deux mots Fe’efe’e qui signifient « enfant ». Mōō : c’est le terme général pour désigner un enfant, sans préciser le lien. Par exemple, mōō peut vouloir dire simplement « un enfant ». Mēn : ce mot s’emploie pour parler d’un enfant en relation avec ses parents. Mên signifie « l’enfant de… ». Exemple : mên Nkǎmsʉ̄' = l’enfant de Kamseu. Exemples: - Ngɑ̌ ghʉ̌ tɑ' mōō: J'ai un enfant, et non Ngɑ̌ ghʉ̌ tɑ̀' mēn - Mēn a: Mon enfant, et non Mōō à. N.B. en ghɔ̀málá' on dit mû à. - Mênmvī: Le cabri, l'enfant de la chèvre. On ne dit pas Mōomvī - Mēn lɑ̄' [Mīa lɑ̄']: Citoyen, enfant du pays, et non Mōo lɑ̄' comme en ghɔ̀málá'. Mais en fe'efe'e on dit Mōombee: Citoyen, enfant du village. - Mênmvʉ̄ɑ̄: Le chiot, l'enfant du chien. On ne dit pas Mōomvʉ̄ɑ̄ Pen yū' ndó': Mōō = enfant (au sens général). Mēn = enfant de quelqu’un (relation de filiation). Ngɑ̌ pén yēē d’avoir suivi ce podcast ! Référence: La grammaire des langues bamilekes : cas du nufi, Shck Tchamna, Shck Deukam – June 23, 2015 & October 1, 2021 Print: https://www.amazon.com/dp/1511920408 Ebook: https://www.amazon.com/dp/B0865QYPPZ Exercice : Repérez et corrigez les phrases grammaticalement erronées en langue fe'efe'e - Mōō ǎ s̀ɑ' - Ngɑ̌ ghʉ̌ tɑ̀' mēn - Zén mēn ǎ mɑ́ Lǒnam - Ǒ ghʉ̌ mēn sʉ̄'ʉ̄? - Pōō mbǒ nsī mɑ hɑ̄?

    50 min
  2. 03/05/2023

    Sáhnǔ cìcǎh mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn pí mbɑ̄’ Khʉ̄ɑ̄njə̀’ : Yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ? : Comment a été ta journée

    Sáhnǔ cìcǎh mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn pí mbɑ̄’ Khʉ̄ɑ̄njə̀’ : Yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ? - A : Mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn, yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ? - B : Yà líé'nzɑ́ tōh yǐ fà'á lɑ́. Líé'nzɑ́ ghɑ̌' mbú à tɑ̀'. - B : Nɑ́ yò pàh lɑ́ ō ? - A : Sə̀ə̄ ghɑ̀’ nù kɑ̀’ tōm nɑ́ yà pàh. - B : Kɑ́ tɑ́ ó ghʉ̀ zě’è lè ? - A : Kwɑ̀’ kɑ́ tɑ́ ngɑ̌ ngʉ̀ lɑ́ ō ? - A : Ngɑ̌ sí yǎ mɑ́ ndʉ̄ɑ̄ le, ǹ kɑ́’ ghén zǎ zʉ̀’. Wò yō, mɑ́ yò líé’nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā lī ? - B : Ngɑ̌ fhʉ́ndósíé nɑ́ nàm ntòhō - B : Ndɑ́ɑ́sí pɑ̀mfhʉ́sīē zǎ - B : Ngén nsóh nā pʉ̂nkhʉ̄ɑ̄ - B : Nsó ndhí nɑ́ pō - B : Nhɑ̄ ncwààntíé mbí pō - B : Ngén ncáh yɑ́ɑ́ zʉ̌’ ŋwɑ’nì - B : Ndó nā nsóh yà nā - B : Nsó ndhí nɑ́ à - B : Ndī’ lʉ̄ɑ̄’ lɑ́ mɑ̀ nàm sə̀ə̀mbʉ́ɑ́ kù’ - B : Tɑ́ mɑ̀ ngɑ̌ fhʉ́mɑ̄nkwá’ mɑ́ ngɑ̌ lǒsīē wɑ̀’ - B : Ngɑ̌ fhʉ́mfɑ̄’sī ngén ncwáántīē - B : Ntōm nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ pɑ́’ fʉ̀fùà lɑ́ - B : cō mɑ̄nzhì, ncōmsī mɑ́ ngɑ̌ fhʉ́ndɑ́h làh nzhʉ̄ɑ̄’ nzhìndʉ̄ɑ̄ - B : Mbát nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ mbátnjǎm mbèè - B : Nzhʉ̄ɑ̄’ nzhìndʉ̄ɑ̄ - B : Ndī’ yīī mɑ̀ nàm vʉ̀’ʉ́ kù’ - B : Mvàk yì ngɑ̌ fhʉ̄mbɑ̄ mɑ̀ ngɑ̌ cóh lɑ́ í, ngɑ̌ fhʉ́ncēh tɑ̀’ ŋɑ̄’ntʉ̄ɑ̄ mɑ̀wǎ - B : Ǎ fhʉ́nzɑ́h nkɑ́ɑ́ mbú à ngwǎ’ ncām ntāā nshʉ́ɑ́ mvàk yì yáá njā’ kù’ lɑ́ - B : Mbɑ̀ tɑ̀ fà’á, ń dɑ̀ cə̄ə̄, mbī’tū mɑ́ ǹ kɑ̀’fhʉ̄mɑ̄nkwé’ làh ncōh mfɑ̀’ - B : Tɑ́’ nkwèè béé ngǎtngàt lè kɑ̀’ fhʉ̄ nkōsī á nɑ́ sə̀ə̄wū bɑ̄ - B : Fà’á lɑ́, ǒ fhʉ́ncōh sì’ cōh bɑ̄ lɑ̄ - A : Yāā kɑ̌’ ndɑ̌’ mbʉ́ɑ́ cōh mɑ̀ ncà’ sī wū bɑ̄ - B : Ǒ sì sōk ā mɑ́ pó yòk ó mfɑ̀’ - Tūūt tūūt tūūūt - B : Ò yǎt sīē é ? [9:45 PM, 3/4/2023] Shck Ca᷅mnà': Sáhnǔ cìcǎh mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn pí mbɑ̄’ Khʉ̄ɑ̄njə̀’ : Yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ? - A : Mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn, yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ? - B : Yà líé'nzɑ́ tōh yǐ fà'á lɑ́. Líé'nzɑ́ ghɑ̌' mbú à tɑ̀'. - B : Nɑ́ yò pàh lɑ́ ō ? - A : Sə̀ə̄ ghɑ̀’ nù kɑ̀’ tōm nɑ́ yà pàh. - B : Kɑ́ tɑ́ ó ghʉ̀ zě’è lè ? - A : Kwɑ̀’ kɑ́ tɑ́ ngɑ̌ ngʉ̀ lɑ́ ō ? - A : Ngɑ̌ sí yǎ mɑ́ ndʉ̄ɑ̄ le, ǹ kɑ́’ ghén zǎ zʉ̀’. Wò yō, mɑ́ yò líé’nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā lī ? - B : Ngɑ̌ fhʉ́ndósíé nɑ́ nàm ntòhō - B : Ndɑ́ɑ́sí pɑ̀mfhʉ́sīē zǎ - B : Ngén nsóh nā pʉ̂nkhʉ̄ɑ̄ - B : Nsó ndhí nɑ́ pō - B : Nhɑ̄ ncwààntíé mbí pō - B : Ngén ncáh yɑ́ɑ́ zʉ̌’ ŋwɑ’nì - B : Ndó nā nsóh yà nā - B : Nsó ndhí nɑ́ à - B : Ndī’ lʉ̄ɑ̄’ lɑ́ mɑ̀ nàm sə̀ə̀mbʉ́ɑ́ kù’ - B : Tɑ́ mɑ̀ ngɑ̌ fhʉ́mɑ̄nkwá’ mɑ́ ngɑ̌ lǒsīē wɑ̀’ - B : Ngɑ̌ fhʉ́mfɑ̄’sī ngén ncwáántīē - B : Ntōm nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ pɑ́’ fʉ̀fùà lɑ́ - B : cō mɑ̄nzhì, ncōmsī mɑ́ ngɑ̌ fhʉ́ndɑ́h làh nzhʉ̄ɑ̄’ nzhìndʉ̄ɑ̄ - B : Mbát nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ mbátnjǎm mbèè - B : Nzhʉ̄ɑ̄’ nzhìndʉ̄ɑ̄ - B : Ndī’ yīī mɑ̀ nàm vʉ̀’ʉ́ kù’ - B : Mvàk yì ngɑ̌ fhʉ̄mbɑ̄ mɑ̀ ngɑ̌ cóh lɑ́ í, ngɑ̌ fhʉ́ncēh tɑ̀’ ŋɑ̄’ntʉ̄ɑ̄ mɑ̀wǎ - B : Ǎ fhʉ́nzɑ́h nkɑ́ɑ́ mbú à ngwǎ’ ncām ntāā nshʉ́ɑ́ mvàk yì yáá njā’ kù’ lɑ́ - B : Mbɑ̀ tɑ̀ fà’á, ń dɑ̀ cə̄ə̄, mbī’tū mɑ́ ǹ kɑ̀’fhʉ̄mɑ̄nkwé’ làh ncōh mfɑ̀’ - B : Tɑ́’ nkwèè béé ngǎtngàt lè kɑ̀’ fhʉ̄ nkōsī á nɑ́ sə̀ə̄wū bɑ̄ - A : Fà’á lɑ́, ǒ fhʉ́ncōh sì’ cōh bɑ̄ lɑ̄ - B : Yāā kɑ̌’ ndɑ̌’ mbʉ́ɑ́ cōh mɑ̀ ncà’ sī wū bɑ̄ - A : Ǒ sì sōk ā mɑ́ pó yòk ó mfɑ̀’ - Tūūt tūūt tūūūt - A : Ò yǎt sīē é ?

    2 min

About

Apprendre les Langues Africaines : Learn African Languages : wolof, basaa, douala, ewondo, twi, chichewa, Nufi, fe'efe'e, medumba, yemba, nguiemboon, ghomala', nda'nda', etc.