Průvodce tancem

Dance Context a Taneční aktuality

Podcast Průvodce tancem mapuje různorodé rozměry tance a pohybového umění – aktuálně od jeho terapeutických účinků přes genderová a sociální témata až po nezávislou taneční scénu v regionech. Přináší rozhovory s odborníky*icemi, umělci*kyněmi i organizátory*kami, kteří*ré se podílejí na utváření taneční scény v Česku. V sezoně 2024/2025 se můžete zaposlouchat do těchto sérií: 🎙 Regiony nezávisle – Podhoubí české taneční scény mimo hlavní centra: festivaly, rezidence a nezávislé prostory v regionech. Moderuje Josef Bartoš. 🎙 Tanec jako lék – O terapeutickém rozměru tance, jeho využití ve vězení, při práci se seniory*kami nebo v léčbě Parkinsonovy choroby. Moderuje Jana Návratová. 🎙 Bez bariér – Tanec jako prostor otevřený všem bez ohledu na věk, tělesné dispozice či společenské normy. O tanci s hendikepem, otázkách genderu i tělesné diverzity. Moderuje Clara Zanga. Dřívější epizody najdete v sériích Mladá krev, Druhá kariéra, Zdravá duše a dalších. Podcast vydává nezisková organizace Dance Context, která od roku 2006 stojí za online magazínem Taneční aktuality. Z původně zpravodajského portálu vyrostlo nejen etablované, stále se rozšiřující oborové médium, ale také celá platforma pro reflexi a rozvoj tance na domácí scéně i mezinárodní úrovni. Více o Dance Context a dalších projektech na https://www.dancecontext.com/

  1. Juniorské soubory v pasti nezávislosti: Tanečníci se smlouvu od září do června, boj o přežití v systému

    3D AGO

    Juniorské soubory v pasti nezávislosti: Tanečníci se smlouvu od září do června, boj o přežití v systému

    Autor: Josef Bartoš Osmileté studium tance na konzervatořích není procházka růžovým sadem. Na tanečních sálech studenti tráví většinu času, zbytek pak zabírají další související školní aktivity. Tanec se pro mladé aspiranty stává po dobu osmi let synonymem života. Nicméně po absolutoriu se může stát, že najednou studenti nezapadají do „typu“, který šéfové a šéfky baletních souborů hledají. Jedná se o běžnou situaci, která výrazným způsobem znemožňuje přechod mezi konzervatoří a profesionálním angažmá. Pomocnou ruku v  takovém případě mohou podat juniorské soubory, které se také staly tématem dnešního vydání podcastu Průvodce tancem v  souvislostech. Františka Sochorová, absolventka Pražské taneční konzervatoře a hostka podcastu, to říká jasně: „Konzervatoře nepřipravují studenty na tu alternativu, že práci nedostanou. Mnoho studentů pak prochází krizí identity, protože osm let pro ně byl tanec úplně vše.“ Realitu oboru pak shrnuje následovně: „Nezáleží na tom, jak je člověk schopný, ale jaké má štěstí. Nouzi o práci mají úplně všichni.“ Koneckonců s tím souhlasí i Alena Pešková, choreografka a bývalá vedoucí libereckého baletu, která zmínila ono hledání typů. Menší regionální soubory totiž nemají tolik vůle při výběru a musí se orientovat podle specifického repertoáru adaptovaného pro menší scény. Marika Blahoutová, choreografka a produkční Bohemia Baletu, jednoho z juniorských souborů u nás, pak přitakává, že právě ansámbly tohoto typu mohou být pomyslnou záchrannou sítí. Pešková zároveň upozorňuje, že juniorské soubory mohou být vhodnou platformou pro experiment, který si velké profesionální soubory dovolí jen málokdy. Blahoutová ale upozorňuje na tíživou situaci souboru, který je do značné míry závislý na grantových výzvách. Připomíná tím také aktuální situaci kolem grantových řízení Ministerstva kultury, která se v posledních dnech nacházejí v ohnisku společenského zájmu: „Čekáme s napětím, jak dopadnou granty na Ministerstvu kultury. Bojujeme o to, aby nás systém nechal přežít.“

    16 min
  2. Labutí jezero v Ústí, těhotenství v tanci, dění na Ministerstvu kultury i problematika regionálních baletů

    5D AGO

    Labutí jezero v Ústí, těhotenství v tanci, dění na Ministerstvu kultury i problematika regionálních baletů

    Autorka: Natálie Bulvasová V prvním březnovém dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem na české taneční scéně i širším otázkám, které se dnes kolem tanečního a pohybového umění otevírají. Podcast začíná reflexí inscenace Labutí jezero v Divadle města Ústí nad Labem. Na základě recenze Tobiáše Wallera se zaměřuje na to, jak se regionální baletní soubor vyrovnal s ikonickým titulem klasického repertoáru a proč se podle recenzenta vyplatilo i přes omezené podmínky a komorní jeviště vsadit na klasiku. Zaměříme se také na téma těhotenství a mateřství v tanci, které bývá vnímáno jako přerušení kariéry, nebo dokonce její konec. V podcastu Průvodce tancem v souvislostech sdílely své zkušenosti choreografky Martina Hajdyla Lacová a Markéta Vajdová. Proměny těla spojené s mateřstvím reflektovaly ve své umělecké práci, konkrétně v projektech Bodies in Progress, vznikajícím přímo během těhotenství, a F*cking Beautiful Spring, který tanečnici nabídl prostor pro hluboce osobní interpretaci. Epizoda se věnuje také aktuální situaci v oblasti kulturní politiky. Shrnuje hlavní teze vyjádření Asociace nezávislých divadel ČR k návrhu výdajů státního rozpočtu na kulturu a otevřeného dopisu, který reaguje na útoky ministra kultury Oty Klempíře na grantové komise.  V závěru podcastu se spolu s hlavním tématem opět vracíme k regionálním baletům a pomyslným Labutím jezerům na českých jevištích. S taneční publicistkou Barborou Truksovou rozebíráme výzvy, které před sedmi českými regionálními balety stojí, jejich hlavní poslání a divácká očekávání. Epizoda je nyní dostupná ve všech podcastových aplikacích.

    14 min
  3. Síla a inspirace, nebo kariérní stopka? Vajdová a Hajdyla Lacová o těhotenství na jevišti

    FEB 18

    Síla a inspirace, nebo kariérní stopka? Vajdová a Hajdyla Lacová o těhotenství na jevišti

    Autorka: Clara Zanga Těhotenství bývá v tanečním světě vnímáno minimálně jako přerušení kariéry, v prostředí klasického baletu často jako úplná stopka. Objevují se však i díla, která z něj činí jevištní téma nebo proměny těla s ním spojené pojímají jako ústřední prvek choreografie. Na takových projektech v minulosti pracovaly Markéta Vajdová i Martina Hajdyla Lacová. V podcastu Průvodce tancem v souvislostech mluvily také o tom, jak mateřství ovlivnilo jejich kariéru i pohybové možnosti a zda je svět tance na potřeby rodičů vůbec připraven. Hajdyla Lacová vysvětluje, že při předchozích dvou těhotenstvích necítila potřebu toto téma umělecky reflektovat. Až při tom posledním ji motivovala taneční legenda David Zambrano, a tak začalo vznikat dílo Bodies in Progress, které hrála pouze během svého těhotenství. Při předchozích dvou těhotenstvích se prý vždy těšila, až bude ve svém těle zase sama. Tentokrát to ale bylo jinak. „Přemýšlela jsem, jak ten stav přijmout, jak si z něj vzít sílu jako podnět k pohybu, i když to není vždy příjemné,“ vysvětluje. Po porodu na Bodies in Progress volně navázala s Bodies After Progress, v němž vystupuje se svou dcerou.  Oproti tomu Markéta Vajdová přiznává, že jí byl tento tělesný stav natolik fyzicky nepříjemný, že vůbec neměla chuť k pohybu. Už jako umělkyně sžívající se s mateřskou rolí však působivě ztvárnila těhotnou mladou dívku v díle F*****g Beautiful Spring. Přiznává přitom, že i když má jít o nečekaně těhotnou mladou ženu, ona do postavy výrazně vložila svou vlastní mateřskou zkušenost. „V závěrečné části vždy vyloženě cítím syna ve své náruči. Je to tak silná zkušenost, že se od ní nelze oprostit,“ říká. Po narození dítěte u ní také došlo k zásadnímu tvůrčímu obratu: neměla už takovou chuť sama vytvářet choreografie a začala se cítit spíše interpretkou. „Cítím, že s věkem jsem mnohem silnější jako člověk, ale ne jako tvůrce. Jako interpret se na jevišti cítím mnohem jistěji,“ uzavírá.

    46 min
  4. Program 7 od NdB2, životní výročí a situace v Divadle PONEC

    FEB 16

    Program 7 od NdB2, životní výročí a situace v Divadle PONEC

    Autorka: Natálie Bulvasová V dalším díle zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem na české i mezinárodní taneční scéně. Ohlíží se za premiérou Programu 7 juniorského souboru Baletu Národního divadla Brno NdB2, který se vrací ke třem choreografiím z let 2022 a 2023 a podle reflexe Ivany Kloubkové potvrzuje vysoké interpretační kvality mladých tanečníků. Epizoda připomíná také 54. ročník soutěže Prix de Lausanne, kde cenu za celoživotní přínos světu tance získala francouzská primabalerína Sylvie Guillem, osobnost, jež zásadně proměnila podobu klasického baletu.  Prostor dostává i rozhovor s choreografkou a spoluzakladatelkou souboru Déjà Donné Lenkou Flory. Pro Taneční aktuality reflektovala životní změny a nabídla i kritický pohled na současnou českou taneční scénu. Na ženy v české kultuře se zaměřila také Miřenka Čechová v inscenaci DVACETjedna. V podcastu zmiňujeme rozhovor, v němž choreografka mluví o spolupráci s režisérkami, jimž nabídla k využití své tělo, ale také o nástrahách, kterým ženy umělkyně při své práci čelí. V závěru se podcast věnuje domácí kulturní politice a shrnuje klíčové teze textu Jany Bohutínské o Ministerstvu kultury, zejména o nedostatku komunikace, transparentnosti a nejistotách kolem financování kultury. S Janou Bohutínskou navazujeme i v hlavním tématu epizody a bavíme se o situaci v Divadle PONEC. Divadlo totiž nebylo v prvním roce pod dramaturgickou správou tříčlenné umělecké rady Magistrátem hlavního města Prahy navrženo k podpoře v rámci víceletého grantu. Podcast je nyní k poslechu ve všech podcastových aplikacích.

    15 min
  5. O politice s Hanou Polanskou a Jan Žůrkem, kteří reagují na to, jak dopadly volby, ale zamýšlejí se i nad odolností a angažovaností českého umění

    JAN 14

    O politice s Hanou Polanskou a Jan Žůrkem, kteří reagují na to, jak dopadly volby, ale zamýšlejí se i nad odolností a angažovaností českého umění

    Autorka: Jana Návratová   Uplynulé parlamentní volby zamíchaly kartami a do čela našeho státu se dostala nová politická reprezentace. Změna je to razantní a diskuse o ní všudypřítomné. Ještě v době adventu jsme proto pozvali k rozhovoru do našeho podcastu Průvodce tancem v souvislostech Hanu Polanskou a Jana Žůrka, zástupce české umělecké sféry, kteří oba politiku intenzivně sledují, komentují a také se v ní angažují.   Hana Polanská, která kandidovala v parlamentních volbách za stranu Levice a často se na sociálních sítích vyjadřuje ke stavu současného světa a geopolitickým tématům, je angažovanou kritičkou neoliberálního kapitalismu a domnívá se, že toto zřízení za rouškou falešného pocitu svobody jedince, podporou soutěživosti a tlaku na výkon, plošně vykořisťuje a nechává moc hrstce jedinců.    Zatímco Hana hodně čerpá ze současné filozofie, akademických diskurzů, ale také z oblasti dance studies, Jan Žůrek vychází z praxe. Dlouhá léta organizoval mezinárodní festival Divadelní Flora, než se rozhodl vyzkoušet si „druhý břeh“ a vstoupil do komunální politiky, v níž se brzy dostal do poměrně vysoké funkce radního pro kulturu Olomouckého kraje. Jeho perspektiva je zkušenostní: „Vidím prekarizaci umělců na volné noze, vidím obrovské problémy v ohodnocování zaměstnanců v příspěvkových organizací v oblasti kultury a vidím reálné dopady na kvalitu tvorby,“ říká v našem podcastu a dodává, že v kultuře chybí nejen peníze, ale také kompetence na to, aby mohla být životaschopným odvětvím. O tom, jak hodnotí naši hosté míru relevance a angažovanosti současného umění v Česku, se dozvíte v dnešním dílu.

    14 min
  6. NdB 3, Miřenka Čechová a festival 4+4 dny v pohybu uzavírají rok 2025

    12/22/2025

    NdB 3, Miřenka Čechová a festival 4+4 dny v pohybu uzavírají rok 2025

    Autorka: Natálie Bulvasová V posledním Průvodci tancem roku 2025 přinášíme přehled aktuálního dění na české taneční, pohybové a novocirkusové scéně. Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlíží za novým projektem Baletu Národního divadla Brno 3 s názvem Masters, který otevírá téma tvorby pro zralé interprety, a za premiérou inscenace DVACETjedna Miřenky Čechové, která propůjčila své tělo dvaceti režisérkám, aby v krátkých fragmentech ztvárnily zkušenosti žen-umělkyň. Za nový cirkus připomeneme kabaret Armagedon: Poslední derniéra souboru Losers Cirque Company, a za drag scénu inscenaci Fallen Olymp platformy PiNKBUS. Ta otevřela na webu Tanečních aktualit kritický dialog mezi dvěma autorkami, což poukázalo na možnosti vícehlasého čtení jednoho díla a naznačilo nový směr kritické reflexe. Zazní také vzpomínka na právě zesnulého nizozemského choreografa Hanse van Manena a informace o jmenování Adama Halaše novým děkanem Hudební a taneční fakulty AMU. Hlavním tématem epizody je 30. ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. O jeho významu pro českou taneční scénu, konkrétních inscenacích i Kulturní stanici Galaxie, kde po dobu čtyř měsíců probíhal, hovoří režisérka a publicistka Hana Strejčková. Epizodu si můžete poslechnout na našem webu i ve všech podcastových aplikacích.

    15 min
  7. O baletu, který uchvátil svět a stal se symbolem Vánoc s Adélou Pollertovou a Zuzanou Rafajovou

    12/10/2025

    O baletu, který uchvátil svět a stal se symbolem Vánoc s Adélou Pollertovou a Zuzanou Rafajovou

    Autor: Josef Bartoš Louskáček ruského choreografa Lva Ivanova z roku 1892 se stal fenoménem, který každoročně během adventního období láká do divadel početné publikum. Jedná se totiž o jediný baletní titulem s vánoční tematikou, a proto je mnohdy ideální volbou pro rodiny s dětmi. Adéla Pollertová, bývalá sólistka Hamburg Ballett a Baletu Národního divadla a hostka našeho dnešního dílu podcastu Průvodce tancem v souvislostech, kromě svátečního námětu zmiňuje, že důležitá je podle ní i ritualizace Vánoc, a právě Louskáček se stal její součástí. „Je to něco, co na Vánoce lidé chtějí. Louskáček je fenomén i proto, že jeho příběh není tak komplikovaný a pochopí ho úplně každý.” dodává Pollertová. Taneční historička, kritička a pedagožka Katedry tance pražské HAMU Zuzana Rafajová však vzápětí upozorňuje, že Louskáček ani zdaleka nebyl fenoménem vždy. „V žádném případě to nevypadalo, že z něj bude taková bomba, jaká je dnes. Před 140 lety by to asi nikoho ani nenapadlo.“ Dobové kritiky tehdejší novince vyčítaly téměř vše, zejména choreografii a prostou dějovou linku. Naopak jejich autoři vyzdvihovali interpretační výkony a hudbu Petra Iljiče Čajkovského. Víme ale, že ani on nebyl z tématu Louskáčka nadšen. Navíc ho postihla rodinná tragédie; v období příprav mu zemřela sestra, a proto měl balet premiéru až v prosinci 1892, jak dodává Rafajová. Louskáček se dočkal svého uvedení mimo Rusko až v roce 1908. Zajímavostí je, že si jej vybral tehdejší šéf Baletu Národního divadla v Praze Achille Viscusi a uvedl ho na jevišti naší první scény spolu se slavnou hostující primabalerínou Tamarou Karsavinou. Ke své slávě se ale Louskáček přiblížil v polovině 20. století, kdy jej pro soubor New York City Ballet inscenoval a následně nechal zfilmovat George Balanchine. Pollertová přitakává: „Amerika z Louskáčka udělala show a Evropa se pak inspirovala v tom, že by to mohl být dobrý kasaštyk.“  Proč je podle našich hostek Louskáček kýčem a verzi jakého choreografa či choreografky by rády viděly? Jaký nástroj musí nutně soubor do svých orchestrů zařídit, aby Louskáčka mohl hrát? A je Louskáček technicky náročný, nebo se naopak dá oproti jiným baletním titulům zvládat levou zadní? O tom si můžete poslechnout v podcastových aplikacích nebo po přihlášení na našem webu.

    16 min

About

Podcast Průvodce tancem mapuje různorodé rozměry tance a pohybového umění – aktuálně od jeho terapeutických účinků přes genderová a sociální témata až po nezávislou taneční scénu v regionech. Přináší rozhovory s odborníky*icemi, umělci*kyněmi i organizátory*kami, kteří*ré se podílejí na utváření taneční scény v Česku. V sezoně 2024/2025 se můžete zaposlouchat do těchto sérií: 🎙 Regiony nezávisle – Podhoubí české taneční scény mimo hlavní centra: festivaly, rezidence a nezávislé prostory v regionech. Moderuje Josef Bartoš. 🎙 Tanec jako lék – O terapeutickém rozměru tance, jeho využití ve vězení, při práci se seniory*kami nebo v léčbě Parkinsonovy choroby. Moderuje Jana Návratová. 🎙 Bez bariér – Tanec jako prostor otevřený všem bez ohledu na věk, tělesné dispozice či společenské normy. O tanci s hendikepem, otázkách genderu i tělesné diverzity. Moderuje Clara Zanga. Dřívější epizody najdete v sériích Mladá krev, Druhá kariéra, Zdravá duše a dalších. Podcast vydává nezisková organizace Dance Context, která od roku 2006 stojí za online magazínem Taneční aktuality. Z původně zpravodajského portálu vyrostlo nejen etablované, stále se rozšiřující oborové médium, ale také celá platforma pro reflexi a rozvoj tance na domácí scéně i mezinárodní úrovni. Více o Dance Context a dalších projektech na https://www.dancecontext.com/

You Might Also Like