Ptám se já, Marie Bastlová

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

  1. 4h ago

    Je mi líto voličů, že věřili ANO, říká poslanec k rozpočtu

    Vládní Motoristy a SPD podle jejich lídrů zaskočil schodek rozpočtu na příští rok navrhovaný resortem financí. Chtějí s ANO jednat o jeho snížení. Podle opozice jde pouze o divadlo pro voliče. Ustoupí ANO koaličním partnerům? Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru a 1. místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila. Plánovaný deficit 389 miliard korun je příliš vysoký, jak podle šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, tak podle lídra SPD a předsedy Sněmovny Tomia Okamury. Motoristé mají o svých výhradách k návrhu rozpočtu na příští rok jednat ve čtvrtek s premiérem Andrejem Babišem (ANO). V pondělí by měla koalice probrat také požadavky SPD. S diskusí s koaličními partnery počítá i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Pokud se neshodneme na aspoň části našich návrhů, tak Motoristé budou mít opravdu velký problém rozpočet potvrdit,“ prohlásil Macinka. Na čtvrteční schůzce s premiérem podle něj jeho strana představí návrhy změn pro příští rok i legislativní návrhy potřebné k sestavení rozpočtu na rok 2028. Okamura uvedl, že o finální výši schodku, který je druhý nejhorší v historii České republiky, nebyli koaliční partneři ANO dopředu informováni. Klub SPD je podle něj „vrcholně nespokojen“. V rámci úspor navrhuje například zastavení všech dávek cizincům, včetně ukrajinských uprchlíků, a dotací nevládním organizacím. Zástupci opozice postoj SPD i Motoristů kritizují a někteří ho označují za komedii. Například předseda ODS Martin Kupka připomenul, že s pomocí poslanců Motoristů vládní koalice minulý týden přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta k úpravě rozpočtových pravidel. Opozice zároveň návrh rozpočtu kritizuje jako nezodpovědný, takto vysoký deficit podle ní nedává smysl v době hospodářského růstu. Podobně se k rozpočtu staví i prezident Petr Pavel. Podle ministryně Schillerové by ale bez prohloubení schodku hrozila Česku ekonomická stagnace. Kde má vláda prostor škrtat? Jak se projeví snížení podpory v nezaměstnanosti? A jak si stojí lidovci před komunálními a senátními volbami? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

  2. 1d ago

    Zaplatíme to všichni, nejvíc ohrožená je moje generace, říká Kalousek

    Vláda plánuje příští rok hospodařit s druhým nejhorším schodkem v historii Česka. Podle ministryně financí by bez jeho prohloubení hrozila ekonomická stagnace. Návrh kritizuje opozice i koaliční partneři ANO. Co od vlády čekat? Hostem Ptám se já byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun, který v pondělí předložilo vládě ministerstvo financí, rozlítil nejen opozici. Výše deficitu zaskočila také mnohé analytiky, kteří varují, že návrh může přinést například zdražení úvěrů, včetně hypoték. Ozvali se ale i koaliční Motoristé a SPD. Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka oznámil, že chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Očekává, že schodek bude nakonec nižší. Další diskuzi o rozpočtu očekává i předseda SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) považuje schodek 389 miliard za nezbytný. Je podle ní správné, že se vláda rozhodla půjčit si na investice. Zároveň uklidňuje, že po růstu zadlužení přijde „záchranná brzda“. Vláda podle ní bude v dalších letech šetřit a zvyšovat některé daně. Sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu na příští rok odeslat do konce září. Jaké největší slabiny rozpočet má? A bude někdy Česko schopné ze spirály věčných dluhů vybřednout? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

  3. 6d ago

    Macinka je nový superkandidát. Turek na billboardech už nedává smysl, říká expert

    Za šest týdnů Česko čekají komunální a senátní volby, kde si vládní i opoziční strany tradičně ověří svou sílu a podporu v jednotlivých regionech. Co volby po více než půl roce vládnutí koalice ANO, SPD a Motoristů ukážou? Hostem předvolebního speciálu Ptám se já byl sociolog, ředitel agentury STEM Martin Buchtík. Své zástupce do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu si Češi zvolí 9. a 10. října. Pro vládní i opoziční strany jsou přitom tyto volby velmi důležité. Pro vládní koalici jde o první vysvědčení od jejích voličů. Opoziční strany si zase otestují, jak se jim po prohraných loňských parlamentních volbách daří nabrat síly. „Ještě před třemi lety nebyla společnost tak rozdělená. Dnes je to o překřikování a politické strany plně pochopily, že cílem není komunikovat k občanům, ale ke svým voličům,“ popisuje sociolog a šéf STEM Martin Buchtík, v jaké atmosféře Češi k volbám půjdou. „Je to alarmující, do budoucna to může výrazně zhoršit komunikaci ve společnosti.“ „Každý politický aktér dnes svým voličům doručuje úplně jiný příběh a hledá cesty, jak se udržet u moci. Což pro menší strany znamená získat alespoň pět nebo sedm procent, aby byly relevantní a nepostradatelné pro příští volby. A je jim vlastně trochu jedno, jak to vnímá celá veřejnost,“ vysvětluje Buchtík. „V Česku máme 6 250 obcí. Těch příběhů tam je hodně. Když to vezmu od těch nejmenších obcí, tam je vždy zajímavé, kolik jich postaví jenom jednu kandidátku. Budou i jednotky obcí, kde se nesestaví žádná kandidátka,“ říká sociolog. „Tato čísla je obecně dobré sledovat dlouhodobě, protože to ukazuje na proměnu substantivní politiky. Protože pokud jsou lidé ještě někdy ochotní jít do politiky, tak je to často ta obecní. V menších obcích to totiž není o politickém zařazení, je to o tom, že stavíme chodníky. A chodník je politicky neutrální téma.“ Komunální volby by zároveň mohly přivést do politiky nové osobnosti: „Například v krajských městech se může stát, že to bude základ toho, že se zrodí nějaký potenciální nový lídr z regionů. Lídr, který by do celostátní politiky začal promlouvat třeba za dva roky.“ Proměnila vláda ANO, SPD a Motoristů za půl roku nějak výrazněji Česko? A proč lidé vnímají Andreje Babiše jako druhého nejvýraznějšího opozičního politika? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Macinka je nový superkandidát. Turek na billboardech už nedává smysl, říká expert
  4. Aug 26

    „My jsme prý okradli důchodce… Teď se podívejte, co dělá Babiš,“ říká Rakušan

    Sněmovna projednává spornou vládní novelu k veřejným rozpočtům po vetu prezidenta Petra Pavla. Strany vládní koalice veto i přes odpor opozice s největší pravděpodobností přehlasují. V čem opozice vidí největší riziko? Hostem Ptám se já byl předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Prezident Petr Pavel odůvodnil své veto novely rozpočtových zákonů tím, že navrhované změny podle něj ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a také oslabují poslaneckou kontrolu veřejných peněz. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil rozhodnutí hlavy státu za nezodpovědné a aktivistické. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prezident svým krokem nechrání veřejné finance, jen vetuje možnost sestavit zákonný a realistický rozpočet. Schillerová proto v úterý ve Sněmovně vyjádřila očekávání, že koaliční poslanci veto tento týden přehlasují. K tomu je potřeba nejméně 101 hlasů. Ministryně předpokládá, že vládní tábor jich bude mít dostatek, i když nebude v plném počtu 108 poslanců. „Prezident se ztotožnil s pokryteckou opoziční rétorikou. Ve skutečnosti vetoval jen hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a naši snahu o transparentnost,“ řekla před poslanci Schillerová. Před záměrem kabinetu měnit rozpočtová pravidla varuje Národní rozpočtová rada, mnozí další ekonomové i opozice. Té vadí zejména úpravy, které umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, tedy o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent. Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana je zájem vlády Česko zadlužit a „rozdávat dárečky svým voličům“, proto ji názory kritiků nezajímají. Pokud koalice veto přehlasuje, opozice se podle Rakušana hodlá obrátit na Ústavní soud. Věří ještě opozice slibům vlády o konsolidaci? O co se ve Sněmovně povede příští bitva? A jaký výsledek Starostové očekávají od komunálních a senátních voleb? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

  5. Aug 25

    Kritika od Zůny? Zábavné. Pracoval v NATO a teď je ministrem za SPD, říká Řehka

    Z čela armády do politiky. O mandát v Senátu v letošních volbách usiluje i Karel Řehka. Bývalý náčelník generálního štábu, který kandiduje s podporou STAN, se chce bezpečnosti věnovat i v horní komoře. Podceňuje Česko svou obranu? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu, bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka (za STAN). Řehka kandiduje do horní komory jako nezávislý s podporou Starostů v obvodu Plzeň-město. Jednapadesátiletý generál stál v čele armády od roku 2022. Ve funkci skončil letos k začátku července, poté ho vystřídal jeho dosavadní zástupce Miroslav Hlaváč. V Senátu by chtěl Řehka navázat na své profesní působení a věnovat se problematice obrany a bezpečnosti. Při oznámení své kandidatury připomenul, že bezpečnosti, obraně a službě vlasti zasvětil celý svůj život: „Naučil jsem se rozhodovat pod tlakem, nést odpovědnost za své kroky, naslouchat lidem a hledat řešení i v situacích, kdy žádná snadná cesta neexistuje. Chci své zemi dále sloužit a své zkušenosti využít ve prospěch spoluobčanů v Plzni i celé České republice.“ Plzeň si pak podle svých slov zvolil, protože se tam přistěhoval za svou ženou, poslankyní STAN Michaelou Řehkovou (dříve Opltovou). O Řehkově zájmu o Senát se spekulovalo už dříve, kandidaturu ohlásil na konci července. Do konce srpna přitom zůstává příslušníkem Armády ČR, což popudilo některé jeho kritiky, včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Ten bývalého šéfa armády už dříve osočoval z přílišného „politického aktivismu“. Ve vyjádření pro Reflex Zůna uvedl, že voják ve služebním poměru může usilovat o politickou funkci jako nezávislý, kandidovat s podporou politické strany ale podle ministra není vhodný postup. Řehka během svého působení ve funkci náčelníka generálního štábu opakovaně svými výroky například o přípravě armády na velkou válku nebo o zavedení nové vojenské služby vyvolával hlasité reakce. Jak od svých odpůrců, tak od příznivců. Na Plzeňsku jde Karel Řehka v senátních volbách proti dalším sedmi kandidátům, včetně dosavadního senátora ODS a starosty Lumíra Aschenbrennera. První kolo senátních voleb se koná společně s komunálními volbami 9. a 10. října. Nedal svým rozhodnutím bývalý náčelník generálního štábu za pravdu kritikům, že byl už v armádě příliš aktivistický? A jak vidí bezpečnostní situaci v Česku? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

  6. Aug 20

    Právní bota, hodnotí Gerloch rozhodnutí ÚS ve sporu vlády a prezidenta

    Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

  7. Aug 19

    Když ministři zjistili stav veřejných financí, byl to těžký šok, říká hejtman Holiš

    Kraje letos nedostanou peníze na opravy silnic nižších tříd. Poprvé od roku 2015. Zprávu, která rozčílila část hejtmanů, už potvrdil i premiér Babiš. Regiony podle něj mají peněz dost. Potřebují kraje takovou podporu státu? Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů, zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). „Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ vzkázal regionům Babiš v neděli ve svém videu na sociálních sítích. Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, o kterých minulý týden informovalo ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta. Zpráva, že kraje od státu nedostanou ani korunu jako tradiční příspěvek na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, rozčílila zejména hejtmany z opozičních stran. Ti tvrdí, že peníze na opravy nemají a lidé v regionech výpadek brzy pocítí. „Zuřím vzteky, to je pro nás asi největší zásek,“ kritizovala rozhodnutí například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Ale jsme v tom fakt osamoceni, Asociace krajů je totálně impotentní orgán. Babiš si absolutně dělá, co chce. A všichni jeho hejtmani mu to sklapnutím pat akceptují a ani nekřičí.“ Pecková poukazovala na to, že hejtmané za ANO, kteří vládnou v osmi ze čtrnácti regionů, se k situaci zatím vyjadřují jen opatrně. Podle předsedy Asociace krajů Radima Holiše (ANO) se bude otázka financování oprav silnic nižších tříd uzavírat až na jednání asociace v polovině září. Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, optimální by pro ně ale byly čtyři. Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) od roku 2015 poskytlo na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun. Zároveň ministerstvo argumentuje tím, že silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou tedy především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle rezortu dopravy nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem. Kdo na opravu silnic bude mít a kdo ne? A perou se kraje vedené hejtmany ANO dostatečně za své zájmy s vládou Andreje Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ratings & Reviews

4
out of 5
5 Ratings

About

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

More From Seznam Zprávy

You Might Also Like