Ptám se já, Marie Bastlová

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

  1. 7H AGO

    Čeká nás spirálová inflace, to je fakt, říká Rafaj

    Evropská unie připravuje kroky na zmírnění dopadů energetické krize způsobené válkou v Íránu. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by opatření ohledně vývoje cen paliv měla být koordinovaná mezi unijními státy. Jak krize dopadne na české firmy? Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.  Evropská komise připravuje a brzy zveřejní soubor návrhů pro členské země, jak by měly důsledky války v Íránu řešit, prohlásil v úterý po schůzce unijních ministrů komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Energetické trhy podle něj zůstanou narušené dlouho. Chystaná opatření by měla zahrnovat návrhy na snížení daňových sazeb na elektřinu nebo poplatků za využívání sítí. Kroky se mají podobat těm, které EU použila během krize v roce 2022 po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.  Podle mistra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) se i některé další státy v EU podobně jako vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) chystají zastropovat marže obchodníků s pohonnými hmotami. Opatření by měly státy společně koordinovat.  Po společném unijním řešení volal v uplynulých dnech i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A varoval, že pokud budou jednotlivé státy prosazovat vlastní řešení a soupeřit mezi sebou, krize se ještě prohloubí.  Tuzemské podniky podle Rafaje musí se zdražováním určitě počítat. V Česku už hlásí problémy například chemický průmysl, který čelí růstu nákladů i potížím s dodávkami surovin v důsledku současného prudkého zdražování ropy a zemního plynu. V případě trvání konfliktu se firmy obávají, že dopady by pro ně mohly být fatální.  Jaká řešení by měla česká vláda připravit? Co zdraží? A máme se připravit na další ekonomickou krizi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    35 min
  2. 1D AGO

    Češi zase pomáhají Slovákům, aniž by něco dostali zpět, říká expert

    Česká a slovenská vláda se po třech letech znovu schází u jednoho stolu. Země chtějí po pauze, kterou inicioval Fialův kabinet kvůli hlubokým rozporům s představiteli Slovenska, opět prohlubovat spolupráci. Co od toho lze čekat? Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog z Bratislava Policy Institute Michal Vašečka. Mezivládní česko-slovenské konzultace se naposledy uskutečnily v březnu 2023. Zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na  některá témata zahraniční politiky, zejména kvůli postojům k Ukrajině a kontaktům slovenských představitelů s Ruskem.  Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle premiéra Adreje Babiše (ANO) není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády.  Na obnovení bližších vzájemných pracují představitelé české vládní koalice od konce roku, kdy do Bratislavy vyjel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců. Slovensko poté navštívili i noví ministři.  Na dnešním setkání chtějí premiér Babiš a jeho slovenský protějšek Robert Fico otevřít cestu k užší spolupráci nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu nebo sportu. Můžeme očekávat nějakou reálnou spolupráci obou zemí? Jak si v současné době stojí Ficova vláda? A jde Česko slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    38 min
  3. 5D AGO

    Zrušit StarDance nebo Peče celá země? Naštvalo by to všechny voliče, říká radní ČT

    Vedení ČT a rozhlasu důrazně varuje před vládním návrhem na zrušení části koncesionářských poplatků. O záměru v pondělí informoval šéf SPD, zástupci ANO ale jeho slova mírní. Jak koaliční chaos na veřejnoprávní média dopadne?  Hostem Ptám se já byl místopředseda Rady ČT Vlastimil Ježek. Koalice ANO, SPD a Motoristů dlouhodobě hovoří o tom, že od ledna příštího roku zruší koncesionářské poplatky a zavede nový systém financování České televize a Českého rozhlasu.  Předseda vládního hnutí SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura ale tento týden překvapivě ohlásil záměr kabinetu učinit mezikrok - už od poloviny letošního roku zrušit poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením.  Jeho slova následně korigoval místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle kterého návrh ještě zdaleka není hotový. Vláda podle něj zvažuje různé varianty tak, aby výpadek příjmů ČT a rozhlasu nebyl vyšší, než kolik médiím přidala loňská novela kabinetu Petra Fialy (ODS). Do situace se vložil i sám premiér a předseda ANO Andrej Babiš. Zrušením části televizních a rozhlasových poplatků, jak o nich hovořil šéf SPD Okamura, by televize a rozhlas podle managementu přišly zhruba o třetinu svých příjmů. V případě ČT by to byly více než dvě miliardy korun, u ČRo až 800 milionů. Šlo by tak o více peněz, než kolik média získala po loňském zvýšení poplatků. Ředitel České televize Hynek Chudárek dokonce mluví o možném kolapsu televize. Celou situaci chce projednávat i Rada ČT na mimořádném zasedání 8. dubna.   Podle místopředsedy rady Vlastimila Ježka by v případě škrtů televize stála před otázkou, zda rušit jednotlivé kanály, nebo výrazně zlevnit jejich provoz.  „Zlevnit obsah jakéhokoliv kanálu znamená rezignovat na vlastní výrobu, ta je drahá. Pak všechno kupovat a vysílat v nějakém licenčním režimu,“ řekl Ježek s tím, že by ČT určitě neměla na výrobu divácky nejoblíbenějších pořadů jako StarDance nebo Peče celá země. „A to jsou pořady, které kdybyste zrušili, tak naštvete voliče napříč politickým spektem.“ Radní se v rozhovoru také ohlížel za nedávným odchodem moderátora Václava Moravce. „Kdo všechno oslavoval? Já myslím, že dva radní určitě. Zbytek ne,“ řekl Ježek a na dotaz potvrdil, že naráží na radní Luboše Xavera Veselého a Pavla Matochu, kteří po konci Moravce volali i na sociálních sítích.  „Což je opravdu hodně v rozporu s mandátem člena rady. Koneckonců Pavel Matocha i Xaver Veselý jsou ve veřejném prostoru natolik viditelní, že si nemusíme opakovat, že ti rozhodně v radě nejsou, protože mají Českou televizi rádi.“ Jaký cíl vláda s veřejnoprávními médii sleduje? Má Česká televize zvát do vysílání kvůli vyváženosti i odpůrce očkování? A je Hynek Chudárek opravdu silným ředitelem ČT?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    39 min
  4. MAR 25

    Je šokující, jak neočkované sestřičky přehlížejí potřeby pacientů, říká Cikrt

    Vláda chce škrtnout 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování. Ke koaliční SPD, která očkování dlouhodobě zpochybňuje, se nečekaně přiklonil premiér Andrej Babiš. Ustoupí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tlaku?  Hostem Ptám se já byl šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Vládní SPD dál požaduje úpravy národní očkovací strategie schválené předchozím kabinetem. Podle hnutí jde o nepřijatelný nátlak na občany a lékaře. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) ale zásadní úpravy strategie dlouhodobě odmítá. Naposledy minulý týden prohlásil, že i nepovinné očkování bude dál hrazené ze zdravotního pojištění a jeho resort ho bude doporučovat a propagovat. Ustoupil ale v tom, že nepůjde o státem placenou kampaň, se kterou strategie počítala.  Škrtnutí 100 milionů korun na propagaci očkování potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO), který minulý čtvrtek jednal se zástupci SPD.  Vojtěch uklidňuje, že propagaci si jeho resort zajistí vlastními kanály. A že bude dál pracovat na zvyšování proočkovanosti, dělat maximální osvětu a očkování doporučovat. Otevřený spor ve vládě ale znepokojil mnoho odborníků a lékařů, kteří před snahou SPD o zásahy do očkovací strategie varují.  V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. Další očkování podstupují dobrovolně, v takovém případě si je platí sami, nebo je hradí zdravotní pojišťovny. Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt v rozhovoru pro Ptám se já apeloval, aby se v otázce očkování v prvé řadě řešil postoj českých zdravotníků. „Je to horší u sester. A co mě nejvíce zaráží, je to až šokující, jak úplně bez mrknutí oka přehlédnou potřeby a zájmy svých pacientů. Věřím, že ty sestřičky jsou vynikající, že pečují dobře, ale vztah k očkování a k veřejnému zdraví chrání životy pacientů, o které pečují,“ prohlásil.  „Je dokázáno, že když je v nemocnicích vysoká proočkovanost personálu, tak je potom o desítky procent menší počet úmrtí v nemocnici, těch křehkých pacientů, které ohrožuje jakákoliv infekce,“ dodal Cikrt.  Jaké dopady by měly případné změny v národní očkovací strategii? A proč Češi očkování tak málo věří?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    32 min
  5. MAR 23

    Nezvládáme na všechno reagovat. Škoda na demokracii může být značná, říká Kysela

    Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam Babišova vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii? Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK v Praze.  Kabinet Andreje Babiše (ANO)  je 100 dní u moci. Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů je ve funkci od poloviny prosince, v kompletní sestavě pak od 23. února, kdy se ujal funkce ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Původního kandidáta strany Filipa Turka (za Motoristy) odmítl prezident jmenovat. Turek tak vykonává pouze funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Hned po nástupu do Strakovy akademie se kabinet pustil do rozsáhlých personálních změn na jednotlivých resortech a klíčových institucích a do výrazných legislativních úprav. Sám premiér Babiš ostatně prohlásil, že jeho vláda kvůli přípravě v opozici nepotřebuje obvyklých 100 dnů hájení.  Zejména tlakem na rychlost koalice vysvětluje, proč velkou část legislativních návrhů dosud nepodala formou vládních, ale poslaneckých předloh. Týká se to i významných úprav jako nahrazení služebního zákona novým předpisem, změn jednacího řádu Sněmovny, stavebního zákona nebo trestního zákoníku. Poslaneckým návrhem se vláda zřejmě pokusí zrušit i televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy či nezaopatřené mladé lidi.  Takový postup kritizuje nejen opozice s tím, že návrhy se tak vyhýbají běžnému připomínkovému řízení a může se to podepsat na jejich kvalitě.  Vláda čelí i sílící kritice části veřejnosti. Naposledy v sobotu 21. března se na pražské Letné sešlo podle organizátorů ze spolku Milion chvilek pro demokracii minimálně 250 tisíc lidí, kterým vadí kroky kabinetu týkající se veřejnoprávních médií, neziskového sektoru a kultury, ale i vlivu koaličních partnerů na hnutí ANO.  Je k protestům důvod? Na jaké změny si musíme dát největší pozor? Jak zatím fungují ústavní pojistky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    41 min
  6. MAR 22

    Ježdění není naše zbrojení, kritizuje Hampl vládní výdaje na obranu

    Vláda svým rozpočtem podle Národní rozpočtové rady porušila hned dva zákony. Ten o rozpočtové odpovědnosti, když sestavila rozpočet s příliš velkým schodkem. Druhý porušený zákon je pak o financování obrany. Kde na ni vzít? Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.  Česko má definitivně schválený rozpočet na letošní rok. V pátek ho stvrdil podpisem prezident. Končí tak rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. První rozpočet, který předložila a prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun. Prezident Petr Pavel i Národní rozpočtová rada výši schodku kritizovali. Zároveň varovali  kabinet před tím, že s takto nastaveným rozpočtem Česko nemá šanci dodržet své závazky k Severoatlantické alianci (NATO) a vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.   Ministertsvo obrany má letos hospodařit se zhruba 155 miliardami korun, což podle rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Což podle rady NATO neuzná.  „Říkám autoritativně, že až tady budeme v roce 2027 znovu, tak mi dáte za pravdu. Protože obchvaty u Liblic a zvyšování průjezdnosti tratí u Břeclavi nejsou věci, které kdy budou uznány jako výdaje na obranu. Ježdění není naše zbrojení,“ prohlásil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března. Ekonom zároveň upozornil, že předchozí vláda k výdajům na obranu přistoupila obdobně. Rozpočet kabinetu Petra Fialy (ODS) také počítal s investicemi do infrastruktury, které se dají označit jako sporné. Šlo ale o výdaje, které byly nad požadovaná dvě procenta a Fialova vláda tak měla jistou rezervu.  V souvislosti s ekonomickými plány koalice ANO, SPD a Motoristů Hampl také vyjádřil obavy z možných dopadů aktuální krize na Blízkém východě.  „Snadno může sloužit jako jednoduchá výmluva pro to, proč nebudeme dodržovat nic z pravidel, které dneska máme,“ prohlásil šéf Národní rozpočtové rady s tím, že by to nebylo poprvé.  „Zase přišla nějaká krize. A my tady žijeme po roce 2010 v permanentním sledu krizí, které nám umožňují nedodržovat pravidla.“ Co všechno si v současné situaci můžeme dovolit? A je vůbec šance, že schodky klesnou, nebo je deficit 300 miliard novým standardem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    31 min
  7. MAR 20

    Nemůžeme se nechat vyhecovat, musíme plnit program, říká Havlíček k chystané demonstraci

    Prezident podepíše zákon o státním rozpočtu. K návrhu se schodkem 310 miliard korun, který kritizovala Národní rozpočtová rada, měl sám výhrady kvůli výdajům na obranu. Můžeme si v této situaci dovolit, aby vládní strany plnily své sliby? Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).  Prezident Petr Pavel se k rozpočtu na letošní rok vyjdadřoval kriticky opakovaně. Přestože nakonec tento týden oznámil, že zákon podepíše, premiéra Andreje Babiše (ANO) varoval před neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Česko by tím podle hlavy státu ohrozilo vlastní bezpečnost.  K rozpočtu měla výhrady i Národní rozpočtová rada. Podle ní totiž porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jelikož plánovaný deficit překračuje povolenou hranici. Rada upozornila i na výši obranných výdajů a vyjádřila pochybnosti o tom, že NATO všechny výdaje na obranu uzná. Ty mají činit alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Odmítám hon za procenty,“ reagoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března.  „Zodpovědná vláda to činí tak, že se to snaží vybalancovat a nemůže se nechat dostat do kouta jenom s jedním výdajem, jakkoliv by to vypadalo efektně. Na krizové situace jsme připraveni už jenom tím, že poslední tři vlády, ať jsem objektivní, dvě naše vlády a vláda Petra Fialy, zásadním způsobem zvýšily výdaje na obranyschopnost.“ Koalice ANO, SPD a Motoristů nečelí kritice pouze kvůli rozpočtu. Už v sobotu 21. března se na pražské Letné chystá další demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády, které k nim směřují. Spolek očekává, že na protest dorazí 200 až 400 tisíc lidí.  „Velké demonstrace chodily proti minulé vládě, chodily proti naší předtím a budou chodit nepochybně i teď. Ale my se tímhle nemůžeme nechat vyhecovat. My musíme plnit náš program, musíme se na něj soustředit,“ reagoval vicepremiér Havlíček s tím, že demonstrace s politikou jeho vlády nepohne.  „Jsem přesvědčen, že se lidé ve finále, až budou sčítat účty, podívají, co pro ně vláda udělala a naprosto férově nás buď pošlou do opozice, anebo třeba řeknou: ‚Ano, nám to vyhovovalo.‘“ Jedním z kroků kabinetu, který v posledních dnech budí ve společnosti velké emoce, je chystaný zákon o financování neziskových organizací. Na dotaz z publika, zda se ministr neobává násilných protestů, reagoval odmítavě:  „Nebojím se násilného odporu. To, že má jakákoliv nezisková organizace - ať je tam vládní či opoziční politik, je úplně jedno - prokázat původ peněz, které přijdou ze zahraničí, tak na tom nevidím nic mimořádného. Zdá se mi to správné. A pokud to někdo bere jako důvod k tomu, že začne být násilný, pak ať se na mě nezlobí, není úplně normální,“ dodal Havlíček.  Zvládne vláda pomoci lidem s případným růstem cen energií či pohonných hmot, když už teď vydala miliardy na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje? Jsme připraveni na to, když válka na Blízkém východě srazí růst naší ekonomiky? A jak Babišova vláda mění Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    54 min
  8. MAR 17

    Příroda a krajina jsou v nejhorším ohrožení od revoluce, říká Miko

    Česko nebude mít svého ministra životního prostředí už na třetím unijním jednání v řadě. Nejprve se ho neúčastnil pověřený šéf resortu Macinka, teď ale nepojede ani řádný ministr Červený. Jak Motoristé vedou životní prostředí?  Hostem Ptám se já byl přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko.  Unijní ministři životního prostředí se setkávají v Bruselu právě dnes. A opět bez českého šéfa resortu. Ministra Igora Červeného (Motoristé), který zůstává doma, tentokrát zastoupí neúspěšný ministerský kandidát, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a náměstek Vladislav Smrž (za ANO).  Červený svou neúčast zdůvodnil tím, že ve stejném termínu slíbil návštěvu jiné akce v Česku, na kterou ho pozval Zemědělský svaz. A dodal, že považoval za daleko důležitější zúčastnit se této akce, kde se budou řešit záležitosti dotýkající se i cen potravin, než jet na svoje „první podívání se do Evropské unie“. Na očekávané radě bude podle ministra Turek také proto, že se bude diskutovat o reformě emisních povolenek, tak jak ji vidí současná vláda.  Takový postup zkritizoval například předchozí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého má Filip Turek v roli zmocněnce na unijním jednání daleko slabší pozici a oslabuje tak pozici Česka.  Nový šéf životního prostředí od začátku deklaroval, že resort povede v tandemu s Turkem, který jako původní kandidát Motoristů na post ministra neprošel přes prezidenta. Dovasadní dění ale zatím vyvolává otázky, kdo je faktickým šéfem ministerstva. Podle informací od úředníků, které získal například Deník N, Turek úřaduje v ministrově kanceláři a porady vede on.    Jaké dopady budou mít škrty, které Motoristé nastartovali? Je chyba, že nevysvětlili odvolání šéfa KRNAP? A škodí národním parkům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    36 min

Ratings & Reviews

4
out of 5
5 Ratings

About

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

More From Seznam Zprávy

You Might Also Like