Kecy a politika

Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.

  1. 3d ago

    Kecy a politika 292: Může Babiš ignorovat Letnou?

    Demonstrace na Letné byla něco víc než jenom vyjádření odporu k vládě Andreje Babiše. Dost možná vzniklo velké společenské hnutí. Jaké jsou jeho parametry? Hlavním heslem byla šifra 4:36, která během několika dnů změnila svůj původní význam. Dříve označovala divoké hlasování o televizních a rozhlasových poplatcích v sobotu ráno v Poslanecké sněmovně. Nyní se stala symbolem modelu vládnutí Andreje Babiše. Je pro něj typické zrychlené projednávání zákonů a ohýbání některých paragrafů ve prospěch trestněprávních kauz a ekonomických zájmů jeho holdingu Agrofert. Šifra 4:36 se stejně tak může týkat zákona o střetu zájmů, novely trestního řádu nebo výběrového řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Princip 4:36 je stejný – ohýbání paragrafů ve prospěch zájmů jednoho holdingu a jejich pokoutní projednávání, jen aby neprocházely veřejnou debatou. Mýlí se také kritici organizátorů demonstrace, kteří tvrdí, že je to buď málo levicové, nebo naopak málo pravicové. Jak ovšem říká profesor politologie Kopeček, Milion chvilek je jen podvozek, na němž se veze nespokojenost širokých vrstev s politikou současné vládní koalice. Chvilkaři musí používat – z hlediska politiky nepochopitelný – jazyk, protože vyjadřují občanský, nikoli politický protest. Navíc musí hledat společný jmenovatel pro různé sociální a věkové skupiny. Odrazem je pak půl milionu lidí na pražské Letné, což nikdy žádná strana ani hnutí nedaly dohromady. A samozřejmě platí, že různá prohlášení syntetizující různé názorové proudy mají blízko ke kýči a sentimentalitě. V tom je ovšem síla, ne slabost Milionu chvilek pro demokracii. A jak na demonstraci zareaguje Andrej Babiš, který se na největší český státní svátek jel skrýt do Izraele?

  2. Nov 9

    Kecy a politika 291: Kdo bude lídrem opozice?

    V novém podcastu se zabýváme opozicí – jak si stojí a kdo zvedne prapor a vyzve Andreje Babiše. Na začátku říkáme dvě teze. První: V nedávných komunálních a senátních volbách parlamentní opozice daleko spíš utrpěla vítězství, než že by se o ně sama aktivně zasloužila. Na centrální úrovni nepředstavila žádný skvělý program, ale v hlasování se hodně odrazila nedůvěra části voličů ve vládní strany, kterou demonstrovali tím, že nepřišli k volbám. Pokud si opoziční strany budou svůj výborný výsledek vysvětlovat jedinečností svého programu, může je v příštích volbách čekat nemilé překvapení. Druhou tezí je, že jsme na opoziční scéně svědky výběrového řízení na ty, kdo ve sněmovních volbách porazí Andreje Babiše. Kdo to bude? STAN, který získal dvojnásobek hlasů oproti komunálním volbám v roce 2022, přestože v zastupitelských mandátech šel mírně dolů? Podstatné je, že posílil ve městech, často na úkor opozičních Pirátů. U KDU-ČSL se zatím pokouší o její transformaci jihomoravský hejtman Grolich. Zatím se mu daří přenést lokální popularitu na národní úroveň. Nicméně pro stranu to zatím efekt v podobě většího počtu hlasů v průzkumech nemělo. Rizikem je, že přepálí modernizaci strany a ztratí tradiční voliče. ODS prochází jakousi dvourychlostní fází. V některých regionech umírá, jinde, o pár kilometrů dál, dominuje. Projevuje se na tom to, že po 12 letech Petra Fialy tato strana neví, čí je, a neumí se ideově definovat v nových politických poměrech. V podobné situaci, někde mezi krizí a stagnací, jsou Piráti. Zoufale jim chybí peníze, což odráží, jak těžce pro ně před dvěma lety dopadly krajské volby, kdy ztratili většinu krajských zastupitelů, za něž strana dostává roční bonus 250 tisíc. Před měsícem všechny peníze vsadili na dobrý výsledek v pražských volbách a oproti roku 2022 spadli na polovinu hlasů. Navíc mají oprávněný dojem, že na jejich voliče útočí svými nabídkami STAN a noví lidovci. Na podobné křižovatce je TOP 09. Její předseda Havel sice sní o obnově topky, ale realisté uvnitř strany si spíš myslí, že mají jen dvě cesty: pomalé uvadání, nebo sloučení s ODS. Tato dilemata už nemusí řešit echt opozice v podobě KSČM. V roce 2002 dosáhli komunisté v komunálních volbách vítězství a 5 500 mandátů, dnes jich mají jen 94 a odcházejí do politických věčných lovišť. To ví i expředsedkyně Konečná, která na evropské úrovni přešla do frakce Patrioti pro Evropu k Andreji Babišovi. Dobro došli.

  3. Nov 5

    SPECIÁL Peter Weiss: Fico otevírá dveře Rusům a extremistům

    Do speciálu podcastu Kecy a politika jsme si tentokrát pozvali chodící historii slovenské politiky – Petera Weisse (74). Pokusili jsme se vyjít z jeho přímých zkušeností. Poznal komunistický systém zevnitř během práce na akademickém pracovišti komunistického režimu. Na rozdíl od českých komunistů přeměnil slovenskou část komunistické strany na Stranu demokratické levice, která léta fungovala v evropském sociálnědemokratickém hnutí. Společně s ostatními demokratickými stranami v roce 1998 pomohl odstranit z vedení státu Vladimíra Mečiara. Jeho souputníkem tehdy byl mladý poslanec Robert Fico, kterého neúspěšně doporučil za svého nástupce ve vedení strany. V posledních 25 letech pracoval nejdříve jako analytik mezinárodních vztahů, následně jako slovenský velvyslanec v Maďarsku (2009–2013) a poté v České republice (2013–2020). V podcastu se zabýváme tím, co dělal premiér Fico na své utajené cestě do Moskvy, proč zapomněl na odkaz Alexandra Dubčeka a adoruje komunistického vládce Gustáva Husáka. Pokoušíme se odpovědět na otázku, jak je možné, že Fico může spojovat tradice fašistického Slovenského státu a protifašistického Slovenského národního povstání. A hlavně: Jak se bude mezinárodněpoliticky vyvíjet Slovenská republika? Půjde cestou k Moskvě, nebo zůstane součástí společenství evropských národů?

  4. Nov 2

    Kecy a politika 290: Zarzycký chce vytlačit Babiše

    Celý spor o Českou televizi a Český rozhlas připomíná bitvy pod falešnou vlajkou. Vládní politici se utápějí ve vytváření různých modelů financování, šermuje se právními pojmy, ale podstata je jiná: vládní koalice chce ovládnout tato veřejnoprávní média a hledá elegantní způsob, jak si k tomu otevřít dveře. Podobně jako stejně orientované vlády na Slovensku a v Maďarsku. Svou nedočkavostí hlasovat ve 4:36 ráno však vyvolali nečekanou protireakci české společnosti. Džin byl vypuštěn z lahve a nyní se hledá způsob, jak ho tam zase dostat. Prostředkem jsou úvahy o zavedení severského modelu financování obou veřejnoprávních médií. I tohle je však improvizace, jejímž smyslem je získat čas a neutralizovat protestní hnutí, které má vyvrcholit 15. listopadu velkou demonstrací na pražské Letenské pláni. Mezitím má Andrej Babiš potíže s vlastním hnutím ANO, z něhož se ozývají disentní hlasy protestující proti radikalizaci vládní politiky. Někteří členové cítí, že model „vy si dělejte komunální politiku a nám nezasahujte do té celostátní“ narazil na zeď. Po těchto komunálních volbách se naopak projevil odpor k Babišově vládní politice tím, že řada měst vytlačila ANO z vedení radnic. Tito komunální politici cítí jako nevděk to, že musí trpět za Babišovy zájmy, které jim dosud nevadily. Jako pravý heretik se ukázal plzeňský primátor Roman Zarzycký, který řekl, že bez Babiše bude mít hnutí ANO větší koaliční potenciál. Dále navrhl, aby se hnutí jako na příštího koaličního partnera orientovalo spíš na Kubovo hnutí Naše Česko. Jeho signál byl jasný: Nenapodobujte straníky z České Lípy, Mimoně, Semil a Turnova, kteří vystupují v reakci na Babišovu politiku z hnutí ANO. Jsem tu já, Zarzycký, který po odchodu Babiše dá hnutí větší koaliční potenciál, a všechno bude, jak bylo v Babišových nejlepších letech.

  5. Oct 26

    Kecy a politika 289: Největší chyba Andreje Babiše

    Chtěli jsme se zabývat rozborem neschopnosti české opozice, ale premiér Babiš a jeho koalice se nám znovu vnutili do podcastu. Jestliže číslo 27:0 symbolizovalo porážku vládních sil ve druhém kole senátních voleb, pak se symbolem dneška stal časový údaj 4:36. V tuto dobu, v noci z pátku na sobotu, vládní koalice nečekaně zařadila hlasování o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. V této epizodě proto řešíme: Došlo k porušení pravidel Poslanecké sněmovny pro přiměřenou rozpravu o zákonu? Proč to vládní koalice politicky rozjela tak neuvěřitelně na sílu? Novinář Martin Schmarcz řekl, že „celé aranžmá působilo jako nástup diktatury“. Byl to právě tenhle způsob projednávání, který vyvolal ostré reakce veřejnosti, jež přerostly v demonstrace v řadě měst a mají vyvrcholit 15. listopadu na pražské Letné. Pochopitelně sama o sobě by debata o zrušení poplatků takovou vlnu odporu nevyvolala, kdyby ji nevedl sám Andrej Babiš, známý tím, jaký má vztah k médiím obecně a jak se mu podařilo zneutralizovat klíčové mediální vydavatelství v zemi (MAFRA), když ho v roce 2013 koupil. Navíc jeho inspiračním vzorem byly a jsou dvě země – Maďarsko a Slovensko. Podle toho, jak tam dopadla veřejnoprávní média, jsou reakce české veřejnosti možná senzitivnější, než by příslušelo vážnosti situace. A jak to dopadne se samotnou Českou televizí a Českým rozhlasem? Z řady důvodů nejde nevidět, že se v jiné režii a v jiných kulisách opakuje rok 1969, kdy současná politická moc hledá oddané kolaboranty uvnitř těchto médií, kteří by provedli jejich politickou neutralizaci. Šéf Českého rozhlasu Zavoral ještě vzdoruje, ředitel televize Chudárek už zřejmě rezignoval. Máme dost důvodů si myslet, že budeme svědky soft verze toho, co jsme viděli v seriálu Volha.

Ratings & Reviews

4.9
out of 5
8 Ratings

About

Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.

You Might Also Like